Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

V Kostnici pracuje již 26 let knihovna Judaica-Bibliothek, plným názvem Dr.-Erich-Bloch-und-Lebenheim-Bibliothek der Israelitischen Kultusgemeinde Konstanz. Byla otevřena v listopadu 1982 z iniciativy několika osobností židovské kulturní obce. Na jejím financování se podílí město Kostnice. Knihovna je přístupná veřejnosti. Fond knihovny přesahuje 3000 svazků. Pokrývá témata židovské religionistiky, filosofie, historie, křesťansko-židovského soužití, antisemitismu, holokaustu a život Židů v Německu i jinde. Část sbírky tvoří také literatura věnovaná tematicky státu Izrael. Ve fondu je i beletrie, která zahrnuje knihy židovských autorů, stejně jako literaturu psanou v jidiš, dále periodika a knihy pro děti a mládež. Knižní fond byl katalogizován on-line péčí Bibliotheksservice-Zentrum Bádenska Württemberska a záznamy obsahuje katalog Südwestdeutscher Bibliotheksverbund.

(http://www.bsz-bw.de/eu/blochbib/)

Österreichische Nationalbibliothek, rakouská národní knihovna, se nyní zabývá archivací rakouských internetových dokumentů v projektu Webarchivierung. Jedná se o stejnou motivaci, s jakou národní knihovny uchovávají tištěnou národní produkci, tedy zachování kulturního dědictví. Problematiku archivování WWW dokumentů známe z již fungujícího českého WebArchivu. Právní rámec pro archiv internetových dokumentů vytvoří zákon o médiích, který byl předložen k projednání letos v únoru. Zákon upravuje shromažďování on-line zdrojů. Pro archiv budou sbírány WWW stránky s doménou .at, kterých je nyní asi 740 000, a také další stránky s rakouskou tematikou, ale i stránky se vztahem k Rakousku. K těm posledním patří např. WWW stránky rakouského Kulturního institutu v New Yorku. Sběr začíná pilotní fází v trvání 18 měsíců a bude se postupovat tak, že stránky budou jednorázově sklizeny k určitému datu a pak opakovaně jednou až dvakrát ročně. Vytipované stránky, na kterých dochází k častějším změnám, budou sklízeny individuálně v odpovídajících intervalech. To se bude týkat stránek národních a regionálních médií, dynamických stránek z oblastí společenské, hospodářské, kulturní, administrativy a vědy.

(http://www.onb.ac.at/about/webarchivierung.htm, Österreichische Nationalbibliothek Newsletter.-Nr. 2 (2008), s. 7)

Centrum vedecko-technických informácií SR (CVTI) se počátkem r. 2008 přestěhovalo. Novou budovu získalo v roce 70. výročí svého vzniku. V nové budově mají uživatelé mj. k dispozici více počítačových stanic s přístupem na internet a možnost WiFi připojení. Výpůjční služby, terminály s přístupem ke katalogům a konzultační služba jsou umístěny v přízemí poblíž šatny a kavárny. V budově jsou dále všeobecná studovna a studovna periodik. Ve speciální studovně zpřístupňují fond norem, patentů, firemní literatury, fondy depozitních knihoven EBOR, OECD a Evropského dokumentačního centra. Publikace EU si návštěvníci mohou zároveň zakoupit v obchodě v přízemí budovy. Ve studovnách je dohromady přes 100 studijních míst s 32 počítači, které mají připojení na internet. Studovny i chodby jsou vybaveny komfortními židlemi a křesly. Používají se bezkontaktní čtenářské průkazy kompatibilní s běžnými studentskými kartami typu ISIC. Umožňují používat samoobslužná multifunkční zařízení a vstupovat přes turnikety do studoven.

(Knižnica - Roč. 9, č. 4 (2008), s. 51-54).

Ruští knihovníci v Uljanovské oblastní knihovně pojali finále soutěže Knihovník roku 2007 jako šou, které mělo rozbít představu nudné a šedivé profese. Do finále postoupilo 16 účastníků. V prvním úkolu měli představit sebe a svou knihovnu a obhájit svůj výběr profese v asi pětiminutové divadelně pojaté kompozici. Pomáhali jim při tom i čtenáři, zvláště děti. Další úkol vyžadoval, aby účastníci předvedli před publikem svůj návrh firemního obleku. Byly předvedeny např. mechové bikiny knihovnice z doby kamenné, vesta s kapsami ve tvaru knih, kabelky - organizéry. Třetím úkolem byla veřejná prezentace projektů knihovny k tématu Rok čtení a ruského jazyka. Soutěžící prezentovali např. projekt rodinné literární kavárny nebo projekt nazvaný Kdo se chce stát knihovníkem? Nezůstávalo to jen u klasických počítačových prezentací. Někteří přišli přímo s ukázkami programů, publikum vidělo „mluvící“ výstavku a nechyběl ani soudní proces, který rozhodoval o tom, zda má kniha budoucnost.

(Biblioteka. - 2 (2008), s. 51-54)