s PhDr. Danou Kalinovou - ředitelkou společnosti Svět knihy, s.r.o.

Od 14. do 17. 5. 2009 se pražské Výstaviště stane opět místem setkání čtenářů se spisovateli, ilustrátory, překladateli a vydavateli literatury všech žánrů. Proběhne tu 15. jubilejní mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy Praha, který se navíc koná v období, kdy Česká republika předsedá Radě EU.

V rozhovoru k loňskému veletrhu jste uvedla, že programy 15. ročníku byste chtěli připravit s francouzskými a švédskými kolegy, s partnery z předchozí a následné předsednické země. Do jaké míry se vám podařilo tyto plány uskutečnit?

Plán takové spolupráce se zcela naplnit nepodařil, z počátku dokonce situace vypadala tak, že se Francie poprvé po 14 letech veletrhu vůbec nezúčastní. Díky naší dlouholeté spolupráci s Francouzským institutem v Praze a vstřícnému zájmu našich francouzských kolegů se však podařilo prezentaci francouzské literatury udržet. Inspirovali jsme se rovněž projektem návštěvy spisovatelů ze zemí Evropské unie ve Francii v minulém roce a připravili jsme ústřední program veletrhu s názvem 27 ze 27 / Evropa v literatuře - literatura v Evropě. Našimi partnery v rámci příprav programu jsou spolupracující země Literature Across Frontiers, literární centra jednotlivých zemí, zahraniční kulturní střediska a velvyslanectví působící v ČR. Literárního festivalu se zúčastní i další autoři ze zemí mimo EU (např. Chorvatsko, Norsko, Rusko, Švýcarsko, Turecko). Dílo některých autorů, kteří na veletrh přijedou, bude čteno v překladech v rámci akce Noc literatury (13. 5.), jež je připravována ve spolupráci s Českým centrem Praha a členy sítě kulturních středisek EUNIC (European Union National Institutes for Culture). 

Můžete blíže představit ústřední téma letošního veletrhu a literárního festivalu a upozornit na některé stěžejní pořady určené jak čtenářské, tak i odborné, především knihovnické veřejnosti?

Součástí prezentací evropských autorů budou i debaty a kulaté stoly zabývající se otázkami propagace evropských literatur v rámci Evropy i mimo ni, úrovní povědomí čtenářů o literatuře v jiných zemích Evropy, nových trendů v tvorbě evropských autorů, identity literární Evropy, vývoje literatur střední a východní Evropy po roce 1989. Chceme rovněž požádat spisovatele o názor na úlohu měst v revolučním roce 1989, neboť tuto dobu reflektují ve svém díle. Literární festival Svět knihy dále nabídne pořady věnované tématu Fantazie a kreativita, Literatura a vzdělání. Jedním z hlavních programů bude rovněž rozsáhlá prezentace ruské literatury.

Knižní veletrh to nejsou jenom stánky plné knih, ale provázejí ho také výstavy, filmová i divadelní představení. Na která se můžeme obzvlášť těšit?

Knižní výstavy představují nedílnou součást doprovodného programu, protože doplňují tematicky nabídku nakladatelských domů. Tradičně připravujeme výstavu Nejkrásnějších českých knih roku 2008, evropský program doplní výstava překladů děl evropských literatur do českého jazyka, chceme představit dílo E. A. Poa u příležitosti jeho významného výročí. Chybět nebude ani výstava ilustrací či soutěžních prací mladých výtvarných umělců. Výběr filmových i divadelních představení je inspirován nejen literární Evropou a tématem Fantazie a kreativita, ale upozorní rovněž např. na 200 let od narození N. V. Gogola.

Ničivý požár levého křídla Průmyslového paláce, k němuž došlo v říjnu loňského roku, určitě způsobil celému týmu při přípravách hodně komplikací. Zajímá mě, jaké byly vaše bezprostřední pocity po této události, a kdy jste začala věřit, že se 15. ročník knižního veletrhu podaří v Praze uskutečnit?

Rozhodně jsem se v tu dobu nebála o to, že by se knižní veletrh v Praze nekonal. Jiné místo by se pro něj jistě našlo, přestože by již knihám tolik „neslušelo“ jako Průmyslový palác, a celý tým byl připraven udělat pro zdárné konání veletrhu maximum. Nejhorší byl pocit nenahraditelné historické ztráty, který stále ještě přetrvává. Náhradní hala je pro veletrh konstrukčně i svým vybavením vyhovující, ale je samozřejmě dočasným řešením.

Jak na novou situaci reagovali zahraniční, ale především domácí vystavovatelé? Na jaké ploše budou vystavovat a kolik se jich přihlásilo?

Chtěla bych touto cestou poděkovat těm vystavovatelům, kteří naši ztíženou organizační situaci pochopili, podpořili nás a vyšli nám v rámci příprav své prezentace na veletrhu vstříc. Nová hala je totiž o 1000 čtverečních metrů menší a my jsme museli měnit tradiční pozice stánků našich vystavovatelů v levém křídle. Zájem o veletrh je však opět značný a dokazuje, že pro české i zahraniční nakladatele je veletrh Svět knihy důležitý a přínosný. Kromě českých nakladatelství se ho zúčastní rovněž vystavovatelé např. z Anglie, Belgie - Valonska, Francie, Izraele, Lotyšska, Litvy, Malty, Německa, Polska, Portugalska, Rumunska, Ruska, Slovenska, Saudské Arábie, Španělska, Tchaj-wanu. Průmyslový palác má nyní celkovou plochu 9000 metrů čtverečních a my je opět zcela zcela zaplníme.

Dotkne se provizorní řešení Výstaviště návštěvníků veletrhu, a pokud ano, s čím mají počítat?

Nedávno skončil první větší veletrh, který se na Výstavišti po požáru konal - Holiday World. Nezdá se, že by byla jeho organizace i návštěvnost jakkoli ovlivněna náhradním řešením. Naopak, hala působí prostorově čistě, není rozbita sloupy. Předpokládáme velkou návštěvnost s ohledem na atraktivní program, který připravujeme, a věřím, že naši tradiční návštěvníci na Výstaviště za knížkami opět přijdou.

Letošní ročník se vrací k tradičnímu květnovému termínu. Budete se snažit i do budoucna tento termín udržet, nebo je takové konaní vzhledem k širším souvislostem odsouzeno k nezdaru?

Svět knihy se vždy konal v květnu, dubnový termín byl v celé jeho historii nabídnut pouze dvakrát a většinou kolidoval s jinou knižní akcí v zahraničí. Nepovažuji květnový termín za nevhodný, naopak v počátcích veletrhu, kdy byly organizační kroky pořadatele konzultovány s širší odbornou veřejností, byl plně prosazován. Vysloveným nezdarem by byl termín, který by narušoval zavedené kalendárium zahraničních knižních akcí, neboť takovým postupem by Svět knihy ztratil mezinárodní prestiž a stal by se akcí regionálního významu.

I když je v současné ekonomické situaci těžké plánovat na mnohem kratší období než je rok, přesto věřím, že o 16. ročníku knižního veletrhu už reálně uvažujete, dokonce bych řekla, že máte jasnou představu o jeho tématu. Hodně se mýlím?

Čestným hostem veletrhu bude Polsko a polští kolegové jsou organizačně velmi schopní, těším se proto na program, který připraví. V roce 2010 bychom se chtěli zaměřit na dětskou literaturu a problematiku podpory čtenářství ve větším měřítku. Naše společnost se stala partnerem evropského projektu EU Read a my bychom chtěli v příštím roce uspořádat mezinárodní konferenci na téma propagace a podpory četby ve světě. Věřím v pozitivní smysl navázání užší spolupráce mezi všemi, komu na šíření významu četby knih a literatury záleží a chtějí pro to něco udělat.

Ptala se OLGA VAŠKOVÁ