LUKÁŠ BABKA Lukas.Babka@nkp.cz

V roce 2017 si připomínáme pětisté výročí vydání překladu Bible do církevní slovanštiny od Františka Skoriny. Čtvrtek 15. června 2017 proběhl v Národní knihovně České republiky ve znamení jeho překladatelského a vydavatelského díla.

František Skorina, lékař, překladatel, ale též zahradník na pražském dvoře císaře Ferdinanda I., se narodil před rokem 1490 v Polocku na území tehdejšího Velkoknížectví litevského (nyní v Bělorusku). Několik desetiletí svého života však strávil v Praze; zde kolem roku 1551 rovněž zemřel.

Skorinovy biblické překlady

V Praze Skorina přeložil a postupně vydal třiadvacet starozákonních knih Bible. Vzhledem k tomu, že se knihy tiskly v Praze, se také často Skorinově Bibli přezdívá pražská. Vyšla v letech 1517 až 1519 a je významnou knižní památkou, kterou sdílejí Litevci, Bělorusové, Ukrajinci i Češi. Jelikož v předmluvách k jednotlivým knihám Starého zákona Skorina ve větší míře uplatnil ruténštinu, jazyk tehdejších Ruténů, předků soudobých Bělorusů a Ukrajinců, který měl v prostoru Velkoknížectví litevského status spisovného jazyka, nazývá se jeho vydání též Biblí ruténskou či Biblí ruskou(termín „ruská“ odpovídá dobovému označení ruténského jazyka). Tímto činem se Skorina snažil zpřístupnit biblické texty neučeným čtenářům východní Evropy. Důstojné místo zaujímá Skorinova Bible i v dějinách překladu a vydávání Písma svatého. Do té doby byla Bible tiskem vydána pouze latinsky, německy a česky. Ceněna je také pro svou výtvarnou stránku, bohatou na kresby, iniciály, lišty, viněty atd.

Skorinovy biblické překlady výrazně ovlivnily další církevněslovanské tisky 16. století. Běloruský národ od vydání Skorinova překladu Bible odvozuje počátek svého písemnictví. Skorinovy pražské práce a pobyt se připomínají dodnes. Od 31. října 1996 zdobí hlavní nádvoří pražského Klementina pamětní deska, ve stejné době byla v Jelení ulici na Hradčanech odhalena Skorinova socha.

Výstavy a konference

Výročí vydání Skorinovy Bible se v letošním roce připomíná v řadě států. Především v Bělorusku je rok 2017 doslova ve znamení Skorinova počinu. Hlavním pořadatelem konferencí, výstav a popularizačních akcí je Národní knihovna Běloruska, skorinovské téma však prostupuje doslova celým běloruským veřejným prostorem. Rovněž Litva, konkrétně Knihovna Vrublevských Litevské akademie věd ve Vilniusu, si vydání Skorinovy Bible ruské připomněla formou rozsáhlé výstavy Pranciškaus Skorinoc Rusėniškajai Biblijai – 500 a vydáním stejnojmenné monografie. Výstavu Čelověk epochi Vozrožděnija: k 500-letiju izdanija Biblii Franciska Skoriny, kterou doprovodil stejnojmenný katalog, připravila Ruská státní knihovna v Moskvě.

V Praze, konkrétně v Národní knihovně České republiky (NK), se 15. června 2017 pod souborným názvem František Skorina a Praha uskutečnilo hned několik akcí. Program otevřelo mezinárodní sympozium pořádané NK, Národní knihovnou Běloruska a Velvyslanectvím Běloruska v České republice. Odborné referáty předneslo celkem patnáct specialistů z České republiky, Litvy, Běloruska a Ruska. Své přednášky zaměřili jednak na zhodnocení významu Skorinova překladatelského a nakladatelského díla, jednak na jeho pozici ve světě knihtisku 16. století. Stranou nezůstala ani současná recepce jeho tvorby. Během akce proběhla též prezentace několika tematických publikací, které byly následně svými autory předány do sbírky Slovanské knihovny.

Odpolední část programu zahájilo kladení květin k pamětní desce Františka Skoriny v Klementinu za účasti ministra zahraničních věcí Běloruska Vladimira Makeie. Odborná veřejnost položila květiny též v Mikulášské ulici 22/8 v Praze 1 na místě, kde pravděpodobně stávala tiskárna, již Skorina při své práci využíval.

Pan ministr Makei se zúčastnil rovněž následného zahájení výstavy Běloruská grafika / současnost a tradice v Galerii Klementinum. Během akce, kterou pořádala NK, Galerie ARTPLAZ a která se konala pod záštitou Velvyslanectví Běloruska v České republice a Média Společnosti SB. Belarus Dnes bylo Slovanské knihovně a Knihovně Národního muzea předáno patnáct svazků dosud vydaných faksimilií edičního projektu Knižní dědictví Františka Skoriny.

Sérii akcí završila vernisáž výstavy František Skorina a Praha, kterou pod záštitou Velvyslanectví Litevské republiky uspořádaly NK – Slovanská knihovna a Knihovna Vrublevských Litevské akademie věd ve Vilniusu. Šlo o upravenou a českému prostředí přizpůsobenou verzi výše zmíněné litevské expozice. Ačkoliv jde o kolektivní dílo řady badatelů, o českou podobu se zasloužili zejména Ilja Lemeškin a Petr Voit (oba z Filozofické fakulty UK). Výstava seznámila návštěvníky se Skorinovým životem a dílem, s jeho vztahem k Velkoknížectví litevskému a Čechám i s jeho osobním životem a pozdější prací královského zahradníka. Přehledně byla představena též problematika knihtisku v prostoru střední a východní Evropy první poloviny 16. století, což umožnilo zasadit Skorinův počin do širších evropských souvislostí. Kromě textové části byla výstava bohatá na ilustrace, reprodukce map či ukázky ze vzácných knih. Její součástí byl též výběr skorinian z fondu Slovanské knihovny.

Rok 2017 nebyl prvním, kdy se na půdě NK Skorinův čin připomínal. Roku 1992 – k 500. výročí narození Františka Skoriny – byl vydán sborník textů Francisko Skoryna v díle českých slavistů, který připravila Františka Sokolová. V září 1997 pak proběhla výstava a konference 480 let běloruského knihtisku. Průběh letošních akcí důstojným způsobem navázal na tyto dříve uskutečněné události a byl i vyjádřením úcty a vážnosti, jíž se František Skorina u současné odborné veřejnosti těší.