Dotaz: Jak je koordinováno švédské knihovnictví?

Odpověď: Švédsko mělo - co se týče správy, katalogizování, klasifikace a vedení - knihovnictví po celá léta přísně rozdělené. Mělo také různé modely na dělení státních dotací. Prostě rozdělení mezi knihovnami veřejnými/lidovými a univerzitními/vysokoškolskými (speciálními a podnikovými) bylo vždy poměrně neprůhledné.

Přestože se vždy mluvilo o spolupráci, začínají se až nyní rýsovat konkrétní plány, když Královská knihovna (KB - Kungliga Biblioteket) ve Stockholmu dostala za úkol stát se hlavním koordinátorem národního rozvoje všech knihoven ve Švédsku.

Protože je tento pro Švédsko naprosto nový, neznámý koncept přibližně stejný, jako má Česká republika, je možné, že se čeští knihovníci mohou připravit na zájem kolegů ze Švédska. Navíc má KB také předložit návrh na nový model rozdělování státních dotací na celonárodní i regionální kulturní aktivity (včetně příspěvků na krajské knihovny).

Byla založena skupina, ve které jsou reprezentanti školních, oblastních, speciálních (jako třeba knihovna pro nevidomé), veřejných a vědeckých knihoven. Skupina má už 16. dubna přijít s konkrétním plánem. Během března se uskuteční řada jednání ve formě dialogu s veřejnými knihovnami ve všech větších městech, aby se v podstatě kdokoli z naší knihovnické komunity mohl zúčastnit a vyslovit svůj názor, a hlavně přijít se svými nápady a návrhy.

Pozvání na tyto schůzky se vztahují i na obecní a krajské politiky. KB vidí v těchto setkáních možnost získat zpětnou vazbu na zájmy a priority knihovnického světa. Existuje nový blog, na němž mohou všichni diskutovat a přijít s vlastními nápady.

Hlavní otázky nyní jsou:

• Jaká bude forma spolupráce mezi KB a ostatními knihovnami?

• Jak bude současná úloha KB koordinována s novým posláním?

• V jakých oblastech je třeba posílit kompetence KB a jaké nové zdroje jsou k tomu potřeba?

Další důležitou otázkou je, jak upravit strukturu KB, aby odpovídala novému poslání, diskutuje se například, jak by zájmy veřejných knihoven měly být zastoupeny v různých referenčních, pracovních a expertních skupinách.

Prozatím se KB zaměřila na následující oblasti:

• Řízení různých výzkumných programů a jejich integrace v knihovnách, a tím v nich zabránit opakování stejného projektu;

• Prohloubení spolupráce s knihovnickými školami, hlavně formou společných projektů, které by konkrétně spojovaly praxi a výzkum; návrhy na nové výzkumné programy;

• Sestavení podkladů a pokynů pro kvalitní statistiku;

• Zaručení stejné úrovně všech veřejných knihoven po celém Švédsku;

• Koordinaci vzdělávání pracovníků a prohlubování profesní kompetence v knihovnách;

• Digitalizaci švédského kulturního dědictví a řešení problémů s copyrightem;

• Sjednocení národního katalogu (Švédsko má stále dva různé systémy pro veřejné a vědecké knihovny);

• Monitorování a povzbuzování mezinárodní spolupráce;

• Podporování studia a použití nových médií v knihovnictví;

• Koordinaci a monitorování celé mezinárodní oblasti IT v knihovnictví.

Vedoucí národní spolupráce v KB Gunilla Herdenberg, která bude nyní především pracovat na tomto projektu, k tomu říká:

„Knihovny jsou hnací silou při realizaci otevřené společnosti založené na znalostech. Chtěla bych, aby v budoucnosti všechny knihovny financované z veřejných zdrojů spolupracovaly a měly na zřeteli uživatelské pohodlí. Ráda bych také viděla nové centrum pro inovaci knihoven, něco jako laboratoř či inkubátor. Přeji si také silnou a angažovanou národní radu, složenou z reprezentantů různých knihoven, která by identifikovala oblasti pro rozvoj a společné infrastruktury. Je to dobrý pocit, dostat tolik důvěry od ministerstva a od všech švédských knihoven”.

Akční plán by měl být úplně hotov do konce dubna letošního roku. Všichni doufáme, že tento nový koncept zaručí knihovnám významnou podporu i z národních zdrojů.