JAN RYLICH > jrylich@gmail.com

Asi každý z nás již slyšel o „Wikipedii“ - internetové encyklopedii, na které mohou spolupracovat v podstatě všichni uživatelé internetu. Nicméně Wikipedie je pouze jedním z příkladů sdílení znalostí, tedy určitého procesu, v jehož rámci je možné vytvářet a sdílet informace, znalosti a zkušenosti.

Jak jsme si uvedli minule, sdílet je dnes možné cokoli - obrázky, videa, internetové odkazy, zpravodajské novinky nebo třeba přečtené knihy. A od těchto spíše zábavných záležitostí je jen krok ke sdílení informací a znalostí, a ke vzniku tzv. znalostního prostředí. Typickým příkladem je právě Wikipedia, o které bude řeč.

Sdílení informací internet samozřejmě umožňoval vždy - ostatně na základě této myšlenky dokonce vznikl. Nicméně v posledních několika letech máme k dispozici takové nástroje, které nám umožňují sdílení mnohem rychlejší, efektivnější a navíc rozsáhlejší - i v globálním (a řekněme až „masovém“) měřítku. Dříve musel někdo informaci umístit na webovou stránku, aby si ji mohli ostatní přečíst - dnes může ale informace vytvářet každý a také je okamžitě upravovat, doplňovat nebo se k nim vyjadřovat třeba v diskusích.

Od wiki k Wikipedii

Termín „wiki“ označuje technologii pro tvorbu kolaborativních webových stránek. Na takových webech je možné snadno a rychle přidávat, měnit nebo odebírat obsah. Ostatně samotné označení této technologie pochází z havajského slova „wiki“, které znamená „rychlý“. Technologie se tedy náramně hodí právě pro sdílení informací a znalostí, a není vůbec divu, že nejčastějším typem takových projektů jsou právě encyklopedie.

Mezi hlavní výhody systému tedy patří především rychlost a jednoduchost. Úpravy jednotlivých článků (hesel) se provádějí v prostém editoru a změny se projeví ihned po uložení. Díky tomu mohou být informace stále aktuální a na jejich tvorbě může pracovat v podstatě kdokoli. Tím vzniká koncept tzv. „masové kolaborace“, v rámci které mohou spolupracovat lidé z celého světa, a vytvářet tak již zmiňované znalostní prostředí. Wiki také efektivně čerpá z principu hypertextu, a tak v každém článku může být mnoho odkazů na související hesla a zdroje.

Ruku v ruce s touto otevřeností a „editovatelností“ jdou také jistá rizika. Vedle neúmyslných chyb (jako jsou překlepy nebo nedostatečné znalosti o dané problematice) se mohou objevit i škody záměrné (od prostých naschválů až po cílené dezinformace). Toto lze částečně omezit například registrací uživatelů a především průběžnou kontrolou provedených změn. Systémy na bázi wiki totiž zaznamenávají jednotlivé změny obsahu, a tyto zásahy je možné následně zamítnout a vrátit se k některé z předchozích verzí.

Wikipedie

Wikipedie je rozsáhlá mezinárodní vícejazyčná kolaborativní encyklopedie. Jedná se o největší a nejznámější projekt založený na technologii wiki a zároveň o první významný příklad aplikace Webu 2.0. O chod Wikipedie se stará nadace Wikimedia Foundation, která kromě samotné encyklopedie spravuje celou řadu sesterských projektů.

Wikipedie vznikla v roce 2001 (zakladateli byli Jimmy Wales a Larry Sanger) a díky podpoře a zapojení desítek a stovek tisíců uživatelů se stala největší současnou světovou univerzální encyklopedií. Největší část tvoří „anglická Wikipedia“, která obsahuje více než 2,5 milionu článků v anglickém jazyce. Pokud započítáme všechny jazykové mutace (kterých je více než 250), získáme dohromady něco přes 12 milionů hesel.

Obrovská uživatelská základna Wikipedie neodráží jen význam celého projektu, ale funguje také jako efektivní autoregulační mechanismus. Pokud se objeví nějaké problémy (kupříkladu spor v rámci konkrétního hesla, záměrné poškození textu apod.), bývají tyto nepříjemnosti obvykle velmi rychle vyřešeny. Je také důležité zmínit, že i přes svou „otevřenou“ podstatu je odborná úroveň Wikipedie poměrně velmi vysoká. Podle některých výzkumů je její kvalita srovnatelná např. s Encyklopedií Brittanica.

Sesterské projekty

Jak jsem již zmínil, pod křídly nadace Wikimedia Foundation existuje ještě celá řada dalších projektů, které s Wikipedií souvisejí a v mnoha různých ohledech ji rozšiřují. Všechny jsou také založené na technologii wiki (konkrétně na softwaru „MediaWiki“), takže i jejich obsah může každý editovat podle potřeby.

Jedním z takových příkladů je vícejazyčný slovník Wiktionary, který obsahuje definice pojmů, včetně jejich výslovnosti a etymologie. Projekt Wikibooks zase shromažďuje volně dostupné knihy, učebnice a příručky, zatímco související Wikisource se zaměřuje na kratší textové materiály, jako jsou historické dokumenty, dopisy nebo proslovy.

Zmínku si zaslouží i další projekty jako třeba Wikiquote (citáty známých osobností), Wikinews (publicistika a zpravodajství), Wikispecies (taxonomie rostlinných a živočišných druhů) či velmi zajímavá „wiki univerzita“ Wikiversityzaměřená na on-line vzdělávací komunity. A ačkoliv žádný ze zmiňovaných příkladů nedosahuje věhlasu samotné Wikipedie, jedná se o velmi zajímavé aktivity, jejichž význam v dalších letech nepochybně ještě poroste.

Další systémy „wiki“

Wikipedie a její sesterské projekty ovšem nejsou jedinými příklady kolaborativních systémů. Nástroje snadného a rychlého sdílení znalostí již totiž přejaly také univerzity, komerční společnosti, webové portály i jednotlivé osoby. A začaly se tak objevovat různé tematicky zaměřené encyklopedie, školní informační weby či firemní znalostní báze.

Výhody tohoto přístupu jsou zřejmé. Technologie (například zmiňovaná MediaWiki) jsou volně dostupné a každý si může jednoduše vytvořit svou vlastní mini-databázi podle svých představ. Kupříkladu firmy tak mohou sdílet novinky a oborové informace relevantní pro své zaměstnance, jednotlivé třídy ve školách si mohou založit „wiki“ například s maturitními či státnicovými otázkami a webové portály mohou tuto technologii využít třeba jako zajímavou formu nápovědy pro své návštěvníky a uživatele.

Sdílení znalostí a knihovny

V první řadě je potřeba zdůraznit, že knihovny by neměly brát on-line informační zdroje jako konkurenci ke své vlastní činnosti. Svět se zkrátka vyvíjí a mění se pochopitelně i funkce knihoven, u nichž už není kupříkladu primární velikost a obsah jejich fondů, ale spíše přístup k informačním zdrojům - od internetu k odborným databázím.

Nedá se sice říci, že by každá knihovna měla mít nutně svojí vlastní wiki, nicméně i knihovny se mohou do tohoto trendu zapojit. Například tím, že mohou rozšiřovat českou verzi Wikipedie a umožní tak i lidem bez hlubších znalostí angličtiny přístup k tomuto pozoruhodnému informačnímu zdroji. Ostatně, co se týče „knihovnických“ témat (jako jsou osobnosti, pojmy a podobně), je na tom česká Wikipedie zatím stále docela nevalně.

Závěrem

Zatímco celá řada služeb Webu 2.0 slouží především pro zábavu, význam a přínos trendů a technologií v oblasti sdílení informací a znalostí se dá jen těžko vyjádřit nebo vyčíslit. Vždyť jen samotná Wikipedie se stala fenoménem sama o sobě a během pouhých několika let se vyvinula v jeden z největších a nejznámějších informačních zdrojů na internetu. Přesto se jedná jen o pomyslnou špičku ledovce, protože ještě důležitější než jeden příklad je samotný koncept: koncept masové kolaborativní encyklopedie, která stírá rozdíly mezi tvůrci a uživateli, mezi autory a čtenáři. Nejen že všichni můžeme spolupracovat na globální univerzální encyklopedii, ale každý si může rychle a jednoduše vytvořit encyklopedii vlastní, nastavenou přesně podle svých potřeb.