SIMONA CHLUMSKÁ> chlumska@flu.cas.cz 

Knihovna Filosofického ústavu AV ČR (Knihovna FLÚ) je veřejně přístupná knihovna se zaměřením na filosofii a příbuzné humanitní obory korespondující s vědeckou činností Filosofického ústavu (logika, klasická a medievistická studia, komeniologie, politologie, globální studia, teorie vědy apod.).

Specializovaný fond obsahuje navzdory velkým ztrátám, způsobeným povodní v roce 2002, cca 40 000 knihovních jednotek, mezi kterými se nacházejí unikátní celky domácí i zahraniční odborné literatury (souborná vydání klasických děl v kvalitním výběru, oborové encyklopedie, kontinuální řady periodik, knižní dary prestižních univerzit a dary z pozůstalostí významných českých a zahraničních filosofů).

Knihovna FLÚ zajišťuje systematickou informační podporu nejen zaměstnancům ústavu, ale je otevřena všem zájemcům o filosofickou literaturu z řad odborné i širší veřejnosti (vědečtí pracovníci jiných institucí, pedagogové, studenti).

Z historie knihovny

Počátek Knihovny FLÚ se váže k roku 1953, kdy byl založen Filosofický ústav ČSAV. Po zrušení ústavu z politických důvodů v roce 1970 se fond knihovny stal základem nové Filosofické a sociologické knihovny Ústavu pro filosofii a sociologii ČSAV.

Společná knihovna zůstala zachována i po opětovném osamostatnění ústavů v roce 1990. K rozdělení na Knihovnu Filosofického ústavu AV ČR a Knihovnu Sociologického ústavu AV ČR došlo v souvislosti s povodní v roce 2002, která původní knihovnu a její fond vážným způsobem poškodila (knihovna přišla o dvě třetiny fondu).

V letech 2002 až 2004 probíhala celková rekonstrukce úložných, služebních i veřejných prostor knihovny. Vedle zatopeného depozitáře, který byl kompletně přestavěn a vybaven řadou protipovodňových opatření, byl v přízemním podlaží knihovny vybudován ještě jeden před průsakem spodní vody zcela chráněný moderní depozitář. K otevření knihovny s již čistě filosoficky orientovaným fondem došlo v květnu 2004. Následně se začalo pracovat na obnově knižního a časopiseckého fondu a na postupné automatizaci knihovních agend.

Čas na další změnu

Bouřlivý rozvoj ICT technologií mění tradiční pojetí knihoven a pozitivním způsobem ovlivňuje charakter jimi poskytovaných služeb. Mezi knihovnami a uživateli vznikají nové formy komunikace - uživatelé s knihovnami diskutují v prostředí sociálních sítí či blogů a stávají se spolutvůrci jejich katalogů.

Úspěšné knihovny již nefungují pouze jako místa, kde se půjčují knihy, ale proměňují se v atraktivní informační centra s bohatou nabídkou kulturně-vzdělávacích aktivit (výstavy, školení, besedy, koncerty apod.).

I v naší specializované knihovně menších rozměrů jsme se rozhodli čelit zaznamenanému poklesu náštěvnosti v průběhu posledních několika let přehodnocením zavedené praxe v oblasti poskytovaných služeb, přístupu k uživatelům i propagace fondu a knihovny jako takové.

Pro zlepšení kontaktu s virtuálním světem jsme v roce 2008 spustili nové internetové stránky s pravidelně aktualizovaným obsahem a zaměřili jsme se na rozvoj elektronických služeb knihovny (zapojení do e-MVS, zpřístupňování oborových elektronických zdrojů, digitalizace, přidávání obsahů a obálek nově zpracovaných knih do knihovního katalogu apod.).

V reálném světě jsme se pokusili podívat na knihovnu více očima uživatele, který k nám přichází. Koncem roku 2008 jsme pod odborným dohledem architektky Evy Strejčkové vypracovali studii identifikující hlavní problémy, s nimiž se v knihovně potýkají její návštěvníci i obsluhující personál:

• veřejný vstup do knihovny z podloubí Husovy ulice není výrazně označen; uživatelé často bloudí a poté, co knihovnu najdou, odcházejí zklamáni zjištěním, že většina fondu je externím uživatelům zpřístupněna pouze prezenčně;

• navzdory velkým oknům nelze z ulice určit, že se za nimi nachází knihovna;

• zděný pilíř ve výpůjčním protokolu tvoří optickou bariéru mezi službou a osobou, která do knihovny vchází;

• služba nevidí na vstup do knihovny ani do prostoru studovny, který má kontrolovat (fyzický dohled supluje obrazovka průmyslové televize);

• ve výpůjčním protokolu (31 m2) je plocha cca 20 m² bez jakéhokoli užitku;

• studovna s 20 studijními místy a plochou 85 m² není uspokojivě využívána;

• převládající šedá barva v interiéru knihovny působí chladným, neosobním dojmem;

• masivní příruční knihovna ve studovně nenabízí dostatečně zajímavý obsah;

• chybí volný výběr aktuální literatury;

• novinky ve fondu knihovny jsou před zrakem uživatelů skryty na regálech depozitáře;

• ve výpůjčním protokolu i studovně je příliš prázdného, nikým nevyužívaného prostoru.

Na základě zjištěných nedostatků vznikla počátkem roku 2009 konečná verze projektu na realizaci architektonických úprav v knihovně.

Naším hlavním cílem bylo zlepšit stávající vnitřní uspořádání a vybavení veřejně přístupných prostor knihovny s ohledem na praktické potřeby uživatelů i personálu a současně knihovnu a její zajímavý fond více otevřít pro veřejnost.

Důraz jsme kladli jak na účelnost nového prostorového řešení, tak na estetický účinek provedených změn. Malebnost bezprostředního okolí staré Prahy (z oken studovny je přímý pohled na loď chrámu sv. Jiljí) nás přirozeně vedla k vytvoření příjemného, inspirativního prostředí, ve kterém by mohli uživatelé nerušeně studovat i pohodlně relaxovat a nacházet zajímavé literárně-kulturní podněty.

Předložený záměr se setkal se vstřícnou odezvou ze strany vedení Filosofického ústavu, které na něj uvolnilo potřebné finanční prostředky. Po několika měsících důkladných příprav byly 15. 6. 2009 zahájeny rekonstrukční práce. Studovna a protokol byly pro veřejnost zcela uzavřeny, výpůjční služby zajišťovala knihovna v omezeném rozsahu. Ve čtvrtek 17. 9. 2009 se nově upravená knihovna opět naplno otevřela svým uživatelům.

Hlavní úpravy provedené v interiéru knihovny:

• přemístění výpůjčního protokolu a s ním souvisejících služeb do studovny, která se při nízké návštěvnosti stala z větší části mrtvým prostorem;

• redukce počtu nevyužívaných studijních míst;

• kompletní předělání příruční knihovny ve studovně - příručka získala novou podobu a obsahuje více než 1200 svazků odborné literatury ve volném výběru (příručková literatura, nově zakoupené publikace a zpracované dary);

• vybavení studovny praktickým moderním nábytkem;

• posílení technického zázemí;

• zachování současného prostoru výpůjčního protokolu ve prospěch veřejně přístupného sezení s možností jednoduchého občerstvení - tzv. klubu knihovny;

• přesunutí bezpečnostních bran ke vstupu do studovny.

Výhody nového prostorového řešení:

• poskytované služby jsou rozmístěny kolem obou vchodů do knihovny, čímž respektují, že uživatelé přicházejí ze dvou směrů - vstupem z Husovy ulice (veřejnost) a vstupem z budovy ústavu (zaměstnanci FLÚ);

• služba je uživatelům bezprostředně k dispozici při manipulaci s technickým zařízením (kopírka, počítače) i při výběru literatury; současně má přehled o hlídaném prostoru studovny;

• došlo ke zkrácení cesty do dolního depozitáře s uloženým časopiseckým fondem;

• vedle klidného studijního zázemí mohou návštěvníci využívat neformální prostor klubu knihovny - esteticky působivé místo určené k výstavám, odpočinku, diskusi a setkávání;

• cestou od vstupu k výpůjčnímu protokolu se mohou uživatelé seznámit s literaturou ve volném výběru, vystavenými publikacemi a informačními materiály knihovny.

Při zařizování interiéru klubu a studovny se nám podařilo uplatnit funkční část původního vybavení. Nový nábytek a designové prvky jsme dokoupili s ohledem na harmonické vyznění celku a zachování architektonické čistoty prostoru. Převažující bezvýraznou šedou doplnily příjemné barvy a tvary - půlkruhový výpůjční protokol a oválný stůl v odstínu třešně, prosklené kruhové stolky apod.

Stěny klubu rozzářila výrazná oranžová v kombinaci se světle zelenou a bílou. K barevným stěnám jsme vybrali černou pohodlnou sedačku lákající ke čtení připraveného denního tisku a publikací z klubové knihovničky. Jednotné barevné ladění prostoupilo celou knihovnu - opakuje se na nábytku, koberci, dveřích, propagačních materiálech i vystavených fotografiích.

Atmosféru klubu v knihovně dotvářejí klasické dřevěné lístkové katalogy, jejichž funkce je zde primárně estetická. Svěží zeleň všudypřítomných rostlin napomáhá regeneraci unaveného návštěvníka stejně, jako šálek dobrého nápoje z menu knihovny.

Interiér studovny a klubu oživují cykly fotografií, které se obzvášť vyjímají na původně rušivém sloupu dnešního klubu. Ve studovně je umístěna stálá výstavka rekonstruovaných černobílých fotografií budovy a okolí Filosofického ústavu z 50. a 60. let dvacátého století.

Došlo také na exteriér

Nápadné grafické nápisy na vstupních dveřích a oknech obrácených do Husovy, Jilské a Zlaté ulice upozorňují kolemjdoucí na přítomnost knihovny. Okny do studovny jsou vidět knihy a zase knihy - nikdo by už neměl pochybovat o tom, že stojí před knihovnou.

Zašlé podloubí s veřejným vchodem do knihovny bylo k naší radosti v listopadu nově vymalováno v rámci stavebních prací probíhajících v budově Filosofického ústavu. Nutno říct, že světlá fasáda mu opravdu sluší.

Propagace 

Veřejné prostory studovny a klubu začaly být cíleně využívány k propagaci fondu a nadstavbových služeb knihovny. Nové propagační letáky a plakáty informují návštěvníky o všem důležitém, co knihovna nabízí.

Na nástěnce při vstupu do studovny se například dozvíte, kdo z osobností české a zahraniční filosofie se daného dne narodil. K vybraným výročím je připojen stručný životopisný medailonek s citáty a přehledem literatury. Elektronická verze kalendária je rovněž přístupná na internetových stránkách knihovny http://knihovna.flu.cas.cz.

Na monitorech počítačů se efektně promítají barevné obálky nově zakoupených knih, které si můžete prohlédnout ve volném výběru ve studovně anebo na webu knihovny.

Ve výpůjčním protokolu si lze objednat „pravý knihovnický“ čaj nebo kávu servírované do klubu a zakoupit si publikace z produkce nakladatelství Filosofického ústavu Filosofia s nakladatelskou slevou.

Nechybí pravidelně obměňované výstavky zajímavých publikací z fondu knihovny ani přehled oborových elektronických zdrojů zprostředkovaných knihovnou.

Co do budoucna?

Zůstane-li Knihovna FLÚ zachována, bude stále co zdokonalovat a upravovat podle přání a potřeb našich uživatelů. Aktuálně experimentujeme s prezentací knihovny na Facebooku, chystáme novou výstavu v klubu, dokončujeme zavedení WiFi sítě ve studovně a pracujeme na větším absenčním zpřístupnění fondu pro veřejnost.

Pokud si knihovna dokáže udržet své pravidelné uživatele a příznivce a stane se pro ně místem, kam se budou vždy rádi vracet (ať už virtuálně nebo fyzicky), myslím, že jsme vykročili správným směrem.

Foto archiv knihovny 

(Pozn. red.: v. v. i. - veřejná výzkumná instituce.)