JAROSLAV CÍSAŘ ctenar@svkkl.cz

Text sumarizuje základní oficiální fakta o knižní produkci České republiky v roce 2016, kterými se země prezentuje v UNESCO. V první z celkem tří částí jsou soustředěny údaje o tištěné produkci knih privátních vydavatelů a vydavatelů vysokých škol, univerzit a státních institucí včetně registrovaných vydavatelských subjektů.

Podle dostupných údajů lze nazvat stav českého knižního trhu, tj. objem produkce a jeho strukturu, počet vydaných překladů apod., stavem setrvalým. Jen v několika segmentech knižní produkce bylo ve srovnání s předchozími lety dosaženo rekordních ukazatelů (např. v počtu vydaných titulů dětské literatury, překladů z jiných jazyků nebo podílu titulů beletrie na celkové roční produkci; jiný problém je samozřejmě její kvalita). Z čistě kvantitativního hlediska – například podle počtu vydaných děl – lze hodnotit objem knižní produkce ČR za uplynulý rok ve srovnání s těmi minulými spíše jako snižující se až stagnující. Že by tak postupně docházelo k realističtější nabídce ve vztahu k poptávce na knižním trhu, jak na to již několikrát v předchozích letech upozorňovali někteří experti?

Produkce tištěných knih

Podle odevzdaných povinných výtisků Národní knihovně ČR, kde sledují českou národní knižní produkci, vyšlo v roce 2016 v Česku celkem 17 815 titulů knih, což je oproti předchozímu roku pokles o zhruba necelá 3 % (viz Tabulka č. 1). Na knihkupecké pulty se reálně dostane zhruba polovina této produkce, protože zbytek tvoří tituly tzv. šedé literatury, skripta, různé účelové tiskoviny a jiná mimotržní literatura. Naše země tím potvrzuje dlouhodobější skutečnost, že i ve světovém měřítku si objemem své knižní produkce v porovnání k počtu obyvatel stále udržuje postavení mezi špičkou. Na celkové knižní produkci České republiky se alespoň jedním vydaných titulem neperiodické publikace opět podílelo více než 2000 vydavatelských subjektů (přesně 2211; porovnání s předchozími roky: 2014 – 2197, 2015 – 2296).

Reálný počet aktivních vydavatelů knih bude však opět o několik set vyšší, protože vyšlo rovněž 1513 knižních titulů, které nebyly označeny mezinárodním identifikátorem ISBN (tj. 8,5 % z celkového objemu knižní produkce). Jedná se o určitý pokles oproti roku 2015, kdy tímto identifikátorem nebylo vybaveno 9,6 % vydaných knih. V Národní knihovně ČR jim přidělili identifikátory náhradní. Uvádění čísla ISBN na knize sice není povinné, ale tento identifikátor usnadňuje její cestu za čtenáři (odvozují se z něho čárové kódy EAN, zjednodušuje skladovou evidenci a přehled o pohybu zboží, usnadňuje ukládání údajů o knize do různých databází a evidencí i jejich vyhledávání na internetu).

Tabulka č. 1

Přehled počtu vydaných titulů knih a překladů v ČR za roky 2012–2016

Tabulka č. 2

Počet registrovaných nakladatelů v ČR za roky 2012–2016 (s přiděleným ISBN)

Pozn.: vždy k 31. 12. daného roku

Zdroj: Národní agentura ISBN

Vydávání knih je v Česku v porovnání s některými jinými státy EU stále výrazně rozloženo mezi relativně velký počet vydavatelských subjektů, přesto je koncentrace tuzemské vydavatelské špičky patrná. Počet vydavatelských subjektů, které připraví na trh minimálně 100 knižních titulů, se spíše snižuje. Podle přehledu za rok 2016 připravilo na knižní trh stovku a více nových titulů celkem 19 privátních vydavatelských subjektů, což je zhruba stejné v posledních třech letech. Mediální skupiny Albatros Media a Euromedia Group, lídři českého knižního trhu z hlediska počtu připravených titulů neperiodických publikací za rok, pokračují v koncentraci svých vydavatelských značek, z nichž předtím řada působila jako samostatné vydavatelské subjekty (viz Tabulka 3). Mediální skupina Albatros Media již soustředila celkem třináct, Euromedia Group osm takových subjektů.

Špička vydavatelů vysokých škol, univerzit a ústředních státních vydavatelů se podle stejného kritéria – 100 a více vydaných titulů za kalendářní rok – také stále zužuje. Letos takového objemu produkce dosáhlo pouze osm vydavatelských subjektů (viz Tabulka č. 4), předloni třináct a v roce 2014 patnáct. Vzhledem ke specifiku vysokoškolských vydavatelů a vydavatelských útvarů státních institucí se však nemusí vždy jednat o příznak nějaké krizové situace, ale třeba jen o časově omezené saturování reálné potřeby nových skript či vydávání statistických výkazů v závislosti na termínu prováděných průzkumů nebo pouze v jiné než tištěné formě.

Za velké vydavatele věnující se soustavně nakladatelské činnosti lze považovat také dalších téměř 140 vydavatelů z řad privátních i vysokých škol a státních institucí (v roce 2015 měl tento ukazatel hodnotu zhruba 130, v roce 2014 pak 160): 38 z nich se mohlo vykázat produkcí v rozmezí 51 až 96 vydaných titulů a takřka stovka (99) připravila 20 až 49 titulů. Lze tedy opětovně konstatovat, že přibližně 170 vydavatelských subjektů se rozhodujícím způsobem podílí na hlavním objemu naší tištěné knižní produkce. Zbývající většina patří ke středním, malým nebo pouze příležitostným vydavatelům. Přesto v porovnání s předchozími lety počet českých topnakladatelů zůstal zhruba na stejné úrovni. Objem vydaných titulů neperiodických publikací u řady privátních vydavatelských subjektů mnohdy výrazně kolísá jak směrem nahoru, tak dolů (viz Tabulka č. 3 s porovnáním jejich produkce za rok 2015).

Registrovaní vydavatelé

Údaje o registraci vydavatelů knih podle mezinárodní metodiky systému ISBN (viz Tabulka č. 2), ke kterému bývalé Československo a posléze ČR přistoupila až v roce 1989, resp. 1993, hodnověrně vypovídají o vydavatelských aktivitách v České republice po odstátnění vydavatelského sektoru po listopadu 1989. Žádný z evidovaných vydavatelských subjektů se totiž nevyřazuje, a tak mezi nimi nalezneme jak vydavatelské domy stále aktivní, tak zaniklé, nebo subjekty, které aktivní vydavatelskou činnost v současnosti neprovozují nebo ji třeba dočasně pozastavily. Lze si tak učinit ucelenou představu o dynamice vývoje a pohybu v této profesní oblasti u nás. Loni bylo nově registrováno 323 vydavatelských subjektů (v roce 2015 jich bylo 274). Podle odhadu Národní agentury ISBN je dnes v ČR asi 4000 aktivních vydavatelských subjektů. Od listopadu 1989 naopak přibližně 3000 subjektů svou činnost ukončilo.

Privátní vydavatelé

Dominantním vydavatelským centrem ČR je stále Praha následována Brnem; v případě vydavatelů vysokých škol mezi těmi největšími převažují ti z Moravy a Slezska (viz Tabulka č. 4).

V Tabulce č. 3 jsou uvedeni největší privátní vydavatelé v ČR podle počtu vydaných titulů neperiodických publikací v uplynulém roce. Toto poněkud mechanicky stanovené kritérium umožňuje učinit si alespoň orientační představu o velikosti a obratu daných firem, ale samozřejmě nic nevypovídá o kvalitě a redakční náročnosti připravované knižní produkce, jejich ziscích a zejména reálném postavení a podílu na českém knižním trhu.

V zásadě lze konstatovat, že největší vydavatelské subjekty si drží své vydobyté pozice z hlediska objemu připravených titulů. Vydavatelské skupiny Albatros Media a Euromedia Group celkově posílily své vedoucí postavení. Oproti stejnému přehledu za rok 2015 se soupis největších vydavatelů neperiodických publikací zredukoval o jednu položku, téměř čtvrtina vydavatelů se nově (resp. s menší či větší přestávkou staronově) zařadila mezi ty největší.

Tabulka č. 3

Největší privátní vydavatelé knih na území ČR podle počtu vydaných titulů v roce 2016

Pozn.: Do tabulky jsou zařazeny privátní vydavatelské subjekty, které v roce 2016 vykázaly knižní produkci ve výši 100 a více titulů neperiodických publikací (bez reedic a nových vydání již dříve vydaných titulů). Pro porovnání uveden počet titulů, které dané vydavatelství vydalo v předchozím roce.

Zdroj: Národní knihovna ČR a Národní agentura ISBN

* Produkce Albatros Media, a. s. je uvedena  souhrnně. Jednotlivé značky vykazují  za uplynulý rok následující bilanci:

• Albatros – 184
• B4U Publishing – 1
• Biz Books – 41
• CooBoo – 60
• Computer Press – 56
• CPress – 157
• Edice ČT – 12
• Edika – 74
• Fragment – 178
• Management Press – 29
• Motto – 77
• Plus – 36
• XYZ – 84

** Produkce Euromedia Group, a. s. (během roku 2016 došlo ke změně právní formy společnosti z komanditní na akciovou) je uvedena sou-hrnně. Jednotlivé značky vykazují za uplynulý rok následující bilanci:

• Knižní klub+ – 266
• Universum+ – 48
• Ikar – 223
• Odeon – 36
• Euromedia Group (mimo edice)++ – 43
• Yoli++ – 21
• Esence++ – 15 (akvizice roku 2016)
• Pragma++ – 11 (akvizice roku 2016; ještě jako  samostatný subjekt vydala 44 titulů)

Značky vycházející pod ISBN Knižního klubu (+) a Euromedia Group (++).

*** Značka od června 2016 součástí Albatros Media.

Vydavatelé vysokých škol, univerzit a ústředních státních institucí

Pro vydavatele univerzit, vysokých škol a vydavatelské útvary ústředních státních orgánů platila i v roce 2016 stejná kritéria jako v letech minulých. Výše jejich nákladů není většinou srovnatelná s výší nákladů privátních vydavatelů. Jejich ediční plány se řídí především požadavky daných škol, fakult, kateder a institucí státní správy a přednostně uspokojují jejich potřeby. Mnohé tituly z těchto edičních plánů patří do mimotržní produkce tzv. šedé literatury (prováděcí pokyny k zákonům a různé jiné publikace státních orgánů, statistiky a metodické příručky a jiné účelové tisky). O jejich činnosti lze tedy hovořit jako o setrvalém stavu včetně produkce s výraznými výkyvy, jako je tomu např. u Českého statistického úřadu nebo Ústavu zdravotnických informací, jejichž vydavatelské aktivity výrazně podléhají potřebám vyhodnocování různých průzkumů veřejného mínění, sčítání obyvatel apod.

Loni došlo k další redukci počtu největších vydavatelských subjektů vysokých škol, které vydaly více než 100 titulů (viz Tabulka č. 4). Oproti předchozímu roku 2015, kdy jsme jich evidovali celkem 13 a o rok dříve 15, v roce 2016 to již bylo pouze osm vydavatelských subjektů; další dva se mohly vykázat roční produkcí více než 80 vydaných titulů (Gaudeamus – Univerzita Hradec Králové: 87 a Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně: 84). I v daných případech se jedná o výrazný útlum produkce ze 118, resp. 104 vydaných titulů v roce 2015; v průběhu posledních tří let o cca třetinu.

Ze státních institucí patřil k největším vydavatelům Český statistický úřad (84 vydaných titulů; předloni 45, 94 v roce 2014), Ministerstvo zemědělství (76 vydaných titulů, předloni 46, 44 v roce 2014) a Ústav racionalizace ve stavebnictví (52 vydaných titulů; předloni 53, 60 v roce 2014). Další z pouze několika existujících státních vydavatelských subjektů se specifickou produkcí, Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, loni připravila 56 titulů v Brailově písmu (předloni 39, 50 v roce 2014).

Tabulka č. 4

Největší vydavatelé knih vysokých škol, univerzit a ústředních státních institucí na území ČR podle počtu vydaných titulů v roce 2016

Pozn.: Do tabulky jsou zařazeny všechny subjekty s produkcí neperiodických publikací, jejichž počet v roce 2016 přesáhl 100 nově vydaných titulů, tj. bez reedic a nových vydání již dříve vydaných titulů. Pro porovnání je uveden počet titulů, které daný vydavatelský subjekt vydal v předchozím roce 2015.

Zdroj: Národní knihovna ČR a Národní agentura ISBN

Z Tabulek č. 3 a 4 vyplývá, že z hlediska objemu vydaných titulů neperiodických publikací tentokrát vydavatelská špička ČR, tj. necelá třicítka vydavatelských subjektů, připravila necelou třetinu celkové knižní produkce České republiky. Jde tedy o výrazný pokles ve srovnání s bilancí roku 2015, kdy měl tento ukazatel hodnotu 39 %. Celkem se jedná o 5247 titulů (předloni 7172 titulů, 7776 titulů v roce 2014), z toho 3900 titulů pochází od privátních vydavatelů (předloni 4605 titulů, 4573 titulů v roce 2014) a 1347 od vydavatelů vysokých škol, univerzit a státních institucí (předloni 2567 titulů, 3203 titulů v roce 2014).

Další části: Struktura knižní produkce a vydávání překladů, Vydávání e-knih a audioknih

Poděkování za pomoc a spolupráci: Heleně Čudové, Antonínu Jeřábkovi, Antonínu Chadimovi, Bohdanu Roulemu, Zuzaně Strachotové, Alžbětě Vorlové a Olze Zeinertové