LUCIE POSKIEROVÁ > lucie.poskierova@osu.cz  

V předchozím příspěvku (Čtenář 7-8/2009, s. 261-263) se mohli zájemci seznámit s tématem pohádkoterapie. Terapie pohádkou je novou metodou, jak pomoct dítěti s jeho problémy, a pomáhá u dětí rozvíjet, soustřeďovat praktické i teoretické dovednosti. Úkolem pohádky je podpora představivosti, pomoc se starostmi a zbavení úzkosti nebo strachu. Velkým pomocníkem jsou terapeutické pohádky, které jsou přizpůsobeny konkrétním problémům dítěte. Ty nám mohou být nápomocny v nalézání vhodných řešení v určité vzniklé situaci.

Následující článek informuje o výzkumu, který byl proveden v rámci diplomové práce Uplatnění biblioterapie v českých a v zahraničních knihovnách se zaměřením na pohádkoterapii.* Výzkum sledoval využití terapie pohádkou v českých knihovnách, respektive v odděleních pro děti a mládež. Jeho cílem bylo zmapovat situaci týkající se pohádkoterapie. Pro výzkum byla oslovena skupina respondentů tvořená zástupci knihoven, jež jsou členy Klubka (Sdružení dětských knihoven SKIP) Severní Moravy. Dotazník byl zcela anonymní a zodpovědělo ho 48 respondentů z celkem 83 členů, tedy 58 %. Obsahoval 15 otázek, u některých z nich bylo možné označit více možností. Vyskytly se i případy, kdy otázky nebyly zodpovězeny.

Výsledky výzkumu

Na otázku „jak zprostředkovávají knihovny dětem literaturu“ odpovědělo 47 respondentů, že nabízejí literaturu dětem v rámci besed, následuje čtení při besedách. Pracovníci dětských oddělení si s dětmi o nových knihách povídají. Sedm respondentů odpovědělo, že nabízejí dětem literaturu jinak.

Z výzkumu vyplynulo, že v některých dětských odděleních pohádka netvoří ani základ pro výpůjčku. Dále je pohádka půjčovaná v zastoupení 15-30 % z měsíčních výpůjček. Najdou se i taková dětská oddělení, ve kterých pohádkové knížky přesahují 50 % z měsíčních výpůjček. 

Jedna z otázek se zaobírala využitím pohádky při práci s dětským čtenářem. V dětských odděleních jsou pohádky využívány často jako motiv nebo náplň pro vytváření soutěží, besed. Zde měli respondenti možnost označit více odpovědí. Celkem 42 dotázaných uvedlo, že pohádku využívají při soutěžích. Jako doprovodný materiál při besedách ji označilo 40 respondentů. Při předčítání k výročí spisovatelů pohádku využívá 12 respondentů a devět jich pohádku používá jinak.

Další otázka měla zjistit, zda se provádějí v dětských odděleních terapie. Z výsledků vyplynulo, že 42 respondentů terapii neprovádělo a čtyři ano. Můžeme tedy shledat, že pracovníci dětských oddělení nemají s vedením terapií zkušenosti. V dětských odděleních se však můžeme setkat s biblioterapií, kterou využívají čtyři respondenti. Následuje artererapie, kterou označili dva respondenti a muzikoterapii využil jen jeden dotazovaný.

Dále byla položena otázka, zda pracovníci dětských oddělení už slyšeli o terapii pohádkou, bylo zjišťováno povědomí o pohádkoterapii. Z výsledků vyplynulo, že 36 respondentů se s tímto pojmem nesetkalo a 12 respondentů ano.

Na otázku, kde pracovníci získali informace týkající se tématu, odpovědělo šest respondentů, že z jiných zdrojů. Pro pět respondentů byly přínosné semináře a dále zahraniční literatura, kterou označili tři respondenti. Od svých kolegů se informace dověděli čtyři dotazovaní. Další otázka mapovala zájem knihovníků dětských odděleních o terapii pohádkou.

Zájem získat více informací o této nové aktivitě v knihovně projevilo 33 respondentů a záporná byla jedna odpověď. K otázce se nevyjádřilo 14 účastníků výzkumu.

Terapie pohádkou by měla být metodou, jak s dětmi spolupracovat a pomáhat jim vypořádat se s nástrahami každodenního života. Na vzorku výzkumu bylo zjištěno, že její praktické uplatnění není doposud v knihovnách využíváno tak, jak tomu je ve světě, např. v Polsku. Toto bílé místo v práci s dětským čtenářem je zapříčiněno především nedostatečnou informovaností a chybějící nabídkou školení nebo workshopů.

V posledním příspěvku se budeme věnovat již konkrétním návrhům, jak uplatnit terapii pohádkou při práci s dětským čtenářem v knihovnách.

* POSKIEROVÁ, Lucie. Uplatnění biblioterapie v českých a v zahraničních knihovnách se zaměřením na pohádko-terapii.Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2009. Vedoucí diplomové práce Mgr. Barbora Koneszová.