JAROMÍR KUBÍČEK> kubicek@mzk.cz  

Vznik instituce je dán zakládací listinou. Knihovny však v minulosti tvořily součást učených společností, které působily v duchu svého poslání, ke kterému časem potřebovaly i literaturu. A tak počátek vzniku takové knihovny bývá nepřesný. Není tomu však u Moravské zemské knihovny, která má své přesné datum založení. Její vznik je spojen s Moravskoslezskou hospodářskou společností, která má své počátky na přelomu 18. a 19. století. V jejím hlavním inventáři je k datu 6. července 1808 zapsána první kniha, která je dodnes v Moravské zemské knihovně (MZK) dochována. Jde o příručku Johanna Bernharda Fischera o ztrátě zrna při setbě, která vyšla v Norimberku ve stejném roce. Sama o sobě je zajímavá jednak tím, že se nám ji nepodařilo objevit ve fondech jiných evropských knihoven a je tedy unikátní, jednak proto, že je dokladem aktuálního zájmu o užitečné novinky vydávané v té době.

Spolková knihovna postupně rostla v rámci Hospodářské společnosti. Po ustavení zemského (v té době Františkova) muzea v roce 1818 v rámci Hospodářské společnosti se stala knihovna jeho součástí. V roce 1883 byla zpřístupněna odborné veřejnosti, do té doby byla určena jen členům společnosti. Na konci 19. století, v roce 1899, se stala samostatnou institucí pod názvem Zemská knihovna moravská a v roce 1907 byla dislokována do nového Zemského domu II. Po založení 2. české univerzity u nás v roce 1919 plnila úkoly ústřední knihovny Masarykovy univerzity jako samostatná Zemská a univerzitní knihovna. V roce 1958 došlo ke sloučení tří brněnských vědeckých knihoven - univerzitní, pedagogické a technické - do společné Státní vědecké knihovny, která se v roce 1993 vrátila ke staronovému názvu Moravská zemská knihovna. Posledním mezníkem je rok 2001, od kdy své služby poskytuje v moderní účelové budově.

Za 200 let se Moravská zemská knihovna rozvinula ve druhou největší knihovnu v ČR s téměř 4 miliony knihovních jednotek (z toho je přes 3 miliony knih a časopisů, 100 tisíc hudebnin a více než půl milionu patentů a norem), 30 tisíci registrovaných čtenářů v roce, kteří si vypůjčí na půl milionu dokumentů a 170 zaměstnanci.

Uvedené skutečnosti si jistě zasloužily nejen důstojného připomenutí minulosti, ale také pozornosti směrem k dalšímu rozvoji. Takto byly také akce k oslavám výročí knihovny pojaty, a aby se zdařily, byl ustaven přípravný výbor složený jak ze zástupců zřizovatele, krajského úřadu, národní knihovny, tak z potenciálních sponzorů z řad spolupracujících firem. Významnou skutečností bylo rozhodnutí ministrů kultury zemí Visegrádu uspořádat 2. kolokvium knihovnicko-informačních pracovníků v České republice, kterého se Moravská zemská knihovna organizačně ujala.

Tradici byly věnovány dvě akce: jednak vydání jubilejní publikace a dále v obdobném pojetí instalovaná výstava. Protože v minulosti již historie knihovny byla zpracována a vydána před čtvrt stoletím, tentokrát byla pozornost zaměřena na knihovní sbírky. Reprezentační publikaci Moravská zemská knihovna v Brně 1808-2008: knihovní sbírky(Brno, 2008. 140 s. ISBN 978-80-7051-177-0) naplnily statě od vynikajících odborníků o zajímavých tematických sbírkách. Jedná se o osobní knihovny básníků Vysočiny - Otokara Březiny (napsal Petr Holman), Jakuba Demla (napsala Daniela Iwashita) a Josefa Floriana (napsal Jaroslav Med). Sbírku masarykian uvedl Jan Zouhar a protože se nepodařilo získat vhodného autora pro charakteristiku sbírky komenian, přetiskli jsme stať T. G. Masaryka o Komenském z roku 1892, která je nestárnoucí. Další statě o rukopisech, Mollově mapové sbírce, Schramově sbírce vedut, Richterových litografiích Brna a zednářské literatuře napsali odborníci knihovny. Nad textem dominují barevné fotografie k jubileu knihovny i s ukázkami jednotlivých sbírek natolik, že kniha je velice poutavá.

Výstava Knihovní sbírky Moravské zemské knihovny byla otevřena v Památníku moravského písemnictví v rajhradském klášteře, který spravuje Muzeum Brněnska. Záměr ustavit Památník písemnictví na Moravě byl spojen s Moravskou zemskou knihovnou již před třiceti lety, kdy knihovna měla klášterní knihovnu ve správě. Po vzoru Jihočeské vědecké knihovny zamýšlela přesunout do Rajhradu oddělení starých tisků i s fondy, tak jako dosud tomu je v klášteře Zlatá koruna u českobudějovické knihovny. Když se však podařilo MZK postavit novou knihovnu, prostorové důvody odpadly a myšlenky památníku se ujalo Muzeum Brněnska, které v klášteře zřídilo samostatné velice aktivní pracoviště. Památník vybudoval expozici vývoje literatury, nemine měsíc bez nové výstavy a areál kláštera benediktini postupně rekonstruují. Výstavu pro MZK provedl Památník velice nápaditým způsobem. Výstava potrvá až do konce listopadu 2008.

V knihovnictví (a to nejen u nás) byla zahájena éra digitalizace. Digitalizace - cesta k ochraně a zpřístupnění dokumentů se stala tématem dvoudenního kolokvia knihovnických pracovníků, konaného v hotelu AVANTI 6.-8. července 2008. O kolokviu pojednává podrobněji následující příspěvek.

Odborné akce oslav měly i společenská setkání, která jim tvořila důstojný doprovod. Slavnostní zahájení se konalo v Městském divadle, kde v úvodu ředitel knihovny poděkoval Fr. Zborníkovi, řediteli odboru umění a knihoven, za přístup ministerstva kultury jako zřizovatele MZK. Péče MK se projevila zejména v tom, že v Brně jsou poskytovány knihovnické a informační služby v nové moderní knihovně, která byla otevřena v dubnu 2001. Šlo o první novostavbu velké knihovny postavenou u nás po neskutečně dlouhé přestávce. Předchozí novostavbou byla Městská knihovna na Mariánském náměstí v Praze roku 1928. Stejně tak si zasloužil poděkování Jihomoravský kraj, v osobě radního pro kulturu Jana Letochy, za vzorový přístup k financování regionálních funkcí a organizování krajského systému knihoven. Následující inscenace Stanislava Moši a Petra Ulrycha Koločava podle literární předlohy Ivana Olbrachta byla nezapomenutelná.

Nebyli bychom na Moravě, kdybychom účastníky oslav nepozvali do budovy MZK na ochutnávku vína. Několik vinařů nabízelo své vzorky špičkových vín a cimbálová kapela Portášzpívala a hrála dlouho i pro exkurze po knihovně, kterých se ve třech skupinách účastnilo 60 zájemců. I když MZK působí v nové budově osmým rokem, stále je ještě mnoho takových, kteří ji navštíví poprvé.

Foto Vilém Kaplan.