JIŘINA KÁDNEROVÁ > kadnerova@svkkl.cz  

Spolupráce českých, moravských a slovenských knihoven byla vždy úplně samozřejmá a nebyla nikdy přerušena. Je různorodá, a spolupráce bibliografů tak není výjimkou. Vraťme se o celých třiačtyřicet let zpátky…

První a jediná…

V roce 1966, přesněji 19.-22. října se v Olomouci konala 1. československá bibliografická konference. Olomouc se stala místem první - a jediné - celostátní konference proto, že tehdy oslavovala své 400. narozeniny olomoucká Státní vědecká knihovna (dnes Vědecká knihovna) a bibliografická konference byla součástí oslav. Jednání se zúčastnilo více než 400 bibliografů a odborníků obou tehdejších republik.

Pro další vzájemnou spolupráci a prohloubení vztahů bylo významné především jednání Sekce pro národní a regionální bibliografii. V jednom českém příspěvku bylo uvedeno, že ve všech krajích tehdejší České republiky, s výjimkou kraje Středočeského a Severočeského, jsou publikovány tištěné ročenky regionální bibliografie různorodé úrovně. Narozdíl od slovenských knihoven, které měly již jednotnější metodiku sběru a zpracování dokumentů regionální povahy, byly v českých a moravských krajích jejich rozsah a kvalita víceméně závislé na iniciativě knihoven. Inspirací pro další rozvoj bibliografie se proto staly především slovenské referáty O regionálnej bibliografii na Slovensku Ladislava Sotáka a Poznámky k tézam koreferátu o regionálnej bibliografii Jozefa Reptáka.

Národní konference

Celostátní konference otevřela prostor pro konání samostatných bibliografických konferencí v obou republikách - v České republice se uskutečnily čtyři, na Slovensku se konají nepřetržitě dosud. Samozřejmostí vždy byla a stále zůstává účast zástupců druhé republiky.

Na 1. celonárodní poradu o bibliografii v ČSR v Praze 26.-27. října 1971, která byla dodatečně považována za 1. národní konferenci, navázala 2. národní konference o bibliografii v Brně 12.-13. května 1981 se 170 účastníky, z nichž 12 bylo ze Slovenska. Nechyběl mezi nimi ani PhDr. Miloš Kovačka a PhDr. Štefan Hanakovič - oba bývali účastníky i přednášejícími i dalších konferencí v ČR. V sekcích Bibliografie a knihovny a Bibliografie a regioninformovali o tehdy již rozvinutém systému regionální bibliografie v SR. Tyto příspěvky, ostatně stejně jako celý sborník z tohoto setkání, jsou zajímavé i po letech, byť některé byly samozřejmě poplatné době. Avšak zejména do problematiky regionální bibliografie se politická situace promítala jen minimálně. V Hradci Králové se 3.-4. března 1987 uskutečnila 3. národní konference o bibliografii, na které se sešlo 161 účastníků, mezi nimi i pět zástupců ze Slovenska. Poslední, 4. národní konference o bibliografii, která proběhla 5.-6. listopadu 1991, uzavřela kruh českých konferencí návratem do Olomouce - opět ve výročním roce knihovny, která tehdy slavila 425 let od svého založení. Mezi 143 účastníky bylo 12 slovenských kolegů.

Konferenci otevřela ředitelka hostitelské knihovny, v úvodu mimo jiné konstatovala, že změny ve společnosti po listopadu 1989 se týkají i bibliografie. Z konference jasně vyplývala snaha o rychlejší vydávání souběžné národní bibliografie, účastníci rozhodli o potřebě budování plně funkčního systému národní, regionální a oborové bibliografie s využitím moderních informačních technologií, s perspektivou zapojení do mezinárodních systémů. Naléhavě žádali o znovuustavení institutu povinného výtisku (včetně zpřísnění odevzdávání povinných výtisků všech typů dokumentů), doplnění národní bibliografie za období let 1948-1989 oproštěnou od ideologických hledisek a přípravu legislativních předpokladů pro národní informační systém České republiky.

PhDr. Štefan Hanakovič uvedl, že regionální bibliografie ve Slovenské republice zakořenila už ve všech okresech, v některých dosáhla vysokých odborných a informačních kvalit a připravuje přechod na automatizovaný bibliografický systém. Současně informoval o tom, že se bibliografie na Slovensku bude nadále vyvíjet jako samostatná vědní disciplína, což znamenalo důležitý krok. Na olomoucké konferenci vystoupil také PhDr. Miloš Kovačka, který zdůraznil nutnost kontinuálního vydávání a zpřístupňování slovenské národní bibliografie.

Rozvoj na české scéně nebyl tak progresivní, jak deklarovaly závěry olomoucké konference.

Vznik a činnost subkomise

Celostátní konference bibliografů v roce 1966 dala impuls k ustavení Subkomise pro národní a regionální bibliografii Bibliografické komise ČR (1967). Zpočátku to byla spíše neformální skupina bibliografů krajských knihoven vzájemně koordinujících svoji činnost. K oficiálnímu ustavení subkomise došlo až v roce 1976, kdy „přátelská společnost bibliografů“ dostala jasný řád.

Péčí subkomise autorsky vzniklo a bylo vydáno několik bibliografických pomůcek ve své době velmi přínosných, dnes již však samozřejmě zcela nefunkčních. Z nich stěžejní byla metodická příručka Regionální bibliografie, výsledek dlouholeté praxe a zkušeností tvůrců ročenek regionální bibliografie. Příručka byla pojata obecněji; její využití se neomezilo jen pro systém krajských regionálních ročenek, ale také pro tehdejší okresní knihovny, které se regionální činností začínaly systematičtěji zabývat - ať sběrem regionálních dokumentů (vydávaných na území okresů nebo obsahově se k regionu vážících), nebo regionální bibliografickou činností.

Myšlenka zpracovat zmíněnou příručku vznikla také zcela mimoděk na náchodském knihovnickém týdnu (v roce 1978), který byl věnován literatuře a autorům Náchodska, oblasti, která byla a je svými literárními tradicemi pro tuto myšlenku inspirací.

Skutečnost, že činnost subkomise začínala přinášet své ovoce, se odrazila na jednání 2. i 3. národní konference o bibliografii. Regionální bibliografie v České republice začala tvořit systém, koordinace měla první pozitivní výsledky. Byla zahájena intenzivnější spolupráce s muzei a archivy jako tradičními místy sběru a uchovávání regionálních dokumentů. Pro tuto činnost byly inspirací také zkušenosti slovenských kolegů - bibliografů.

Mezníky ve vývoji bibliografie

Doslova mezníkem ve vývoji bibliografie u nás byl „erbovní“ seminář uspořádaný Univerzitní knihovnou v Brně, Slezským muzeem v Opavě a Bibliografickou sekcí ZKI v Martině 10.-11. června 1975 v Hradci u Opavy věnovaný retrospektivní bibliografii. Sešlo se na něm 51 bibliografů, muzejníků a archivářů z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska. Péčí Matice slovenské byl vydán sborník K otázkam vzájomných vzťahov regionálnej a retrospektívnej bibliografie.

Bohatý program semináře pomohl k vyjasnění základních otázek v oblasti projektování dalších výstupů retrospektivní regionální bibliografie a - jak je patrné z programu i vydaného sborníku - znamenal současně další upevnění vzájemných vztahů a vazeb. Semináře se zúčastnily osobnosti, s nimiž se v tomto oboru setkáváme dodnes. Svou činností trvale přispěly k rozvoji regionální retrospektivní bibliografie na české, moravské i slovenské straně, ať už mluvíme o tehdejším řediteli Kabinetu muzejní a vlastivědné práce Národního muzea dr. Jiřím Špétovi (Současný stav a výhledy retrospektivní regionální bibliografie), doc. PhDr. Jaromíru Kubíčkovi (Stav a výhledy retrospektivní regionální bibliografie v moravských krajích), doc. PhDr. Miloši Kovačkovi (Na okraj koncepčných otázok regionálnej bibliografie). Dále předčasně zesnulém královéhradeckém bibliografovi Ladislavu Vacinovi (Knihovny v regionech a retrospektivní regionální bibliografie na příkladu Východočeského kraje), doc. PhDr. Dušanu Katuščákovi (K zásadným otázkam vzťahov súbežnej národnej bibliografie a bibliografie regionálnej) nebo prof. PhDr. Jaroslavu Pánkovi (Dějiny časopisectví jako základní doplněk retrospektivní regionální bibliografie).

I po letech zůstávají stále aktuální také myšlenky a slova L. H. Kopřivy z Opavy (Excerpce zvláštních tiskových fondů pro regionální bibliografii) i jeho upozornění na nesystematický a nesystémový sběr a uchovávání knížek lidového čtení, proroctví, úředních tisků, poloúředních tisků, inauguračních přednášek, adresářů, katalogů, letáků, plakátů, firemní literatury, pohlednic a map.

Dalším důležitým bodem ve vývoji bibliografie byl seminář Bibliografie na rozcestí, který se konal v Praze v roce 1995 se závěry:

• funkce bibliografa se v důsledku společensko-politických změn a rozvoje nových technologií mění (bibliografie musí především zajistit, aby se uživatel dostal k informacím rychle, bez omezení a pokud možno bez prostředníka);

• je třeba usilovat o co nejúplnější zachycení bohemikální produkce a s ní související radikální změnu katalogizační politiky;

• stávající kooperační systémy budou pokračovat s určitou transformací, základním předpokladem jejich existence je dodržování standardů všech spolupracujících institucí.

Tento seminář byl rovněž podnětem pro ustavení Sekce pro bibliografii při Sdružení knihoven (SDRUK). Členy jsou zástupci Národní knihovny ČR, všech krajských knihoven a některých dalších odborných knihoven (Knihovna Národního muzea, Knihovna Divadelního ústavu, Knihovna Ústavu žurnalistiky UK Praha, Národní pedagogická knihovna v Praze).

Tradice společných setkávání 

Porada regionálních bibliografů České a Slovenské republiky, která se konala 9.-10. září 1997 v městské části Turčianske Teplice - Diviaky, byla impulzem současných pravidelných setkání, i když za bibliografy tehdy přijeli z Česka jenom zástupci čtyř knihoven - z Brna, Olomouce, Ostravy a Kladna. Pozoruhodná byla vystoupení slovenských kolegů, kteří mj. konstatovali, že národní a regionální bibliografie je prostředkem národního a regionálního uvědomění. Zajímavé byly i informace o systému regionální bibliografie pod taktovkou Slovenské národní knižnice v Martině a krajských knihoven i o Tatranských bibliografických dnech, seminářích k uctění památky regionálních bibliografů, vydávaných sbornících a personálních bibliografiích či o koordinačních bibliografických poradách konaných čtyřikrát ročně s téměř stoprocentní účastí! Mluvilo se také o podpoře obcí při vydávání bibliografických titulů pomáhajících zmapování historie míst. Od tohoto setkání se datuje nová fáze vzájemné spolupráce.

V roce 1998, 8.-9. září, se bibliografové sešli ve Žďáru nad Sázavou. Z českých zemí přijeli zástupci všech členských knihoven, za slovenskou stranu kromě Slovenské národní knižnice v Martině zástupci téměř všech krajských knihoven, které se trvale podílejí na systému regionální bibliografie. Host setkání - PhDr. Boris Mědílek, autor bibliografie o Karlu Čapkovi, Jaroslavu Haškovi a Karlu Poláčkovi, seznámil zúčastněné se svým dílem. Zajímavá byla prezentace PhDr. Miloše Kovačky o projektu Dejiny miest a obcí Slovenskej republiky, z něhož část Dejiny miest už byla publikována, část Dejiny obcí se připravovala. PhDr. Jaromír Kubíček navázal informací o obdobném záměru české strany: vydání titulu Dějiny měst, společném díle bibliografů krajských knihoven ČR.

Slovenští kolegové pozvali bibliografy z Česka na Kolokvium českých, moravských a slovenských bibliografů 1999, které se konalo ve Veřejné knižnici Jána Bocacia v Košicích 7.-8. září roku 1999. Hlavním tématem tohoto setkání bylo Postavení regionální knihovny a bibliografie v regionu a Bio-bibliografické slovníky regionálního typu. Setkání se těšilo velkému zájmu sdělovacích prostředků (slovenská televize, slovenský rozhlas) jako akce česko-slovenská. Vládla slavnostní atmosféra, protože Veřejná knižnica Jána Bocacia slavila 75. výročí zpřístupnění veřejnosti.

Na kolokviu byl mj. prezentován právě vydaný Reprezentačný biografický lexikon Slovenska, jehož autorem je Augustin Maťovčík. Zajímavý referát o významu bibliografie pro národní uvědomění a úloze bibliografie jako paměti národa přednesl PhDr. Jaromír Kovačka.

Při slavnostním večeru byly zástupcům české a moravské bibliografie předány pamětní medaile zakladatele slovenské bibliografie Ľudovíta Vladimíra Ríznera za vklad do česko-slovenské bibliografické spolupráce.

Společným setkáním pořádaným Sdružením knihoven a jeho sekcí pro bibliografii byl Mezinárodní seminář o sbírkách novin a časopisů 3.-5. října 2000 v Mikulově. Semináře se zúčastnili zástupci z Národní knihovny ve Vídni a Dolnorakouské zemské knihovny v Saint Pöltenu. Součástí programu byla i návštěva obou těchto knihoven. Zástupce ředitele Rakouské národní knihovny ve Vídni dr. Helmut Lang hovořil o databázi novin a časopisů v Rakousku i o sbírce novin a časopisů získané povinným výtiskem z území bývalého Rakouska--Uherska, díky jemuž jsou fondy některých titulů vydaných do roku 1918 v mnohém ucelenější než ve sbírkách knihoven v dnešní České a Slovenské republice.

O rok později, 5.-6. září 2001, se v Moravské zemské knihovně v Brně konal seminář Personália v knihovnách pořádaný bibliografickou sekcí SDRUK a Bibliografickým ústavem Slovenské národní knižnice. Zúčastnilo se ho 37 zájemců s cílem soustředit pozornost především na tvorbu ikonografických sbírek, jejich zpracování a využívání pro poznávací a vzdělávací činnost. Mezi vystupujícími byli nejen bibliografové, ale také kolegové přizvaní z příbuzných institucí - PhDr. Naděžda Macurová, CSc., z Literárního archivu Památníku národního písemnictví v Praze a dr. František Knopp z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd.

Téhož rokuse zástupci sekce pro bibliografii zúčastnili 10. slovenské bibliografické konference v Martině a seznámili účastníky se stavem bibliografických aktivit v České republice.

V roce 2002, 15.-16. října, zavítali zástupci Česka na Spiš do starobylé, opravené a upravené Spišské Soboty na Kolokvium českých, moravských a slovenských bibliografov 2002. Ústředními tématy bylo 50 let Podtatranské knižnice v Popradě, Dokumentový výzkum v regionech, Bohemikální zdroje v databázích Slovenské regionální bibliografie a Rukopisy v regionálních knihovnách. Čeští a moravští přednášející hovořili na téma slovacika v českých knihovnách a slovenští zase o bohemikách na Slovensku; obsahem příspěvků zástupců muzeí a archivů byl dokumentový výzkum. Toto téma se setkalo s velkým ohlasem, proto se i v závěrečném hodnocení doc. Jaromíra Kubíčka objevil návrh, aby se dokumentový výzkum v regionech - bohemika ve slovenských fondech, slovacika ve fondech českých a moravských knihoven - stal předmětem příštího společného setkání.

A opravdu se tak stalo. Dne 6. a 7. října (tento měsíc byl zvolen už tradičně, protože je měsícem česko-slovenské kulturní vzájemnosti) roku 2003 se v Rožnově pod Radhoštěm uskutečnilo Kolokvium slovenských, českých a moravských bibliografů. Sešlo se na něm 32 členů sekce pro bibliografii SDRUK a hostů ze Slovenské národní knižnice v Martině a zástupců pěti krajských knihoven. Jednání v tematických blocích Literární vztahy slovensko-české v 19. století a Faktografické informace o českých a slovenských vztazích v knihovnách mělo vysokou odbornou úroveň. V časopisu Knižnica publikovala PhDr. Anna Kucianová příspěvek Česko-moravsko-slovenská bibliografická spolupráca.

Další, v pořadí již sedmé kolokvium, které se uskutečnilo 3.-5. října 2005 v Liptovském Mikuláši, mělo opět slavnostní nádech, protože bylo součástí oslav 175. výročí založení Knižnice Kašpara Fejerpataky Belopotockého - nejstarší knihovny, resp. půjčovny knih na Slovensku. Na budově knihovny byla také odhalena Belopotockého pamětní deska. Slavnostní atmosféru zvýraznilo i jednáním v budově magistrátu, kde účastníky přivítal primátor města Liptovský Mikuláš.

První část setkání byla věnována osobnosti Kašpara Fejerpataky Belopotockého a Juraji Vranovskému - další postavě významné pro Liptovský Mikuláš. PhDr. M. Nádvorníková představila jeho tisky uchovávané ve Vědecké knihovně v Olomouci. Blok o osobnostech byl doplněn referátem o evangelickém knězi Matúši Blahovi a jeho knihovně. Další část kolokvia byla též věnována česko-moravsko-slovenským vztahům.

Osmé kolokvium se konalo 2.-4. října roku 2005 v Čejkovicích. I zde kromě odborné části byla část vlastivědně-doprovodná: návštěva Muzea Tomáše Garrigua Masaryka v Čejkovicích a samozřejmě také Templářských sklepů čejkovického vinařství. Hlavním tématem kolokvia byly literární vztahy slovensko-česko-moravské a informace o českých a slovenských vztazích v knihovnách.

Vlastní jednání uvedl historik Miloš Hynek, pracovník Masarykova muzea v Hodoníně, tématem obšírným - Česko-slovenské vztahy na moravsko slovenském pomezí, proto mu nezbývalo víceméně pouze glosovat a vybírat jednotlivé střípky. Objevný byl referát doc. Miloše Kovačky Neznámý hodonínský slovenský študentský časopis vydávaný rukopisně pod názvem Snahy v letech 1901-1904, jehož originál si mohli účastníci kolokvia prohlédnout. Příspěvky o slovenských časopisech v českých a moravských knihovnách přednesli doc. Jaromír Kubíček (Slovenské časopisy v Čechách a na Moravě v meziválečném období) a Mgr. Marie Šírová (Slovacika v Knihovně Národního muzea v Praze).

Další příspěvky se věnovaly především literárním osobnostem. PhDr. M. Nádvorníková přednesla stať Rudolf Těsnohlídek a Slovensko, Ludmila Štrónerová hovořila na téma Myjavčanka v Prahe - Zuzka Zguriška. Jan Kaňka se zaměřil na Působení Baťova koncernu na Slovensku a jeho ohlasy v tisku a své vystoupení zahájil Baťovými slovy: „Tam, kde je kostel a četníci, musí být i prodejna Baťa“.

Hodnocení semináře patřilo - jako v jiných letech - hlavním představitelům bibliografie obou republik, docentům Jaromíru Kubíčkovi a Miloši Kovačkovi. Oba protagonisté vysoce ocenili přístup všech zúčastněných, upozornili na další momenty spolupráce. Zazněla myšlenka o možném tematickém zúžení jednotlivých ročníků i zařazení času na diskusi do programu semináře, na kterou nikdy nezbývá prostor.

V roce 2006 se bibliografové České a Slovenské republiky sešli 1.-3. října v Trenčíně na 9. kolokviu českých, moravských a slovenských bibliografů. Zajímavé jednání poznamenala velmi smutná událost: celé setkání připravila dlouholetá nadšená bibliografka Mgr. Ludmila Štrónerová z Krajské knižnice v Trenčíně, která mu však již nemohla být ze zdravotních důvodů přítomna.

Na kolokviu odeznělo 22 referátů především na téma významní čeští, moravští a slovenští knihovníci. Všechny zaujal pečlivě připravený příspěvek Mgr. Václava Kříčka Zdeněk Václav Tobolka (Čtenář č. 7-8/2007, str. 214-219 - pozn. red.). Za českou stranu účastníci vyslechli také příspěvky o Jiřím Mahenovi (PhDr. M. Nádvorníková), prof. Jiřím Cejpkovi (doc. Jaromír Kubíček), Janu Ladislavovi Živném (Bc. Ivana Novotná). Slovenští kolegové ve výčtu významných knihovnických a bibliografických osobností svými vstupy vzpomněli i na své učitele z vysokoškolských studií - PhDr. Blanka Snopková hovořila o Štefanu Pasiarovi, nebo na bývalé kolegy - PhDr. Mária Dorčáková připomněla Jozefa Reptáka. O významu Michala Potemry hovořil obšírně doc. Michal Kovačka.

PhDr. Věra Břeňová informovala o ediční a vydavatelské činnosti Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd a řadách souběžné retrospektivní bibliografie Bibliografie v česko-slovenských historických ročenkách.

V roce 2007 se hostitelem setkání moravských, slovenských a českých bibliografů stal Národní ústav lidové kultury ve Strážnici. Kolokvium se konalo opět v rámci Měsíce české a slovenské kulturní vzájemnosti pod záštitou Ministerstva kultury ČR ve dnech 30. září až 2. října. Pořadateli byly Sdružení knihoven ČR, Národní ústav lidové kultury ve Strážnici a Slovenská národní knižnica. Tématem předloňského setkání byla etnografie a lidová kultura v bibliografii. Pozornost ale nyní věnujme především zatím poslednímu setkání.

Pohádkáři a další zajímavá témata kolokvia v roce 2008

V podzimním Zvolenu se ve dnech 5.-7. října sešli - tentokrát již po 11. - čeští, moravští a slovenští bibliografové. Nosnými tématy kolokvia byly Perspektivy bibliografie; Pohádkáři a vypravěči a Vliv osobností na česko-slovenské vztahy v historii regionů. Náměty zajímavé a vděčné, jak ostatně prokázalo celé dvoudenní rokování. Nejčastěji zvolené téma bylo Pohádkáři - pojaté z nejrůznějších úhlů.

Jako obvykle i tentokrát se účastníci sjeli do hostitelského města již v neděli a nedělní odpoledne bylo věnováno návštěvě Banské Štiavnice a jejích muzeí. Pro mnohé to bylo odpoledne nevšedně zajímavé, pro jiné objevné.

Vlastní jednání se uskutečnilo v Krajské knihovně Ľudovíta Štúra ve Zvolenu a otevírala je ředitelka knihovny Mgr. Katarína Ďurovcová, primátor města Zvolena ing. Miroslav Kusein a zástupkyně Banskobystrického samosprávného kraje Anna Ďureková.

Po uvítacích proslovech nastal doslova maratón příspěvků, kterých bylo - ostatně jako vždy - tolik, že se trvale projevoval nedostatek času. Na diskusi - ostatně také jako vždy - zůstával pouze večerní čas. Zahajující referát doc. Jaromíra Kubíčka Nové cesty bibliografie rekapituloval česko-slovenské bibliografické vztahy od „památného“ semináře v Hradci nad Moravicí začátkem 70. let 20. století. Vzpomněl útlumu vydávání tištěných bibliografií knihovnami v ČR, mezi kterými zůstává jen několik výjimek. Upozornil na skutečnost, že postavení bibliografa není hodnoceno na úrovni vědecké práce a jako vědeckou disciplínu bibliografii pěstují pouze některé ústavy Akademie věd ČR. Dále připomněl velké soupisové bibliografie typu Česká národní bibliografie, velké bibliografie personální zpracované díky dr. Mědílkovi (Karel Čapek, Karel Poláček, Jaroslav Hašek) nebo bibliografii o Josefu Škvoreckém (Ústav pro českou literaturu AV ČR) a Komenian (Oddělení pro studium a edici díla Jana Amose Komenského Filozofického ústavu AV ČR). V posledním roce se k rozsáhlým personálním bibliografiím přiřadila i práce Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích (Karel Klostermann). Stále nezpracovaným „velkým tématem“ zůstává např. T. G. Masaryk, Milan Kundera.

Promluvil také o mezinárodní konferenci konané u příležitosti 200. výročí Moravské zemské knihovny v Brně v červenci roku 2008 a v této souvislosti upozornil, že také budoucnost bibliografie je spojena s digitalizací: bibliografie je jakousi nástavbou nad denní prací knihoven.

I navazující referát doc. Kovačky, vedoucího Národního bibliografického ústavu Slovenské národní knižnice v Martině, Slovanský ústav, Jednota mládeže slovenskej a Pavol Dobšinský měl shrnující charakter. Zavzpomínal na společné začátky Čechů a Slováků v roce 1918 s vděkem za prožitou generaci ve společném státě.

Navazující referáty až do pozdních odpoledních hodin byly převážně věnovány pohádkové problematice.

Dr. Václava Horčáková (Historický ústav AV ČR) se věnovala legendám a skutečnostem Života a díla Boženy Němcovév novější literatuře pohledem výzkumů posledních let. Mgr. Libuše Straková z Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích zůstala věrna tradici a její příspěvek Šumava v bájích a pověstech byl vyslechnut s velkým zájmem. Pohádkám pohledem bibliografa se věnoval v referátu Pohádky v bibliografii kladenských nakladatelství ing. Jiří Mika (Středočeská vědecká knihovna v Kladně) a shrnul v něm kladenské nakladatelské aktivity od konce 19. století do poloviny století dvacátého.

Josef Lada, osobnost typicky středočeská svým původem i celoživotním dílem, byl přiblížen autorkou tohoto příspěvku (Středočeská vědecká knihovna v Kladně) ve vystoupení s výmluvným názvem Josef Lada …malíř a pohádkář …pohádkář a malíř. Dr. Marie Nádvorníková seznámila se životem a dílem autorky známé svými příběhy z moravských hradů a zámků - Pohádkářka Helena Lisická.

Závěrečný příspěvek odpoledne patřil Pohádkovým a zázračným motivům v kramářských písních Mgr. Ivy Bydžovské (Knihovna Národního muzea v Praze). 

V závěru pozdního odpoledne všichni účastníci navštívili expozici Národní galerie ve zvolenském zámku, nevšední večerní program připravila hostitelská knihovna.

Další a závěrečný den zahájila Tatiana Klimková (Knižnica pre mládež mesta Košíc) příspěvkem Autorská rozprávka v pôvodnej slovenskej tvorbe pre deti a mládež od roku 2000 a na ni bezprostředně navazovaly Rozprávky Zlaty Solivajsovej alebo príbeh jednej knihy Mgr. Soni Šváčové (Krajská knižnica v Banské Bystrici). Dr. Jana Amrichová z Vedeckej knižnice Jána Bocacia v Košicích seznámila s Projektem 1000 dobrých knih = podpora čítania. Nebylo bez zajímavosti, že mezi 1000 doporučenými knihami bylo 87 od českých a moravských autorů.

Na chvilku se poté posluchači obrazně vrátili do Čech, přesněji do Krkonoš a Podkrkonoší příspěvkem Mgr. Ivany Novotné (Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové) Marie Kubátová. A na horách zůstali i s dr. Alenou Hrazdilovou (Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě) s jejím projevem Jaromír Polášek, pracovník Muzea Beskyd ve Frýdku Místku. Renesanční osobnosti učence, lékaře a jednoho z 27 popravených českých pánů se věnoval referát dr. Anny Kuciánové (Národná knižnica Martin) Ján Jesenius. Úlohu Moravských františkánů v Žilině a jejich význam pro tento region v minulosti mapoval příspěvek Bc. Boženy Sobolové z Krajské knižnice v Žilině. Geniálný dizajnér a model č. 14 - Michael Thonet byl název projevu Mgr. Michaely Garainové z Malokarpatské knižnice v Pezinku.

Další téma Priniesli nám poznatky a skúsenosti… prírodné a lekárske vedy v košickom regione v 30-tych rokoch minulého storočia vzdalo hold českým a moravským přírodovědcům a lékařům působícím po vzniku Československé republiky v roce 1918 na východě Slovenska.

Zhodnocení kolokvia patřilo jako vždy doc. Kubíčkovi a doc. Kovačkovi. Závěr setkání byl poznamenán smutnou zprávou o úmrtí ředitelky Knihovny Národního muzea v Praze Marie Šírové a vzpomínkou na ni, protože patřila mezi pravidelné aktivní účastníky těchto setkání.

Pozvání na 12. kolokvium do Olomouce na podzim roku 2009 přijali všichni zúčastnění.

„Nejen prací živ je bibliograf“

Postupně se regionální bibliografická obec sbližovala a stalo se dobrým zvykem, že se účastníci na všech poradách seznamovali nejen s pořadatelskou knihovnou a městem, ale setkávali se i ve večerních hodinách k přátelskému posezení. Samozřejmostí bylo, že hostitelská knihovna připravila svým kolegům příjemné prostředí s vynikajícím pohoštěním, a to zpravidla alespoň částečně i s pohoštěním regionálním. Vynikala tím především českobudějovická knihovna.

Při ochutnávce regionálních jídel se hovor samozřejmě vždy neúprosně vracel ke knihovnickým, přesněji bibliografickým tématům. Takže tato přátelská sezení se stávala dalším inspiračním zdrojem.

Ráda vzpomínám i na prohlídku expozice Jihočeského písemnictví ve Zlaté Koruně, koncert Záhřebské filharmonie v rámci Pražského jara v Kladně, prohlídku starobylé Olomouce se zasvěcenou přednáškou o památkách města, o vzácných varhanách v chrámu sv. Mořice nebo procházku starou částí Brna či prohlídku dřevěného artikulačního evangelického kostela přestěhovaného ze zatopené obce Paludza na Oravě.

Závěrem

Česká a slovenská bibliografie má mnoho společného, ať už okruhy zájmu nebo směr, kterým se ubírá. Intenzivní vzájemná spolupráce dává bibliografům nezbytnou dávku motivace a inspirace a i díky ní mají regionální bibliografové Čech, Moravy a Slovenska dostatek nadšení, profesionálního zaujetí a sil k další práci i spolupráci.