Téma: SPOLEČNOST A ČETBA

LIBUŠE FOBEROVÁ > libuse.foberova@fpf.slu.cz  

Slezská univerzita v Opavě spolu s regionálním výborem SKIP 10 pořádaly v únoru již šestý ročník knihovnické konference Kniha ve 21. století. Zájem byl mimořádný. Přihlásilo se přes sto účastníků a zaznělo 28 příspěvků. Příští ročník budeme situovat do auly, protože učebna M8 s kapacitou 80 míst byla malá. S organizací konference pomáhal tým studentů, kterému se spolu s pořadateli podařilo vytvořit skvělou atmosféru. Příspěvky byly erudované a velmi zajímavé, rovněž doprovodný kulturní program, který zajistili studenti kulturní dramaturgie Ústavu bohemistiky a knihovnictví, se vydařil.

První den moderovala předsedkyně SKIP 10 Jana Galášová a další den prof. Ing. Milan Konvit, PhD. Moderátoři byli fundovaní a jednotlivé příspěvky vtipně glosovali. Některé, přednesené první den (4. února), zmiňujeme podrobněji.

Jako první vystoupil doc. PhDr. Jiří Urbanec, CSc., s příspěvkem Četba českých literátů. Ačkoliv spisovatelské umění nezávisí pouze na kvantitě toho, co autor ve svém mládí nebo v dalším životě přečetl, přece jen zaměření četby může mít vliv na další umělecké směřování u většiny spisovatelů. O některých literátech přesně nevíme, co četli, u jiných se výjimečně zachovaly osobní neboli příruční knihovny, takže z těchto publikací lze podat obraz jejich zájmů. V referátu se autor zmínil o Oldřichu Šuleřovi, Vladislavu Vančurovi, Jaroslavu Vrchlickém a zvláště o Petru Bezručovi, jehož knihy jsou uloženy v Památníku Petra Bezruče v Opavě.

Velmi zajímavé vystoupení si připravila Mgr. Zlata Houšková, která čerpala ze studijní cesty do nejzajímavějších veřejných nizozemských knihoven. Městské knihovny v Haagu, Delftu, Amsterdamu a Heerhugowaardu jsou koncipovány jako místa setkávání, jako „obývák“ města. Pohodlí a spokojenosti návštěvníka a klienta je zde podřízeno vše - od bohatého univerzálního fondu tradičních i moderních informačních pramenů přes vybavení nejmodernějšími produkty ICT pro uživatele v adekvátní kvantitě, četné netradiční aktivity a projekty, dále přes automatizaci rutinních činností, která uvolňuje personál pro informační, konzultační a další individuální služby, až po obrovský prostor, otevřenost a vstřícnost vysoce estetického prostředí. Obdobné parametry vykazuje, i když se specifiky danými odlišným posláním a cílovou skupinou, také Univerzitní knihovna v Utrechtu, poslední z navštívených knihoven. Všechny zmíněné knihovny jsou zároveň mimořádnými architektonickými činy.

Na Z. Houškovou navázala s tematikou nizozemských knihoven PhDr. Eva Křivá, která seznámila posluchače s výukou čtení v Nizozemí, včetně ilustrativních ukázek knižních literárních textů. Výuka čtení se realizuje pomocí metodiky AVI (Analýza individuálních forem), která se používá v Holandsku a Belgii od 70. let 20. století. Výukový proces je rozčleněn do devíti úrovní a pro každou z nich je limitována délka slov a délka vět. Slabikář a čítanky jsou nahrazeny literárními texty různých žánrů (pohádky, dobrodružné příběhy, detektivky atd.) v knižní podobě, které jsou speciálně tvořeny pro konkrétně stanovenou úroveň čtení. Z Národní knihovny ČR přijel „nový“ kolega Mgr. Roman Giebisch, Ph.D. a představil grantovou politiku jednotlivých krajů.

V odpolední sekci vystoupili především kolegové z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně PhDr. Petr Škyřík, vedoucí Kabinetu informačních studií a knihovnictví, a asistent PhDr. Michal Lorenz. Petr Škyřík vysvětlil, co znamenají Čtenářské startupy v českém prostředí a kolega M. Lorenz si připravil příspěvek na téma Naše bezpapírová budoucnost: sociální ukotvení papírové a elektronické knihy. Vize smrti tradiční knihy na počátku 21. století a přechod ke knize elektronické, jež byly předpovídány mnoha technooptimisty, se nenaplnily. Příspěvek poukázal na bytostně sociální povahu knihy a papíru, na jejich vkořeněnost do struktury běžných lidských aktivit, což autor považuje za zásadní rys ovlivňující jejich užitečnost, a tedy i použití čtenáři. Tyto sociální aspekty nejsou v případě elektronické knihy dostatečně akcentovány a vedou k jejímu odsunutí na okraj pozornosti čtenářské obce. Příspěvek navrhuje postup zvyšující užitečnost a akceptovatelnost elektronické knihy. Michal Lorenz si s kolegy J. Zikuškou a J. Skupou připravil ještě jeden referát pod názvem Alternativní čtení Sněhu Neala Stephensona dle Y3K, ve kterém společně přiblížili činnost iniciativy Y3K, stručně shrnuli její manifest a představili postup tvorby kritérií pro potřeby hodnocení kvality konferencí. V prezentaci zážitkově aplikovali vybrané myšlenky z knihy Sníh N. Stephensona.

Z Filozofické fakulty Komenského univerzity v Bratislavě přijel do Opavy PhDr. Pavol Rankov, PhD. s příspěvkem Slovenská veřejnost a čtení beletrie. Od roku 2003 Literárně informační centrum v Bratislavě realizovalo čtyři reprezentativní kvantitativní výzkumy čtenářské kultury dospělé populace. Ve všech výzkumech se věnovala pozornost i čtení krásné literatury. Ukazuje se, že na Slovensku nepřetržitě klesá počet nejaktivnějších čtenářů krásné literatury. Kontinuální pokles počtu každodenních čtenářů u mužů už dosáhl kritickou úroveň 1,5 % a zároveň u mužů stoupl počet nečtenářů krásné literatury. Ještě horší je stav čtení nejmladší věkové kategorie 15-17 let. V této skupině úplně scházejí každodenní čtenáři umělecké literatury. Pouze výsledky u vysokoškolsky vzdělaných čtenářů se nezvyšují, ale ani nesnižují. Ukazuje se přímá souvislost s tím, že dospělé čtenáře utváří domácí prostředí a to, zda mu rodiče v dětství četli. Dále výzkum potvrdil, že každodenní čtenáři krásné literatury mají zájem i o jiné druhy umění (opera, balet, výtvarné umění apod.). Zájem o krásnou literaturu je znakem celkové kulturní vyspělosti člověka.

Univerzitu v Hradci Králové zastupovala PhDr. Lenka Müllerová z Katedry českého jazyka a literatury s příspěvkem Čtenáři a peritexty. Kniha je mnohovrstevnatým prostorem, v němž dochází ke koexistenci a vzájemné interakci dvou rozdílných typů textů - textu autorského (primárního) a textů účelových (sekundárních, paratextů). Sekundární texty vytvářejí kolem autorského jakousi průchodnou bariéru, práh, chodbu a významně ovlivňují čtenáře ještě před čtením primárního textu. Hlavní funkcí peritextů, tj. knižních paratextů, je informovat čtenáře o díle a organizovat komunikaci mezi tvůrcem díla a příjemcem textu. V příspěvku se autorka snažila popsat vztah čtenářů k peritextům díla, a to zvláště k těm nejfrekventovanějším. Mgr. Kateřina Homolová, Ph.D., vyučující Ostravské a Slezské univerzity, hovořila na téma Dnešní mladí lidé nečtou… Reflexe čtenářství dospívajících ve výzkumech minulých a současných.

Na obě sekce navázala k večeru studentská část, v níž vystoupila studentka Slezské univerzity Ústavu bohemistiky a knihovnictví Monika Petřeková s příspěvkem Library 2.0, levně, rychle, kvalitně a studenti Masarykovy univerzity v Brně, Kabinetu informačních studií a knihovnictví, pod vedením Bc. Olgy Biernátové (hlavní přednášející), dále Bc. Marek Vetchý, Bc. Eva Güntherová, Bc. Alena Tomečková, Bc. Eliška Sovová, Bc. Eva Petrášová, Bc. Hedvika Mikešová, kteří si připravili příspěvek na téma PROJEKT GUERRILLA READERS: každé knihovně její guerrillu! Představili projekt Analýza a aplikace netradičních marketingových technik na podporu čtenářství, který si klade za cíl propagaci guerrilového marketingu (dále GM) prostřednictvím jednotlivých kampaní. Ty by měly prakticky prezentovat metody GM a vytvoření inspirativního webového prostředí, které knihovnám představí inovativní přístupy GM a nabídne jim mnohé návody a materiály, jež mohou dále využít při podpoře čtenářství a propagaci sebe sama. Příspěvek, kromě popisu projektu, obsahoval informace o GM obecně, nové trendy, příklady a možnosti jeho využití, zároveň nabídl konkrétní případy využití GM na podporu čtenářství. Studenti v přestrojení za „gorily“ sehráli úžasné divadelní představení a poukázali na nové netradiční marketingové možnosti. 

Druhý den (5. února) jednání konference zahájila PhDr. Jindra Planková, Ph.D. z Ústavu informatiky FPF Slezské univerzity svým zajímavým příspěvkem Na prahu znalostní společnosti - soudobé změny ve společnosti a jejich vliv na oblast vědeckých knihoven. Na ni navázal kolega Ing. Aleš Brožek, ředitel Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem, s příspěvkem České knihovny jako vydavatelé beletrie. Doc. PhDr. Milada Písková, CSc. se zamýšlela nad ženskou tvorbou a svůj příspěvek nazvala Proměny tzv. ženské četby v 21. století.

Činnost knihoven v praxi nám představila bývalá studentka knihovnictví Slezské univerzity Jarmila Havelková, která hovořila o rozvoji dětského čtenářství v Regionální knihovně Karviná. Představila projekty, které podporují a rozvíjejí zájem o četbu a nabízejí rodičům a dětem aktivity spojené s hlasitým předčítáním a trávením volného času při četbě. Dopolední sekci ukončil kolega PhDr. Aleš Hrazdil, který s humorem sobě vlastním pohovořil na téma Katalogizátor a odborný text. Věcný katalogizátor-indexátor se setkává s formalizovaným jazykem nejen při používání předmětových selekčních jazyků při vlastní indexaci, ale často i při obsahové analýze odborných dokumentů. Mělo by jít o přesný jazyk, jazyk vědy, ale někdy se jedná asi jen o zbytečně komplikované vyjadřování autorů. Příspěvek s odlehčeným nadhledem ukázal na příkladech letmo problematiku mezijazykových synonym v předmětových selekčních jazycích a souborech věcných autorit, ale především přinesl ukázky textů z úvodů a předmluv. Na nich autor ilustroval častou krkolomnost a zbytečně obtížnou srozumitelnost, možná samoúčelné kupení odborných termínů ve vstupních textech, které mají čtenářům, resp. indexátorům přiblížit odbornou problematiku dokumentu.

Z odpolední sekce připomínáme příspěvek PhDr. Libora Martinka, Ph.D. Literární kánon polské literatury českého Těšínska. Autor se ve svém referátu inspiroval anketou Kniha českého Těšínska - „Książka Zalozia“. Věnoval se otázkám literárního kánonu polské literatury českého Těšínska a rovněž věnoval pozornost anketě Polského oddělení Regionální knihovny v Karviné a Sdružení přátel polské knihy, které ji zorganizovaly, a která skončila v podstatě fiaskem. Přestože anketa mohla být ovlivněna řadou různých činitelů, vypovídá cosi o stavu současné čtenářské kultury, vkusu recipientů a o sociální i kulturní sféře, z níž pocházeli respondenti ankety. Určitý kánon literatury Těšínska tedy existuje. Nejde však jen o knihy, které uspěly v čtenářské anketě Kniha českého Těšínska. Máme na mysli knihy vydané v polské edici nakladatelství Profil v Ostravě a knihy vydané PZKO, které prošly lektorským řízením. Odpolední sekci ukončil příspěvek dr. Joanny Mielczarek z Lodže Nespisovné prvky v současné literatuře - návrat k předliterární epoše?

Na adrese http://www.fpf.slu.cz/ustavy/ustav-bohemistiky-a-knihovnictvi/veda/k21/sborniky najdete sborníky jednotlivých ročníků konference Kniha ve 21. století. Letošní sborník vyjde zároveň v recenzované tištěné podobě. Téma pro rok 2010 chystáme, účastníci se o něm vyjádřili formou ankety. Témat je celá řada a jsou tak různá, že se nechte překvapit, které vybereme.

Skončila Kniha ve 21. století 2009, ať žije Kniha ve 21. století 2010!