VYŘAZOVÁNÍ KNIH Z KNIHOVNÍHO FONDU

KATEŘINA SLUŠNÁ, advokátka > COUNSEL, Koutná&Slušná, advokátní kancelář v.o.s.

Kniha jakožto informační pramen evidovaný jako samostatná jednotka knihovního fondu knihovny je ve smyslu ustanovení § 2 písm. b) zákona č. 257/2001 Sb., knihovního zákona, ve znění pozdějších předpisů, knihovním dokumentem.

Vyřazování knihovních dokumentů upravuje knihovní zákon v § 17. V souladu s tímto ustanovením lze z knihovního fondu vyřazovat pouze knihovní dokumenty, které neodpovídají zaměření knihovního fondu knihovny, multiplikáty knihovních dokumentů a knihovní dokumenty opotřebované, neúplné nebo poškozené tak, že přestaly být informačním pramenem. Lze tedy shrnout, že z knihovního fondu lze vyřazovat pouze ty knihy, které neplní nebo přestaly plnit svůj účel. Pokud jde o knihovní dokumenty z konzervačního nebo historického fondu, tyto lze vyřazovat pouze se souhlasem Ministerstva kultury České republiky.

Historickým fondem rozumí zákon knihovní fond sestávající z knihovních dokumentů, které vznikly do roku 1860 nebo mají v daném oboru pro svou jedinečnost historickou hodnotu, příp. jiný knihovní fond, jenž má zvláštní historickou a kulturní hodnotu, byl-li takto vymezen ve statutu knihovny nebo jiném právním předpisu.

Konzervačním fondem pak zákon rozumí knihovní fond sestávající z knihovních dokumentů, které knihovna získala jako příjemce povinného výtisku.

V odst. 3 § 17 knihovního zákona zákonodárce specifikuje postup při vyřazování knihovních dokumentů. Knihovní dokumenty neodpovídající zaměření fondu knihovny nebo multiplikáty knihovních dokumentů je provozovatel knihovny povinen nabídnout ke koupi provozovateli jiné knihovny téhož druhu, a pokud takový provozovatel odmítne, provozovateli knihovny, která je součástí školy.

Knihovní dokumenty z konzervačního nebo historického fondu je provozovatel knihovny povinen nabídnout ke koupi Národní knihovně ČR.

Až poté, co nedošlo k odkoupení knihovních dokumentů výše jmenovanými subjekty, je provozovatel povinen nabídnout vyřazené knihovní dokumenty jiným zájemcům. Pokud ani takto nedojde k jejich odkoupení, je oprávněn je darovat nebo zlikvidovat.

Provozovatel knihovny však není oprávněn aplikovat popsaný postup odkupu při vyřazování knihovních dokumentů chráněných podle zvláštního právního předpisu, např. podle zákona č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů, nebo zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy, ve znění pozdějších předpisů.

Shora popsaný postup je provozovatel povinen aplikovat taktéž při rušení knihovny.

Vyřazené knihovní dokumenty je provozovatel knihovny povinen evidovat v seznamu úbytků, který vede v rámci evidence knihovního fondu. Záznam v seznamu úbytků musí obsahovat datum zápisu, pořadové číslo záznamu, přírůstkové číslo knihovního dokumentu (příp. i jeho signaturu), označení autora, název, místo a rok vydání knihovního dokumentu, příp. další údaje zaručující jeho nezaměnitelnost a důvod odpisu nebo vyřazení knihovního dokumentu s odvoláním na příslušný schvalovací doklad.

Jde-li o hromadně vyřazované knihovní dokumenty zaznamenané ve zvláštním seznamu, který obsahuje přírůstkové číslo knihovního dokumentu (příp. i jeho signaturu), označení autora, název, místo a rok vydání knihovního dokumentu, příp. další údaje zaručující nezaměnitelnost knihovního dokumentu, lze záznam v seznamu úbytků provést odkazem na tento seznam. Citovaný postup při evidenci je upraven Vyhláškou Ministerstva kultury České republiky č. 88/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to v ustanovení § 4 a § 6 této vyhlášky.

Pro úplnost uvádím, že v případě porušení postupu při vyřazování knihovních dokumentů je ministerstvo oprávněno uložit provozovateli knihovny pokutu ve výši od 25 000 Kč do 500 000 Kč.

Z výše uvedeného tak vyplývá, že za vyřazování knihovních dokumentů odpovídá provozovatel knihovny, který je povinen se při své činnosti, zahrnující i nakládání s majetkem, řídit právními předpisy upravujícími jeho povinnosti.