Připravil ROMAN GIEBISCH

Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

Library of Congress schválila návrh Knihovní asociace v New Yorku, která se stala novým Centrem pro knihu. Tato centra jsou součástí Kongresové knihovny a tvoří síť v dalších 50 amerických státech včetně Panenských ostrovů a District of Columbia. Centra provádí průzkumy četby v jednotlivých státech, financují aktivity na podporu čtenářství, zdůrazňují význam knih v oblasti uchování literárního dědictví. Organizace musí předkládat své žádosti o udělení akreditace Kongresové knihovně každé tři roky. Jednotlivá centra pro knihu spolupracují s místními univerzitami a úspěšně získávají finanční prostředky i od sponzorů. Centrum pro knihu v New Yorku spolupracuje se Syracuse University a připravuje atraktivní programy především pro mladé čtenáře. Výkonný ředitel Knihovní asociace v New Yorku Michael J. Borgis připravil knižní festival The Empire State Book Festival, který byl velmi atraktivní a je podporován představiteli místní samosprávy. Další zají­mavou propagační aktivitou centra bylo národní letní čtení, kterým se Centrum pro knihu New York zapojilo do celostátních aktivit zaštítěných Kongresovou knihovnou. Knihovní asociace v New Yorku zastupuje více než 4000 členů z veřejných, školních i vysokoškolských a specializovaných knihoven. Je jednou z největších organizací svého druhu a je nejstarším knihovnickým sdružením v Ame­rice. Těší se partnerství např. s New York State Library nebo s New York Council for the Humanities.

(The Library of Congress Information Bulletin - Vol. 69, Nos. 1-2 / January-February 2010, s. 27)

Rodiny, které si hrají v knihovně je název partnerského projektu tří veřejnýchknihoven a dvou výzkumných center v Dánsku. Cílem je získat nové sociální zkušenosti a nabídnout veřejný prostor pro hry a zábavu v knihovnách a mapovat znalosti o dětských hrách v prostorech veřejných knihoven. Zúčastněnými knihovnami jsou the Aalborg Public Libraries, the Main Library in Aarhus a Randers Public Library. Spolupráce těchto knihoven v komunitních aktivitách je podporována the Centre for Playware a Interactive Spaces at the Aarhus University. Předpokladem úspěšného projektu je to, že společné hry vedou u dětí k rozvoji sociálních dovedností, fantazie a smyslu pro soutěživost. Tyto dovednosti jsou nezbytné pro všechny děti, které se dříve či později zapojují do společných aktivit ve škole a v dalších veřejných institucích, kam patří i knihovny. Rozvoj dovedností, jako jsou tvořivost, sociální inteligence a konkurenceschopnost, je velmi důležitý i v našem pracovním životě, takže děti tyto získané dovednosti později jen prohloubí. Veřejná knihovna je velmi významná instituce, protože se zde setkávají děti rozdílného věku, na rozdíl od školy a dalších organizací, kde jsou děti již děleny podle ročníků narození. V knihovnách zapojených do tohoto projektu jsou postaveny veliké „obýváky“, kde si mohou děti hrát společně se svými rodiči, kteří si také musí plánovat delší návštěvu knihoven.

(Scandinavian Public Library Quarterly - Volume 43, No. 1/2010, s. 25)

Odborný seminář Nájdime knižnice připravila Slovenská asociácia knižníc ve Slovenské národní knihovně v Martine 9. března 2010, v den konání valné hromady SAK. Seminář se věnoval především marketingu a public relations. Slovenští knihovníci vědí, že způsob, jakým se marketing v knihovnické praxi realizuje, ovlivňují změny, které probíhají nejen v knihovnách, ale v celé společnosti. V dnešním konkurenčním prostředí si ještě více uvědomují, jak je důležité budovat prestiž knihovny, zaměřit se na její propagaci a uspo­-­ko­jování potřeb svých uživatelů. I přes mnohé reali­zované aktivity jsou marketingové metody v mnohých knihovnách na Slovensku využívány jen in­tuitivně, bez osvojení nejnovějších poznatků. V prezentaci (Ne)známý marketing se věnovala PhDr. Libuše Foberová ze Slezské university v Opavě nejen základním definicím marketingu, ale přešla i k praktickým zkušenostem implementace marketingu v Městské knihovně Chemnitz, kde pozorovala realizaci marketingové strategie a její úspěšnost. PhDr. Judita Kopáčiková ze Staroměstské knihovny v Bratislavě nazvala svůj marketingový příspěvek Robíme to dobre? Za nevy­hnutelné považuje tato přednášející celoplošné průzkumy a výzkumy, které by se měly na Slovensku realizovat. Vyzvala také k větší koordinaci činnosti knihoven na Slovensku, které samostatně často tříští své aktivity. Projekt Moja Naj Kniha představil Richard Fekete ze Slovenské televize. Jedná se o celonárodní anketu, kterou připravila Slovenská televize na základě licence od BBC, která projekt prezentovala pod názvem The Big Read. Vloni tento projekt úspěšně realizovala Česká televize pod názvem Kniha mého srdce. Ing. Silvia Stasselová z Knihovny a informačního centra Stavební fakulty Slovenské technické university v Bratislavě nazvala svůj příspěvek Úspěšný versus neúspěšný marketing knihoven na Slovensku a v zahraničí. Přítomné zaujala prezentace v praxi osvědčených marketingových kampaní v zahraničí a i Silvia Stasselová v závěru prezentace zdůraznila nutnost spolupráce knihoven na Slovensku - v jednotě je síla!

(Bulletin Slovenskej asociácie knižníc - Ročník 18, č. 1/2010, s. 39-42)

Rakouská národní knihovna ve Vídni je zapojena do výzkumného programu spolu s muzei a dalšími rakouskými paměťovými institucemi - Papyrusmuseum. Projekt podporuje rakouské spolkové ministerstvo pro vědu a výzkum, které mapuje památky egyptské kultury v Rakousku. Program je určen k zajištění kvality práce odborníků v různých oblastech a pro výzkum těchto specifických památek. Rakouská národní knihovna si této podpory velmi cení a považuje ji za velikou čest. Projekt zkoumá textilní sbírky 350 kusů pozdně antických látek (3.-9. stol. n. l.). Látky jsou zkoumány moderními metodami a jsou restaurovány do původní podoby, všechny informace o výzkumu a opravách jsou zveřejněny. Projekt vytvoří pevný základ pro studium památek egyptské kultury. Textilie budou po restaurování vystaveny v roce 2012 v tzv. Papyrusmuseu. Průběh restaurování lze sledovat na domácí webové stránce rakouské Národní knihovny, která je určena široké veřejnosti.

(Newsletter Österreichische Nationalbibliothek- Nr. 02/ 2010)

Již popáté se od 8. do 10. listopadu 2010 uskuteční v Německu odborná konference Wisskomm 2010 v Zentralbibliothek im Forschungszentrum Jülich. Tematické okruhy prezentací budou reflektovat konflikty vědy a svět informací. Tato konference je zaměřena na získávání nových poznatků v oblasti vědecké komunikace a reaguje na nejnovější trendy a výzvy na elektronickém informačním trhu. Požadavky kladené na knihovny v akademickém prostředí a ve výzkumných ústavech jsou stále náročnější. Mezi řečníky budou největší kapacity v oboru - Felix Haest (Elsevier), Alice Keller (University Oxford), Ralf Schimmer (MPDL), Werner Reinhardt (GASCO) a Peter Shepherd (COUNTER). Konference se bude věnovat virtuálním knihovnám, elektronickým časopisům i elektronickým knihám. Jejím hlavním tématem je změna v knihovnách - zejména změny v přístupu k informacím v oblasti životního prostředí, tvorba literárních portálů, podpora vědy, výzkumu a nových technologií. Německé knihovny se snaží kooperovat s vydavateli a nakladateli, stejně tak i se softwarovými společnostmi. Konference Wisskomm 2010 se bude snažit svým účastníkům přiblížit perspektivy knihoven v budoucnosti a přinést nové pohledy na proces přerodu knihoven v moderní informační instituce. Organizátoři vyzývají zájemce o zaslání příspěvku do konce srpna - z konference bude připraven tradiční sborník pro všechny účastníky. Podrobné informace jsou dostupné na http://www.wisskom2010.de.

(BuB Forum Bibliothek und Information - No. 2/2010, s. 62)

Koncem minulého roku se uskutečnilo důležité mezinárodní setkání s názvem Německo-ruský knihovnický dialog. V září roku 2009 se na pozvání ruského státu v zastoupení M. I. Rudomina z Knihovny pro zahraniční literaturu a umění zúčast­nili zástupci Nadace pruského kulturního dědictví na předměstí Moskvy ve Valentinovce jednání o válečných škodách v knihovních sbírkách. Představitelé ruských a německých knihoven se vzájemně informovali o svých bádáních po ztracených vzácných knihách, které byly vyvezeny z obou zemí za války a jejichž hledání pokračuje až do současné doby. V otevřeném dialogu byla vedena intenzivní diskuse, účastníci představili výsledky svých mnohaletých bádání, vyměnili si zkušenosti z hledání a popisu ztracených dokumentů a vzájemně se přesvědčili o oboustranných snahách dále hledat ztracené knihy. Ruská strana si slibuje zajímavé výsledky v hledání knih zapojením knihovníků z ruských regionálních knihoven a chce je využít v detekci vysídlených kulturních statků. Tatjana Manilova, vedoucí Knihovny Ministerstva kultury Ruské federace a předseda Nadace pruského kulturního dědictví Hermann Parzinger dohodli společný projekt vzájemné kooperace obou států.

(Bibliotheks Magazin - Nr. 1/ 2010, s. 85-86)