JIŘINA KÁDNEROVÁ  kadnerovaj@volny.cz

Nepřetržitý sled změn aneb Byl tam i Fantomas

Druhá část rozhovoru s Evou Svobodovou (první část byla publikována v č. 12/2017, s. 431–433). Knihovna v Hradci Králové letos oslaví již 10 let od otevření nové budovy; v roce 2019 si připomene 70 let od svého založení.

Vaše knihovna je poměrně mladá. Jste dlouholetými příjemci povinných výtisků. Svého času jste spravovali i rozsáhlé historické fondy, které se po roce 1990 vracely...

Naše knihovna vznikla v roce 1949 v době, kdy se i v jiných krajských městech zakládaly státní studijní knihovny, které měly podpořit studenty a učitele na vysokých školách v těchto městech. Knihovní fond vznikal postupně během její téměř 70leté existence zejména prostřednictvím nákupu dokumentů a povinného výtisku (celostátního či regionálního). Nyní čítá přes 1,3 milionů svazků a můžeme se pochlubit, že téměř vše, co leží v depozitářích na regálech – až na normy a patenty –, má svůj záznam v elektronickém katalogu. Je to výsledek usilovné práce našich knihovnic a knihovníků od roku 1994 do současnosti. Bohužel, o povinný výtisk knih jsme přišli v roce 1995, od té doby máme jen regionální povinný výtisk a pracujeme s tzv. nabídkovou povinností nakladatelů. Povinný výtisk periodik nám zůstal a díky němu můžeme našim čtenářům ve studovně periodik nabízet přes 3000 titulů novin a časopisů, z toho cca 2500 titulů je ve volném výběru k okamžitému použití. Většinu monografií však musíme kupovat. Doplňování fondu, i když má svá pravidla daná akvizičním plánem, je závislé na tom, jak štědrý je náš zřizovatel a jak uspějeme v projektech.

A jiné zdroje doplňování vašeho fondu?

Součástí našeho fondu se staly četné knižní dary jednotlivců i institucí, knihovní fondy přebírané z nejrůznějších rušených knihoven (zejména podniků, škol a dalších institucí) i svozy dokumentů z územně příslušného regionu, organizované státem v různých historických obdobích. Takto získané dokumenty tvořily často velmi rozsáhlé celky, které nebylo možné z kapacitních důvodů ihned odborně zpracovat a začlenit je do běžného knihovního fondu. V průběhu desítek let tak postupně vznikal tzv. rezervní fond, který obsahuje řadu cenných a zajímavých dokumentů. Od roku 2016, po vytvoření příslušné metodiky, jsme se zpracování tohoto fondu začali systematicky věnovat. Současně s projektem zpracování rezervního fondu jsme zahájili projekt popisu proveniencí, dedikací a exlibris v bibliografických záznamech dokumentů, který se týká všech publikací procházejících jmenným a věcným zpracováním. V další fázi projektu chceme přistoupit k aktivnímu a cílenému vyhledávání vlastnických proveniencí v dokumentech, které jsou již součástí fondu knihovny, ale v jejich elektronických záznamech tyto údaje chybějí. Před šesti lety se nám podařilo získat do knihovny rozsáhlý knihovní fond z pozůstalosti významného českého teatrologa, divadelního historika a pedagoga prof. Františka Černého, který se narodil v roce 1926 v Jaroměři. Jedná se o více než 4000 zajímavých a kvalitních publikací, zejména z oblasti teatrologické a regionální literatury. Fond jsme zpřístupnili veřejnosti v roce 2016 pod názvem Odborná knihovna prof. F. Černého – divadlo a region při příležitosti 90. výročí narození pana profesora.

A historické fondy?

Největším historickým celkem, který jsme měli ve správě, byla Klášterní knihovna v Broumově. Opatská knihovna byla v roce 1949 odvezena do Kladrub u Stříbra a jako celek se nezachovala. Klášterní knihovna byla mezi dvaceti knihovnami v Čechách a na Moravě, o nichž vláda 19. 9. 1950 rozhodla, že zůstanou zachovány ve svých původních interiérech. Bohužel, v tomto období se z ní ztratily téměř všechny rukopisy a prvotisky. Ty, co zbyly, byly převezeny do Památníku národního písemnictví na Strahově. Pátrání kolegů po zmizelých svazcích bylo bezvýsledné. V září 1952 provedla naše knihovna revizi fondů a sepsala, co chybí. V červnu 1953 nám byla tato klášterní knihovna dána do správy. V roce 1958 jsme ji předali Krajskému vlastivědnému ústavu a už za dva roky po jeho zrušení se zase dostala zpátky k nám.¹ Ke komplexnímu odbornému zpracování broumovské knihovny se přistoupilo v letech 1972–1980. Z celkového fondu 16 000 publikací bylo zkatalogizováno celkem 4600 knih; byly vytvořeny záznamy pro místní a jmenný katalog SVK a broumovského muzea a také pro katalog proveniencí, rejstřík tiskařů a rejstřík rytců. V roce 1986 došlo k nové celkové revizi a do roku 1988 byl celý fond zapsán do přírůstkového seznamu. Knihy z klášterní knihovny se zpřístupňovaly přes náš lístkový čtenářský katalog. V roce 1992 byla knihovna na základě vládního usnesení vrácena, a protože stále sídlila v klášteře, vrácení tehdy znamenalo zejména předání zpracovaných místních lístkových katalogů, které jsme vytvářeli. Pro nás trochu smutná kapitola... Díky projektu Brána moudrosti otevřená se knihy katalogizují a jejich vybrané části se budou digitalizovat a poškozené výtisky restaurovat. Projekt z programu NAKI II, který by měl skončit v roce 2020, provádí Univerzita Hradec Králové ve spolupráci s MZK v Brně.² Jedná se o exemplářový popis s kompletní jmennou i věcnou katalogizací, včetně provenienčních i typologicko-typografických údajů. V našem současném historickém fondu máme cca 4000 knih. Většina z nich se k nám dostala ze svozů nebo darem, některé jsme nakoupili v antikvariátech a na aukcích. Po zpracování bude u vybraných titulů provedena digitalizace.

Vždy jste sázeli na rozsáhlou regionální spolupráci, i menší knihovny se zabývaly odbornou bibliografickou činností. Platí to stále?

Jsme krajským metodickým centrem pro oblast knihovnictví. Naše oddělení služeb knihovnám má dnes tři pracovnice. Nevykonáváme přímou metodickou činnost pro malé veřejné knihovny v obcích, tím pověřujeme šest městských knihoven. Pro odbornou pomoc knihovnám v kraji máme ustavený tým knihovníků-specialistů. Loni například učili knihovníky správně používat MVS, elektronické dodávaní dokumentů nebo vyhledávat v našem katalogu a databázích. Zjistili jsme, že knihovníci v menších knihovnách databáze naší knihovny vůbec neznají a pak je samozřejmě nedokážou nabídnout svým uživatelům. Bohužel, regionální bibliografie je již minulostí. Soustavně se článkové bibliografii kromě nás věnuje pouze Knihovna města Hradce Králové (KMHK). Naše regionální článková bibliografie je v elektronické bázi od roku 1993, ale už několik let provádíme retrokonverzi lístkových záznamů článků z regionálních periodik z let 1964–1992. V té době byl ale náš kraj daleko větší. Při respektu k této historické skutečnosti se v databázi do roku 2001 najdou záznamy článků z celého dřívějšího východočeského kraje. Ačkoliv bibliografická činnost se přízni knihoven netěší, opak je pravdou u vydávání knih. Nejaktivnější je KMHK. Loni třeba vydala Literárního průvodce Hradcem Králové, jehož autorem je bývalý ředitel knihovny Jan Pěta. Knihy vydávají také knihovny v Jičíně, Červeném Kostelci, Jaroměři, v Novém Městě nad Metují, v Rychnově nad Kněžnou a ve Dvoře Králové nad Labem. Knihovna v Mokrém zase vydává obecní zpravodaj.

Jste také předsedkyní Sekce pro bibliografii Sdružení knihoven ČR. Spolu se slovenskými kolegy zajišťujete každoroční bibliografická kolokvia…

Česko-slovenská bibliografická kolokvia si vydobyla své místo v knihovnickém kalendáři. V roce 2017 proběhl již 20. ročník. Konají se každoročně téměř ve stejný čas, jen v jiném městě – střídavě na Slovensku a  v České republice. Jsou komorní povahy, vždy mají kolem třiceti účastníků. Prezentují se na nich bibliografická, historická a literárněvědná témata, která mnohdy ještě nebyla publikována. Články až do roku 2015 byly publikovány tiskem jako součást ročenky SDRUK ČR. Přednášky z předloňského kolokvia vydá naše knihovna jako e-knihu.

Zvedla jste také prapor za znovuobnovení chybějící souborné databáze článků v českých novinách, časopisech a sbornících (ANL). Věříte, že se tato činnost skutečně obnoví?

Průzkum mezi knihovnami i znalost informačních potřeb našich čtenářů nás stále utvrzují, že souborná článková bibliografie ještě nepatří na smetiště knihovnických dějin. Báze má více než 1,6 mil. záznamů článků, 390 000 záznamů odkazuje na plné texty, z toho 29 000 do Krameria. Jsem ráda, že krajské knihovny podpořily další budování báze ANL, i když se NK tohoto úkolu v roce 2010 vzdala. Analytickou bibliografii se nám podařilo zakotvit v celostátní koncepci rozvoje knihoven a péčí o ni pověřit právě NK, která realizuje projekt s názvem Analytická bibliografie – koncepce národního systému a příprava vzniku odborného pracoviště v Národní knihovně České republiky. Jeho cílem je vytvořit koncepci a funkční model nového národního systému analytické bibliografie, koncepci a funkční model vzniku odborného pracoviště v NK jako koordinačního centra národního systému analytické bibliografie, vyhodnotit a navrhnout inovovanou excerpční základnu a její institucionální pokrytí, navrhnout nákup licencí plnotextových českých zdrojů a vytvořit workflow naplňování báze ANL s napojením na existující plné texty.³ Doufám, že od roku 2018 převezme NK garanci za kooperativní projekty, které krajské knihovny realizují v rámci VISK 9/1, bude se zabývat metodikou a bude analytickou bibliografii systematicky rozvíjet s využitím nejmodernějších technologií včetně digitalizace.

Na co z činnosti své knihovny byste zvlášť ráda upozornila?

I když jsme především knihovna, řízením osudu provozujeme dvě galerie. Galerie U Přívozu byla v plánu již při stavbě budovy a je provozně na knihovně nezávislá. Galerie Automat vznikla z málo využívaného prostoru ve druhém patře, protože poptávka po výstavních prostorách přesáhla kapacitu Galerie U Přívozu. Nejprestižnější výstavou, jakou jsme kdy hostili, byla The Best of Czech Press Photo. Od 1. června do 31. července 2017 byly k vidění nejlepší fotografie za celou historii soutěže i soubory z let 2015 a 2016 včetně fotografií Michaela Hankeho, oceněného v nejprestižnější světové fotožurnalistické soutěži World Press Photo za rok 2017. S autorem samotným se návštěvníci setkali na jeho prezentaci v  konferenčním sále. Jak jsem již zmiňovala, nemáme dětské oddělení, přesto se dětem hodně věnujeme. Několik let jsme pořádali letní příměstské tábory a loni jsme dětem nabídli Hry a klamy liberecké iQLANDIE. Hlučnou interaktivní výstavu jsme umístili u konferenčního sálu. Kombinovala v sobě hru, zábavu a poučení. Zahrnovala desítky exponátů, které byly přímo určené k vyzkoušení, vyřešení nebo soutěžení. Zájem byl obrovský a nejen děti byly spokojené. Během čtrnácti dnů výstavu navštívilo více než 2300 návštěvníků, děti se svými rodiči a prarodiči anebo celé třídy s učiteli.

Čím je ve srovnání s jinými kraji knihovnictví Královéhradeckého kraje specifické?

Jsme kraj se spoustou malých veřejných knihoven, konkrétně jich funguje 314. Finanční podpora kraje ve formě dotací pověřeným knihovnám je velká, ale nepokryje všechno, co tyto knihovny potřebují. Myslím, že se nám, tedy především ředitelkám pověřených knihoven, povedla v roce 2013 neuvěřitelná věc. Přesvědčily jsme starosty, aby se obce ze svých rozpočtů podílely na financování systému regionálních funkcí. Obce v roce 2016 přispěly do systému celkovou částkou 1,427 mil. Kč, což je 19 % z celkových financí na regionální funkce. Domnívám se, že není mnoho krajů, kde by obce tak masivně systém regionálních funkcí podporovaly. Máme krajem schválenou koncepci rozvoje knihoven do roku 2018. Jedním z úkolů je realizace ročních tematických kampaní. Kampaně mají svá loga, která používají všechny knihovny, které se zúčastní. V roce 2016 jsme se zabývali vzděláváním pod heslem Vzděláváme pro život, loni byla hlavním tématem digitalizace. V naší krajské digitalizační jednotce pořádáme speciální prohlídky, kde si mohou jak knihovníci z regionu, tak i veřejnost zkusit digitalizovat knihu. Každý rok v listopadu pořádáme krajskou knihovnickou konferenci, kde kampaň vyhodnotíme a zároveň naplánujeme kampaň novou, včetně představení loga a mota na příští rok.

Co plánujete na nejbližší období?

V následujících dvou letech nás čekají dvě významná výročí. V roce 2018 si připomeneme deset let od otevření nové budovy a v roce 2019 sedmdesáté výročí vzniku naší knihovny. K velkému výročí plánujeme vydat publikaci, která se rodí velmi těžce. Ne že by nebylo o čem psát, ale nějak není čas. Každý rok v lednu si slibuji, že budu psát o prázdninách, ale posledních několik let mám pocit, jako by prázdniny ani neexistovaly.

Děkuji vám za rozhovor.

KNIHOVNICTVÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI  

(údaje za rok 2016; zdroj: MV ČR + statistické výkazy KULT 12-01) Počet obyvatel kraje: 512 088, z toho Hradec Králové 94 167

Počet knihoven v kraji

—  veřejných knihoven: 1 krajská, 6 pověřených, 44 profesionálních, 314 neprofesionálních a 49 poboček

—  25 základních knihoven se specializovaným fondem (galerijní, muzejní, archivní, lékařské, univerzitní aj.; v evidenci MK ČR)

Pozn.: Knihovny se specializovaným fondem neodevzdávají roční statistické výkazy, takže bližší údaje o jejich činnosti nejsou známé a nejsou zahrnuty do následujícího výčtu.

Počet pracovníků veřejných knihoven:  340,9 (přepočtený stav úvazků)

Počet registrovaných čtenářů veřejných knihoven: 88 793

Počet fyzických návštěv: 1 415 145

Počet online návštěv: 1 219 291

Počet výpůjček: 3 757 927

Objem prostředků na nákup nové literatury v kraji

—  2016: 20 890 566 Kč, z toho 2 796 359 Kč na periodika

—  2015: 20 872 130 Kč, z toho 2 575 761 Kč na periodika

—  2014: 20 212 905 Kč, z toho 2 810 345 Kč na periodika

Pozn.: Navýšení výdajů mezi rokem 2014 a 2015 vykázaly zejména menší městské knihovny a také SVK v Hradci Králové.

Počet akcí pro veřejnost (včetně pro děti a mládež): celkem 7 799

kulturní: 5 358

vzdělávací: 2 441

1  VLČKOVÁ, Ludmila. Benediktinská klášterní knihovna v Broumově. Hradec Králové: Kruh, 1969. 86 s.

2  OSTRADECKÁ, Kateřina. V broumovské klášterní knihovně vzniká nový katalog vzácného knižního fondu. Broumovské noviny. 2017, roč. 3, s. 16.

3  ŠŤASTNÁ, Petra. Koncepce národního systému analytické bibliografie a příprava vzniku odborného pracoviště v NK ČR [prezentace]. Pardubice: 29. zasedání sekce SDRUK pro bibliografii, 25. 4. 2017.

Foto: archiv SVK v Hradci Králové