Dotaz: Jak řeší britští knihovníci a pedagogové problém nízké úrovně vzdělanosti mládeže?

Odpověď: Povinná školní docházka ve Velké Británii končí v 16 letech. Počet mladých lidí, kteří po jejím skončení nestudují, nejsou v učení a ani nemají práci, stále stoupá.

Letos na podzim se připravují dvě konference, které se budou zabývat problémy spojenými s nízkou úrovní vzdělání mládeže s přezdívkou „NEETs“ - tj. not in education, employment or training

(www.cilip.org.uk/interests/execbriefings/neets09/index.html; www.capitaconferences.co.uk/OurConferences/Education/NEET.html).

Konference „Engaging the disengaged: developing services to young people during recessionary times”, organizovaná knihovnickou asociací CILIP, bude věnovánn službám, které knihovny mohou poskytovat mladým lidem, aby se vrátili do normálního života, zlepšili si vzdělání a našli zaměstnání. Mnoho knihoven se sice snaží takové služby poskytovat, ale problém spočívá v tom, že tato skupina mladých lidí nemá o knihovny zájem. Proto musejí knihovny ve spolupráci s pedagogy a sociálními pracovníky hledat nové formy práce.

Druhá konference „Capita’s 7th National Conference Not in Education, Employment or Training (NEET)” se týká celostátního problému. Vláda má v plánu postupně snižovat počet lidí s nízkou úrovní vzdělání. Statistické údaje však ukazují, že zatím jejich počet naopak stoupá. Ministerstvo, které nese za tuto oblast odpovědnost (Department for Children, Schools and Families) už zaměstnává manažera, který se věnuje problému „NEETs“ (NEET Policy Manager) a který promluví ke knihovníkům na zmíněné knihovnické konferenci.

Problému se věnuje pozornost několik let. Knihovníci už měli k tématu konferenci a Simeon Moore napsal loni dva články do knihovnického časopisu Update. (Into employment or training: Helping young people in transition, Update, vol. 7, no.7-8, pp. 32-34, July/Aug 2008; Making connexions, Update, vol. 7, no. 11, pp. 38-39).

Otázka zní, jak se situace vůbec mohla vyvinout?

V literatuře se obvykle uvádí, že mladí lidé, kteří spadají do skupiny „NEETs“ často neukončili studium, někteří byli vyloučeni ze školy, jiní chodili za školu, někteří pocházeli z rozvrácených rodin nebo jejich rodiče byli nezaměstnaní, jiní byli zdravotně postižení.

Celkový dojem z těchto údajů naznačuje, že jde o jedince, kteří se dostali do sociálních problémů, o lidi nějakým způsobem znevýhodněné.

Existuje však jedna kategorie „NEETs“, kteří zdaleka nemohou být pokládáni za znevýhodněné. Pocházejí třeba ze spořádaných rodin, v prvním státním testu gramotnosti v sedmi letech měli nadprůměrné výsledky, ale v dalším testu v 11 letech už měli jen průměrné výsledky a když jim bylo 16 let, odešli předčasně ze školy. Zdá se, že státní školy nezvládají péči o nadané děti. Důvody jsou dva: vysoký počet dětí ve třídě a ideologie, která pokládá třídění dětí podle nadání za „elitismus“. Navíc prý pro dobré umístění ve statistikách je pro školu výhodnější věnovat maximální péči co největšímu počtu průměrných žáků.

Znamená to, že mezi „NEETs“ jsou také lidé, kteří by dříve byli pokládáni za intelektuální záruku budoucího rozvoje společnosti. Británie prochází pozvolným poklesem vzdělanosti. Mnoho žáků, i ti, kteří nejsou „NEETs“ a své vzdělaní ukončili, nezná cizí jazyky a vědní obory. Některé univerzity musely například zavřít kurzy chemie pro nedostatečný zájem. Místo toho roste poptávka po studijních předmětech jako „media studies“ a „fashion design“.

Doufejme, že knihovny pomohou tento trend zvrátit a že nahradí mladým lidem to, čeho se jim ve školách nedostává. V novinách se psalo, že vzrůstá počet mladistvých, kteří se zapisují na dálkovou univerzitu Open University. Třeba je to začátek změny a třeba touha mladých po vědění je silnější než to, co naznačují statistiky o „NEETs“.