text JAROSLAV CÍSAŘ> foto EVA HODÍKOVÁ

Kámen třicátý pátý / Městská knihovna Třinec / Těšínské Beskydy

Ve druhé polovině 19. století, kdy se v Praze se slávou stavělo Národní divadlo, základní kameny z Moravskoslezského regionu chyběly. Na počátku 21. století tomu však bylo zcela jinak. Dar od Městské knihovny Třinec zároveň reprezentoval nově zrozený turistický region Těšínské Beskydy a knihovny, které v něm působí.

Slezským Beskydám vévodí na česko--polském pomezí bájná hora Čantoryje (995 m n. m.). Je opředena pověstmi, a to ne ledajakými! Mohutný masív hory ukrývá nejen poklady, ale už je dlouhá staletí i domovem rytířského vojska podobně jako v Čechách hora Blaník.

Návštěvníky dnes zve k výletu plnému tajuplného poznání nová česko-polská Rytířská stezka, přibližující nejen zajímavosti bájné hory Čantoryje, ale i život, zvyky a obyčeje prostého lidu. Stezka je přístupná celoročně z obce Nýdku. Na české straně měří zhruba 10 kilometrů. Na konci české části stezky se z nedaleké rozhledny můžete pokochat jedinečným výhledem do tří států, Polska, Slovenska a Česka, a lanovou drahou pak sjet do krásného městečka Ustroń v Polsku.

Je to krajina horských hřebenů, hlubokých údolí, zurčících potoků a říček, rozlehlých lesů, rozkvetlých strání a starobylých dřevěnic. Krajina, která u nás nemá obdoby, neboť zde končí a zároveň dosahuje nejvyšších nadmořských výšek na našem území karpatský horský oblouk, je zelenou páteří střední Evropy. Celé území chráněné krajinné oblasti Beskydy je součástí tzv. flyšového pásma Západních Karpat, které patří do soustavy geologicky mladých pásemných pohoří, vznikajících koncem druhohor a ve třetihorách z pískových a břidlicových usazenin moře, nazývaného Tethys.

Největším celkem slezského příkrovu je tzv. godulská jednotka, která je složena převážně z velmi odolných pískovcových vrstev. Charakteristické zelenavé glaukonitické pískovce godulských vrstev jsou mocné až 2000 metrů. Z nich se také utvořil hlavní masiv Beskyd se všemi nejvyššími vrcholy. Příkré čelo těchto vrstev tvoří nápadné severní svahy, prudce se zvedající z podbeskydských pahorkatin. Odtud také pochází a má svůj původ i základní kámen pro novou budovu Národní knihovny ČR, který bude v jejích základech reprezentovat na věčné časy, jak všichni doufáme, i knihovny Těšínských Beskyd.

Jejich přání tlumočí ředitelka Městské knihovny Třinec Martina Wolna: „Doufáme, že godulská tvrdost našich hor, která po staletí vytvářela svérázný obraz krajiny a sveřepost lidí v ní žijících, bude pro novou Národní knihovnu tím správným základem, a že tak, jako nás naše hory obklopují a chrání, bude i tato knihovna oporou poznání a vzdělanosti našeho státu.“ 

(Poděkování Martině Wolne za pomoc, spolupráci a využití jejího textu.)

Příště: Seriál uzavřeme přehledem zbývajících devíti dárců