LUDMILA ČUMPLOVÁ > cumplova@npkk.cz

Změny ve vzdělávacím procesu zasahují do všech oblastí školního vzdělávání. Mění se jeho cíle i pedagogické postupy a prostředky k jejich dosažení. V této situaci se mění rovněž pohled na funkce některých tradičních součástí školy, mezi něž patří i školní knihovny. Škola se otevírá skutečnému světu a v souvislosti s tím by se měla změnit i role školní knihovny - ze sbírky knih převážně zajišťující společnou četbu žáků na centrum zabezpečující informace pro vyučování.

Školní knihovna se stává studijním a informačním centrem školy. Je jednou z jejích odborných pracoven vybavenou knihami, časopisy, učebnicemi pro všechny ročníky, kopírkou, počítačem s elektronickým katalogem knihovny a přístupem na internet. Pracovníkem knihovny, která je žákům a učitelům k dispozici během vyučovací doby i po vyučování, je nejčastěji učitel, ale stále častěji i profesionální knihovník. Knihovna poskytuje knihovnické a informační služby nejen žákům, ale i učitelům. Je prostředím, v němž se vzdělávací působení školy přirozeným způsobem rozšiřuje za rámec učebních příležitostí poskytovaných běžnou výukou. Tím školní knihovna účinně přispívá k naplňování cílů zakotvených v rámcových vzdělávacích programech.

Význam školních knihoven je deklarován mimo jiné v Manifestu UNESCO pro školní knihovny a ve Směrnici Mezinárodní federace knihovnických asociací IFLA.V řadě evropských zemí - patří mezi ně například i Slovensko - je institut školní knihovny jako studijního a informačního centra školy legislativně upraven. Není tomu tak v České republice, kde ředitelé škol při transformaci školních knihoven nenacházejí ve školské legislativě oporu.

Zákon č. 561/2004 Sb., ze dne 24. září 2004, o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) pojem školní knihovny výslovně nezavádí, pouze v § 120 uvádí jako účel školských účelových zařízení mj. to, že „poskytují odborné, studijně pracovní, knihovnické a informační služby pro žáky, studenty, popřípadě zaměstnance“. Výslovně se o školních knihovnách zmiňuje pouze Vyhláška MŠMT č. 108/2005 ze dne 22. února 2005, o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních, která jim věnuje jedinou větu: „Školní knihovna poskytuje odborné, studijně pracovní, knihovnické a informační služby pro děti, žáky, studenty, popřípadě pedagogické pracovníky škol a školských zařízení.“

Školní knihovny jsou financovány z rozpočtu, který dostává škola od zřizovatele. Částka na nákup literatury pro učitele i žáky není stanovena. Podle statistických údajů za školní rok 2006/2007 to bylo 48 329 892 Kč, což je téměř o milion méně než v předchozím roce. Mírně se snižuje i počet pracovníků ve školních knihovnách, a to jak profesionálních knihovníků, tak pedagogických pracovníků. Pozitivní údaje se týkají vybavenosti školních knihoven. Stoupá počet míst pro uživatele, počítačů s připojením na internet, kopírek, skenerů a video, DVD přehrávačů.

Nové funkce školních knihoven

Knihovnictví jako obor a knihovnické služby se od dob vzniku školních knihoven velmi změnily. Ve školních knihovnách se vývoj poskytovaných služeb zastavil zhruba v polovině 20. století. Od té doby však ve službách veřejných knihoven došlo k výraznému pokroku. Od výběru podle seznamu knih se přešlo k volnému výběru, kdy jsou knihy čtenářům zpřístupněny v otevřených policích. Knihovnické služby se dále specializovaly a knihovny se v zájmu uspokojování služeb poskytovaných čtenářům propojovaly a rozšířily nabídku o meziknihovní služby. Přelomem se stalo zavedení výpočetní techniky do knihoven. Vpád počítačů a internetu zcela změnil tradiční pracovní postupy. Změnily se standardy, podle kterých se eviduje a zpracovává knihovní fond. Sdílená katalogizace umožňuje stahovat hotové záznamy zpracované jinou knihovnou, které se doplní evidenčními údaji, a tím se urychluje zpracování knih. Pro školní knihovny by tato cesta přinesla nejen úsporu času knihovníků, ale také by zjednodušila vzdělávání učitelů, kteří vedou školní knihovny.

Jednou z cest, která se uplatňuje u nás i ve světě, je sloučená školní a veřejná knihovna. Je možností, jak v menších obcích nebo lokalitách bez dostupných knihovnických služeb vyřešit služby školní knihovny. Předpokladem je, aby pracovníkem této sloučené knihovny byl profesionál, který má knihovnické vzdělání. Předností je možnost vícezdrojového financování, z hlediska zřizovatele pak úspory. Knihovna funguje dopoledne jako školní a odpoledne jako veřejná knihovna. Podmínkou je, aby zajišťovala také knihovnické a informační služby pro pedagogické pracovníky školy.

Mění se také obsahová stránka činnosti školní knihovny. Se vznikem profese knihovník školní knihovny se školní knihovny stávají integrovanou součástí školy, mají funkci odborné učebny pro rozvíjení čtenářské a informační gramotnosti.

Plní-li školní knihovna svoje funkce, stává se skutečným centrem školy, demokratickým prostorem, v němž se setkávají členové školního společenství jako spolupracovníci. Ve školní knihovně není negativně hodnocena neznalost, protože knihovna je tu od toho, aby poskytla potřebnou informaci. Kromě toho se zde žáci učí dovednosti využívat knihovny, pracovat s informačními prameny včetně internetu a jsou cílevědomě vedeni i k etice používání těchto zdrojů.

Moderní školní knihovna má řadu funkcí:

• informační centrum školy (centrum informací a poznatků) - žáci a učitelé zde nacházejí potřebné informace, žáci jsou vedeni k jejich samostatnému vyhledávání, získávání z více zdrojů, jejich porovnávání, vyhodnocování a použití k danému účelu (tvorba referátu, řešení projektu apod.);

• mediální centrum - aby mohla školní knihovna plnit úlohu informačního centra, musí mít ve svém fondu média - nosiče informací - dokumenty klasické i elektronické, a jako samozřejmost přístup k internetu;

• podpora školního vzdělávacího programu a výuky - školní knihovna, která chce plnit svou úlohu v rámci pedagogického působení školy, by měla nabízet v oblastech daných vzdělávacím programem školy všechny potřebné druhy dokumentů: knihy, noviny, časopisy, audiovizuální materiály, výukové programy. Základem je dobře vybraný knižní fond. O školních knihovnách by mělo platit, že není nutné mít mnoho knih, ale knihy dobře vybrané;

• podpora informační gramotnosti - knihovník školní knihovny pomáhá při vyhledávání potřebných informačních materiálů a vede žáky k samostatné práci při vyhledávání a práci s informacemi. Zároveň vede žáky k racionálnímu využívání výpočetní techniky při vyhledávání, zpracování a využití informačních pramenů;

• podpora čtenářství a čtenářské gramotnosti - knihovník školní knihovnyve spolupráci s učiteli českého jazyka a literatury připravuje knihy vhodné pro rozvoj čtenářství u dětí, individuálně pracuje s dětmi, které se vymykají průměru. Připravuje a realizuje akce na podporu čtenářství, seznamuje s novinkami beletrie i naučné literatury celé školní společenství;

• komunikační centrum - školní knihovna je místem, kde se setkávají všichni členové školního společenství nad jediným úkolem: pomoci a povzbudit k dalšímu vzdělávání a hledání odpovědí na otázky, kde nejsou žádná témata zakázaná;

• kultura a kultivace - je samozřejmým úkolem školní knihovny, neboť je součástí školy, jejího programu, který naplňuje svými specifickými funkcemi.

Školní knihovny ve světě

V ekonomicky rozvinutých státech světa se zaměření školní knihovny a její postavení v rámci školy začalo měnit v druhé polovině 20. století.

V 60. letech se v USA rozvinul model školní knihovny, v němž je školní knihovna střediskem audiovizuálního vzdělávání s fondem, který tvoří klasické (knihy, časopisy - včetně přístupů do databázových center) i elektronické informační prameny (audiovizuální a multimediální dokumenty, výukový SW, on-line informační zdroje, odkazy na odborné elektronické konference, stránky internetu atd.). Knihovna je integrální a živou součástí školního vzdělávacího programu, místem, kde skupiny žáků i jednotlivci tvořivě zpracovávají školní projekty, připravují si referáty k probíraným tématům a studují za odborné pomoci knihovníků i učitelů. Na činnosti školních knihoven se podílejí profesionální knihovníci s pedagogickým vzděláním (Teacher-Librarian), kteří se specializují na rozvíjení dovedností žáků a studentů v oblasti čtenářské a informační gramotnosti. Pro pracovníky této speciální profese je vydáván i časopis přinášející informace o technologiích, informačních pramenech, čtenářské a informační gramotnosti, marketingu a managementu školních knihoven.

V Kanadě je pojetí školní knihovny obdobné. Knihovník se aktivně zapojujedo rozvíjení čtenářských a studijních aktivit a je chápán jako speciální učitel spolupracující s vyučujícími. Od roku 1977 platí pro činnost školních knihoven na základních a středních školách dokumenty „Ressource Services for Canadian Schools“.

Ve Velké Británii jsou školní knihovny pojímány jako mediatéky, norma pro knihovny základních škol vyšla v roce 1966, pro knihovny středních škol v roce 1972.

Ve Švédsku se od roku 1946 v osnovách hovoří o školní knihovně jako centru podpory školní vzdělávací a výchovné činnosti (educational aid centres). Výchova k práci s informacemi se stala povinnou součástí výuky od roku 1969 a tzv. knihovnické minimum se dostalo do učebnic základní školy. Školní knihovna funguje jako pracovna i klub. O knihovny vedené učitelem pečuje po odborné stránce regionální knihovní středisko, které nakupuje a zpracovává knihy a časopisy pro všechny knihovny v regionu. Plní také funkci regionální pedagogické knihovny.

Francie se vydala cestou budování středisek dokumentace a informací (CDI) především na středních školách. Školní knihovny jsou pojaté jako střediska vědy, která shromažďují knižní a didaktické materiály, zajišťují všestrannou pomoc při vzdělávání a umožňují žákům individuální rozvoj vědomostí. Na středních školách jsou CDI legislativně zakotvena, na základních školách jsou jen na bázi doporučení. Pracovníci střediska - dokumentátoři - jsou zapojeni do pedagogické činnosti, vedou vzdělávací projekty, organizují informační výchovu.

V Německu neexistuje jednotný systém školních knihoven. Ve většině škol sice knihovny jsou, ale jen asi 10 procent jich odpovídá požadavkům na moderní, multimediální, pedagogicky orientovanou knihovnu s místy pro práci žáků, koutky pro čtení, počítači a digitálním katalogem. Od roku 2000, kdy bylo zastaveno vydávání časopisu Schulbibliothek aktuell, probíhá komunikace v celé Spolkové republice Německa přes portál pro školním knihovny Schulmediothek.dea jeho elektronickou konferenci.

V Rakousku byly školní knihovny zřízeny za finanční podpory spolkové vlády a vyvíjejí se v multimediální knihovny.

Státní podpora školních knihoven existuje také v Itálii, Belgii a v Dánsku. 

Také ve Slovenské republice je v posledních několika letech rozvoji školních knihoven věnována velká pozornost (viz samostatný příspěvek dále). 

Projekt Centrum pro školní knihovny

Národní pedagogická knihovna Komenského (dříve Státní pedagogická knihovna Komenského), která je divizí Ústavu pro informace ve vzdělávání, je v současné době jediná veřejná odborná knihovna specializovaná na oblast pedagogiky a školství. Poskytuje knihovnické a informační služby pedagogickým pracovníkům, studentům a dalším uživatelům z celé republiky. Ve svém fondu trvale uchovává a vytváří konzervační fondy učebnic pro základní a střední školy, komeniologické literatury a literatury pro děti a mládež (Sukova studijní knihovna literatury pro mládež). Spolupracuje s dalšími knihovnami pedagogického zaměření na vytváření pedagogické bibliografické databáze, která obsahuje záznamy článků, sborníků a recenzí. Odpovídá za zpracování české článkové produkce z oblasti pedagogiky a školství a dodává záznamy do české národní článkové bibliografie. 

Od roku 1954 byla knihovna metodickým střediskem pro školní a učitelské knihovny a pro práci s pedagogickou literaturou. Od roku 1956 byl na metodickou činnost vyčleněn jeden pracovník, který se věnoval plně problematice budování školních knihoven. Ve spolupráci s metodiky pro školní knihovny v krajích a okresech bylo pozvolna dosahováno změn v pojetí školní knihovny jako centra pro práci s knihou a informacemi ve vyučování. V roce 1991 došlo ke zrušení kabinetů pro práci s knihou a informacemi v krajích a okresech a v roce 1993 bylo zrušeno i místo metodika pro školní knihovny v SPKK.

Protože se školy obracely na knihovnu se žádostí o radu či pomoc při práci ve školní knihovně, byla metodická činnost vykonávána v rámci možností i nadále. Informace od kolegů z veřejných knihoven, od učitelů a ředitelů škol i z kontaktů se školními knihovnami naznačovaly, že především na základě zahraničních zkušeností se na školách začínají budovat moderní školní knihovny jako studijní a informační centra škol, ale pedagogové postrádají odborné informace k tomu, jak postupovat, aby zbytečně nedocházelo k plýtvání lidskými zdroji ani financemi. Z tohoto podnětu vznikl v roce 2006 projekt Centrum pro školní knihovny financovaný v letech 2006 a 2007 z prostředků MŠMT ČR.

Cílem projektu je zprostředkovat ředitelům a učitelům dostatek informací o zřizování a vedení moderní školní knihovny a vytvořit tak podmínky pro přeměnu školních knihoven na studijní a informační centra školy, která by získávala a zprostředkovávala potřebné informace jak pro žáky, tak i pro učitele. Informace o náplni práce školní knihovny mohou zároveň sloužit také v oblasti veřejných knihoven, které mají se školami úzké kontakty.

Při koncipování projektu bylo využito prostředí internetu, na který je převážná část škol připojena. Jako součást informačních služeb NPKK vznikl portál pro školní knihovny www.npkk.cz/csk. Je zaměřen na podporu rozvoje školních knihoven, s cílem pomoci ředitelům základních a středních škol při rozhodování, zda a jak ve škole mohou vytvořit nový typ pracovny - školní knihovnu, respektive studijní a informační centrum školy. Dále pak učitelům a ostatním pracovníkům školy, kteří mají na starosti vedení školní knihovny a často si s odbornou stránkou jejího vedení nevědí rady, případně i profesionálním knihovníkům, kteří jsou, nebo se právě stali knihovníky školní knihovny a hledají cesty, jak tuto práci dělat co nejlépe. Portál přináší informace potřebné pro budování a vedení školní knihovny, tematické rešerše z časopisů (informační gramotnost, práce s textem a další podle potřeby) s možností získat kopii plného textu článku v elektronické podobě prostřednictvím elektronické Pedagogické knihovny (e-PK), informace o kvalitní dětské četbě a novinkách literatury pro děti a mládež, včetně odkazů na již existující zajímavé webové stránky. Součástí stránek pro školní knihovny je i napojení na Klub školních knihoven SKIP a jeho elektronickou konferenci. Pracovníci škol zde najdou rovněž kontakty na pracovníky veřejných knihoven v regionech, kteří jim mohou poskytnout konkrétní pomoc při řešení odborných otázek a variantní návrh osnovy kurzu knihovnického minima pro vedoucí školních knihoven.

Další aktivity v oblasti školních knihoven

Tímto projektem však aktivity NPKK neskončily. Na konci května minulého roku se v prostorách MŠMT pod záštitou náměstkyně ministryně školství Ing. Evy Bartoňové konala konference Postavení a funkce školní knihovny v dnešní škole. Konferenci pořádalÚstav pro informace ve vzdělávání - jeho divize Národní pedagogická knihovna. Sešli se na ní pedagogičtí pracovníci-učitelé a ředitelé základních a středních škol z celé republiky.

Na konferenci zazněly příspěvky odborníků z oblasti pedagogiky a školství, ředitelů škol i knihovníků školních knihoven. Příspěvky se zabývaly postavením a funkcí školních knihoven, jejich vývojovými trendy a přínosem pro vzdělávací působení školy. Tématem byl mimo jiné význam školních knihoven pro plnění cílů rámcových a školních vzdělávacích programů, zvláště pak jejich podíl na zvyšování čtenářské a informační gramotnosti žáků.

V příspěvcích bylo připomenuto, že důležitost školních knihoven potvrzuje i Mezinárodní federace knihovnických asociací IFLA (2000) a Manifest UNESCO, který je určen odpovědným národním a regionálním orgánům a doporučuje budovat moderní školní knihovny podporující vzdělávání potřebné pro úspěšné působení v současné společnosti, založené na stále rozsáhlejších informacích a znalostech. V tomto smyslu se nesla i diskuse k předneseným příspěvkům. Účastníci konference se shodli, že moderní školní knihovna je důležitou součástí školy. Významně se podílí na realizaci cílů rámcových a školních vzdělávacích programů, zvláště na zvyšování čtenářské a informační gramotnosti žáků. Podporuje informační gramotnost pedagogických pracovníků školy a podílí se na saturaci jejich informačních potřeb.

Ze závěrů konference vyplynulo pro Ústav pro informace ve vzdělávání a především NPKK několik hlavních úkolů, zejména:

1. Předložit Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy dokument o školních knihovnách, v němž budou zařazeny závěry konference a navrhnout vytvoření podmínek pro naplnění funkce a pro rozvoj školních knihoven v České republice. V něm doporučit, aby Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zvážilo vyhlášení speciálního programu na podporu rozvoje školních knihoven, v němž by se školy mohly ucházet o finanční podporu projektů modernizace školní knihovny. Materiál byl předložen v září 2007, úkoly, které z něj vyplynuly, se průběžně plní.

2. Doporučit, aby pořadatelé konference iniciovali připojení ČR k Mezinárodnímu dni školních knihoven, který je každoročně vyhlašován Mezinárodní asociací školních knihoven a který připadl v roce 2007 na 22. říjen. Jak jistě víte, u nás byl Mezinárodní den školních knihoven vyhlášen v loňském roce poprvé a proběhl na řadě škol. O jeho propagaci se zasloužily také veřejné knihovny. Informace a pomůcky našli učitelé na webu CSK.

Kromě těchto dvou hlavních úkolů se závěry týkaly i knihovnického vzdělávání pracovníků školních knihoven a potřeby zařadit práci s informacemi a využívání školní knihovny jako studijního a informačního centra do didaktické přípravy budoucích učitelů školy. Plné znění závěrů konference najdete na http://www.npkk.cz/csk  

Závěrem

V září roku 2007 se v rámci konference Knihovny současnosti podařilo připravit program pro jednání samostatné sekce věnované problematice školních knihoven. Zazněly zde příspěvky různého zaměření. Část byla věnována zahraničním školním knihovnám (USA, Španělsko), Rozálie Cenigová ze Slovenské pedagogické knihovny informovala o rozvoji školních knihoven na Slovensku, kde mají tyto knihovny podporu ministerstva školství nejen legislativní, ale i finanční. Další příspěvky se týkaly problematiky čtenářství, čtenářské gramotnosti a práce studijních a informačních center na našich školách.

Odezvy knihovníků školních knihoven a studijních a informačních center škol nás přesvědčují o tom, že cesta k přeměně klasických školních knihoven na moderní formu - studijní a informační centrum školy - je cesta správným směrem. V rámci projektu Centrum pro školní knihovny budou připraveny lekce informační výchovy pro základní a střední školy, plánujeme text příručky pro školní knihovny a možná i další náměty pro činnost školních knihoven. V roce 2009 bychom chtěli opět navázat na lekce informační výchovy a připravit lekce odborných informací pro jednotlivé obory středních odborných škol.