Člen redakční rady: 1965–1970, 1990–2017

Přispěvatel: 1963–současnost

Začalo to už v době mých knihovnických studií před více než 60 lety. Během cyklistických výletů o prázdninách nás s kamarádem fascinovala ve vesnicích tabulka „Veřejná obecní knihovna“. Jestliže to šlo, hned jsme byli uvnitř. Zaměstnání mne potom přivedlo k vojenskému knihovnictví, ale lidové knihovny jsem vyhledával i nadále. Také jsem začal publikovat v knihovnických časopisech, nejvíce ve vojenském časopise Knihovník. Napsal jsem i několik příspěvků do Čtenáře, až si mne v redakci všimli a jmenovali členem redakční rady. Tato éra pro mne skončila v roce 1970 vyhazovem ze zaměstnání a poté i z redakční rady Čtenáře. Do funkce člena redakční rady jsem se vrátil až po dvaceti letech.

Vše se mi dost změnilo v roce 1991, kdy mne předsednictvo VV SKIP jmenovalo šéfredaktorem připravovaného časopisu Svazu knihovníků a informačních pracovníků. Začal vycházet jako Bulletin SKIP a mně přibyly povinnosti, ale s nimi i přátelé, kteří mi pomáhali. Hlavně to byl kamarád už ze studií – prof. Jiří Cejpek. Často jsme při rodinných procházkách řešili odborné věci, zatímco manželky „vařily“. Když bývalý šéfredaktor Čtenáře Vladimír Voznička odešel do jiné funkce, byl jsem rád, že souhlasil se členstvím v redakční radě Bulletinu SKIP. Zkušeností měl až až! A ještě jedna podobná rošáda se mi povedla, i když skoro o dvacet let později. Šéfredaktorka Čtenáře Lenka Šimková se stala členkou redakční rady Bulletinu SKIP. Toto nezvyklé propojení dvou redakčních šéfů se ukázalo alespoň pro mne jako velmi příznivé: bez redakčních tajností a s přátelskými radami. Jak vidět, spolupráce obou redakcí byla nevídaná a trvala do doby, kdy jsme oba v krátké době po sobě z funkcí odešli.

A ještě alespoň dvě jména knihovnických osobností bych rád zmínil: Jaroslava Suchého a Zdeňka France. Především mi jde o jméno ředitele náchodské knihovny Jaroslava Suchého. Sledoval jsem dlouhá léta jeho nápady na stránkách Čtenáře a nenapadalo mne, že si s ním jednou budu tykat. A považoval jsem za čest, že souhlasil se členstvím v redakční radě Bulletinu SKIP. Připomněl bych ho citátem z jednoho jeho „péefka“, snad se bude hodit i jako dobrá rada do života: Mít rád život. Mít rád to, co dělám. Mít kamarády, se kterými je člověku dobře.

A poslední jméno? Více než skromný Zdeněk Franc, bývalý knihovnický ředitel, později řadový pracovník v Národní knihovně – a excelentní historik na poli českého knihovnictví. Myslím si, že náhrada za něj se dosud nenašla.

Za mnoho posledních let přibyla i jména z jiných profesí – projektantských a stavitelských. Ale to už je jiná, i když také velmi zajímavá kapitola.