Hlavní obsah stránky

Informační vzdělávání ve veřejných knihovnách - nové vize a úkoly

JANA NEJEZCHLEBOVÁ > jananej@mzk.cz

Knihovny jako kulturně vzdělávací instituce jsou vedle škol nejvýznamnějším zázemím pro podporu a rozvoj informační gramotnosti a celoživotního vzdělávání občanů (Strategie celoživotního učení ČR). Vzhledem k tomu, že se od roku 2007 (školní rok 2007/2008 přinesl do českého školství zásadní změnu v podobě realizace Rámcového vzdělávacího programu respektive Školních vzdělávacích programů na základních školách) mění postupně v jednotlivých typech škol metody i přístup k výuce a tvorbě Školních vzdělávacích programů, je nutné, aby se knihovníci z veřejných knihoven s těmito změnami seznamovali a koordi­novali svou práci s dětmi a mládeží, spolupráci se školami a jejich školními knihovnami adekvátním a efektivním způsobem.

Knihovny se po roce 1990 velmi proměňují. Jsou každým rokem lépe technicky vybavené, počítače a připojení k internetu jsou samozřejmostí i ve zcela malých obecních knihovnách. Mění se prostorové možnosti knihoven, jejich interiéry, které jsou variabilní a estetické. V sou­-vislosti s těmito podmínkami a se změnami nároků společnosti na služby knihoven se mění výrazně pracovní postupy, normy, standardy. Pracujeme s novými typy dokumentů, rozšiřujeme služby, připravujeme již novelu standardu VKIS .

V tomto kontextu jakoby přešlapovala na místě významná, základní a zcela neoddělitel­ná součást knihovnické práce, činnost profesionálních knihovníků (v níž jsou nezastupitelní), a to výchova uživatelů k práci s informacemi, podpora informační gramotnosti. 

Nezbytné propojení knihovnických a informačních lekcí s informačními a komunikačními technologiemi (on-line katalogy, vyhle­dávání ne v kartotékách, ale v databázích, na in­ternetu) nemělo výrazný vliv na obsah a for­mu realizace těchto lekcí.

S tímto názorem se ztotožnili i účastníci semináře v Moravské zemské knihovně v Brně Informač­ní vzdělávání ve veřejných knihovnáchv roce 2008 (nultý ročník) a začali hledat cestu jak dál.

Založení sekce Informační vzdělávání uživatelů

První ročník semináře Informační vzdělávání ve veřejných knihovnách se konal v roce 2009 ve Studijní a vědecké knihovně v Hradci Králové. Seminář byl zajímavý nejen svým obsahem1, ale také tím, že v průběhu dvoudenního jednání vznikla sekce IVU (Informační vzdělávání uživatelů veřejných knihoven), která se stala odbornou sekcí SDRUK. Vede ji Mgr. Eva Svobodová, ředitelka SVK Hradec Králové. A začala systematická práce. V září 2009 se konalo jednodenní setkání, kde si členové rozdělili úkoly a především rozeslali do knihoven dotaz­ník s cílem zjistit současnou konkrétní situaci v oblasti informačního vzdělávání v krajských, pověřených a profesionálních knihovnách ČR. Již dvoudenní pracovní jednání sekce IVU 2se konalo v únoru 2010 v Krajské knihovně Vysočiny v Havlíčkově Brodě. Zde byl předběžně vyhodnocen dotazník a rozpracovány obsahové moduly informačního vzdělávání pro žáky základních a středních škol (http://www.sdruk. cz/ivu/).

Seminář v Moravské zemské knihovně

Druhý ročník semináře se konal ve dnech 20. a 21. dubna 2010 v MZK v Brně. Obsahově byl koncipován tak, aby informoval o výsledcích dosavadní práce sekce IVU a předložil dostatek konkrétních podkladů k tomu, jak informační vzdělávání uživatelů postupně ve veřejných knihovnách měnit (seminář byl zaměřen na žáky základních škol a studenty středních škol). A vlastně nejen měnit, to by bylo v současné době již málo. Je nutné se na informační vzdělávání podívat ze zcela jiného úhlu, změnit především zažité vzorce přípravy knihovnických lekcí, stanovit si přesný smysl a cíl každé lekce, programu.

V úvodním vystoupení informovala o důvodech vzniku a současné práci sekce IVU její předsedkyně Mgr. Eva Svobodová. Zdůraz­-ni­la důležité priority: sjednocení terminologie a zmapování stávající úrovně informačního vzdělávání ve veřejných knihovnách. Cílem práce sekce je vytvořit systém informačního vzdělávání pro různé věkové kategorie uživatelů veřejných knihoven.

Vyhodnocením Dotazníku k informačnímu vzdělávání v knihovnách se zabývala Mgr. Jana Nejezchlebová. Zjišťování probíhalo od listopadu 2009 do února 2010. Osloveno bylo přes 800 knihoven, vyplněných dotazníků se vrátilo 439. Všem knihovníkům jsme na semináři (a rádi bychom i nyní) poděkovali. Poprvé jsme tak získali konkrétní údaje o informačním vzdělávání v knihovnách, o cílových skupinách, obsahu i metodách práce. Knihovny stále málo využívají informační zdroje, databáze, Jednotnou informační bránu, webové stránky různých knihoven a informačních institucí. Informační výchova je prioritně zaměřena na exkurze, seznamování s orientací v konkrétní knihovně, s využíváním jejích informačních zdrojů a služeb. To je samozřejmé a jednoznačně potřebné, je to základ. Na informační vzdělávání máme však náročnější po­žadavky, které zahrnují znalosti, dovednosti a schopnosti práce s infor­macemi - od formulování požadavku přes vyhledání relevantních informací až po jejich zpracování, prezentaci a možnosti dalšího využití. Dotazník také ukázal na nedostatek materiálů, které by pomohly knihovníkům v jejich práci a výrazný nedostatek odpovídajícího vzdělávání knihovníků. Je třeba knihovníky seznámit praktickou („návodnou“) formou s novým pojetím informačního vzdělávání, nejen po obsahové stránce, ale i s metodami a způsobem práce s dětmi a dospívajícími, se středoškoláky. Zástupci z krajských knihoven, kteří jsou členy IVU, budou připravovat jednodenní praktické semináře, na nichž budou využity a prezentovány i zkušenosti vybraných knihoven. 

V následujícím bloku Začlenění informačního vzdělávání do školního vzdělávacího programu střední školy a podpora výuky Studijním a informačním centrem školy, který patřil prezentaci práce týmu pedagogů a knihovnice ze Střední průmyslové školy ekonomické a VOŠ v Pardubicích (www.spse.cz/?skola_knihovna), mohli účastníci semináře na konkrétním příkladu a prezentacích sledovat, jak lze zapojit informační vzdělávání do ŠVP školy (Ing. Zdeněk Cach). Dále se dozvěděli, jak připravit výuku s účastí studentů a jejich samostatnou prací s informacemi (Mgr. Lea Provazníková) a k tomu vytvořit nezbytné informační záze­-mí ve Studijním a informačním centru školy (Bc. Eva Slavíko­vá). Ukázky hodin viz www.icss.cz/ukazkove_vyucovaci.php.

PhDr. Eva Marvanová z NK ČR se věnovala projektům informačního vzdělávání v zahraničí.

V následujících dvou příspěvcích byly prezentovány konkrétní ukázky práce se žáky základ­ních a středních škol. Dáša Juráňová z brněnské pobočky Vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea v Praze ve svém příspěvku Netradiční formy vzdělávání žáků základních škol a studentů středních škol prezentovala ukázky z dílen Badatel a Hanin kufřík. Při vzdělávání a v dílnách jsou využívány kombinované metody výuky, přednáška, samo­statná práce s texty, s encyklopediemi a slovníky, ukázkami různých tištěných materiálů i předmětů. Žáci a studenti jsou zapojeni do řešení zadaného úkolu, pracují v týmu a informace z různých zdrojů, doplněné a spojené s vlastními znalostmi a zkušenostmi, předkládají v podobě vyřešeného úkolu, zpracovaného příběhu apod. Nejen, že je to způsob práce, který zaujme i žáky 8. a 9. tříd ZŠ a středoškoláky (nejen z gymnázií), ale rozšíří jim vědomosti z výuky a současně je naučí pracovat s informačními zdroji.

Mgr. Bohdana Křepinská ve svém vystoupení na téma Příprava a realizace lekcí s prvky IVU pro ZŠ v Městské knihovně Hodonín (http://www.knihovna-hod.cz/sluzby-mladez.html) ukázala, jak lze v praxi v rámci jedné knihovny spolupracovat na informačním vzdělávání. Poukázala na možnosti propojení práce jednotlivých oddělení knihovny, profesionální spo­lupráci a samozřejmě kolegialitu. V dětském oddělení je B. Křepinská sama a také ona připravuje informační vzdělávání pro žáky základ­ních škol, ale při realizaci vlastních lekcí s ní spolupracují další oddělení knihovny. Žáci a studenti využívají počítače rozmístěné v knihovně, plní úkoly např. v čítárně, a tak příslušní pracovníci musí poradit, zkontrolovat, co děti dělají, a po jejich odchodu dát vše na to správné místo. Hodonínská knihovna však od učitelů neslyší „nemáme čas, do knihovny nepřijde­me“. Naopak čelí narůstajícím požadavkům, ale také si s radostí vyslechne kladné hodnocení.

Informační výchova je důležitá pro všechny děti a dospívající. Tedy i pro ty nějakým způsobem znevýhodněné. Stejně jako v oblasti čtení, práce s knihou i zde musí knihovník přistoupit k jiným formám aktivit, přizpůsobit se daným možnostem. Proto Jarmila Burešová z Knihovny města Ostravy nazvala svůj příspěvek Informační výchova jako podaná ruka a velmi zajímavě ukázala svou práci s romskými dětmi.

Závěr prvního dne patřil aktivitám Kabinetu informačních studií a knihovnictví MU Brno. Byly představeny projekty NAKLIV (http://www.nakliv.cz) a e-LKA (http://www.inflow.cz/projekty).

Co je, a co není informační vzdělávání uživatelů,bylo téma druhého dne semináře. Již zcela pracovní část zahájily prezentace tří projektů, lekce pro žáky 5. a 6. tříd ZŠ nazvané Špióni (B. Křepinská, MěK Hodonín) a lekce Práce s informačními zdroji a literární lekce s prvky informačního vzdělávání Svět obrů a čarodějů Roalda Dahla (I. Štanclová, Krajská knihovna Františka Bartoše Zlín).

Vedoucí tří pracovních skupin sekce IVU, které rozpracovávají obsahovou náplň jednotlivých modulů informačního vzdělávání, prezentovaly dosavadní výsledky a účastníci semináře se zapojili svými náměty, zkušenostmi, často probíhala diskuse a doplňovaly se texty prezentací i na flipchartu.

Cílem modulu Čtenářská gramotnost (Bc. Helena Selucká, KJM Brno) je podpora rozvoje čtenářství, porozumění textu, práce a pochopení beletristického i naučného textu.

Obsahem modulu Knihovny - zdroje informací (PhDr. Zuzana Hájková, Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích) bude získání schopností a dovedností informace nejen vybrat a zpracovat, ale umět je dále aplikovat. Dále pracovat s nejrůznějšími zdroji informací, ale také znát a orientovat se v různých typech knihoven a informačních institucí.

Modul Informační zdroje - tištěné, elektronické, audiovizuální (Mgr. Jana Leparová, Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě) je zaměřen na práci s databázemi, vyhledávání informací na internetu, využívání elektronických služeb knihoven apod. Všechny tři modu­ly na sebe navazují a rozvíjejí vědomosti, schopnosti žáků a studentů tak, aby byli úměrně svému věku informačně gramotní a práce s informacemi se stala součástí jejich práce ve škole, při studiu i při rozvíjení odborné zájmové činnosti (prezentace ze semináře viz http://www.mzk.cz/aktivity/akt10_09.php).

Zajímavé bylo i prostředí, v němž seminář probíhal - streaming a live-blogging studentů KISK MU a večer, který se konal v Mahenově památníku. Pohádky vyprávěné pomocí leporel pro neslyšící předvedli herci divadla Neslyším Brno (http://www.neslysim.cz).

Závěr

Ze semináře i z vyhodnocených dotazníků vyplývá pro sekci řada dalších úkolů:

1) Zkvalitnit, vlastně spíše nově připravit růz­né formy vzdělávání knihovníků v oblasti informačního vzdělávání. Z dotazníků vyplynulo, že knihovníci nejsou na tento úkol v daných požadavcích připraveni. V rámci IVU budeme pořádat v jednotlivých krajích jednodenní praktické, názorné semináře, na nichž zprostředkujeme ukázky a dobré zkušenosti z pra­xe některých knihoven. Dále také ukázky metod kritického myšlení a jejich využití v rámci informačního vzdě­lávání. V této souvislosti připravuje MZK i vícedenní kurzy - kurz Mediální výchova(3 dny - 1x 2 dny a 1 den) a Výchova demokratického člověka(3 dny - 1x 2 dny a 1 den).

2) Zpracování obsahu modulů pro základní a střední školy, který sekce IVU předloží k připomínkám odborné veřejnosti v listopadu (prosinci) 2010.

3) V dubnu 2011 uspořádání semináře zaměřeného na didaktické pojetí informačního vzdělávání žáků a studentů středních škol. Změna obsahu, pojetí informačního vzdělávání vyžaduje i odpovídající metody výuky, jiný způsob práce s žáky a studenty.

 

ODKAZY:

1 Blažková, Božena. Informační vzdělávání ve veřejných knihovnách aneb Proč, co a jak? Čtenář. 2009, roč. 61, č. 7/8, s. 270-271.

2 Hájková, Zuzana; Leparová, Jana; Nejezchlebová, Jana. Informační vzdělávání uživatelů - sekce IVU začíná pracovat. Ikaros[online]. 2010, roč. 14, č. 3. Dostupný na World Wide Web: http://www.ikaros.cz/node/6012.