VÍT RICHTER > Vit.Richter@nkp.cz  

LADISLAVA ZEMÁNKOVÁ > Ladislava.Zemankova@nkp.cz

Během února 2010 provedl Knihovnický institut Národní knihovny ČR na základě požadavku Ministerstva kultury ČR dotazníkové šetření o dopadech ekonomické krize na činnost knihoven. Hlavním cílem krátkého průzkumu bylo zjistit, zda zřizovatelé a provozovatelé snížili v roce 2009 rozpočty knihoven a v jaké výši se očekává snížení v roce 2010. Dále bylo zjišťováno, jaké negativní dopady bude mít snížení rozpočtu na služby knihoven.

Šetření proběhlo pomocí webového dotazníku. Celkem byly získány odpovědi z 287 knihoven. Zásadní pro celé šetření byly dvě úvodní otázky, které se týkaly celkových ročních rozpočtů v letech 2009 a 2010. Knihovny uváděly, zda byl rozpočet oproti předchozímu roku navýšen, zůstal beze změny, nebo zda byl snížen. Současně zaznamenávaly rozsah případných změn v rozpočtu v procentech.

Pokud hodnotíme rok 2009, můžeme kon­sta­tovat, že v rozpočtech knihoven docházelo k čas­tým změnám, ale pokud porovnáme situaci s rokem 2008, ještě stále převažoval spíše kladný trend. Stálý rozpočet mělo v průměru 52 % dotázaných knihoven, 29 % respondentů dokonce uvádí rozpočet navýšený a 19 % rozpočet snížený. To odpovídalo celospolečenské­mu tren­du zabránit prohlubování krize drastickým ome­zením veřejných výdajů. Při srovnávání jednotlivých kategorií knihoven dopadla nejpří­znivěji kategorie městských knihoven s re­gio­nální funkcí. Plných 47 % odpovídajících kniho­ven mělo rozpočet navýšen, a to v průměru o 5,4 % oproti roku 2008. Avšak současně 23 % těchto knihoven vykázalo snížení rozpočtu oproti roku 2008, a to také o 5,4 %. Nejstabilnější rozpočty lze vysledovat u kategorie obecních a krajských knihoven. Celková skutečnost ale nebyla bezvýhradně optimistická. Knihovny často poukazovaly na nedostatečnost stálého rozpočtu, zvláště když tento stav trvá několik let. Inflační vývoj a vývoj cen velmi ztěžují hospodaření s takovým rozpočtem a v mnoha ohledech jej dělají napjatým z hlediska počtu pracovníků, otevírací doby, nákupu knihovních fondů atp. Tím se již v dřívějších letech dostalo mnoho knihoven na hranici, kdy další pouhé setrvání rozpočtu na stej­né výši má omezující vliv na služby a na tvorbu knihovního fondu.

Hlavní pozornost šetření byla zaměřena na situaci roku 2010, kdy se očekávaly podstatně větší změny v negativním slova smyslu.

Rok 2010 je pro více než 40 % veřejných knihoven ve znamení finančních problémů, které se dotknou kvality poskytovaných služeb. Procento knihoven, jejichž rozpočet se krátí, dramaticky vzrostlo, a to z 19 % v roce 2009 na plných 40 % v roce 2010, tj. více než dvakrát. K mírnému poklesu došlo u těch knihoven, jejichž rozpočet na rok zůstal na stejné úrovni roku předešlého, a to z 52 % všech dotázaných na 51 %. V roce 2010 více než třikrát klesl po­-díl těch knihoven, jimž byl rozpočet zvýšen, tj. z 29 % v roce 2009 na pouhých 9 %.

Důležitým údajem, který charakterizuje současnou situaci, je i rozsah snížení rozpočtů. Průměrná hodnota snížení rozpočtu se blíží deseti procentům (9,47), ale zaznamenáváme větší diferenciace u knihoven různých velikostí. Největší procento knihoven se sníženým rozpočtem představovaly knihovny ve větších městech, ale průměrná hodnota snížení rozpočtu u těchto knihoven patří k těm nižším (4,7 %) a naopak. Lze z toho vyvodit, že v menších sídlech snižují rozpočty knihoven méně často, v případě snižování jsou však takové zásahy značně razantnější, a tudíž i s většími následky.

Obecně lze konstatovat, že knihovny obsluhující větší populaci jsou finanční krizí ohrožovány častěji (tj. více knihoven) než knihovny v menších místech, ale vlastní snížení není tak značné. U rozpočtů knihoven menších měst, jsou-li kráceny, je pak snížení zpravidla vý­raz­něj­ší, uváděno je i padesátiprocentní. Zname­ná to tedy svízelnější fungování a destruktivnější dopady na provozy. Podobně jsou na tom i knihovny obecní, kde se k snížení vlastních rozpočtů připojuje i snížený rozpočet na regio­nální funkce v daném kraji a regionu.

Následující otázky byly určeny pouze knihov­nám se sníženým rozpočtem. Podle počtu vyplněných dotazníků je zřejmé, že některá omezení služeb připravovaly i knihovny, kterým zatím nebyl rozpočet snížen.

První dotaz směřoval na omezování provoz­ní doby knihovny pro veřejnost. Zkracování provozní doby je vždy velmi negativním zásahem do kvality služeb knihoven, protože snižu­je dostupnost VKIS pro občany. Získané odpovědi jsou ilustrací vysokého úsilí knihoven ne­snižovat dostupnost služeb veřejnosti. Omezovat provozní dobu plánovaly pouze čtyři dotázané knihovny, tj. 1,4 % ze všech zkoumaných (tj. 287 knihoven). Ve všech sledovaných kategoriích je vždy pouze knihov­na, která uvedla omezení provozní doby. Všech­ny knihov­ny považují omezení otevírací doby za nejzávažnější zhoršení kvality knihovnických a informačních služeb pro své uživatele.

Rozsah provozní doby je vždy vázán na personální zajištění provozu knihoven. V této souvislosti byl také položen dotaz na omezování mzdových nákladů. Redukci mzdového fondu předpokládalo 33 knihoven, tj. 11,5 % ze všech dotazovaných. Celkový průměr snížení mzdového fondu dosahuje 17,6 % opro­ti roku 2009. Nejméně by měly klesat mzdové fondy v krajských knihovnách (v průměru o 3,6 %) a v městských knihovnách s regio­nál­ní funkcí (5,8 %). Všechny krajské knihovny pak uvedly omezení položky ostatních osobních nákladů určených na dohody o provedení práce a pracovní činnosti. Nejtěžší dopad zkrácených mzdových fondů pociťují obecní knihov­ny (snížení až o 25 %) a knihovny městské (průměrné snížení o 10,6 %). Tam totiž, při nízkém počtu pracovních úvazků, dochází ke snižování základního stavu pracovních úvazků, a tím i k omezování služeb - např. krácení provozní doby, snížení počtu některých vzdělávacích a kulturních akcí pro veřejnost apod. Ke snižování počtu pracovních úvazků nedochází v průběhu posledních let poprvé, současný stav byl mnohde právě na hranici, od které pak další snižování s sebou nutně nese i omezování služeb.

Klíčovou položkou pro činnost každé knihov­ny je finanční částka věnovaná na nákup knih. Celkem 91 knihoven, tj. 32 % předpokládalo v roce 2010 snížení rozpočtu na nákup knih. Průměrné snížení výdajů na nákup knihovních fondů představuje 23,5 % oproti úrovni roku 2009.

Zatímco u většiny kategorií knihoven se krácení rozpočtu na nákup knih pohybuje kolem 20 %, největší krácení vykazují knihovny obec­ní - o 31,4 % částky z roku 2009. Právě u této kategorie knihoven není vlastní nákup knih samozřejmostí. Podle údajů celostátní statistiky bylo v roce 2008 celkem 2077 knihoven (tj. 37 % z celkového množství), které nevyda­-ly na nákup žádné finanční prostředky. Tyto kni­hovny jsou výhradně závislé na dodávání výměnných souborů z programu podpory re­gio­­nálních funkcí.

Omezování nákupu knih je velmi palčivý a dlouhodobý problém, který se s postupujícími lety dále prohlubuje a s dopadem finanční krize je ještě mnohem dramatičtější. Mnohé knihov­ny již v předešlých letech získávaly prostředky na nákup knihovního fondu i z jiných zdrojů, než je vlastní rozpočet. Většinou se jednalo o grantové programy regionálního význa­mu, větší sponzorské dary apod. Vznikly reálně podložené obavy, že vzroste počet knihoven, které nebudou nakupovat knihy v roce 2010 vů­bec, nebo jen v zanedbatelném množství a náhodně. Ceny knih se zvyšují průběžně. V knihovnách zůstává částka na nákup v lepším případě na úrovni předešlých let, avšak knih za ni pořídí stále méně. Z toho důvodu se knihovny snaží nalézt cenově nejvýhodnější způsob doplňování, např. sdružováním prostředků na nákup, internetový obchod apod. Často se zaměřují na levnější knihy, což častokrát znamená i méně kvalitní tituly či nedostatečnou tematickou skladbu nákupu.

Další dotaz průzkumu směřoval na nákup periodik. Celkem 67 knihoven, tj. 23 % ze všech respondentů očekávalo omezování výdajů na nákup periodik. Průměrný rozsah snížení výdajů se ve všech kategoriích knihoven pohybuje kolem 20 % oproti roku 2009, tj. o jednu pětinu.

Nákupu periodik je ze strany knihoven věnována dlouhodobě zvýšená pozornost. Snižují se multiplicitní odběry, ruší se duplicita. Nákup pomocí ročního předplatného je zaměřen jen na tituly, o které je největší zájem uživatelů, jenž je často ověřován i anketami. Větší knihov­ny ruší papírové verze, je-li k dispozici verze elektronická jako finančně dostupnější varian­ta. Předplatné je někdy nahrazováno prostřednictvím remitendy.

U středně velkých knihoven dochází i k rušení odběru deníků. Obecní knihovny v několika případech uvádějí, že časopisy nenakupují vůbec, a tento fakt je možné potvrdit i z výročních zpráv KK o RF.

Snižování počtu nakupovaných periodik je jev několikaletý. Omezování částek na nákup je poměrně vysoké u všech kategorií zkoumaných knihoven. Největší snížení se projevuje u krajských knihoven a městských knihoven s RF. Jedná se o jev velmi negativní, neboť periodika patří tradičně k vysoce žádaným druhům dokumentů především pro aktuálnost obsahu.

Důležitou složku knihovních fondů veřejných knihoven tvoří speciální dokumenty, nejčastěji zvukové knihy, hudební CD, DVD apod. Z celkového počtu dotázaných knihoven pouze 15, tj. 5 % potvrdilo krácení rozpočtu na nákup. Tento typ dokumentů ale není běžně doplňován zejména v menších knihovnách. Práce se speciálními dokumenty není v knihovnách příliš rozšířena a týká se ve větší míře větších knihoven (KK, MěK s RF). Lze předpokládat, že finanční krize značně zpomalí rozšiřování služeb o další nosiče informací a práci s handicapovanými skupinami osob. Nejvyšší krácení uvádí MěK s RF, a to o 35,7 % částky vydané v roce 2009.

Obdobná situace je i v oblasti nákupu licen­cí na zpřístupnění elektronických informačních zdrojů. Krácení plánovalo 21 knihoven, tj. 7 % ze všech dotazovaných. Průměrné snížení je větší než o polovinu - o 55,03 % výdajů na elektronické zdroje oproti roku 2009. Elek­tronické zdroje jsou zatím běžnou záležitostí spíše větších knihoven. Pozitivní je, že ani jed­na krajská knihovna neplánovala snížení rozpočtu v této oblasti. O to smutnější je, že omezení se dotýká zejména městských a obecních knihoven. Rozsah snížení této položky rozpočtu se pohybuje v rozmezí od 48 do 90 %. Bohužel ekonomická krize zasáhla v okamži­ku, kdy tyto nejnovější služby začaly být in­tenzivně žádány uživateli a knihovny je začaly rozvíjet. V některých knihovnách je nákup elek­tronických zdrojů v současné ekonomické situaci odmítnut jako nepatřičný náklad. Tako­vý stav jen potvrzuje svízelnou a alarmující situaci, kdy chybí prostředky i na doplňování základních dokumentů - knih. Proto tento dotaz nechali respondenti velmi často bez jakékoliv odpovědi.

Důležitou složkou činnosti knihoven je pořádání různých typů kulturních a vzdělávacích akcí. Celkem 35 knihoven, tj. 12 % ze všech účastníků průzkumu předpokládalo krácení této rozpočtové položky. Knihovny často podmiňují obvyklý rozsah, typ akce i jejich počet získáním financí z jiných zdrojů než od zřizovatele, např. z grantových projektů, od sponzorů, spolupořadatelů. Větší knihovny uvedly, že neomezí výdaje na akce pro veřejnost, avšak budou redukovat výdaje na vzdělávání vlastních zaměstnanců.

Z odpovědí plyne, že knihovny tyto aktivity vnímají jako jeden z nezbytných a vysoce žádaných typů knihovnických služeb. Kromě toho vnímají kulturní a vzdělávací akce jako ne­zbytné pro propagaci, zviditelňování knihovny u široké veřejnosti.

Závěrečná část dotazníku byla zaměřena na financování provozních výdajů (energie, služ­by, materiál apod.) a investic. Dohromady 82 knihoven (tj. 28 % ze všech respondentů) uvedlo krácení provozních výdajů. Průměrné krácení představuje téměř 12 % původní částky této položky.

V komentářích k dotazníku často knihovny upozorňují, že podstatné snížení této rozpočtové položky je velmi složité, protože v posledních letech docházelo k výraznému růstu cen energií, vody i návazných služeb. Knihovny plánovaly snížení nákladů na materiál a služ­-by. Konkrétně uvádějí, a to především velké knihov­ny, zrušení služeb, např. ostrahy, služby IT, právníka, ale i úklid. V případě městských knihoven se objevuje konstatování, že úsporná opatření jsou nařízena všem organizacím měs­ta ve stejné procentuální výši, např. 20 %. Velmi často se u této kategorie knihoven objevuje zrušení nákupu nábytku a IT, jedna MěK s RF dokonce ve výši 1 000 000 Kč. Krátit se budou především náklady spojené s provozem, údrž­bou a opravami na pobočkách.

Investice v oblasti knihoven jsou méně časté, proto na tuto otázku reagoval jen omezený počet knihoven. Jen v deseti případech uvedly, že investice jsou kráceny, v jednom případě zcela zastaveny.

Z průzkumu vyplynulo, že obecní knihovny často spoléhají na to, že své finanční problémy vyřeší s pomocí regionálních funkcí, tj. podpůrného servisu, který zajišťují krajské knihov­ny ve spolupráci s dalšími většími knihovnami v regionu. Avšak i zde došlo ke krácení, které postihne i nákup knih a dalších dokumentů do výměnných fondů, možnosti vzdělávání, konzultací a instruktáží atd. Celkově se v rámci ČR snížily prostředky na regionální funkce o téměř 18 000 000 Kč (-13 %) oproti roku 2009.

Největší omezení podpory malých kniho-ven bylo uvedeno ve Středočeském kraji (- 48 %), v hl. městě Praze (-34 %), Pardubickém kraji (-29 %) a Jihočeském kraji (-23 %). V Moravskoslezském, Libereckém a Ústeckém kra­ji zůstává financování na úrovni roku 2009. Naopak ve Zlínském kraji došlo k navýšení rozpočtu na regionální funkce o 989 000 Kč, tj. o 10 % oproti roku 2009.