Hlavní obsah stránky

ROZHOVOR s odpovědným redaktorem nakladatelství Vyšehrad a překladatelem MARTINEM ŽEMLOU

„Naše produkce je žánrově pestrá“

Pane redaktore, mohl byste našim čtenářům říci nejprve pár slov o nakladatelství Vyšehrad?

Nakladatelství Vyšehrad vzniklo roku 1934 a je dnes nejstarším českým kamenným nakladatelstvím. Vydáváme kolem 80 knih ročně. Původně katolicky zaměřené nakladatelství, jehož existence bývala spjata s Lidovou stranou, má dnes mnohem širší obzory. Produkce je žánrově pestrá: sahá od poezie, beletrie a dárkových publikací přes literaturu faktu, historii a kulturní historii až k filosofii a teologii. Vcelku však převažuje literatura odborná a na tomto poli si vyšehradské edice, myslím, už vydobyly jisté renomé. Zejména bych tu připomněl literaturu teologickou a judaica, historické řady, jako úspěšnou edici Velké postavy českých dějin nebo překladové mnohasvazkové Dějiny Evropy, a třeba i dnes již klasickou filosofickou knižnici Reflexe, tzv. „černou řadu“. Pokud jde o beletrii, snažíme se mimo jiné vydávat kvalitní literaturu anglosaské provenience, naposledy třeba knihu Barbary Vineové Astin deník. V průběhu let jsme získali širší okruh odborných spolupracovníků, s jejichž pomocí se snažíme udržet vysoký standard našich knih po stránce jak obsahové, tak formální, grafické - naše kniha Tanečnice Manon od A. de Saint-Exupéryho dokonce zvítězila v soutěži o nejkrásnější knihu roku 2008. Rádi bychom ještě více spolupracovali s českými autory v oblasti odborných publikací, ale není vždy jednoduché sehnat odborníka vyzbrojeného krom jiného dostatkem času. Snažíme se tento deficit vyrovnat uvážlivou volbou prověřených zahraničních titulů a jejich kvalitním českým zpracováním.

Nabízíte svou produkci i knihovnám? 

Samozřejmě. Podle výše obratu a kvality spolupráce nabízíme knihovnám rabat 20-31 %. Dvakrát do roka publikujeme ediční plán a čtyřikrát ročně takzvané Čtení, kde čtenáři naleznou nejen informace o nových a připravovaných titulech, ale i rozhovory s překladateli či autory, ukázky z knih, prodejní akce a další zajímavosti. Tento časopis můžeme knihovnám na požádání pravidelně zasílat.

Vy sám se zabýváte nějakou konkrétní oblastí?

Zajímá mě především starší německá literatura filosofická a náboženská, řekněme mezi 13. a 17. stoletím. Této oblasti se věnuji i překladatelsky - pro Vyšehrad jsem pracoval třeba na knihách Mystika a reformace nebo Cesta ke Kristu od německého mystika Jacoba Böhma. Redakční práce ale samozřejmě vyžaduje širší záběr. Mám na starosti filosofické edice, ale občas fušuji do řemesla i kolegům, kteří spravují edice historické či teologické.

Na jaké knize teď jako redaktor nebo překladatel pracujete a která z těch v poslední době vydaných je vám nejbližší?

Předně tu mám zajímavé pojednání o gnósi od německého znalce K. Rudolpha. Ten mimo jiné ukazuje, jak hluboce gnóse ovlivnila rané křesťanství, ale věnuje se, což je vcelku ojedinělé, i její současné podobě, jak ji nacházíme u mandejců v Iráku. Zároveň připravuji podnětnou a aktuální knihu britského ekonoma P. Colliera Miliarda nejchudších. Jde o radikální analýzu problémů nejchudších zemí a vyvození praktických opatření, jimiž by bohaté země mohly - a ve vlastním zájmu dokonce měly! - těmto zemím pomoci. Obě knihy rozhodně stojí za přečtení!

Zbývá vám při vaší práci ještě čas na čtení? A jaké literatuře dáváte přednost?

Nelze jinak - mou prací je přece právě čtení! Ale máte-li na mysli beletrii, času na ni sice moc nemám, ale naštěstí jakmile se do něčeho pustím, většinou nejde přestat, takže se bohudík čas nějak udělá. Nejbližší mi jsou ovšem starší nábožensko-filosofické texty, ale to jsem už vlastně říkal.

Už nejméně půl roku probíhá v České televizi za spolupráce knihoven zábavná anketa Kniha mého srdce. Můžete nám prozradit, která by byla ta vaše?

Ufff... Víte, že nevím? Asi by nebyla jen jedna, to bych nedovedl, ale hodně mě kdysi oslovil také již jmenovaný Jacob Böhme. Jinak teď čteme doma se synkem Medvídka Pú a Příběhy z Bible. Ani jedno není špatné!

Děkuji za rozhovor a přeji vám i nakladatelství Vyšehrad hodně úspěchů v další práci.

OLGA VAŠKOVÁ