Autorem následujícího textu je Američan William Sherman, který na své webové stránce The Content Writer uvádí, že má tříleté zkušenosti s psaním, redigováním a úpravou článků, prohlášením pro tisk a řešením problémů s copyrightem, jenž se týká webových stran a on-line publikací. Uživateli těchto služeb jsou moderátoři a prominentní členové firem, které se zabývají vývojem vyhledávacích strojů a nástrojů, a také jednotlivci specializující se na marketing v oblasti internetu a vývoje softwaru včetně on-line novin Santiago Times.

Autor má diplom B.A. z univerzity v Santa Cruz. Jeho hlavní studijní specializací bylo studium jazyků včetně lingvistiky a španělštiny. Ve Španělsku byl také na roční stáži. Jako student obdržel ocenění High Honors za sto stránkový překlad memoárů ze španělštiny do angličtiny. Mezi jeho zájmy patří film, 
studium jazyků a cestování. Procestoval 20 zemí Evropy, Jižní Ameriky a Středního východu.

V USA mimo jiné spolupracuje také s Asociací odborných knihoven (Special Libraries Association), která vydává časopis Information Outlook, v němž vyšel článek, který vám chceme průběžně zprostředkovávat. Kromě tohoto periodika byl také zveřejněn na webové stránce http://www.degreetutor.com/online-programs, která přináší informace o vzdělávání on-line. V současné době autor žije v Chile.

URL webové stránky The Content Writer, na níž jsou uvedeny Shermanovy aktivity je http://thecontentwriter.com/about.htm. Přáním autora je, abychom na ně v českém odborném tisku upozornili, což činíme i postupným publikováním tohoto textu - samozřejmě s jeho svolením.

33 důvodů proč jsou knihovny a knihovníci stále mimořádně důležití

Mnozí předpovídají, že digitální věk vyprázdní regály veřejných knihoven a úplně skončí éra, která trvala celá staletí. Neuvěřitelné možnosti, kapacita a pokrok v oblasti technologie dokonce mohou některého knihovníka přimět k prorokování zániku těchto institucí.

Možná, že by mohl mít pravdu. Ale dojde-li k tomu, ztráta bude nenahraditelná. Zpochybňuje-li se důležitost knihoven, stojí tváří v tvář existenciální krizi v době, kdy jsou nejvíc potřebné. Navzdory tomu, že jsou někdy vnímány v digitálním věku jako zastaralé, jsou stejně jako knihovníci nenahraditelné z mnoha důvodů.

1. Ne všechno je dostupné na internetu

Úžasný objem užitečných informací, jež jsou k dispozici na webových stránkách, vyvolává u někoho falešnou představu, že může být všechno nalezeno či vyhledáno on-line. To prostě není pravda.

Potvrzuje to i služba Google Book Search. Zaměstnanci společnosti Google, Inc. se sice ujali onoho monolitního úkolu digitalizace milionů knih z největších knihoven světa, ale i kdyby tato společnost zdigitalizovala úspěšně celou tu obrovskou sumu lidského poznání, je nepravděpodobné, že nepředstavitelné množství současných autorů a vydavatelů dá svolení k tomu, aby jejich díla byla plně dostupná na internetu. Už teď je podle zákona zakázáno díla chráněná copyrightem volně zpřístupňovat prostřednictvím Google Book Search; zpřístupňují se pouze jejich fragmenty. A bude ještě dlouho trvat, než bestseller, který zatím lze číst pouze v New York Times, bude moci být volně vystaven na internetu. Současný copyright chrání díla ještě 70 let po smrti autora.

Dokonce některé úřední publikace veřejné sféry mohou podléhat copyrightu. Obsahuje-li dílo nepodléhající copyrightu předmluvy, úvody nebo dodatky, které ale copyrightu podléhají, celé dílo má status copyrightu.

2. Digitální knihovny nejsou internet 

Základnímu porozumění, tomu co je a co není internet, může napomoci přesnější definice toho, co je knihovna a proč jsou knihovny stále mimořádně důležité.

Knihovna Elmera E. Rasmusona na Aljašské univerzitě ve Fairbanksu zřetelně rozlišuje mezi „on-line sbírkami“ a internetovými nebo webovými zdroji. Internet, vysvětluje se na její webové strance, je masa do značné míry nepublikovaných materiálů zpracovávaných organizacemi, podniky, jednotlivci v rámci experimentálních projektů, podnikovými webmastery atd.

On-line sbírky jsou však něco jiného. Je pro ně charakteristické, že jsou poskytovány knihovnami a obsahují dokumenty, jež byly publikovány na základě rigorózního vydavatelského procesu. Práce vybrané pro zařazení do katalogů knihovny jsou posuzovány kvalifikovaným personálem. Typy materiálů zahrnují knihy, časopisy, noviny, periodika a různé druhy zpráv, které jsou digitalizovány, ukládány do databází s omezeným přístupem.

Zatímco internetu nebo vyhledávačů v těchto databázích může využívat každý, hlubší resp. důkladnější přístup k nim vyžaduje registraci. Jste stále online, ale už nejste na internetu. Jste v knihovně.

3. Internet není zadarmo

Projekt Gutenberg se sice chlubí 20 000 knihami, jež si lze zdarma stáhnout z jeho webové stránky, nicméně hned si musíme připomenout, že tyto knihy jsou přístupné pouze proto, že už nepodléhají copyrightu.

A knihy jsou právě pouze špičkou ledovce. Četné vysokoškolské studie, časopisy a další důležité dokumenty nejsou virtuálně přístupné komukoliv, kdo usiluje o jejich stažení z webové stránky zdarma. Spíše je přístup omezen drahým předplatným, které je většinou placeno knihovnami. Osobní návštěva knihovny nebo přihlášení se do knihovny prostřednictvím vašeho uživatelského účtu je tudíž jediná cesta jak dosáhnout levného přístupu k dokumentům, které je nezbytné archivovat.

přeložil MIROSLAV RESSLER