Knihovna K. H. Máchy Litoměřice

Pod staletým dozorem pyšného Radobýlu, na břehu ře­ky Labe, obklopeno zvlněným Středohořím, leží město Litoměřice, jehož historie sahá do daleké minulosti. Na náměstí, z nějž se dá historická sláva královského města zřetelně číst z gotických, renesančních a barokních staveb, stojí i krásná secesní budova - litoměřická knihovna Karla Hynka Máchy.

Než se zde natrvalo usídlila, prošla dlouhým vývojem, který nebyl vždy jenom pozitivní. Ale na­konec se z malé knihovny disponující nevelkým knihovním fondem stala knihovna regionu s řádově sto tisíci svazky a zařadila se mezi moderní, zcela automatizovaná pracoviště.

Zárodky současné Knihovny K. H. Máchy Litoměřice lze najít již v šedesátých letech 19.století, kdy v důsledku uvolnění politického života po pádu bachovského absolutismu vznikl čtenářský spolek. K faktickému založení české městské knihovny došlo v roce 1946 a umístěna byla ve druhém patře staré radnice, v prostorách bývalé německé knihov­ny. Základní fond byl vytvořen z konfiskovaných knih. V roce 1949 se knihovna přestěhovala ze staré radnice do domu č. p. 26 na Mírovém náměstí, kde sídlí dosud.

V padesátých letech se knihovna stává metodickým centrem a spolupracuje s obecními knihovnami v okrese. Metodičky vedly, radily a pomáhaly knihovníkům malých knihoven, a i když po změně zřizovatele musely na sebe vzít obce větší díl zodpovědnosti, ani dnes si knihovníci obecních knihoven neumí svou práci představit bez pomoci me­todiček Evičky a Zuzanky, jak už naše kolegyně většinou familiérně oslovují. Ty se starají samo­zřejmě o cirkulaci výměnných fondů, ale jsou ná­pomocny při jeho revizích i dalších odborných knihovnických činnostech. A při svých metodických návštěvách nejen poradí, ale umí si i lidsky popovídat, vyslechnout radosti i starosti svých převážně kolegyň.

Důležitým mezníkem ve vývoji litoměřické knihov­ny byla rozsáhlá rekonstrukce budovy, včetně vybavení interiérů, probíhající od roku 1981. V květ­nu 1983 byla knihovna znovu otevřena a tehdy, podle pamětníků, se její vedení spolu se zřizovatelem rozhodli přijmout název Knihovna K. H. Máchy.

V roce 1990 začala knihovna postupně přecházet k práci s výpočetní technikou. Zakoupila svůj první počítač a o rok později aplikovala systém ISIS/MAKS. Systém se v knihovně neosvědčil a knihovna si pro svou práci vybrala jiný softwa­re - automatizovaný knihovní systém Lanius (firma LANius, s. r. o., Tábor). V současné době knihovna užívá její propracovanější systém Clavius.

Knihovna se samozřejmě zapojuje do všech celorepublikových knihovnických akcí, jako je Týden knihoven, Noc s Andersenem, Březen - měsíc Internetu atd. V posledních dvou letech vedení knihovny vytvořilo novou marketingovou strategii, zaměřenou na hledání nových cílových skupin uživatelů knihovny a na podporu čtení u dětí. Její aktivity jsou tedy namířeny tímto směrem - probíha­jí besedy se spisovateli určené pro děti i dospělé, exkurze pro žáky základních i středních škol, seznámení předškolních dětí s dětským oddělením apod. Rovněž poskytuje svoje prostory a kulturní zázemí (s možností využití počítačového projektoru a videa) pro setkávání různých zájmových skupin, například literárnímu klubu sdružujícímu začínající autory litoměřického regionu, klubu celiaků nebo umožňuje pravidelná setkání peda­gogických pracovníků spolupracujících s pedago­-gic­ko-psychologickou poradnou. Podařilo se nám na­vázat dlouhodobou spolupráci s pedagogy propagujícími waldorfskou pedagogiku; jejich přednášky a pravidelná setkávání rodičů s dětmi mají stále více příznivců. Rovněž přednášky probíhající po celý loňský rok na téma zdravého životního stylu si našly početnou skupinu posluchačů.

V roce 2009 se nám podařilo získat finanční účelový dar od energetické Skupiny ČEZ, který nám umožnil zrekonstruovat interiér dětského oddělení, jež se tak stalo ozdobou knihovny. Uživatelsky přívětivé prostory jsou rozčleněny pro mladší a starší děti s místem na výtvarné činnosti, kojícím koutkem a přebalovacím pultem je pamatováno i na maminky nejmenších uživatelů. Koutky na hraní jsou pak instalovány i v dalších odděleních a umožňují rodičům s malými dětmi v klidu si vybrat knihy.

Knihovna, jak je zmíněno výše, akcentuje rodiny s dětmi, podporu čtenářství. Velmi populární se v posledních dvou letech stalo Čtenářské klubko, kde předškolní děti hravou a neformální formou získávaly vztah ke knihám, literatuře, knihovně. V letošním roce dáváme příležitost starším dětem v nově založeném kroužku Radiofon. Tady mohou děti rozvíjet své verbální schopnosti při hlasitém předčítání na mikrofon, věnovat se vlastní tvorbě pod vedením zkušené dramaturgyně. Manuální zručnost si mohou děti prověřit v Korálkárně při vyrábění šperků a dekoračních předmětů z korálků. Díky grantu na podporu volnočasových aktivit rodin s dětmi probíhají v knihovně po celý rok výtvarné, pohybové a hudební workshopy pod vedením zkušených lektorů. Jsme hrdí, že knihovna obdržela titul Společnost přátelská rodině.

V letošním roce, jak všichni víme, si připomínáme dvousté výročí narození Karla Hynka Máchy. Knihovna nesoucí jeho jméno nemohla při oslavách chybět a zrealizovala ve spolupráci se zřizovatelem a za podpory grantu Ministerstva kultury ČR mnoho zajímavých akcí pro děti i dospělé. Nejúspěšnější z nich byl Máchovský multimediální festival, kde vystoupilo mnoho známých umělců, například Iva Bittová, Bára Hrzánová, Miroslav Wanek, I. M. Jirous, mácholog Pavel Vašák nás provedl máchovým litoměřickým místopisem, za účasti spisovatelů Františka Cingra, Jiřího Žáčka a dalších proběhl pietní akt na počest K. H. Máchy na litoměřickém hřbitově. Podnikli jsme pouť na Radobýl i výlety s dětmi po stopách K. H. Máchy po okolí Litoměřic.

Pracovníci Knihovny K. H. Máchy se snaží nové cesty a způsoby komunikace s veřejností implementovat do své práce, stát se institucí, kde každý nalezne „něco ze svého soudku“.

Knihovny jako instituce mají jednu nespornou výhodou oproti těm ostatním. Poskytují totiž neutrální půdu. Do divadla chodí ten, kdo má rád divadelní hry, do kina ten, koho zajímají filmy. Do knihovny může chodit milovník umění, knih, hudby, mohou ji navštěvovat zájemci o ruční práce, o myslivost, menšinové a národnostní skupiny. Naplnit tuto podstatu jakési multifunkčnosti je náročný a obtížný úkol, ale pokud se to pracovníkům knihoven podaří, knihovny budou pro veřejnost i do budoucna nepostradatelné. Naše knihov­na pro to dělá maximum. S odkazem Karla Hynka Máchy, který se v září 1836 jako čerstvý absolvent práv ocitl v Litoměřicích. Získal místo advokátního koncipienta u advokáta Josefa Durase. Nejenže zde pracoval, procházel též okolí a jeho romantická duše byla uchvácena okolní nespoutanou přírodou.

Jak všichni víme, v listopadu téhož roku Mácha v Litoměřicích umírá. Nežil tu dlouho, avšak jeho odkaz je už nesmazatelně vepsán do ducha našeho města.