Stalo se již tradicí, že na začátku konference Knihovny současnosti v Seči (letos 16.-18. září) probíhá slavnostní předání Medailí Z. V. Tobolky. Stejně jako v předchozích letech byl i letos počet oceněných omezen na pět, přestože nominovaných bylo několikanásobně víc. Z rukou doc. PhDr. Jaromíra Kubíčka, CSc., předsedy Sdružení knihoven ČR a PhDr. Jiřiny Kádnerové, předsedkyně Nadace knihoven ČR, převzala Stanislava Čechová medaili za celoživotní práci v knihovnictví, ostatní ocenění pak za rozvoj českého knihovnictví.

Stanislava Čechová 

zasvětila knihovnám celý svůj profesní život. V letech 1958 až 1974 pracovala v Technické knihovně podniku Svit Gottwaldov a poté nastoupila do tehdejší Okresní knihovny v Gottwaldově. V ní zastávala různé pozice (sekretariát, katalogizace, zástupkyně ředitele). V letech 1987 až 1998 působila jako ředitelka Okresní knihovny v Gottwaldově, později Knihovny Františka Bartoše ve Zlíně. Pod jejím vedením zahájila knihovna v roce 1992 automatizaci knihovnických procesů a postupnou proměnu v moderní informační instituci. Mimořádnou péči věnovala regionální literatuře a patří k jejím velkým znalcům, o čemž svědčí její poměrně rozsáhlá bibliografická činnost a tři aktualizovaná vydání Literárního průvodce okresem Zlín. Publikovala v odborném a regionálním tisku.

Jiří Gruntorád

jako vydavatel byl činný především na poli samizdatové a exilové produkce let 1948-1989. Za rozmnožování a rozšiřování tehdy ilegální literatury byl v první polovině osmdesátých let čtyři roky vězněn. Od roku 1990 stojí v čele knihovny Libri prohibiti. V této instituci se J. Gruntorádovi a jeho kolegům podařilo shromáždit prakticky kompletní produkci české a slovenské samizdatové literatury. Připravil několik bibliografií mapujících nejen složení knihovních sbírek Libri prohibiti, ale též obecně tematiku disentu a exilu. Za svou činnost na poli „zakázané literatury“ byla Jiřímu Gruntorádovi prezidentem republiky 28. 10. 2002 udělena medaile Za zásluhy 1. stupně. Za založení a provoz knihovny Libri prohibiti získal v roce 2002 ocenění v soutěži Magnesia Litera.

Ing. Jiří Mika

vystudoval gymnázium v Kladně (1969-1973) a Fakultu stavební ČVUT v Praze, obor ekonomika a řízení stavebnictví (1973-1978). Pracoval jako analytik, programátor a středoškolský učitel informatiky v Praze a v Kladně. V letech 1991 až 1997 byl bibliografem v Ústavu pro českou literaturu AV ČR a spoluvytvářel systém české literární bibliografie. Od roku 1997 pracuje ve Středočeské vědecké knihovně v Kladně, od roku 1999 ve funkci vedoucího odboru doplňování a zpracování fondu a v současnosti ve funkci náměstka pro hlavní činnost. Zabýval se implementací a rozvojem knihovního systému, v roce 2005 vedl rekonstrukci historické budovy knihovny.

Publikuje časopisecky z oblasti knihovnictví a regionální kultury.

PhDr. Ila P. Šedo

prošel řadou dělnických povolání, než se stal v roce 1990 knihovníkem v Západočeském muzeu. Po dvou letech byl jmenován vedoucím knihovny. Zájem o odborné knihovnické otázky ho vedl k tomu, že si rozšířil svoje vzdělání bakalářským studiem s knihovnickou specializací na Západočeské univerzitě. Ve studiu pokračoval v Praze v ÚISK doplňujícím magisterským studiem oboru knihovnictví. Jeho ukončení završil v roce 2004 disertační prací Systémy muzejních digitálních informací. Po skončení rekonstrukčních prací v Západočeském muzeu se mu podařilo obnovit funkčnost muzejní knihovny a dosáhnout jejího otevření pro veřejnost v roce 1998. Zapojil knihovnu do aktivit oborové komise při AMG i grantových programů MK ČR. Je členem hodnotitelských komisí VISK a přednáší v Ústavu dějin umění a designu při Západočeské univerzitě.

Ing. Hana Študentová 

po absolvování Obchodní akademie v Olomouci a Ekonomické fakulty VŠB v Ostravě pracovala nejprve ve výpočetním středisku a poté na ekonomickém úseku s. p. Dopravní stavby Olomouc ve funkci odborného ekonoma oddělení řízení ekonomiky a statistiky. V roce 1992 nastoupila do Vědecké knihovny v Olomouci. Nejdříve zastávala funkci vedoucí ekonomického oddělení a po odchodu PhDr. Marie Nádvorníkové do důchodu, vyhrála v roce 2003 konkurz na ředitele a úspěšně zaujala její místo. Velice rychle se v této nové roli zorientovala, a nejenže pokračovala beze zbytku v tradičních aktivitách knihovny, ale brzy získala rozhled jak v regionálním, tak v celostátním knihovnictví. K jejím velkým úspěchům patří zatím rekonstrukce původní knihovny a dostavba další budovy. Pracuje také v dalších funkcích, například jako vedoucí odborné sekce pro historické fondy při Sdružení knihoven.

(abr)