text JAROSLAV CÍSAŘ > foto EVA HODÍKOVÁ

„Kámen“ dvacátý čtvrtý / Knihovna Národního zemědělského muzea

Národní zemědělské muzeum (NZM) uchovává památky hmotné kultury našeho venkova. Všichni jeho pracovníci tudíž chápou nutnost kontinuity uchovávání tištěné paměti národa. Národní knihovna ČR pro ně představuje garanta tohoto poslání, proto se i oni rozhodli přispět alespoň symbolicky do základů nové budovy.

Na zámku Kačina u Kutné Hory, jedné z nejkrásnějších empírových staveb v Čechách, sídlí pobočka NZM Praha, a to Muzeum českého venkova. Je zde také umístěna převážná část odborných fondů Knihovny NZM a dále pak historická rodová Chotkovská knihovna. Rozsáhlý přírodní park v okolí zámku se začal budovat již od konce 18. století. Jan Rudolf Chotek, mj. v letech 180 4-1822 předseda Královské české společnosti nauk, cestoval často do Itálie, Francie a Anglie. Byl ovlivněn podobou zdejších panských sídel, a tak začal od roku 1802 s budováním svého vlastního reprezentačního sídla.

Zámek byl pojmenován podle místního názvu Kačina. Obklopuje jej rozsáhlý anglický park. Jeho součástí byly původně i různé parkové stavby, mostky, lávky, dokonce i umělá zřícenina. Ty se bohužel většinou nedochovaly nebo jen jejich nepatrné zbytky. Ze zbytků jednoho takového mostku pochází i kamínek do mozaiky základních kamenů pro novou budovu Národní knihovny ČR, kterým přispěla Knihovna NZM Praha. Pracovníci této instituce spatřují v aktu darování kamene určitou symboliku. „Nová budova národní knihovny bude takovým mostem mezi historií a budoucností našeho knihovnictví“, tvrdí pracovnice knihovny Alena Štecherová.

V historii zámku Kačina je zajímavá rovněž skutečnost, že v době druhé světové války bylo zcela zničeno jeho empírové zařízení. Zachovalo se pouze divadlo a knihovna…

Za Knihovnu NZM Praha předávala základní kámen do nové budovy Národní knihovny ČR na slavnosti na Letné právě Alena Štecherová. A co knihovně přála do vínku? „Přirovnáme-li ji k člověku blízkému, k někomu, na koho tak dlouho čekáme a těšíme se na něj, je přání jasné - zdraví, štěstí, dlouhá léta. Co se přeje budovám, těžko říci. Ovšem národní knihovna není jen stavba od základních kamenů až k modernímu vybavení, ale především instituce s dlouhou a slavnou tradicí, s nezastupitelným místem v naší kulturní historii. Na každého, kdo jednou vstoupil na půdu Klementina, působí genius loci tohoto magického místa. Nové budově budiž do vínku přáno, aby její návštěvníci pociťovali totéž, aby se pojem Národní knihovny ČR, ať již stojí v centru Prahy nebo na Letné, řadil i nadále mezi atributy naší národní hrdosti.“

(Poděkování za pomoc a spolupráci Aleně Štecherové.)

Příště: Regionální organizace SKIP 06 - Knihovníci Ústeckého kraje