Hlavní obsah stránky
IPAC3 Advanced Rapid Library
BARBORA ŠEVČÍKOVÁ > sevcikova@cosmotron.cz, JANA ŠUBOVÁ > JÚLIA KOVÁČOVÁ
Společnost Cosmotron Systems vznikla v roce 1992 a působila na celém území Československa. Po rozdělení republiky se společnost zaregistrovala také v České republice, a to z jednoduchého důvodu - lepšího pokrytí potřeb zákazníků i v ČR. V současnosti působí pod názvem Cosmotron Slovakia na Slovensku a Cosmotron Bohemia v České republice.
Společnost se specializuje na vývoj, distribuci a podporu informačních systémů, návrh integračních řešení a zavádění identifikačních systému na bázi RFID technologie a čárového kódu.
Hlavním produktem je v současné době knihovní systém Advanced Rapid Library (ARL), který umožňuje automatizaci knihoven, muzejních, galerijních sbírek a archivů, případně jiných informačních center. Nabízený software firma implementuje a podle dohody poskytuje také servis a pravidelnou aktualizaci.
Systém ARL je určen pro správu fondů od těch nejmenších, např. firemní knihovny až po velké univerzitní fondy, které mohou být uloženy a spravovány buď centrálně, nebo i distribuovaně. Specifikem systému ARL je jeho otevřenost a respektování zásad architektury orientované na služby. Velký důraz je kladen na správné zpracovávání autoritních i dalších záznamů, což následně vede k lepšímu využívání informací. Vývoj systému se opírá o praktické poznatky ze spolupráce se zákazníky i odborníky z oboru knihovnictví a informační vědy a také o bohaté zkušenosti s tvorbou informačního systému.
Modul, který společnost nabízí v rámci ARL jako rozhraní a přístup ke knihovním dokumentům, se nazývá „IPAC“. Název vznikl modifikací standardního označení pro on-line dostupný katalog OPAC.
OPAC
OPAC 1 z historického hlediska v současnosti vstupuje do své třetí generace. Pro úplnost si uveďme charakteristické vlastnosti jednotlivých generací.
OPAC 1. generace:
• vycházejí z klasického automatizovaného knihovního systému,
• záznamy mnohdy zpřístupňují vlastně offline a jsou do nich dodávané v dávkách (je překvapením, že tento přístup se někde využívá dodnes),
• přístupné v rámci knihovní sítě,
• vyhledávání - příkazový jazyk.
OPAC 2. generace:
• aplikace + databáze (aplikace pracující on-line nad databází knihovního systému),
• vyhledávání - slova, slovní spojení; booleovské a proximitní operátory; používání závorek k určení hierarchie priorit.
OPAC 3. generace:
• hyperkatalogy 2,
• databáze oddělená od aplikace (aplikace je předmětem samostatné oblasti vývoje informačních technologií pro knihovny),
• vyhledávání - rozklad pojmů na podpojmy, vážení podpojmů, řazení dokumentů podle míry relevance,
• konkrétní prvky:
• jednoduché vyhledávací okno,
• lemmatizace, oprava pravopisu typu „měli jste na mysli?“,
• fasetové rozdělení,
• RSS,
• snadno čitelná URL adresa dokumentu,
• řazení vyhledaných záznamů podle relevance,
• forward search,
• federativní vyhledávání,
• obohacování záznamů = tagy, hodnocení, obálky, obsahy ad.,
• propojení se sociálními sítěmi = Facebook, Twitter, LibraryThing ad.,
• propojení s externími webovými stránkami = Google Books, Wikipedia apod.,
• personalizace,
• práce s odkazy a ukládání záznamů,
• přímo dostupný plný text dokumentu,
• zpřístupnění dat pro search engines.
Knihovna a spolu s ní i společnosti zabývající se knihovními systémy stojí před otázkou, k čemu vlastně má OPAC sloužit. Proč vytvářet, budovat a udržovat vlastní vyhledávací rozhraní, když stačí katalog knihovny zpřístupnit Googlu. Toto řešení má však jednu velikou nevýhodu, a tou je obrovské množství odpovědí i přes zpřesnění dotazu a zahlcení komerčními informacemi.
Uživatelé jsou ale jednoduše zvyklí pohybovat se ve www prostředí internetu. To je jim známé a přiblížením se k němu může knihovna získat nové a pravidelné návštěvníky. Návrh OPAC by měl vycházet z komplexní analýzy skutečných požadavků a průzkumu chování uživatelů v tomto prostředí. OPAC třetí generace je možné nazvat také OPAC 2.0, protože splňuje standardy webu 2.0. Hlavním principem aplikací 2.0 je, že na tvorbě obsahu se podílejí nejen tvůrci stránek, ale hlavně jejich uživatelé.
IPAC3
V systému ARL k současnému IPAC1 a IPAC2 brzy přibude také IPAC3. Číslo za označením „IPAC“ značí generaci, jejíž prvky on-line katalog nabízí. V první fázi jsme se rozhodli vylepšit prostor určený pro uživatele, označovaný občas jako konto uživatele.
Rozhraní pro konto uživatele v IPAC pokrývá následující oblasti:
• přístup k informacím o výpůjčkách, oblíbených dokumentech, rezervacích, žádankách a související práce s nimi,
• přehled vybraných kontaktních informací o uživateli a jejich editace,
• správa profilu uživatele pro elektronické informační služby.
Zároveň s tímto vylepšením se postupně rozvinuly funkce pro práci se záznamem dokumentu, které jsme sjednotili do tzv. obsluhovače záznamu, hodnocení dokumentu a další. Začátkem příštího roku proběhne následně vylepšení vyhledávacích procesů a nastavení filtrování vyhledaných setů záznamů.
Rychlost rozvoje a prvky, které se v novém IPAC objevují, jsou z velké části zásluhou našich zákazníků. Kromě samostatného vývoje v souladu s trendy se snažíme hlavně naslouchat jejich požadavkům. Samozřejmě chceme uživatelům nabídnout moderní a lepší funkcionalitu, ale zároveň je nechceme bezmyšlenkovitě zahltit službami, které vznikly z „hraní si programátorů“.
Prvky IPAC2:
• prohledávání jednoduché i pokročilé za použití fráze i logických operátorů a kvantifikátorů v několika zdrojích zároveň,
• expertní vyhledávání pomocí jazyku CQL,
• předmětové hledání za pomoci slovníku,
• připojení externích zdrojů placených i volně dostupných, komunikace pomocí protokolu Z39.50,
• vzdálený přístup k licencovaným informačním zdrojům přes autentifikaci v IPAC,
• federativní vyhledávání,
• vlastní prostor pro každého uživatele, sledování historie výpůjček,
• pravidelný servis SDI a doručování obsahů,
• variabilnost zobrazovacích formátů vyhledaných záznamů,
• tagcloud z nejhledanějších termínů,
• implementace Open URL, jehož pomocí je možno propojovat související dokumenty z různých informačních zdrojů.
Mezi prvky, o které byl obohacen IPAC3 systému ARL, patří:
• Oblíbené záznamy
Každý nalezený dokument může být přesunut do vlastního prostoru v účtu čtenáře, kde je možné jej dlouhodobě uložit a nadále s ním pracovat.
• Obsluhovač záznamu
Anglicky „bookmark“ sdružuje do pop-up okna různé funkce, které je možné provádět s vyhledaným záznamem. Např. si jej objednat, vytisknout, sdílet na Facebooku a další.
• Image server
Připojit k záznamu jakýkoliv digitální objekt, obrázek nebo obsah je již snadná záležitost.
• Customizace OPAC pro mobilní zařízení
V dnešní době „chytrých“ mobilních telefonů si ani nelze představit, že by se nějaká webová stránka nedala otevřít i na těchto zařízeních a OPAC k nim samozřejmě patří také.
• Hodnocení záznamu (titulu)
Hodnocení záznamu je důležitou informací nejen pro další čtenáře, ale například i pro akviziční politiku knihovny.
• URL adresy
URL záznamu dokumentu již není dlouhá změť různých znaků, ale jednoduše čitelná a pochopitelná adresa, z níž čtenář okamžitě vidí, který záznam dokumentu otevřel.
• Dostupnost záznamu
Na první pohled musí být ze seznamu vyhledaných dokumentů vidět, který z nich lze rovnou absenčně vypůjčit.
• Nový design OPAC
Neméně důležité je také udržovat trendy s moderním webovým designem. Přechodové barvy, čistší design, flashové animace atd. Není na místě podceňovat sílu designu, „wow“ faktor stojí hodně času a peněz, ale máme jen 50 milisekund na dobrý první dojem.
• Propojení účtů se sociálními sítěmi jako jsou Facebook nebo Twitter
Kdo není připojen k některé ze sociálních sítí, jako by nebyl.
• Novinky
Nabídka nových knih formou představení jejich obálek na první stránce OPAC.
• OpenSearch
Do nabídky rychlého hledání v pravém hor-ním rohu svého prohlížeče (Internet Explorer, Mozilla Firefox atd.) je možné připojit vedle Googlu, Wikipedie nebo Seznamu také katalog knihovny.
• Gravatar
Název služby vznikl ze slovního spojení globálně respektovaný avatar (Globally Recognized Avatar). Služba Gravatar umožňuje uživatelům vytvořit univerzální avatar, který se na podporovaných stránkách automaticky zobrazuje například u komentáře návštěvníka, aniž by se musel registrovat a nahrávat vlastní obrázek.
• Google Analytics, Toplist
Možnost sledování návštěvnosti a využití webového katalogu moderními statistickými nástroji.
Příští rok nás čeká vylepšení samotného vyhledávání:
• Našeptávač
Zatímco uživatel píše text, ovládací prvek mu nabídne jako nápovědu možnost nebo možnosti, které odpovídají již napsané části textu, například existující slova či odpovídající položky databáze.
• Jazyková korektura
Umožňuje opravit špatně zadané slovo z gramatického hlediska. Jedná se zejména o eliminaci chyb vzniklých překlepem.
• Fasetové rozdělení vyhledaného setu
Slouží ke zpřesnění vyhledávání, ale zejména orientace ve vyhledaných dokumentech. Fasetou 3 se myslí skupina definovaná jedním jasným kritériem. Do faset se záznamy rozdělují podle prvního stanoveného kritéria.
Jednotlivé prvky bude možné zapínat podle potřeb zákazníka. Nová verze OPAC bude v plném znění představena a nabídnuta zákazníkům na letošním semináři společnosti Cosmotron.
ODKAZY:
1 OPAC (Online Public Access Catalogue) je vymezen jako „veřejně dostupný on-line katalog určený uživatelům knihovny. Kromě vlastního vyhledávání záznamů dokumentů obvykle také zpřístupňuje řadu dalších služeb, např. umožňuje správu uživatelského konta, přístup k dalším informačním zdrojům apod.
2 Hyperkatalog zahrnuje přidání hypertextových linků (použití HTML) k existujícím katalogovým záznamům. Např. vyhledávání v indexu autorů podle konkrétního jména může vést na první úrovni do obrazovky o knize, kterou autor napsal, na druhé úrovni může vyhledat jeho afiliaci, na třetí jeho zaměření a na čtvrté jeho životní data a fotografii atd. Více na http://books.google.cz/books?id=eVqg0fvsxXQC&source=gbs_navlinks_s.
3 Kategorie entit (množina podtříd) vytvořená uplatněním jedné klasifikační charakteristiky (principium divisionis), která je pro danou kategorii (třídu) podstatná, strukturální. Více viz http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-005/hesla/faseta.html.
LITERATURA:
• BALÍKOVÁ, Marie. OPAC. In KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)[online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2003 [cit. 2010-07-20]. Dostupné na www: http://sigma.nkp.cz/cze/ktd.
• MAJUMDAR, Kamelendu - KATNA, A. K. Creating a hyper-catalogue using World Wide Web (WWW) at Indian Institute of Technology, Kharagpur. In MALWAD, N. M. et. al. Digital libraries: dynamic storehouse of digitized information[online]. Malwad, N. M. et. al.. New Delhi: New age international publishers, 1996 [cit. 2010-07-21]. Dostupné na www: http://books.google.cz/books?id=eVqg0fvsxXQC&source=gbs_navlinks_s. ISBN 81-224-0898-2.
• KOVÁŘOVÁ, Dana. Nová generace OPAC katalogů. In Inflow: information journal[online]. 2008, roč. 1, č. 7 [cit. 2010-07-19]. Dostupný z www: http://www.inflow.cz/nova-generace-opac-katalogu. ISSN 1802-9736.