KATEŘINA SLUŠNÁ, advokátka > COUNSEL, Koutná&Slušná, advokátní kancelář v.o.s. 

Regulace činnosti knihoven

Dnešní příspěvek bude věnován tematice vzniku oprávnění činnosti knihoven. Zaměříme se na povinnost zápisu knihoven do obchodního rejstříku a také na situace, kdy je k provozování činností knihoven vyžadováno získání živnostenského oprávnění.

V první části se budeme zabývat zápisem knihoven do obchodního rejstříku. V souladu s ustanovením § 34 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění pozdějších předpisů se do obchodního rejstříku zapisují obchodní společnosti a družstva, zahraniční osoby, fyzické osoby, které jsou podnikateli a mají bydliště v České republice, a osoby, které podnikají na území České republiky, pokud o zápis požádají, a další osoby, stanoví-li povinnost jejich zápisu zvláštní právní předpis. Tento výčet subjektů povinných k zápisu do obchodního rejstříku je konečný, nelze jej tedy rozšiřovat ani zužovat nad zákonem stanovený rámec.

V případě knihoven se bude nejčastěji jednat o poslední případ, kdy v souladu s ust. § 27 odst. 10 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů se do obchodního rejstříku zapisují příspěvkové organizace, které byly zřízeny územními samosprávnými celky. Tyto příspěvkové organizace bývají v souladu s ust. § 27 odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů zřízeny pro takové činnosti v působnosti územních samosprávných celků, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu.

Lze tedy shrnout, že pokud knihovna je subjektem zahrnutým v příslušném taxativním výčtu v obchodním zákoníku, vždy by měla být zapsána v obchodním rejstříku. Návrh na zápis do obchodního rejstříku podává zřizovatel. Tento zápis však není konstitutivní, jak bude dále vysvětleno, neboť knihovny se zapisují až po svém vzniku stanoveném zřizovatelem.

V další části textu se zaměříme na činnosti knihoven resp. oprávnění knihoven takové činnosti realizovat. Pro zjednodušení se budeme věnovat pouze knihovnám - nekomerčním subjektům. Takové knihovny vznikají v souladu s ust. § 27 odst. 7 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů dnem stanoveným zřizovatelem v rozhodnutí o vzniku knihovny.

O vzniku vydá zřizovatel zřizovací listinu, která musí obsahovat: úplný název zřizovatele, je-li jím obec, uvede se také její zařazení do okresu, název, sídlo příspěvkové organizace a její identifikační číslo; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných příspěvkových organizací, vymezení hlavního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti, označení statutárních orgánů a způsob, jakým vystupují jménem organizace, vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává k hospodaření, vymezení práv, která organizaci umožní, aby se svěřeným majetkem mohla plnit hlavní účel k němuž byla zřízena. Zejména se uvedou práva a povinnosti spojené s jeho plným efektivním a ekonomicky účelným využitím, s péčí o jeho ochranu, rozvoj a zvelebení, podmínky pro jeho případnou další investiční výstavbu. Dále pravidla pro výrobu a prodej zboží, pokud jsou předmětem činnosti organizace, práva a povinnosti spojené s případným pronajímáním svěřeného majetku jiným subjektům a podobně, okruhy doplňkové činnosti navazující na hlavní účel příspěvkové organizace, kterou jí zřizovatel povolí k tomu, aby mohla lépe využívat všechny své hospodářské možnosti a odbornost svých zaměstnanců. Tato činnost nesmí narušovat plnění hlavního účelu organizace a sleduje se odděleně, a vymezení doby, na kterou je organizace zřízena.

Pokud jde o činnosti realizované knihovnou, rozlišuje zákon dva typy: tzv. činnosti hlavní, vycházející z účelu k němuž byla organizace resp. knihovna zřízena, a činnosti doplňkové, navazující na hlavní účel knihovny.

Podle § 3 odst. 3 písm. x) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ve znění pozdějších předpisů není živností činnost organizací zřízených podle zvláštních právních předpisů vykonávaná v souladu s účelem, pro nějž byly zřízeny, čímž se rozumí tzv. hlavní činnosti knihoven (příspěvkových organizací) uvedené ve zřizovací listině. K těmto činnostem tedy není vystavován živnostenský list.

Vedle činností hlavních, pro něž byla knihovna zřízena, je oprávněna vykonávat také doplňkovou činnost, která však musí podle § 27 odst. 2 písm. g) zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů naplňovat následující znaky: navazuje na hlavní účel příspěvkové organizace, je zřizovatelem povolena k tomu, aby příspěvková organizace mohla lépe využívat všechny své hospodářské možnosti a odbornost svých zaměstnanců, nesmí narušovat plnění hlavních účelů organizace a sleduje se odděleně.

Jak již bylo zmíněno výše, zřizovací listina by mimo jiné měla obsahovat okruhy zřizovatelem povolené doplňkové činnosti, čímž je dán základní rámec, v němž se musí výkon takové činnosti pohybovat. Tyto činnosti, na rozdíl od činností hlavních, však mohou podléhat úpravě živnostenského zákona. Knihovna, která hodlá takovou činnost vykonávat, je povinna řídit se při tom ustanoveními živnostenského zákona, tzn. vykonávat ji jako živnost za podmínek vztahujících se na právnické osoby.