Hlavní obsah stránky

Základní kameny nové budovy Národní knihovny ČR aneb Národ sobě II – 13

text JAROSLAV CÍSAŘ > foto EVA HODÍKOVÁ

Kámen čtrnáctý, patnáctý

Krajská knihovna v Pardubicích

Nová budova Národní knihovny ČR bude mít ve svých základech několik základních kamenů z východních Čech. Jako sedmý se předával základní kámen za Krajskou knihovnu v Pardubicích.

Řediteli Národní knihovny Vlastimilu Ježkovi předával žulový kámen, vytěžený v okolí Hlinska v bývalých Matulových lomech, osobně ředitel pardubické knihovny Petr Kárník. Tato oblast patří k nejmalebnějším a nejkrásnějším místům v celém Pardubickém kraji. Trochu této krásy by proto darovaný kámen měl přinést i do vínku novému knihovnickému stánku. Dárcovská knihovna získala kámen zprostředkovaně prostřednictvím několika osob. Bližší podrobnosti o původu kamene se řediteli Kárníkovi nepodařilo zjistit.

Petr Kárník si považoval za čest, že Krajská knihovna v Pardubicích mohla přispět k lesku akce. Jeho přání bylo sice prosté, ale od srdce a trefné: „Nové budově přeji, aby v ní sídlila instituce, která byla, je a bude potřebná pro všechny.“ Vyslovil ještě jedno přání nevážné v lehčím tónu, ale nesmírně důležité a varovné. Připomněl paralelu se stavbou Národního divadla, aby se podařilo novou národní knihovnu postavit hned napoprvé: „Přeji, aby nová budova Národní knihovny nikdy nevyhořela, jako se tomu stalo tehdy s Národním divadlem!“ 

(Poděkování za pomoc a spolupráci Petru Kárníkovi)

Soukromý dárce - Petra Pejšová s přítelem 

V září 2006 při knihovnickém happeningu nepřispěly svými darovanými základními kameny pouze partnerské knihovnické instituce, profesní organizace nebo občanská sdružení. Přispěli i soukromí dárci. Jako dvacátá devátá předávala za sebe i svého přítele svůj kámen Petra Pejšová.

A co ji k tomuto kroku vedlo? „Stavbu nové budovy Národní knihovny ČR pokládám za historickou událost. Z minulosti tušíme, že blaničtí rytíři jako takoví nepřijedou, ať je národu sebehůř. Proto mě napadlo, že základy nové budovy národní knihovny by měly být prodchnuty duchem blanických rytířů, který v nás udržuje naději. Věřím, že v dnešní informační společnosti nám prospěje právě ta správná informace právě z Národní knihovny České republiky. Prostě když bude národu nejhůř, alespoň národní knihovna určitě pomůže!“ 

I proto kámen Petry Pejšové pochází z Blaníku. O svých pohnutkách a rozhodování říká: „Vrtalo mi hlavou, jaký kámen by byl hodný základů nové budovy národní knihovny. V neděli 17. září 2006 mi to konečně došlo! Kámen z hory Blaník je ten správný! Svůj nápad jsem sdělila příteli a po obědě jsme již ujížděli směrem k Blaníku. Nejprve jsme se pokochali pohledem na krajinu z rozhledny. Pak jsme pod vrcholem v lese pod buky vybrali kámen. Ambice na vylomení základního kamene pro národní knihovnu přímo ze skály jako v případě Národního divadla jsme neměli. Kámen byl původně částečně porostlý mechem. Velikost jsem vybrala podle svých fyzických možností, abych ho byla z vrchu Blaníku schopná snést až dolů.“

Dárci druh kamene ani jeho složení neznají. Paralela se stavbou Národního divadla jim prý došla až později. „Stejná síla mýtu vedla v historii české vlastence k tomu, že vylomili kámen z hory Blaník a položili ho do základů Národního divadla jako symbol naděje,“ zdůraznila Petra Pejšová.

Při předávání svého daru však osvědčila myšlení nové generace uživatelů knihoven a informací: „Nové budově Národní knihovny ČR přeji, aby splnila všechny naše představy a naděje o moderním informačním centru pro podporu vzdělávání a kultury.“

(Poděkování za pomoc a spolupráci Petře Pejšové)

Příště: Knihovna BBB, Uherské Hradiště