ŠIMONA ŠIMONOVÁ

V rámci bienále proběhl ve dnech 21. a 22. října 2008 v Knihovně města Hradce Králové (KMHK) seminář hudebních knihoven Hudba a handicap, věnovaný vztahu těchto knihoven a handicapovaných klientů.

Mezi námi žijí spoluobčané, jimž bylo odebráno něco ze schopností přijímat okolní svět ve vší celistvosti. Mnohdy je na první pohled ani nepoznáme, leckdy nás jejich postižení upoutá okamžitě. Jedno však mají společné: stejně jako my, jsou i oni omýváni vlnami oceánu nazvaného hudba.

Je lhostejno, který smysl jim umožňuje její tóny vnímat, všem přináší to co má, co je jejím smyslem: krásu, libost, naplnění, útěchu, povzbuzení, radost, smutek, extázi či další z mnoha emocí, jimiž je lidský duch obdařen.

My knihovníci z hudebních knihoven se s postiženými klienty nepotkáváme tak často, jako například kolegové ze zvukové knihovny. Cílem semináře tedy bylo dozvědět se něco více o vnímání hudby handicapovanými lidmi a o možnostech jejího zprostředkování.

Volná místa v přednáškovém sále nám umožnila pozvat kromě „hudebních“ knihovníků i kolegy ze zvukových knihoven (zvuková knihovna je i v KMHK), z nichž někteří přijeli. Už tradičně byli osloveni studenti a vyučující z Univerzity Hradec Králové a Studio Augustin na podporu studentů se specifickými potřebami také z Univerzity v Hradci Králové. Jako přednášející k nám přišli na slovo vzatí odborníci.

Pracovnice Speciálního pedagogického cen-tra pro děti s vadami zraku pro Královéhradecký kraj Bc. Ivana Součková rozkryla mnohé netušené oblasti života dětí, které jsou postižené některou z očních vad. Pomocí speciálních pomůcek nám umožnila nahlédnou do jejich světa. Ukázala, jak nesmírně obtížné je například pro malé děti již v mateřských školách zvládnutí technik, které jsou pro zrakově omezené životní nutností. Teprve tehdy jsme si uvědomili, jak je složité zdánlivě jednoduché činnosti pro skutečně rutinní provedení nacvičit. Zajímavá byla i exkurze do oblasti zápisu not a hudebních značek v Braillově písmu. Hlubokou úctu musíme pociťovat vůči lidem, kteří tuto techniku (a mnoho dalších) ovládnou tak, aby skutečně mohli hudbu provozovat i studovat.

Umělecká pedagožka Eva Kuršová předvedla se svými studenty (ZUŠ Habrmanova a ZŠ, SŠ pro vady sluchu Štefánikova ulice v Hradci Králové) v soustavě tanečních etud, jak prakticky nezjistitelné je odhalit při tanečním pohybu sluchové postižení tanečníka. Dlužno si ovšem uvědomit, že práce, která stojí za nácvikem ladného pohybu je pro slyšícího a neslyšícího diametrálně odlišná. A zde opět musíme „smeknout“ nad obratností těch, kteří hudbu „odezírají“ pouze z vibrací vnímaných ze speciálních podkladů. Přesto, nebýt tichých pohybů rukou při rozmluvě, nevíte, který z tanečníků byl ten slyšící.

Pracovnice Speciální školy Daneta Alexandra Sondová u nás nebyla poprvé. Její žáci jsou postiženi více vadami. Na minulém semináři s tématem Muzikoterapie nám v rámci doprovodné akce ukazovala prezentaci toho, jak je i s takto handicapovanými lidmi možno dělat nesmírně produktivní hudební práci při sborovém zpěvu a dokonce natočit CD i videoklip. V tomto roce svůj soubor DANEŤÁČEK přivedla a předvedla s ním celý koncert, který doplnila komentářem o práci s „dětmi“, jimž je mnohdy již 17 a 18 let. Opět se zde ukázalo, že kvalitou zpěvu a obtížností písní může sbor Speciální školy soutěžit s leckterým dobrým školním sborem. Jen obeznámený člověk však ví, jak nesmírná práce stojí za každou nacvičenou písní. Velmi podnětný a dojemný byl též následný rozhovor se sboristy o jejich zpěvu, radostech i strastech, písničkách a potěšení z hudby.

Kateřina Červinková Houšková z Unie tlumočníků do znakového jazyka druhý den ve svém vystoupení zabočila do zajímavé oblasti, tzv. uměleckého tlumočení. Je to kategorie v rámci klasického tlumočení stará jen asi 10 let. Je přenesena z USA a západní Evropy a jejím cílem je prostřednictvím znakového jazyka přiblížit námět, historické zakotvení a umělecký obsah i emocionální poselství hudebního díla neslyšícím. Takováto aktivita je pro mnohé z „vnějšího“ světa zdravých nepochopitelná, ale přesto existuje a je nesmírně propracovaná, krásná a hlavně funkční! Ve své prezentaci přednášející ukázala systém tvorby tlumočnického počinu od jeho zrodu, nácviku a posléze realizace na veřejném vánočním koncertě přenášeném i Českou televizí.

Upřímný a obdivný potlesk, který sklidila, znovu utvrdil nás a snad i ji v tom, že cesty komunikace s handicapovanými lidmi prostřednictvím hudby jsou možné a potřebné.

Ze všech výše zmíněných vystoupení vyplynula zejména pro knihovníky hudebních oddělení výzva, nezavírat se před světem handicapu, dále oslovovat organizace pracující pro postižené lidi a vymýšlet další formy spolupráce. Nikterak nepochybujeme o tom, že knihovny i se svými hudebními a zvukovými odděleními tak činí.

Seminář měl i druhou, technickou a zábavně informační část. Mgr. Jana Rybářová seznámila posluchačes databází TimeSketch Editor, která umožňuje vytvářet grafické i textové a samozřejmě zvukové rozbory skladeb, které dále mohou sloužit pro výchovně vzdělávací účely již od základních škol. Tento program je možno vyzkoušet a prakticky využít na informačním pracovišti hudebního oddělení KMHK.

Ing. Libuše Hrdá z hudebního oddělení KMHK vytvořila prezentaci mapujícíhudební nepočítačové hračky a hry různého typu. Účastníci si mohli některé hudební hry i zakoupit. Prezentace je zveřejněna na stránkách knihovny Aktuality - SEMINAR - Prezentace. 

Oddechová část programu byla naplněna vlastivědnou vycházkou po královehradeckém starém městě s průvodcem Dr. Jiřím Malinou, zdejším historikem, spisovatelemaknihovníkem.

Úterní večer byl věnován technikám bubnování. Myslím, že díky bezprostřednímu a živelnému zprostředkování hudby moderátorem bubnování Petrem Šušorem z pražské firmy Bubnujeme, dokázali účastníci semináře vlastním bubnováním na etnických bicích odstranit napětí, které vyplynulo z předcházejícího náročného dne.

Seminář Hudba a handicap byl sice oproti předchozím letům tematicky jiný, ale splnil svůj účel tím, že knihovníkům rozšířil informace o problémech spoluobčanů s postižením. Seznámil je s prací lidí, kteří se této problematice věnují a znovu je přesvědčil, že hudba je „mocná čarodějka“.