Národní technická knihovna v Praze

Značka Národní technické knihovny zcela souvisí s celkovým pojetím nové budovy NTK, jejím gra­fickým značením a odpovídá také interiéru. Neod­kazuje k předešlému logu, ale píše si zcela novou, vlastní historii, která je bytostně svázaná s budovou.

Národní technická knihovna je následnickou organizací Státní technické knihovny, která sídlila ve východním křídle Klementina od roku 1935 jako Knihovna vysokých škol technických. Její základy však sahají až do roku 1718, kdy byla na základě dekretu českých stavů zřízena stavovská profesura inženýrství za účelem výuky „vojenských dovedností ve fortifikaci“. Tímto dekretem byl Christian Josef Willenberg jmenován profesorem inženýrství a bylo mu uděleno 300 zlatých „jednou provždy“, aby nakoupil knihy a učební pomůcky. Tak vznikl základ fondu pozdější Knihovny vysokých škol technických.

Od té doby však uplynulo mnoho vody a od slavnostního otevření 9. 9. 2009 funguje NTK v Praze 6 - Dejvicích. Sem se přestěhovala z Klementina a nyní se nachází v samém centru technických vysokých škol. NTK má 25 000 registrovaných zákazníků, z nichž je 13 000 aktivních. Z tohoto počtu tvoří studenti 65 %. Za první rok působení v Dejvicích ji navštívilo více než 300 000 návštěvníků. V současné době čítá fond NTK 1,4 milionu svazků, jedná se o knihy, jejichž tematikou je nejen technika, ale také přírodní aplikované vědy. Ve volném výběru se v současné době nachází více než 300 000 knih, jeho maximální kapacita je přes 500 000 svazků. Roční přírůstek fondu činí zhruba 10 000 svazků. Knihy ve volném výběru jsou řazeny podle klasifikace LCC, v českém prostředí se jedná o systém ojedinělý, pro tak rozsáhlý volný výběr se však ukazuje jako ideální a maximálně vyhovující.

S přestěhováním a se změnou názvu instituce souvisela také změna loga. Současné logo se skládá z jednoduchého nápisu NTK, který je doplněn o celý název knihovny, a to jak v českém, tak v anglickém jazyce. Text je vysázen ze základního stylotvorného písma a je doplněn pravdivými, vizuálně nepřehlédnutelnými informacemi. Existuje základní logo s GPS souřadnicemi středu budovy a k němu je v celém systému doplněno ještě šest dalších variant, které jsou s ním rovnocenné. Všechny obměny logotypu lze volně kombinovat. Na první pohled jde vždy o tutéž základní vizuální podobu, liší se však v typograficky-obsahových detailech. Rozšířené provede­ní značky, stejně jako základní varianta, specifikuje náplň a zaměření instituce. Je určené především pro aplikace, které slouží k přímé komunikaci se zákazníky. V tisku na bílé podkladové ploše se užívá barevnost, v které se pracuje s kombinací červené a černé. Červená má specifikaci Pantone Red 032 a černá Process Black. Používání červené a černé barvy Národní technické knihovny je založeno na výrazném kontrastu, červená barva tak například označuje u logotypu pravdivé technické informace či GPS souřadnici. Spojením těchto dvou barev vzniká typická barevnost vizuálního stylu NTK.

Logo vzniklo jako součást rozsáhlého grafického manuálu. Byl to jeden z požadavků, který byl na designery, kteří se podíleli na utváření budovy jako celku, kladen. Logo a vizuální styl NTK vytvořil Petr Babák ve spolupráci s Janem Matouškem, Jaromírem Skácelem a Terezou Šerou, tedy studio Laboratoř. Za utvoření tohoto stylu, tedy i za logotyp, získalo studio Laboratoř významné ocenění ve výročních cenách Akademie designu Czech Grand Design 2009.

Značka, která současnému logu předcházela, byla zcela odlišná. V roce 1998 byla vypsána veřejná soutěž na návrh loga a jejím vítězem se tehdy stal Ing. Robert Hais. Jeho logotyp znázorňoval polovinu otevřené knihy, která je umístěna mezi dva oblouky, které představují monitor počítače. Smyslem tohoto loga bylo sdělení, že informace už nejsou podávány jen klasickou, knižní formou, ale že důležitou úlohu přebírají také elektronické služby. Toto už však není potřeba sdělovat, a proto současné logo reflektuje jak prostředí knihovny, tak také její hravost.