ZUZANA BORNOVÁ > okpb@opava.cz  

„Žádné lidské výročí by nemělo zůstat opomenuto. Stává se, že daný okamžik větší nebo menší mírou ovlivnil chod světa.“

Knihovna Petra Bezruče v Opavě (KPBO), Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR a regionální organizace SKIP 10 uspořádaly ve dnech 8.-9. září v Kulturním zařízení minoritský klášter v Opavě seminář s názvem VÍME O SOBĚ?, který byl zaměřen na problematiku zrakově postižených uživatelů.Touto akcí jsme chtěli důstojně připomenout 10. výročí existence zvukové knihovny v KPBO a zejména výročí 200 let od narození Louise Brailla (1809-1852), tvůrce hmatového písma.

Zvuková knihovna v Opavě

V letošním roce oslaví opavská zvuková knihovna, která slouží výhradně nevidomým a slabozrakým spoluobčanům, deset let své činnosti. Speciální oddělení bylo uvedeno do provozu 6. prosince 1999. Jeho cílem bylo umožnit přístup k internetu pro nevidomé a zrakově znevýhodněné uživatele a poskytnout jim rychlejší možnost půjčování knih zvukových a v Braillově písmu.

Máme poměrně širokou klientelu, neboť v Opavě je Základní škola pro nevidomé a slabozraké, do které dojíždějí děti nejen z okolí Opavy, ale i z Ostravska. Velmi úzce spolupracujeme s Charitním domem sv. Cyrila a Metoděje pro nevidomé ve Vlaštovičkách. Na rozvoji našeho pracoviště se příznivě podepsala grantová politika z konce 90. let, kdy jsme využili zdrojů z Open Society Fund (OSF) a vybudovali toto specializované pracoviště.

Od roku 1999 do roku 2003 proběhla rozsáhlá rekonstrukce hlavní budovy, při které byly investorem akceptovány naše potřeby a požadavky na vytvoření bezbariérového přístupu pro uživatele a také instalace zvukového naváděcího systému pro nevidomé.

Na konci 90. let probíhalo intenzivní hledání dalších možností pro rozšíření a zlepšení služeb. Vznikaly dva dlouhodobé projekty: Nebuďte na ulici - aneb do knihovny za zábavou i poučením a Knihovna bez bariér. Cílem těchto projektů je:

• nabídnout dětem v knihovnách další možnosti vzdělávání, pomoci vyplnit jejich volný čas,

• systematicky začít spolupracovat s dětmi vyžadujícími zvláštní péči, se žáky zvláštních škol,

• vytvořit v knihovně podmínky pro setkávání uživatelů bez ohledu na stupeň zdravotního postižení,

• vytvořit podmínky pro zpracování a zejména označování fondů, které by vyhovovalo znevýhodněným uživatelům.

V roce 1999 jsme získali z OSF 2800 $ a z prostředků Statutárního města Opavy 20 000 Kč, za které jsme pořídili základní vybavení: zvětšovací lupu a 21“ monitor a dva počítače s reproduktory. Další významná finanční injekce přišla v roce 2000 z OSF ve výši 18 815 $, za kterou jsme vybavili knihovnu dalšími ozvučenými počítači do internetové studovny, pořídili základní software WinTalker (RosaSOFT) a Bizon (Spektra) a zejména jsme zakoupili tiskárnu Braillova písma a skener se speciální folií pro převod z Braillova písma. Pro nákup zvukových knih využíváme dlouhodobě prostředků z projektu Ministerstva kultury ČR z programu Knihovna 21. století.

Od 1. ledna 2007 byla zvuková knihovna integrována do oddělení mediatéky. Uživatelé si tak mohou na jednom místě vypůjčit zvukové knihy, hudební nosiče, filmy na DVD a knihy v Braillu. Našimi hlavními dodavateli jsou Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana (KTN), Audiostory, Český rozhlas, Tympánum a další firmy vydávající zvukové dokumenty.

U produkce z KTN zachováváme původní katalogové číslo, krabice s magnetofonovými pásky označujeme černotiskem a Braillem. Díky přechodu KTN na nový formát zvukových knih přestává být problémem jejich do té doby fyzicky narůstající fond.

Pracovníci zvukové knihovny věnují velkou pozornost webovým stránkám svého pracoviště, které se snaží pravidelně aktualizovat. Kromě základních informací o provozu si mohou zájemci stáhnout seznamy zvukových knih, novinek a získají zde další užitečné odkazy na subjekty, se kterými knihovna spolupracuje.

A jaké jsou naše nejbližší cíle? Doplňovat fond zvukových knih podle našich finančních možností, prohloubit spolupráci s podobnými organizacemi v rámci města, neúnavně propagovat naše služby… a oslavit dalších alespoň deset let.

Seminář Víme o sobě?

Cílem odborného semináře byla prezentace organizací, které pomáhají slabozrakým a nevidomým spoluobčanům v jejich těžkém životním údělu, výměna zkušeností a zejména praktické ukázky při komunikaci s nevidomými. Oslovili jsme opavské spolky a občanská sdružení, která pracují s nevidomými. Obdobná sdružení a organizace působí v každém větším městě, proto se domníváme, že knihovny, které provozují zvuková oddělení, by je měly kontaktovat, poznat náplň jejich činnosti a najít možnosti vzájemné spolupráce. Partnery opavské knihovny pro tento seminář byly: Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých, Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana v Praze, Charita Opava, KAFIRA, HT VISUAL, Tandem - Sdružení rodičů a přátel školy, ZŠ Havlíčkova. Jejich zástupci vystupovali v jednotlivých blocích.

Účastníky semináře přivítala ředitelka Knihovny Petra Bezruče Mgr. Zuzana Bornová, primátor Statutárního města Opavy Ing. Zbyněk Stanjura a předsedkyně Regionálního výboru SKIP 10 Jana Galášová. Úvodní přednáškový blok zahájil prezident SONS Josef Stiborský a věnoval jej osobnosti Louise Brailla (1809 až 1852), jehož hmatové písmo se stalo symbolem gramotnosti nevidomých lidí na celém světě. Louis Braille dokázal díky vývoji speciálního písma přiblížit zrakově postiženým lidem krásu četby. Na vývoji písma začal pracovat od svých 13 let, tedy v době, kdy byl přijat do Ústavu pro mladé slepce. Vytvořil systém písmen ze dvou svislých sloupců o třech bodech, jejichž rozměry odpovídají rozměrům bříška ukazováku lidské ruky. Braillovo písmo se stalo pravopisnou abecedou, která je rovnocenná jakémukoliv písmu. Lze ho aplikovat na libovolný jazyk, což umožňuje vzdělávání nevidomých v jakémkoliv jazykovém prostředí. Braille se také podílel na vzniku kódů pro matematiku a na bodové hudební notaci. Navzdory rychlému rozvoji technologií, které výrazně ulehčují život nevidomým, je osvojení si návyku četby v Braillově písmu nenahraditelné. Na závěr svého vystoupení apeloval na přítomné zástupce zvukových knihoven, aby i nadále doplňovali fondy knihami v Braillově písmu.

S velkým ohlasem a rozsáhlou diskusí se setkalo vystoupení předsedkyně opavské organizace SONS Evy Schmiedové nazvané Vodící pes - pomocník nevidomého. Posluchači byli podrobně informováni o problematice vodících psů a jejich výcviku. Přednášející zdůraznila prohřešky, kterých se veřejnost často dopouští při komunikaci s nevidomým s vodícím psem.

Občanské Sdružení KAFIRA se orientuje na cílovou skupinu uživatelů od 15 let, které jejich poškození zraku ovlivňuje při každodenních činnostech a kteří hledají podporu v oblasti vedení samostatného a nezávislého života ve společnosti, při uplatňování svých práv a oprávněných zájmů včetně práva na práci. Rozsah poškození zraku může být na úrovni slabozrakosti, praktické nevidomosti a úplné nevidomosti. Účastníci semináře si v rámci praktické dílny mohli pomocí speciálních brýlí nasimulovat různé oční vady a vyzkoušet si řadu kompenzačních pomůcek.

Ředitel Knihovny a tiskárny Karla Emanuela Macana v Praze Bohdan Roule seznámil přítomné ve svém obsáhlém příspěvku KTN - minulost a současnost s historií a vývojem služeb této specializované knihovny a její novou službou Digitální knihovna. 

Odpolední blok byl věnován exkurzi do chráněných dílen Charita Opava a Domu sv. Cyrila a Metoděje pro nevidomé. S velkým zájmem jsme si prohlédli rekonstruované prostory dílen a seznámili se s pracovním programem jednotlivých pracovišť. Druhou zmíněnou zastávkou bylo chráněné bydlení v Charitním domě sv. Cyrila a Metoděje v Opavě-Vlaštovičkách. Klienti zde naleznou nejen možnost samostatného bydlení, ale protože mnozí z nich mají i další zdravotní problémy, jsou v objektu též chráněné dílny, kde mohou také pracovat. Filozofií této instituce je poskytnout klientům optimální podmínky pro samostatný život. Vyšší stupeň poškození zraku neznamená, že takto postižený člověk potřebuje více pomoci druhé osoby nebo že má větší problémy se zapojením se do běžného života, společnosti a práce. Záleží na jeho schopnostech, vlastnostech, na vyrovnání se s postižením, psychické pohodě i na tom, jak se naučí zvládat věci jiným způsobem, důležitý je také přístup lidí z jeho okolí.

Cestou zpět do Opavy jsme využili možnosti navštívit nedaleký pěchotní srub OP-S 26 „Milostovice“. Pro mnohé kolegyně z „vnitrozemí“ to byl naprosto unikátní zážitek. O odborný výklad se postaral Ing. J. Breuer, předseda Matice slezské v Opavě. Úterní program jsme zakončili poněkud nevážně společenským setkáním s prajzskou básnířkou Lidií Rumanovou. Rodačka z nedalekých Kravař ve Slezsku se ve své tvorbě snaží o zachování prajzského nářečí, kterým mluvili naši předkové a které se nenávratně vytrácí. Tante Lili, jak zní umělecký pseudonym, přednesla neodolatelným dialektem několik básní a společně s onklem Paulem (Pavlem Gavrucou) zazpívala několik humorných písní s vlastními texty.

Středeční program byl pojat jako zážitkový seminář. Účastníci si mohli v praxi vyzkoušet prostorovou orientaci s průvodcem, při které byli sledováni školiteli ze Základní školy Havlíčkova a občanského sdružení TANDEM. Bezprostředně byly diskutovány chyby a nedostatky, kterých se dopouštěli průvodci. S velkým ohlasem se setkala nabídka jízdy na tandemovém kole, kdy knihovnice vystupovaly v roli vodiče a nevidomého.

Většina lidí pociťuje při kontaktu s lidmi se zdravotním postižením jistou nervozitu a nejistotu, neboť neví, jak s takovým člověkem komunikovat nebo jak se k němu chovat. Zásady komunikace s nevidomým klientem v přednášce Klient se zrakovým postižením, opět s praktickými cvičeními, přiblížila PhDr. Tereza Kimplová, Ph.D. z Ostravské univerzity.

Závěr semináře patřil firmě HT-VISUAL, jejíž zástupci předvedli základní nabídku kamerových lup pro zrakově znevýhodněné uživatele s možností vyzkoušet si práci s textem na jednotlivých zařízeních. Prezentace Mgr. Moniky Oravové z Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě o Využití speciálních fondů krajské knihovny byla závěrečnou tečkou dvoudenního setkání. Na akci se finančně podílel Svaz knihovníků a informačních pracovníků a regionální organizace Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR - SKIP 10, Knihovna Petra Bezruče v Opavě a Ministerstvo kultury ČR v rámci projektu Knihovna 21. století.

Foto Zbyněk Kotzian