Text a foto JIŘÍ MIKA | mika@svkkl.cz

Výroční, 20. kolokvium českých, moravských a slovenských bibliografů, se uskutečnilo v pondělním odpoledni 9. a úterním dopoledni 10. října v prostorách Moravské zemské knihovny v Brně (MZK).

Předvečerní program a zahájení

K tradičním jistotám akce, pořádané společně Sekcí pro bibliografii Sdružení knihoven ČR a Slovenskou asociací knihoven vždy v říjnu – Měsíci české a slovenské kulturní vzájemnosti –, patří nedělní kulturně odborný program připravený hostitelskou knihovnou. Tentokrát se role organizátorek ujaly Martina Smolová a Jindra Pavelková z MZK. Zahrnoval návštěvu Památníku Mohyla míru připomínajícího bitvu u Slavkova v roce 1805, prohlídku benediktinské klášterní knihovny v Rajhradě a pokračoval ještě v pondělí dopoledne exkurzí do vily Tugendhat a procházkou historickým centrem Brna za doprovodu architekta Jana Sapáka.

Zahájení mělo slavnostní ráz. Účastníky přivítali ředitel MZK Tomáš Kubíček a jeho zástupkyně Jindra Pavelková, předsedkyně sekce SDRUK ČR pro bibliografii Eva Svobodová a tajemnice Správní rady Slovenské asociace knihoven Blanka Snopková. Historii vzniku a předchozí ročníky kolokvia připomněla bývalá předsedkyně sekce Jiřina Kádnerová. Osobní vzpomínku připojil také někdejší ředitel Národního bibliografického ústavu Slovenské národní knihovny Miloš Kovačka, který byl u zrodu těchto kolokvií společně s tehdejším předsedou SDRUK ČR Jaromírem Kubíčkem. Slavnostní část završil pozdrav náměstkyně ministra kultury Kateřiny Kalistové a ocenění Miloše Kovačky a Jaromíra Kubíčka za jejich přínos k rozvoji česko-slovenských vztahů v oblasti knihovnictví a bibliografie.

Okupace 1968 a temné téma zločinu

V tematickém bloku zaměřeném na ohlasy srpna 1968 v českém, moravském a slovenském tisku vystoupili nejprve s přehledovými příspěvky B. Snopková a J. Kubíček. První se týkal článků ve slovenském tisku a bibliografického zachycení činnosti některých osobností spojených s pražským jarem a srpnovými událostmi, především osobnosti Alexandra Dubčeka, druhý zvláštních vydání novin a časopisů, které reflektovaly dění bezprostředně po obsazení Československa armádami pěti států Varšavské smlouvy 21. srpna 1968. Další tři příspěvky byly zaměřeny na konkrétní regiony a opět vycházely především z analýzy dobového tisku. Eva Filípková z Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně pohovořila o tehdejším gottwaldovském rozhlasovém studiu, jemuž se díky vysílači Topolná dařilo informovat o srpnových událostech i v době, kdy ostatní stanice byly umlčeny. Tamara Pršínová z Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích připomněla nakladatelství Růže, z něhož se po srpnových událostech stalo „hnízdo kontrarevoluce v jižních Čechách“, Václav Kříček z Krajské vědecké knihovny v Liberci zmínil oběti sovětské okupace v libereckých ulicích.

Blok Hříšní lidé měst českých, moravských a slovenských zahájila Anna Vitásková příběhem proslulého zločince a vraha Martina Leciána, popraveného roku 1927 v Olomouci. O tom, jak se vypořádávali se zločinem a zločinci v raně novověkém Pezinku, jsme se dozvěděli z příspěvku ředitelky Malokarpatské knihovny Daniely Tóthové, nazvaného Odseknúť ruku a potom sťať. Za kriminálními delikty páchanými v karlovarském regionu jsme se vydali s Gerdou Lorencovou a vykonávání městského soudního práva v Banské Bystrici přiblížila Mária Bôbová. Ohlížení převážně do vzdálenější minulosti bylo dokladem, že i takto zvolené téma lze zpracovat s využitím bibliografických zdrojů a fondu té či oné knihovny. Závěrečná, poněkud odlehčující prezentace Martiny Smolové vycházela z literárního a publicistického díla a personální bibliografie „sedmilháře“ Zdeňka Jirotky.

Temné téma zločinu bylo rozloženo do dvou přednáškových dnů a během pondělního večera zbyl ještě čas na prohlídku MZK a exkurzi jejího digitalizačního pracoviště. K osvěžení myslí účastníků kolokvia přispěl rovněž večerní koncert romantických písní Gustava Mahlera a Otto Zweiga v podání pěvkyně Kateřiny Alexandry Šťastné a klavíristky Eleny Knápkové.

Morava, vexilologie a další

Další přednáškové bloky byly věnovány Moravě z pohledu historie a vlastivědy, vexilologii a bibliografii zaměřené na literaturu a literární exil. V tom prvním prezentovaly Lucia Němcová moravika z historického fondu Státní vědecké knihovny v Prešově, Jiřina Kádnerová podobnosti a odlišnosti v pojetí edice Československé vlastivědy a Vlastivědy moravské, Ivana Poláková slovenskou keramičku moravského původu Jitku Petrikovičovou, Václava Horčáková práce českých historiků k dějinám Moravy vydané od 17. století až po současnost a Martina Zlatohlávková básníka Jana Skácela a další významné rodáky ze slováckého městečka Vnorovy. Téma heraldiky a vexilologie bylo zastoupeno přednáškou Aleše Brožka o několika osobnostech, které měly vliv na podobu československé vlajky. Posluchači měli možnost se seznámit s dosud málo známými skutečnostmi, které byly odhaleny teprve v nedávné době díky jeho badatelskému úsilí.

Anna Kucianová zahájila závěrečný blok portrétem významného představitele slovenského poválečného exilu, spisovatele Jana Okáľa. Na ni navázala Elena Matisková a přiblížila osudy jiného slovenského spisovatele Jozefa Cigera Hronského, přinuceného v roce 1945 k odchodu do zahraničí. Literární historik Michal Přibáň poskytl přehled dosavadních bibliografických prací zabývajících se literárním exilem; zhodnotil jejich význam a načrtl možnosti dalšího doplňování. Vybídl k diskusi nad tím, jak technické prostředky usnadňují integraci různých bibliografických celků do souborných databází, nebo naopak rešeršní a badatelskou práci komplikují. Na jeho vystoupení bezprostředně navázala prezentace jeho kolegy z Ústavu pro českou literaturu Vojtěcha Malínka o projektu České literární bibliografie. Byla zároveň tečkou za celým kolokviem, ovšem k diskusi na navozené téma zbyl už prostor pouze v kuloárech nebo zůstal spíše za domácí úkol zúčastněných bibliografů.

Monografie k výročí kolokvií

V programu setkání zůstala možná poněkud opomenutá kolektivní monografie, vydaná právě u příležitosti 20. výročí těchto kolokvií. Publikaci Mezníky bibliografie našli sice účastníci v doprovodných materiálech, k jejímu představení však v průběhu kolokvia nedošlo. Pokusím se o to ve stručnosti alespoň já.

Editory patnácti příspěvků jsou Tomáš Kubíček a Eva Svobodová, úvodní text Bibliografie jako civilizační poslání napsal historik prof. Jaroslav Pánek. V první části publikace nalezneme ohlédnutí za předchozími devatenácti ročníky, pořádanými na různých místech Čech, Moravy a Slovenska. Uvědomíme si, že setkávání bibliografů jsou nejen příležitostí ke sdílení poznatků a výsledků jejich práce, ale také putováním po oněch místech, poznáváním jejich prostředí, místní kultury a historie, v neposlední řadě také pohledem na proměny a rozvoj hostitelské knihovny. Druhá, obsáhlejší část knihy, dostala název Mezníky české a slovenské bibliografie. Přináší stati o odborných aspektech a stavu současné oborové, regionální i všeobecné bibliografie a jejích různých odnoží či výstupů, jako jsou bibliografie tematické a personální. Nechybí ani zamyšlení o přesahu bibliografie směrem k faktografickým informačním zdrojům nebo úvaha nad smyslem bibliografické práce v digitální a síťové éře. V monografii najdeme také některé příspěvky přednesené na výročním kolokviu; všechny by se pak měly objevit v elektronickém sborníku, který bude (podobně jako ten z kolokvia 2016) zpřístupněn na webu Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové (http://www.svkhk.cz/Pro-verejnost/E-knihy-vydane-SVK-HK.aspx) nebo na stránkách Sdružení knihoven ČR (http://sdruk.mlp.cz/sdruk/odborne-sekce/sekce-pro-bibliografii/clanek/sekce-pro-bibliografii/).