V minulém čísle Čtenáře jsme otiskli článek Ladislavy Zemánkové zabývající se hodnocením výsledků výkonů regionálních funkcí v celostátním kontextu, porovnáním jejich vývoje, úspěchů i problémů během posledních pěti let. Na tento základní materiál bychom chtěli navázat seriálem, který by přinášel „krajové speciality“ a praktické zkušenosti ze spolupráce knihoven v jednotlivých krajích ČR, nabídl by ostatním inspirující náměty pro obohacení vlastní činnosti. 

DNES SE PŘEDSTAVUJE JIHOČESKÝ KRAJ

1. část

Jihočeský kraj leží při jižní hranici České republiky s Rakouskem (Horní a Dolní Rakousko) a Spolkovou republikou Německo (Bavorsko). Má rozlohu 10 057 km², což je 12,8 % rozlohy ČR. V jejím rámci patří mezi málo obydlené území; v současnosti má celkem 623 obcí, z toho 53 se statutem města. Žije zde 637 643 obyvatel. Hustota obyvatel je nejnižší v ČR (63,4 osob/ km²). Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích je vymezen územím bývalých okresů České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor.

Knihovny v Jihočeském kraji

V kraji je 553 veřejných knihoven, které se aktivně účastní rozvoje života jižních Čech. Významným pomocníkem je i regionální organizace Svazu knihovníků a informačních pracovníků (SKIP). Od počátku vzniku Jihočeského kraje spolupracují zástupci SKIP s krajskou samosprávou. Podíleli se na pří­pra­vě zásadního dokumentu Program roz­vo­je Jihočeského kraje (plán rozvoje regionu do roku 2013) a stále mají svého zástup­ce v Krajské výběrové komisi Programu obnovy ven­kova.

O důležitosti vzájemné spolupráce a koordinace kroků pro další rozvoj knihovnictví v kraji knihovníci vůbec nepochybují. Jen díky této strategii se po­dařila zásadní změna nejen v náplni práce těchto institucí, ale hlavně ve vnímání jejich služeb v očích veřejnosti a zřizovatelů.

Knihovny v Jihočeském kraji se postupně mění v informační a komunitní centra. V některých případech slouží i jako informační centrum obce, čímž významně pomáhají při rozvoji cestovního ruchu. V malých obcích bývá mnohdy knihovna přirozeným centrem dění, je nemožné, aby se plně nepodílela na všem, co se v obci děje - ať už jako organizátor nebo spolupořadatel.)

Nejzajímavější projekty

V průběhu uplynulých let se podařilo realizovat několik zajímavých projektů. Na všech společně spolupracovaly knihovny regionu a SKIP. Navzájem se ovlivňovaly a doplňovaly, a tak nelze jejich činnost oddělit. Spíše můžeme konstatovat, že se projekty opravdu podařily díky dobré vzájemné spo­lupráci.

Knihovnické veřejnosti je znám projekt Knihov­na - informační centrum obce. Jednalo se o rekvalifikační kurz (proběhly dva ročníky v r. 2001 a 2003), na jehož realizaci spojily své síly Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích, pověřené knihovny v bývalých okresních městech a samospráva vybraných obcí. Vše probíhalo za spolupráce s Úřady práce v daných lokalitách. Rekvalifikace knihovníků byla cílená, teorii přednášeli fundovaní odborníci v JVK a praxe probíhala na budoucím pracovišti rekvalifikantů v přihlášených knihovnách. Okresní metodici měli za úkol sledovat průběh praktické výuky. Absolventi tohoto kurzu se v praxi osvědčili, je to možné zjistit i z jejich umístění v krajském kole soutěže Vesnice roku. V roce 2002 zvítězila Místní lidová knihovna v Sepekově, která postoupila do celostátního kola soutěže Knihovna roku, kde získala i titul Knihovna roku 2002. V dalších letech patřilo vítězství Místní knihovně v Horní Stropnici (2003 - v celo­státním kole oceněna zvláštním uznáním MK ČR), Obecní knihovna Božetice (2005 - také držitelka zvláštního uznání MK ČR) a Obecní knihovna v Besednici (2006). V letošním roce se do nominace v kategorii „základní knihovna“ dostala Obecní knihov­na v Bernarticích.

V roce 2002 proběhl pod patronací SKIP průzkum Využití veřejných knihoven pro rozvoj kultury a cestovního ruchu. Na zjištění stávající situace vybavení knihoven (prostory, počítačo­vá technika, připojení k internetu, provozní do­ba, personální obsazení) se podílely knihovny regionu a firma DEMA. Výsledek průzkumu posloužil jako jeden z podkladů k vypracování strategie rozvoje jihočeských knihoven.

Posledním zajímavým projektem, který byl realizován v roce 2009 je Rozšíření knižního fondu (Mikroregion Jindřichohradecko), zaměřený na nákup nových knih, a tím zkvalitnění a modernizaci fondu malých knihoven.

Knihovny a knihovníci v Jihočeském kraji nespolupracují jenom mezi sebou, ale mají zájem o navázání kontaktů s dalšími zajímavými subjekty v regionu. Dobrým příkladem je i krajské kolo soutěže Vesnice roku, které se již více než deset let neobejde bez jejich účasti. Každoročně se na realizaci soutěže společně podílejí Spolek pro obnovu venkova (SPOV) a SKIP. Svým dílem přispívá i Jiho­česká vědecká knihovna, která v rámci RF vydává „skládačku“, kde informuje o vítězné knihovně v regionu, která získává diplom, vyšívanou stuhu a finanční odměnu ve výši 20 000 Kč. (Stejně jako pro celostátního vítěze ji již několik let vyšívá členka jihočeské regionální organizace SKIP Anděla Tomanová.) Postupem času tak vzniká galerie dobře fungujících jihočeských knihoven. Ocenění je vždy předáváno při příležitosti slavnostního vyhlášení krajského kola soutěže Vesnice roku.

Propagace krás jižních Čech a práce knihoven (hlavně těch menších) tvoří náplň dvou, dnes již velmi populárních akcí - Literární Šumava a Ma­lé podzimní setkání. Obě probíhají pod patronací jihočeské regionální odbočky SKIP pro knihovníky z celé republiky a jejich cílem je hledání zajímavých námětů pro činnost knihoven (na organizaci té první se pravidelně střídají se členy Plzeňského kraje). Velmi často se jedná o poznávání regionální literatury a vazby na historii a krásu regionu.

Ekonomická situace a budoucnost

Také našemu regionu se v poslední době nevyhnula ekonomická krize. Projevuje se snížením příspěvků, které zřizovatelé poskytují na činnost knihoven. Je to nemilé, protože tím může utrpět dlouhodobě zavedená úroveň poskytovaných služeb. Paradox­ně se negativně projevily i standardy knihovnických činností (někteří zřizovatelé mají pocit, že není třeba standardy „převyšovat“ a nutí knihovníky „ubrat ze své nabídky“). Tato situace oživila potřebu vícezdrojového financování pro provoz knihoven (hodně se o něm mluvilo v 90. letech minulého století).

V této souvislosti by možná stálo za to, aby se poněkud pozměnila práce metodiků - především při hledání finančních prostředků pro činnost „venkovských knihoven“. Pokud bychom tuto činnost pojali komplexněji, zdůraznili ji jako samozřejmou součást života obce, jistě by se našly grantové programy, které vyhlašuje Ministerstvo pro místní rozvoj v rámci Programu obnovy venkova. Stejně tak užší spolupráce se SPOV otevírá nové formy činnosti. Vznikl by také nový prostor pro účinnější spolupráci knihoven a samosprávy.

Toto shrnutí zdaleka nemůže obsáhnout všech­ny formy zajímavé práce jihočeských knihoven. Jak bylo již uvedeno, důležitý je vzájemný respekt a ochota spolupracovat. I když se občas objeví překážky, jihočeští knihovníci udělají vše pro to, aby se knihovny rozvíjely a jejich čtenáři odcházeli spokojeni a rádi se s důvěrou zase vraceli.

DANIELA WIMMEROVÁ > Wimmerova.D@seznam.cz