Hlavní obsah stránky
KNIHOVNÁM V MALÝCH OBCÍCH: Automatizace malých knihoven
Automatizace a internetizace knihoven v ČR se již několik let netýká jen knihoven „větších“, ale také těch, které se nacházejí v menších městech a obcích. Některé z nich mají již tento proces za sebou, úspěšně využily nabízené dotační programy a své služby stále zlepšují. Jiné knihovny tento krok nebo další inovace ještě čekají (jak je například vidět i z letošních výsledků dotačního řízení VISK 3).
Proto jsme se obrátili na knihovny, které mohou své dobré i horší zkušenosti v této oblasti nabídnout, a předkládáme vám k nahlédnutí jejich inspirativní výběr.
Obecní knihovna Bohuslavice nad Vláří - AUTOMATIZACE OD A DO Z
Bohuslavice nad Vláří je obec čítající přibližně 400 obyvatel. Nachází se ve Zlínském kraji na samém okraji Bílých Karpat. Historie knihovnictví v obci sahá až do roku 1908, kdy byla založena Čtenářská beseda Přemysl, na kterou později navázala Obecní knihovna. V roce 2002 se knihovna stala poskytovatelem Veřejného internetu a v roce 2009 došlo k automatizaci výpůjček pomocí AKIS (automatizovaný knihovnický a informační systém).
Samotná automatizace je finančně náročná záležitost, proto je velmi výhodné využít dotace z programu VISK 3 - Informační centra veřejných knihoven poskytované Ministerstvem kultury ČR. Prvním krokem je podání žádosti o dotaci. Pokud nejste v těchto záležitostech zběhlí, obraťte se nejlépe na administrativní pracovníky obce, případně vaši střediskovou knihovnu, kde vám jistě rádi pomohou a poradí. Detailní informace o projektu naleznete přímo na stránkách http://visk.nkp.cz/VISK3.htm. Součástí dotace je také detailní popis hardwaru a softwaru, který musí váš počítač obsahovat. S touto záležitostí je vhodné se obrátit na správce AKIS, který nejčastěji působí pod příslušnou krajskou nebo okresní knihovnou. Důležité je dotaci se všemi náležitostmi podat do stanoveného termínu.
Pokud jste byli úspěšní a dotaci získali, můžete začít realizovat samotný projekt. Pro provoz AKIS budete potřebovat počítač se čtečkou a specializovaný knihovnický program. Samotný nákup počítače už si musíte zajistit sami. Nejjednodušší je oslovit specializovanou firmu s konkrétní poptávkou. K tomu velmi dobře poslouží část dotace, ve které je detailně popsán požadovaný hardware a software. Taková firma vám počítač s příslušnými parametry sestaví na míru. Výhodné může být i oslovení dodavatele spolupracujícího dlouhodobě s vaší obcí, zde pak obvykle bývá možnost různých slev a výhodných nabídek. Co se týká pro-gramu, ten má obvykle několik verzí v závislosti na tom, kolik spravuje svazků. Pokud se vaše knihovna pohybuje na hranici určitého rozmezí, zvolte raději verzi s vyšší kapacitou. Jakmile by totiž počet svazků ve vaší knihovně přesáhl daný limit, bylo by potřeba zakoupit nový program. Jeho pořízení je však finančně náročné.
V dalším okamžiku je nutná pomoc správce AKIS, který program nainstaluje a nastaví. Do této činnosti se nepouštějte v žádném případě sami. V první fázi by vás měl správce obeznámit se základními funkcemi programu, které budete potřebovat. Důležité je počáteční nastavení výpůjčního programu správcem. Vy, jako knihovník, máte pouze omezený přístup k některým funkcím. Proto je vhodné vyřešit co nejvíce problémů teď, pozdější změny se obvykle řeší složitěji, nejčastěji telefonicky nebo e-mailem. Proto si nechte všechno důkladně vysvětlit, nestyďte se zeptat, pokud něčemu nerozumíte. I když si v této oblasti věříte, raději si zapište postupy (např. jak zaregistrovat nového čtenáře). Přestože se vám to může zdát lehké, pokud něco delší dobu nepoužíváte, je přirozené, že postup zapomenete.
Základní funkce, které byste měli znát:
• registrace čtenářů a uživatelů,
• půjčování a vracení dokumentů,
• tisk (výpůjček, čárových kódů, průkazů čtenáře),
• prolongace, poplatky, pokuty,
• statistický deník knihovny.
DOKUMENTY
Půjčování a vracení dokumentů probíhá pomocí čtečky a čárových kódů, jimiž je potřeba opatřit celý knihovní fond. Každá kniha má unikátní čárový kód. Zároveň systém vede evidenci všech výpůjček, takže je nemusíte pracně počítat.
ČASOPISY/BROŽURY
Na rozdíl od knih je u časopisů a brožur výhodné vytvoření hromadného čárového kódu (ten si vytisknete a nalepíte třeba na pracovní stůl). Nemusíte tak registrovat každý titul periodika zvlášť, navíc vám odpadne neustálá aktualizace svazků (u některých periodik má každý ročník jiný čárový kód). Nevýhodou může být, že čtenář ani knihovník nemá přehled o tom, jaké konkrétní tituly má čtenář zapůjčeny, má pouze informace o počtu.
POPLATKY/POKUTY
Je zcela na vás, jaký systém si v této záležitosti zavedete. Některé knihovny například nevybírají registrační poplatky, jiné neudělují pokuty. V menších knihovnách se většinou pokuty vybírají jen v krajních případech. Pokud znáte většinu svých čtenářů osobně nebo na ně máte platné kontakty, domluva obvykle bývá bezproblémová, aniž byste museli kohokoliv penalizovat.
PRŮKAZY
Zavedení průkazů záleží také na vás. Jejich výhoda pro vás spočívá v tom, že pomocí kódu naleznete daného čtenáře během chvilky, zatímco abecední vyhledávání může být někdy zdlouhavější. Samozřejmě to závisí na počtu registrovaných osob. Pro čtenáře je vlastnictví průkazu výhodné v tom, že pod čárovým kódem na průkazu je uvedeno číslo čtenáře, kterým se přihlašuje do svého on-line čtenářského účtu. Je užitečné opatřit zadní stranu průkazu dalšími informacemi, jako je půjčovní doba, kontakt (e-mail, adresa webu).
ON-LINE SLUŽBY
Velkou výhodou pro čtenáře je on-line katalog, který nabízí mnoho funkcí. Bývá nejčastěji umístěn na webové stránce knihovny. Čtenáři ocení především možnost hledání ve fondu, aniž by museli jít přímo do knihovny. Jako využívaná funkce se jeví i možnost rezervace dokumentů, kterou uplatní čtenáři především u žádaných novinek. Výhodou je i čtenářské konto, čtenář tak má kompletní přehled svých výpůjček.
WEB/LETÁKY
Aby byl proces automatizace co nejpřirozenější a nejefektivnější, vaší povinností jako knihovníka je zajistit čtenářům a uživatelům knihovny co možná nejvíce informací o novém způsobu fungování knihovny. Osvědčenou formou je rozdávání informačních letáků obsahujících krátký souhrn všech nových funkcí a pravidel souvisejících s automatizací. Tyto informace je vhodné umístit i na webové stránky v blízkosti vstupu do on-line katalogu.
Nevýhodou může být, jak už tomu bývá u všech počítačových systémů, občasná poruchovost nebo nefunkčnost týkající se především on-line služeb. V této situaci je na místě okamžitě kontaktovat správce AKIS, který se bude daným problémem co nejdříve zabývat. V každém případě však výhody převažují. A pokud překonáte počáteční těžkosti při zavádění systému, odměnou vám bude nejenom zjednodušení práce, ale i modernizace služeb, což zajisté ocení i uživatelé vaší knihovny.
TÁŇA URBANÍKOVÁ > knihovna.bohuslavice@email.cz
A jak to bylo u nás?
Obecní knihovna v Benešově nad Černou
„Brzy po osvobození byla v Benešově nad Černou otevřena knihovna. Zpočátku měla název Obecní knihovna, později Místní lidová knihovna a od roku 1970 Středisková knihovna vedená profesionálním pracovníkem v plném pracovním úvazku. Prvním knihovníkem byl učitel Jaroslav Sýkora.
Od roku 1970 plní knihovna funkci střediska knihovnických služeb pro přidružené knihovny Klení, Pohorská Ves, Líčov, Černé Údolí. Podle záznamů z té doby docházelo do knihovny 260 čtenářů, z toho 224 dětí do 15 let, vypůjčeno bylo 4946 knih a knihovní fond obsahoval 4378 svazků. V září 1972 nastupuje do funkce knihovnice Marie Augustinová († 26. 1. 2010), absolventka Střední zemědělské školy, obor ekonomika zemědělství. Odborné vzdělání pro práci knihovníka ukončené maturitou získala M. Augustinová dálkovým studiem na Střední knihovnické škole v Praze v roce 1977…
V září roku 1998 byla knihovna již posedmé přestěhována, tentokrát do nově zrekonstruovaného domu č.p. 125 na náměstí. Po přestěhování byl rozšířen počet výpůjčních dnů a hodin pro veřejnost.“
Tolik citace z doložitelných pramenů, týkajících se historie Obecní knihovny v Benešově nad Černou, a teď trochu současnosti.
Internetizace knihovny začala v roce 2001 zakoupením počítačových sestav a připojením k internetu. Postupně byl do počítače vkládán knižní fond a lístkový katalog nahradil katalog elektronický. Výpůjční systém LANius byl spuštěn 10. 1. 2004. Byl používán do května roku 2008, kdy byl nahrazen systémem Clavius. Nový program, který se příliš neliší od toho předcházejícího, pokud jde o výpůjčky, je složitější ve funkci vkládání do katalogu. Ale i tady přišlo zjednodušení v podobě sdílené katalogizace - tedy zápisů přispívajících knihoven poskytnutých pro použití či případnou úpravu ostatním knihovníkům. Pokud si ovšem vyberete z nabídky katalogizačních lístků ten, který potřebujete. Stačí zápis titulu s jiným rokem vydání a můžete opravovat. Jiný počet stran, ISBN, obálka, zkrátka údaje jsou jiné.
O rok později, tedy v květnu 2009, byl spuštěn na webových stránkách knihovny on-line katalog pro veřejnost. Pro většinu návštěvníků knihovny je však stále ještě pohodlnější přijít do knihovny s názvy knih nebo se jménem autora napsaným na lístečku a ptát se: „Máte tuto knihu?“. Snažím se sice při každé vhodné příležitosti upozorňovat na výhody katalogu (přístupnost, možnost rezervace, nahlížení do čtenářského konta), ale jako každá novinka bude i tato potřebovat nějaký čas, než bude plně využívána.
Doplním snad jen několik statistických údajů pro porovnání s údaji z roku 1970. Ke konci roku 2009 měla knihovna 154 registrovaných čtenářů z toho 41 čtenářů do 15 let a knihovní fond obsahoval 17 807 svazků.
RŮŽENA LEPŠOVÁ > knihovna@benesovnc.cz
Obecní knihovna Čerčany
Do knihovny jsem nastoupila koncem roku 1999 a brzy bylo jasné, že knihovna v poměrně větší obci (Čerčany mají asi 2600 obyvatel) nevystačí jenom s obálkovým systémem. Bylo třeba pořídit počítač a knihovnický program.
Začátky nebyly úplně jednoduché. Nejdříve jsme dostali starší počítač z obecního úřadu a prostředky na zakoupení dvou základních modulů knihovnického programu LANius. Po absolvování školení v Táboře, kde firma LANius sídlí, jsem mohla začít s katalogizací. V roce 2000 měla knihovna 16 664 knihovních jednotek. Výhodou byla možnost přebírání záznamů dříve vyšlých knih z databáze Městské knihovny v Benešově. Zároveň s katalogizací jsem i vyřazovala zastaralé tituly, kterých bylo v knihovně opravdu hodně - během deseti let bylo vyřazeno více než šest tisíc svazků. A protože vyřazování knih je spojeno, jak jistě každá knihovnice ví, s nejméně oblíbenou činností v našem povolání - přípravou knih určených k likvidaci, postupovala práce poměrně pomalu. Knihovna byla otevřena čtyři dny v týdnu a bylo třeba také zpracovávat nové přírůstky. V roce 2004 byl tedy na výpomoc přijat pracovník placený Úřadem práce v Benešově. Jeho úkolem bylo psát úbytkové seznamy. Řešení nebylo úplně šťastné, docházelo k zneužívání počítače a tiskárny, navíc seznamy byly plné chyb. Optimální nebylo ani přijetí nového pracovníka o rok později - jeho původně čtyřhodinová pracovní doba se zkrátila asi na hodiny dvě. Zbývající čas strávil „pomocník“ kouřením a pojídáním snídaní, svačin a obědů (?). Také s tímto pracovníkem jsem se tedy musela rozloučit. Dále jsem už raději pokračovala ve veškerých pracích spojených s katalogizací sama.
Konečně byly v srpnu roku 2007 do počítače uloženy veškeré údaje týkající se knihovního fondu a po absolvování jednodenního školení v Táboře bylo možné začít s půjčováním. Velikou výhodou, kromě přehledu o jednotlivých titulech, byla možnost rezervace, vyhledávání a upomínání prostřednictvím počítače. Práce knihovnice byla rázem mnohem jednodušší a efektivnější. Na ukládání fondu do počítače navázala v prosinci roku 2007 revize. V této době jsme měli zakoupené do knihovny i další moduly (včetně revizního). Finance získala knihovna z grantu ministerstva kultury. Revize probíhala ve spolupráci s kolegyněmi z informačního centra, které od roku 2001 také spadá pod knihovnu.
Po nějakém čase však bylo jasné, že pokrok míří nezadržitelně kupředu. Program LANius, stejně tak, jako postarší počítač, se kterým jsem pracovala, přestával dostačovat čtenářským i mým potřebám. Bylo nutné získat další finanční prostředky na koupi nového a výkonného počítače a především na zakoupení knihovnického programu. Program Clavius byl vyvinut stejnou firmou jako LANius, umožňuje však daleko širší využití, a tím další zjednodušení práce. Věděli jsme, že po jeho zakoupení by bylo možné přejímat záznamy o dokumentech ze Souborného katalogu ČR prostřednictvím internetu, umožňoval by umístění on-line katalogu na internet a spolu s tím i rezervaci a prodlužování dokumentů přes webové stránky knihovny. Vypracovali jsme proto žádost o grant a v roce 2009 jsme získali dotaci ministerstva kultury (z programu VISK) a Středočeského kraje na zakoupení počítačů i programu Clavius. Od srpna loňského roku již Clavius ke spokojenosti nás všech funguje.
HELENA RATAJOVÁ > knihovna@cercany.cz
Knihovna obce Rudimov
Rudimov je maličká obec (cca 250 obyvatel) ležící přibližně šest kilometrů na východ od lázeňského města Luhačovice. Naše malá obecní knihovna má sice pouze 40 čtenářů, ale některé velmi zvídavé dotazy mě donutily přemýšlet o tom, jak rychle vyhledat, zda tu či onu knihu v knihovně máme a jestli není právě vypůjčená. Tak jsem začala pátrat, jak bychom mohli získat potřebné vybavení i bez statisícové investice zřizovatele knihovny (tedy Obecního úřadu Rudimov). Díky moudrým radám profesionální knihovny ve Slavičíně jsme se spolu se zástupci obce postupně zapojili do dvou projektů spolufinancovaných Evropskou unií, Ministerstvem pro místní rozvoj ČR a Ministerstvem kultury ČR.
V roce 2006 jsme díky dotacím z projektu Zřízení míst s veřejně přístupným internetem v obcích Zlínského kraje (projekt byl spolufinancován EU /ERDF/ a ČR /MMR/) pro knihovnu získali dva počítače se základním vybavením, černobílou laserovou tiskárnu a čtečku čárových kódů. Hardwarové vybavení a instalaci PC zajišťovala firma podle smluvních podmínek dotace.
Stále nám však ještě scházel software, který by s tímto vybavením komunikoval. V té době dostupné knihovnické programy stály statisíce korun, což byla pro malou knihovnu naprosto neakceptovatelná investice (pro srovnání tehdejší náklady na nákup knih byly asi 5000 Kč ročně). Naštěstí jsme hned v následujícím roce získali díky projektu VISK 3 plně hrazený software KPwinSQL. Je to moderní knihovnický software umožňující jak evidenci výpůjček knih a na to navazující statistiky, tak i nahlížení do katalogu knihovny přes internet.
A tak koncem roku 2007 začal můj pravidelný „boj“ s technikou. Patřím k mladším ročníkům, tudíž mi práce s počítačem nečiní problém, ale uživatelské rozhraní windowsa officeje podstatně jednodušší než programátorský jazyk, kterým při nastavování různých „drobnůstek“ mluví tento prográmek. Naštěstí máme v rámci regionálních služeb zajištěnu pomoc v Krajské knihovně ve Zlíně. Tato pomoc se jmenuje pan Janoš. Osobně jsme se viděli snad jenom jednou, ale přes internet spolu velmi živě komunikujeme. Mé dotěrné e-maily mu přichází minimálně jednou za měsíc, ale většinou je to častěji. Je úžasné mít po ruce někoho, kdo problému rozumí a dokáže i na dálku pomoci. S tou dálkou to myslím vážně, zatímco si pan Janoš pohodlně sedí ve své kanceláři více než 30 km od nás, v knihovně se na počítači jeho prostřednictvím „dějí věci“. Na obrazovce se čile pracuje a já s údivem přihlížím. Občas ovšem potřebuje mou pomoc. Není to nic programátorského ani jinak světoborného, většinou si vystačí se zapnutím PC v předem dohodnutou dobu, ale i tak si najednou připadám jako důležitý článek fungujícího řetězce.
I přes všechny obtíže, se kterými se každý z nás „automatizovaných“ knihovníků občas setkává, mohu „spolupráci“ s PC všem vřele doporučit. Nejsme chodící seznamy, abychom si pamatovali názvy všech knih, které v knihovně máme (skláním hlavu před těmi, kteří si je takto pamatují), a tento chytrý pomocník je vždy po ruce. Také nákup nových knih se velice zjednoduší, během pár vteřin zjistíte, zda tuto „novinku“, která už je x-tým vydáním známého bestselleru, již v knihovně máte, tudíž by byla marnivost pořizovat si ji ještě jednou, nebo zda je to kniha, kterou už dlouho postrádáte.
Setkali jsme se už také s tzv. virtuálními návštěvníky. Čtenáři brouzdající po internetu zabloudí až do našeho katalogu, kde si sami a velmi rychle zjistí, jestli tu či onu knihu máme a mohou si ji ihned on-line rezervovat. A v neposlední řadě je to pomoc také se statistikami, kterých je, jak bych tak řekla, stále více a více. Teď si jenom v počítači navolím, za jaké období chci statistiku získat a za chviličku mám ucelená data bez toho, aniž bych musela sáhodlouze něco počítat.
Tímto článkem bych chtěla poděkovat nejenom všem výše zmíněným, ale také všem našim čtenářům, protože bez nich by to celé nemělo smysl.
LUDMILA POLÁČKOVÁ > knihovna.rudimov@centrum.cz
Anketa hodnotících komisařů v krajském kole soutěže Vesnice roku
SPOLEČNÉ OTÁZKY:
1. Můj vztah k venkovu…
2. Jak má (podle mého názoru a mých zkušeností) vypadat „správná venkovská knihovna“ - co tam nesmí chybět?
3. Mé zkušenosti se soutěží Vesnice roku - co se mi líbí, co mne inspiruje a co mi naopak vadí či dokonce chybí?
Jméno: JAROSLAVA STARCOVÁ
Profese (funkce): krajská metodička
Knihovna: Krajská vědecká knihovna v Liberci
Kraj: Liberecký
Jak dlouho působím ve funkci komisaře: 3 roky
1. Život na vesnici mi je blízký, prožila jsem tam dětství. Hned mé první zaměstnání mě zavedlo do metodického oddělení Okresní knihovny v Benešově a druhé v Krajské vědecké knihovně v Liberci do okresní metodiky na Liberecku, kde jsem se obecním knihovnám věnovala donedávna. Za téměř 35 let práce jsem si ke knihovníkům obecních knihoven vytvořila blízký vztah.
2. V první řadě by tam podle mého názoru neměl chybět zapálený a schopný knihovník. A také starosta a zastupitelstvo, které chápe, že kromě dobrých materiálních podmínek k životu - kvalitních silnic, čistíren odpadních vod a mnoha jiných věcí je již od dětství potřeba rozvíjet vedle kultury těla také kulturu ducha a že knihovna může být místem, kde mohou občané získat nejen informace, knihy pro zábavu i ke studiu, přístup k internetu a pomoc při práci s ním, ale také místem (často jediným kromě restaurace), kde se mohou lidé scházet. Když se tyto dvě podmínky sejdou, určitě v knihovně nebude chybět:
• technické vybavení, které dovoluje poskytovat občanům kvalitní služby,
• příjemné, hezky vybavené prostředí, kde se mezi knihami mohou setkávat lidé různých generací a zájmů - děti, senioři, maminky…, kde si mohou číst, povídat, ale také třeba tvořit,
• webová stránka knihovny - i té nejmenší (podmínky, aby si ji knihovny mohly samy naplňovat, jsou vytvořeny v podobě snadno ovladatelných šablon webů knihoven),
• otevírací doba delší než 1-2 hodiny týdně.
3. Členkou komise soutěže Vesnice roku jsem tři roky. Je to skvělá příležitost poznat život obcí z jiného pohledu než našeho knihovnického, setkat se s novými zajímavými lidmi, často mimořádně obětavými a zapálenými pro svou práci. Návštěvy jednotlivých knihoven jsou inspirací pro mou práci metodika - vidím, co knihovníci - lidé různých profesí - od nás profesionálů potřebují poradit, pomoci, kde máme v realizaci našich regionálních funkcí rezervy a na co bychom se měli zaměřit. Každý rok jsem měla možnost se přesvědčit, že život na vesnici, kde všichni táhnou za jeden provaz, může být daleko zajímavější a pestřejší než v anonymním prostředí města.
Jméno: VĚRA ŠKRAŇKOVÁ
Profese (funkce): dlouhá léta metodička a i teď mám na starosti regionální funkce v knihovně
Knihovna: Městská knihovna Náchod, o.p.s.
Kraj: Královéhradecký
Jak dlouho působím ve funkci komisaře: od roku 2001
1. S venkovem jsem spjata dvěma způsoby. Pracovně - jezdím po vesnických knihovnách již mnoho let - a ve svém volném čase, kdy se uchyluji ke svému koníčku - turistice, lyžování a v posledních dvaceti letech také skautování. Byli jsme s dětmi již v mnoha obcích, poblíž kterých jsme měli tábor, a vždy jsme se setkali se vstřícným jednáním ze strany místních.
2. Ve správné venkovské knihovně nesmí chybět „správný venkovský knihovník“. Takový, co si přijde vybrat knihy z výměnného souboru a už přesně ví, co komu půjčí, až si knihy přiveze do knihovny. A protože v současné době už jen výpůjční činnost nestačí, tak vymýšlí další aktivity. V našem kraji se setkáváme s knihovníky, kteří spolupracují se školou na projektovém vyučování, vedou čtenářské kroužky, připravují pro děti výtvarné dílny, ale dokáží i přimět dospělé občany, aby se podíleli na přípravě vánoční nebo velikonoční výstavy a předvedli svůj um, ať výtvarný či kulinářský. Oprašují místní pověsti, podnikají za nimi i za historií obce výpravy s dětmi i s dospělými. Někteří už využívají i webové stránky a zadávají tam dětem různé soutěžní úkoly. Spolupracují na přípravě propagačních materiálů a dokazují, že jsou opravdu informačním centrem obce.
3. Soutěž Vesnice roku mi velice rozšířila obzor. Začala jsem vidět knihovny v souvislostech s ostatním děním v obci. A že se toho v soutěžících obcích děje skutečně hodně! Nejsilnější pocit z této soutěže je pozitivní pohled na svět. V době, kdy se ve sdělovacích prostředcích objevují více či méně negativní zprávy, tady je vidět, že jsou ještě na světě lidé, kterým jde o dobrou věc. Šikovní starostové se vzájemně inspirují, berou i připomínky od komisařů a v dalších letech je vidět výsledek. Na kulturu se také nezapomíná. Hraje se ochotnické divadlo (ve stodole, v hospodě…), pro děti se připravují dětské dny, loučení s prázdninami. Víc než ve městě se ctí lidové tradice. Dokumentace o tom je pečlivě vedena. Některé kroniky by stálo za to vydat knižně. Nejcennější však je setkávání s lidmi. A tak bych mohla v superlativech pokračovat.
Anketu připravila DANIELA WIMMEROVÁ > Wimmerova.D@seznam.cz
Foto archiv respondentů