Hlavní obsah stránky
Hledání cest pro spolupráci veřejných a školních knihoven
BOŽENA BLAŽKOVÁ > bozena.blazkova@svkhk.cz
V roce 2007 se znovu začala u nás věnovat větší pozornost školním knihovnám. V květnu proběhla pod záštitou Ing. Evy Bartoňové, náměstkyně Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, celostátní konference Postavení a funkce školní knihovny v dnešní škole. Byl zde poprvé představen projekt Centrum pro školní knihovny (viz http://www.npkk.cz/csk/). Jedná se o virtuální metodickou pomoc školním knihovnám a školním informačním centrům. Na webu Národní pedagogické knihovny Komenského jsou přehledně zveřejněny všechny informace, které potřebuje znát vedení školy, školní knihovník i knihovník veřejné knihovny o provozu a činnosti školních knihoven.
Na konferenci Knihovny současnosti 2007 v Seči bylo jednání jedné sekce zaměřeno též na činnost školních knihoven. Můj tehdejší příspěvek měl název „Kde je vůle, najde se i cesta“ a snažila jsem se v něm hledat cesty další možné a potřebné spolupráce mezi veřejnými a školními knihovnami. Pro ilustraci si zde dovolím ocitovat část svého tehdejšího příspěvku:
Současná škola potřebuje (bude potřebovat) funkční školní knihovnu, aby ji mohla využívat během výuky (podpora čtenářství, informační výchova, projektové vyučování atd.). Zajistí tedy prostor a člověka, který bude mít knihovnu na starosti. Veřejná knihovna v rámci inovace a rozšiřování svých služeb nabídne škole možnost profesionálního zpracování fondu školní knihovny. Při zpracování lze např. do jednotlivých knih po dohodě vkládat informace o knihovnických službách (stačí upoutávka na webové stránky knihovny). Je možné uvažovat i o propojení elektronického katalogu školní knihovny a on-line katalogu veřejné knihovny. A jako nadstavbu je možno pro školu připravit lekce informační gramotnosti. Určitě se najde i řada dalších možností, jak účelně propojit činnost školní a veřejné knihovny, ale to není cílem tohoto příspěvku. Zda se bude jednat o službu placenou a z jakých zdrojů bude financována, záleží na dalších společných jednáních a bude se nejspíše odvíjet od místních podmínek.
Je zapotřebí pochopit, že školní knihovna není konkurencí veřejných knihoven, ale naopak. Svým celodenním působením má daleko větší vliv na vnímání dětí než jednorázová návštěva veřejné knihovny. Pokud opravdu chceme, aby děti četly a dokázaly se orientovat v oceánu informací, tak je zapotřebí začít budovat funkční školní knihovny. Tam se každý den mohou děti učit vnímat knihovnu jako potřebnou instituci, která umí poradit i povzbudit. Právě tady můžeme pomoci vybudovat místo, kde se nejen děti, ale i jejich rodiče a pedagogové seznámí se vším, co jim příslušná veřejná knihovna nabízí.
Uplynul více než rok a já píši tento článek. Považujte prosím následující řádky za snahu o shrnutí, jak se z mého úhlu pohledu situace vyvíjí dál.
Webové stránky projektu Centrum pro školní knihovny fungují a postupně se stávají záchytným bodem nejen pro školní knihovny. I veřejné knihovny zde mají možnost nalézt informace, jak by měla školní knihovna fungovat. Nově je zde volně ke stažení Příručka pro školní knihovny. Osmdesátistránková publikace je rozdělena do šesti základních kapitol nazvaných Školní knihovna (definice, předpisy, charakteristika, funkce), Organizace a řízení (koncepce, plány a hodnocení, marketingová strategie), Automatizace (postupy automatizace, finanční prostředky, automatizované knihovní systémy v ČR), Knihovny na jednotlivých stupních škol, Knihovní fond (druhy dokumentů, profil fondu, doplňování a zpracovávání, katalogy, revize a obsahová prověrka, ochrana) a Služby.
Zástupci jednotlivých krajských knihoven si dvakrát vyměnili zkušenosti na společném jednání s cílem zmapovat situaci v jednotlivých krajích. Moravská zemská knihovna má pro knihovníky školních knihoven připraveny akreditované kurzy a problematice se dlouhodobě věnuje. Krajská vědecká knihovna v Liberci zpracovala dva zajímavé projekty - Učíme děti v knihovně a Školní informační centrum. Zájem škol byl, ale granty knihovna nezískala, a tak byly projekty uloženy do tzv. zásobníku. Problémem je, že vyhlašovatelé grantů nepovažují knihovny za vzdělávací instituce.
V ostatních krajích se jednalo zejména o mapování situace a nabídku knihovnického vzdělávání. V této oblasti je nutná spolupráce s krajskými centry dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (dříve Krajská pedagogická centra, která byla zrušena v roce 2004). Vzdělávací aktivity určené školním knihovnám (pedagogickým pracovníkům) je zapotřebí akreditovat (http://www.msmt.cz/vzdelavani).
Obecně lze konstatovat, že krajské a pověřené knihovny postupně získávají přehled o stavu školních knihoven ve svém regionu. Na požádání poskytují metodickou pomoc, informují školy o webových stránkách Národ-ní pedagogické knihovny (Centrum školních knihoven). Vzhledem k množství práce v rámci regionálních služeb není v krajích větší prostor pro systematičtější práci se školními knihovnami, které většinou nejsou ani registrovány na Ministerstvu kultury ČR. Pozornost bude nadále věnována těm školním knihovnám, které jsou alespoň částečně profesionalizovány a jejichž činnost je pravidelná.
Na závěr ještě jedna citace z mého diskusního příspěvku: Spolupráce mezi veřejnými knihovnami a školami funguje dobře. Většina aktivit dětských oddělení by bez součinnosti s místní školou byla jen obtížně realizovatelná. Může kromě této spolupráce veřejná knihovna škole nabídnout něco dalšího? Domnívám se, že ano. Můžeme pomoci připravit školám takovou knihovnu, aby ji mohli aktivně využívat ve výuce (naše značka kvality). Jako přidanou hodnotu můžeme dodat i perfektní profesní informace o možnostech využívání naší vlastní knihovny. Zároveň tak cíleně oslovíme nejen žáky, pedagogy a zaměstnance školy, ale i jejich rodiny (v marketingu se tomu říká skupina potencionálních uživatelů našich služeb a podle velikosti škol ve vašem bezprostředním okolí si můžete doplnit příslušné počty oslovených).
Stále se domnívám, že „vzkříšení“ školních knihoven bez podpory veřejných knihoven není realizovatelné. Dobře fungující spolupráce knihovny a školy by do budoucna neměla být jen záležitostí dětských oddělení, ale celého systému knihoven.