Text a foto EUGENIE HANČAROVÁ Eugenie.Hancarova@seznam.cz

Letos v létě uspořádalo Muzeum klasického knihařství v Rožďalovicích ojedinělou výstavu nazvanou Slabikáře z celého světa – ze sbírky prof. Josefa Kubálka, připravenou ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví (PNP) a za podpory obce Dymokury a města Rožďalovice. Krátkodobé výstavy tematicky doplňují základní zaměření muzea.

Prof. Josef Kubálek a jeho dílo

Josef Kubálek byl významný český pedagog. Narodil se v roce 1876 nedaleko Rožďalovic – ve Svídnici na Nymbursku. Vystudoval učitelský ústav v Hradci Králové a pak vyučoval ve školách na Královéhradecku. Od roku 1907 působil v učitelských ústavech v Hradci Králové a potom v Praze, kde také žil. Jako důchodce bydlel až do své smrti v roce 1968 ve Všenorech. Znal se s Jendou Rajmanem (1892–1965), uměleckým knihařem, jehož dílnu a tvorbu muzeum v Rožďalovicích přibližuje (pozn.: viz Čtenář, 2016, roč. 68, č. 2, s. 68–70).

Díky Kubálkově sbírce mohli návštěvníci výstavy nahlédnout do historie nauky čtení. Zpočátku obsahovaly slabikáře téměř výhradně náboženské texty, a to hlavně v 18. století. Teprve v 19. století se začaly rozvíjet různé metody výuky, vznikaly teoretické studie založené na experimentálním zkoumání školních i předškolních dětí. Do svého slabikáře a početnice U nás, které ve 20. a 30. letech vyšly v mnoha vydáních, vložil Kubálek rozsáhlé zkušenosti z učitelské praxe i ze studia poznatků našich i zahraničních elementaristů. Využíval pro výuku zábavnou formu, i když některé články působí dnes spíše úsměvně. Zabýval se také tvorbou a výzkumem pomůcek pro počáteční vyučování čtení, psaní i počtů.

Výstava přinesla ukázky z Kubálkova rozsáhlého díla, které je dnes uloženo v PNP a v Pedagogickém muzeu J. A. Komenského v Praze. Vyvrcholením jeho odborné práce je podíl na Pedagogické encyklopedii z let 1938–1940. Studii Slabikář český napsal v roce 1947 ke 400. výročí prvého vydání tohoto slabikáře v Přerově roku 1547.

Základ expozice

Kubálek vydal roku 1929 jako spoluautor průkopnickou práci Naše slabikáře, pro niž stále sbíral podklady.  Shromáždil tak zcela ojedinělou sbírku 2000 slabikářů z celého světa. Kvůli prostoru však mohlo být vystaveno jen přibližně 80 kusů, proto dostaly přednost slabikáře pohledově zajímavé, exotické či s příběhem. Tak třeba u egyptského byl přiložen list s anglickou poznámkou: Tato kniha byla v roce 1947 vybrána pro používání princeznou, dcerou krále Egypta. Představeny byly například slabikáře anglické, ruské a sovětské, francouzské, italské, německé, španělské, ze skandinávských zemí, japonské, arabské nebo slovenské.

Vystaveny byly i velmi staré české slabikáře, které ovšem neobsahovaly obrázky. K nejhezčím českým slabikářům patřily ty ilustrované Mikolášem Alšem (např. z roku 1891). Zvláštnímu zájmu se těšil slabikář Kniha maličkých z roku 1880, protože jeho autor, významný pedagog Gustav Adolf Lindner (1828–1887), je rožďalovickým rodákem.

Další výstavy

Muzeum pořádá také workshopy knižní vazby a výstavy. Slabikáře vystřídala výstava uměleckých vazeb mladých knihařů ze soutěže Mezi vazy, uspořádané Ateliérem restaurování a konzervace papíru, knižní vazby a dokumentů Fakulty restaurování Univerzity Pardubice. Výstava Kniha jako blahopřání (15. 11. 2017–31. 1. 2018) navodí vánoční náladu. Více informací naleznete na www.rajman.cz.