Lenka Šimková - Helena Skálová

Gender Studies, o.p.s., (dále GS) uvádí na svých webových stránkách, že „je nevládní neziskovou organizací, která slouží především jako informační, konzultační a vzdělávací centrum v otázkách vztahů mužů a žen a jejich postavení ve společnosti. Cílem organizace je shromažďovat a dále zpracovávat a rozšiřovat informace související s genderovou tematikou. Prostřednictvím specifických projektů GS aktivně ovlivňuje změny týkající se rovných příležitostí v různých oblastech, jako jsou například institucionální mechanismy, trh práce, politická participace žen, informační technologie apod.“

Organizace také provozuje knihovnu obsahující množství publikací a materiálů týkající se feminismu, gender studies, právům žen a mužů apod. Požádali jsme informační specialistku Bc. Helenu Skálovou, aby nám představila a přiblížila činnost právě této knihovny.

První dotaz bych ráda směřovala k historii knihovny. Kdy byla vlastně založena a jaké hlavní důvody vedly k tomuto kroku?

Od roku 1992 vznikal v bytě socioložky Jiřiny Šiklové unikátní celek feministické literatury. Základ knihovny tvořila její soukromá sbírka, která byla složena z darů poskytnutých řadou zahraničních návštěvnic Prahy. Příkladem zájmu západních feministek o skupinu, která se u nás začala zabývat feministickou a genderovou problematikou, je významný příspěvek, který poskytla například kalifornská univerzita v Santa Cruz - tato škola zorganizovala sbírkuBooks for Prague. Podnítila ji bohemistka Jiřina Šmejkalová absolvující na této univerzitě ve školním roce 1991/1992 studijní pobyt.

Souběžně knihovna získávala od jednotlivců historicky cenné publikace a vytvářela základy pro budoucí archiv. Značnou část fondu knihovny věnovala americká organizace Network of East-West Women.

Důvodem k založení knihovny byla absence tohoto typu knihovny v Čechách. Tento krok se postupem času potvrdil jako správný, protože obor genderových studií se v ČR dynamicky rozvíjí. Při Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy funguje Katedra genderových studií, jejíž studující tvoří nemalé procento našich čtenářů a čtenářek. Ale i mimo akademickou půdu se téma rovnosti žen a mužů dostává do širšího povědomí společnosti a odborná i populární literatura, kterou knihovna poskytuje, je stále žádanějším zdrojem informací.

Jak se knihovna profiluje v současnosti, jaké služby nabízí zájemcům?

Knihovna Gender Studies v současnosti funguje jako standardní veřejná knihovna. Mezi našimi čtenáři a čtenářkami jsou středoškolští i vysokoškolští studující, odborná i široká veřejnost. Ve fondu máme i knihy beletristické, většinu titulů však tvoří literatura odborná nebo populárně naučná.

Knihy a šedou literaturu půjčujeme až na výjimky absenčně, periodika a studentské práce jsou k dispozici k prezenčnímu studiu. Samozřejmostí je možnost kopírování dokumentů, jejichž charakter to dovoluje.

V knihovně je bezplatný přístup na internet včetně připojení wi-fi, čtenáři a čtenářky mohou díky grantu ministerstva kultury bezplatně využít přístup do databáze Anopress.

Knihovna slouží v současnosti hlavně jako informační a zdrojové centrum v oblasti postavení žen a mužů ve společnosti, rovných příležitostí žen a mužů v osobním a pracovním životě. Informační centrum, které je součástí knihovny, je zaměřené zejména na poskytování poradenství ke slaďování osobního a pracovního života zaměstnanců a zaměstnankyň a k problematice diskriminace z důvodu pohlaví a/nebo věku.

Knihovna obsahuje zajisté i některé zajímavé sbírky. Můžete podrobněji pro čtenáře popsat jejich složení, původ a význam? Jak probíhá další doplňování fondu?

Součástí knihovny GS je unikátní soubor korespondence Elišky Krásnohorské, zakladatelky prvního dívčího gymnázia v tehdejším Rakousko-Uhersku. Kromě korespondence jsou v archivu uloženy téměř kompletní ročníky Ženských Listů, které Krásnohorská redigovala, Výroční zprávy Ženského výrobního spolku českého, jehož sekretářkou byla Krásnohorská přes třicet let, a Výroční zprávy gymnázia Minerva. Archiv obsahuje i řadu fotografií Elišky Krásnohorské a jejích přátel. Kromě toho je zde uloženo několik rukopisů Marie Calmy Veselé, významné operní zpěvačky a spisovatelky dívčích románů. Archiv byl obohacen o materiály týkající se Anny Honzákové, první české lékařky, která byla promována na Universitě Karlově, a její sestry Albíny, profesorky na Minervě. Obě sestry se významně účastnily ženského hnutí v první polovině 20. století.

Řada knih byla ve velmi špatném stavu a musela být znovu odborně svázána, byly pořízeny kopie dopisů a soupis celé sbírky.

V současnosti je bohužel další doplňování fondu z kapacitních i finančních důvodů pozastaveno, ale doufáme, že se situace zlepší a v započaté práci budeme moci pokračovat.

Sbírka je přístupná k prezenčnímu studiu v knihov-ně, nejlépe po předchozí telefonické domluvě.

V roce 2007 jste se též úspěšně zúčastnili programu VISK 7. Jaké dokumenty byly digitalizovány?

Díky podpoře Ministerstva kultury ČR v rámci programu VISK 7 Kramerius byly v knihovně zdigitalizovány části archivu z pozůstalosti Elišky Krásnohorské. V digitálních kopiích je nyní možné prohlížet všechny dochované výroční zprávy 1. gymnázia Minerva pro ženy z let 1890-1896 a Ženského výrobního spolku z období 1871 až 1938, jehož cílem bylo opatřit nemajetným ženám (zejména vdovám po vojácích z rakousko-pruské války) práci a na ni je také připravit.

V současné době jsou k dispozici všechna DVD k prezenčnímu zapůjčení návštěvníkům a návštěvnicím knihovny Gender Studies.

Plánují se další podobné aktivity?

Bohužel v současné době je personální kapacita knihovny omezena, a tak se v nejbližší budoucnosti další akce tohoto typu zatím neplánuje.

Pořádá nebo podílí se knihovna na kulturních a společenských akcích? S jakými dalšími podobnými organizacemi spolupracuje?

Zde bych ráda zmínila cyklus promítání filmů ženských autorek Očima žen, který Gender Studies mohlo realizovat na podzim roku 2008 opět díky podpoře ministerstva kultury a spolupráci s Městskou knihovnou v Praze, v jejíchž prostorách se jednotlivé projekce spojené s diskusemi autorek s publikem uskutečnily.

Akce knihovny jsou hojně navštěvovány (foto archiv knihovny)                                    

                                     

Jaký byl pro knihovnu rok 2008 a na co se její uživatelé mohou těšit v blízké době?

Jako každé období měl i rok 2008 své světlé a stinné stránky. Díky grantům ministerstva kultury se podařilo dotáhnout do konce první etapu digitalizace archivu a také poskytnout čtenářům a čtenářkám přístup do databáze Anopress či přiblížit filmovou tvorbu zatím méně známých filmařek. Za finanční podpory zejména z evropských fondů jsme mohli nakoupit celou řadu nových publikací. Bohužel Gender Studies včetně knihovny má status neziskové organizace (obecně prospěšné společnosti), která je na prostředcích z grantů zcela závislá.

Proto se nás velmi citelně dotkla loňská nepříznivá situace, kdy se opozdily výzvy k podávání žádostí o granty, na což naše knihovna doplatila nuceným snížením personálního zajištění provozu, který musel být omezen na tři dny v týdnu.

Věříme ale, že se situace opět zlepší a v akcích pro veřejnost hodláme pokračovat, pokud to bude jen trochu možné. Nedávno jsme navázali na tradici volného cyklu Úterky s gender, jehož součástí jsou přednášky na různá témata, ale i autorská čtení. V únoru jsme přivítali spisovatelku Lenku Procházkovou a v březnu například ve Švýcarsku žijící autorku slovenského původu Irenu Brežnou.