Hlavní obsah stránky

Seminář o regionálních funkcích knihoven tradičně v Pardubicích

LADISLAVA CUKROVÁ > cukrova@svkkl.cz  

BRONISLAVA HANZÁKOVÁ > hanzakova@svkkl.cz  

Ve dnech 16.-17. září 2009 proběhl v Domě hudby v Pardubicích-Zelené Předměstí celostátní seminář Regionální funkce knihoven 2009. Seminář, který je pořádán v dvouletých intervalech, a jehož odbornými garanty jsou Knihovnický institut NK ČR, Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě a Sekce SDRUK pro regionální funkce, zahájila předsedkyně této sekce Ing. Lea Prchalová. Spolupořadatelem semináře byla opět Krajská knihovna v Pardubicích.

Regionální funkce stejně, ale přece jinak

Tak byl nazván první blok semináře a moderoval ho PhDr. Vít Richter (NK ČR). Jako první v něm vystoupila Mgr. Ladislava Zemánková (NK ČR) s hodnotícím příspěvkem Regionální funkce v roce 2008. Konstatovala, že počet knihoven, obsluhujících pověřených knihoven i počet metodiků klesá. Na jednu pověřenou knihovnu připadá průměrně 70 obsluhovaných. Pozitivní zprávou je, že stoupají finanční prostředky přidělované krajskými úřady.

Bc. Marie Šedá (MSVK Ostrava) v příspěvku Výzkum spokojenosti aneb Jak to vidí obsluhované knihovny zhodnotila dotazníkové šetření mezi knihovnami v Moravskoslezském kraji. Na otázky odpovědělo 70 knihoven a vyplynulo z nich, že ve většině případů jsou knihovny s prací pověřených knihoven spokojeny. Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě je ochotna v případě zájmu poskytnout otázky dotazníkového šetření kolegům z jiných knihoven.

O zkušenosti s Pravidly zajištění regionálních funkcí v Pardubickém kraji se podělila Mgr. Milada Vacková (MěK Svitavy). Regionálními funkcemi jsou pověřeny tři knihovny. Dvě z nich využívají objednávkový systém služeb, kvůli menším nákladům a znalosti obsluhované oblasti je vlastně kopírován dřívější střediskový systém. Důvodem jeho zavedení byla rozdílná úroveň poskytovaných služeb, finanční prostředky kontroluje Krajská knihovna v Pardubicích a pověřené knihovny navrhují jejich rozdělení. Výhodou tohoto řešení jsou standardní služby, nadlimitní výkony a rezervy a průhlednost čerpání dotace. Nevýhodou pak pracnější kontrola výkonu, odborné konzultace - je určen paušál na jednu obsluhovanou knihovnu, knihovna musí vytvořit dvě statistiky - celostátní a pro pověřenou knihovnu. Ukázalo se, že systém splnil očekávání zřizovatele.

Nový systém regionálních funkcí ve Středočeském kraji zhodnotila Mgr. Gabriela Jarkulišová (MěK Kutná Hora). Vysvětlila, jak došlo ke změně regionálních funkcí v tomto kraji a připomněla tehdejší obavy pověřených knihoven z centrálního nakupování dokumentů. Praxe ukázala, že knihovny jsou se stávajícím postupem spokojeny a již by se k vlastní akvizici do výměnných souborů vrátit nechtěly. Také by uvítaly větší prostor pro práci metodiků, čemuž brání omezené mzdové prostředky.

Vzdělávání, standardy, legislativa

Tato tři slova předurčila obsah druhého bloku, který moderovala a jako první v něm i vystoupila Mgr. Zlata Houšková (NK ČR). V příspěvku Priority mimoškolního vzdělávání informovala o připravovaném projektu Unie zaměstnavatelských svazů - Vzdělávání pracovníků v kultuře, který se týká rovněž knihovníků. Podělila se také o některé zkušenosti získané při návštěvách knihoven přihlášených do soutěže Knihovna roku a požádala přítomné o pomoc při odstraňování zjištěných nedostatků.

Knihovnické minimum jako e-learningový kurz bylo tématem příspěvku Bc. Kateřiny Bylokové, DiS. (MSVK v Ostravě). Seznámila v něm posluchače s podstatnými prvky a funkcí výuky a na ukázkách knihovnického minima prezentovala již konkrétní návrh výukového kurzu v Moravskoslezské vědecké knihovně.

Příspěvky Standardy VKIS - novela a Autorské právo - aktuální problémy přednesl PhDr. Vít Richter. (Vyhodnocení standardů je uveřejněno na stránkách www.nipos-mk.cz/vkis.) Z tabulek lze vyčíst, jaká je minimální, průměrná a maximální hodnota zjištěná v dané skupině knihoven, a vždy je možné srovnání s hodnotami standardu. Aktuální problémy v oblasti autorského práva můžeme sledovat na www.dilia.cz.

S referátem Úloha pověřených knihoven v projektu kooperativní tvorby a využívání národních autorit vystoupil PhDr. Zdeněk Bartl z NK ČR. Zdůraznil v něm, že do souborů národních autorit přispívá stále malý počet knihoven, a vyzdvihl výhody spolupráce - reálné usnadnění katalogizačních prací.

Nové technologie a kooperace knihoven pomáhají plnit regionální funkce

Jako první v tomto bloku, který moderovala Ing. Lea Prchalová (MSVK v Ostravě), vystoupil Mgr. Roman Giebisch, Ph.D. (NK ČR). V příspěvku Program VISK a regionální funkce (priority, využití) popsal desetiletou historii VISK 3. Aby se technika v knihovnách více využívala, je nutné zaměřit se na vzdělávání. Podmínky pro přidělení dotací se zpřísňují, proto je žádoucí větší pomoc od metodiků. Pro rok 2010 se předpokládá menší částka na program, méně než 15 milionů. Přestože je řada knihoven díky programu PIK připojena k internetu, nemá vlastní e-mailovou adresu! Všechny profesionální knihovny by měly mít svůj on-line katalog. Středočeský kraj je druhý v počtu knihoven, které poskytují ICT vzdělávání (není však jisté, zda byla ve všech krajích shodně pochopena definice).

Souborný katalog ČR pro veřejné knihovny a veřejné knihovny pro Souborný katalog bylo téma prezentace, s níž vystoupily PhDr. Eva Svobodová a Mgr. Danuše Vyorálková (NK ČR). Uvedly, že v Souborném katalogu ČR je k letošnímu červenci 3 687 000 záznamů a 203 přispívajících, z toho 91 veřejných knihoven. Novinkami v SK ČR je využívání serveru s obálkami publikací, nabídka obsahu titulů, možnost přechodu do lokálního záznamu a tlačítko pro stažení digitálního dokumentu v záznamu u děl starších 100 let. Ohledně MVS je uvedena jako nejaktivnější Krajská knihovna Karlovy Vary. Knihovny byly vyzvány k aktualizaci svých údajů nebo jen k potvrzení stávajících v Adresáři knihoven a informačních institucí v ČR. Plánuje se umístění mapky s lokací knihovny v jejím záznamu a údajů o pobočkách. Knihovny byly vyzvány k zasílání záznamů o regionální literatuře a případně k podepsání smluv (mnoho jich smlouvy nemá a přitom záznamy posílají). Přispívající knihovny byly také požádány o zaslání GPS souřadnic. Přístupová hesla poskytne dr. I. Hoch.

Jitka Svobodová a Eva Kaňovská z KK Karlovy Vary a Jitka Pařilová z MěK Sokolov představily Regionální knihovnické systémy v Karlovarském kraji. Pro karlovarský a sokolovský region je využíván AKS Clavius REKS financovaný z programu VISK 3, do kterého knihovnice v KK Karlovy Vary a MěK Sokolov ukládají záznamy dokumentů z fondů svých obsluhovaných knihoven. V MěK Cheb mají KP-WIN, který je součástí systému knihovny a zbývá do něj uložit fondy 14 knihoven chebského regionu. K automatizaci knihoven je často nutné zřizovatele přesvědčovat, problémem je i věkový průměr dobrovolných knihovnic (50 let). Zajímavost: po neprofesionálních knihovnách kraje nějaký čas cirkuluje kmenový fond knihoven (rozuměno nově nakoupené knihy).

Zkušenostech s Clavius REKS na Opavsku hovořila Mgr. Zuzana Bornová (Knihovna P. Bezruče v Opavě). Clavius REKS se tu začal využívat v roce 2006 a je ceněn pro jednodušší nároky na práci knihovníků a nižší pořizovací náklady, než jsou u lokálního systému Clavius. Knihovníci mají přístup přes jednoduché webové rozhraní. Problémem jsou ale staré nevýkonné počítače, absence antivirového programu a využívání PC s AKS pro veřejnost.

Když je knihovna COOL

Po třicetiminutové přestávce začal čtvrtý blok semináře, který opět moderovala Ing. Lea Prchalová. Ve vystoupení Malé knihovny a jejich webové stránky uvedl Ing. Aleš Brožek (SVK Ústí nad Labem) příklady dobrých i špatných internetových prezentací knihoven. Upozornil na možnost webů zdarma, například na služby volnyswebweb zdarmaweb snadnointernet centrum. Knihovny mohou využít také webový server svého zřizovatele, což je jednodušší způsob, nebo servery pověřených knihoven prostřednictvím rozcestníku, například jako Knihovna města Mladá Boleslav. Upozornil také na šablonu webu pro malé knihovny, ale i další šablony - Biblioset (Regionální knihovna Karviná), naseknihovna (Knihovna J. Mahena v Brně), eStranky (provozovatelem služby je Websitemaster, a. s.). Ředitel ústecké knihovny také uvedl, co by na webové stránce knihovny nemělo chybět, a co dalšího může ještě obsahovat.

Mgr. Hana Dospivová z Knihovny Jiřího Mahena v Brně představila Centrum dětského čtenářství, které pracuje od 1. ledna 2009. Je organizační složkou KJM v Brně a zaměřuje se na různé cílové skupiny - děti, pedagogy, knihovníky, studenty a rodiče s dětmi. V Centru připravují vzdělávací akce, společná setkání, besedy, praxe studentů, supervize projektů apod. Mají virtuální webovou poradnu e-bulletin. Pro pedagogy a studenty chtějí na webu zpřístupnit seznam knih z příruční knihovny, plánují také zveřejňovat doporučení o knihách od dětí - dětem.

Webové stránky pro dětské čtenáře měl název příspěvek Evy Komínové z Knihovny města Hradce Králové. Knihovna má licenční smlouvu na oblíbenou šablonu webu pro malé knihovny a je jejím administrátorem. Představila projekt www.librisek.knihovnahk.cz, který je na Facebooku a seznámila také s odkazy na weby pro dětské čtenáře i s doporučenými tituly od dětí i knihovníků. Z dalších příkladů uvedla weby: Knihovny města Plzně, knihovny v Trutnově, Vyškově, Kuřimi, v Krajské knihovně Vysočiny v Havlíčkově Brodu a další.

Poslední příspěvek letošního semináře Web 2.0 a MěK v Praze přednesl RNDr. Tomáš Řehák. Charakterizoval Web 2.0, jehož obsah vytvářejí uživatelé a vkládají do něj informace. Upozornil na nejlepší produkty - Wikipedie, Facebook, MySpace, Libimseti, Spoluzaci, You Tube, RapidShare, Second Life, blogy, eBay, Aukro atd. Představil stránku http://www.k4u.cz (Knihovna pro tebe), která se stává oblíbenou u mládeže. Uvedl zajímavé inovativní příklady - zpřístupnění díla Karla Čapka v elektronické podobě „Knihy Karla Čapka on-line“, unikátní projekt Praha v knihovně www.prahavknihovne.cz, který představuje a popisuje zajímavá místa hlavního města s možností vyhledat je v knihách, kde se o nich píše. Také MěK Praha je na Facebooku. Jde o jednoduchou neformální komunikaci se čtenáři, kteří se nebojí psát a reagovat, na rozdíl od komunikace přes přímé adresy do knihovny. Knihovny mohou a měly by proniknout do Wikipedie. Knihovna v Praze má intranet 2.0 (technologie WIKI), je to „hřiště“ pro každého zaměstnance, neformální prostředí komunikace, nabízí možnost psaní i neúplných a neověřených informací, někdo další je doplní. Stává se velmi navštěvovaný a oblíbený, nyní má kolem 100 editací a oprav denně. Pojetí příspěvku ředitele Městské knihovny v Praze T. Řeháka bylo velmi zajímavé - spíše filosofické, ale opravdu inspirativní.