Hlavní obsah stránky
Zuzana Helinsky odpovídá (nejen) ze Švédska
Dotaz: V dubnu loňského roku jste informovala naše čtenáře o připravovaném projektu samoobslužné knihovny ve Veberödu. Jak přijala švédská veřejnost tento projekt?
Odpověď: Provoz v knihovně bez personálu ve Veberödu byl zahájen 7. listopadu 2009. Veberöd je filiálka Lundské městské knihovny, leží v jižním Švédsku nedaleko Lundu a Malmö.
Knihovna má otevřeno s personálem a se službami v pondělí a v pátek od 10:00 do 17:00 hodin a v úterý, středu a ve čvrtek od 10:00 do 19:00 hodin. V knihovně pracuje pět knihovníků a díky nové technologii se mohla prodloužit otevírací doba o dalších 40 hodin týdně. Toto prodloužení se vztahuje zatím jen na večery, na soboty odpoledne a na neděle, v době, kdy knihovna byla zavřená. Knihovna se otevírá otiskem prstu, PIN kódem nebo knihovnickým průkazem.
Denní tisk a televize v celém Švédsku věnovaly otevření knihovny bez personálu velkou pozornost, vyšlo hodně pozitivních článků a reportáží. Sdělovací prostředky to tedy vidí jako vylepšení služeb a možnost pro obyvatele Veberödu půjčovat si a vracet knihy, používat internetové knihovnické služby každý den až do 10 hodin večer.
O to ostřejší a místy dokonce zděšená je reakce naší knihovnické komunity. Odborné časopisy, blogy, diskusní internetová fóra jsou denně plná názorů na veberödský projekt, protože:
a) Zákazníci, kteří chtějí používat knihovnu bez personálu se, musí extra zaregistrovat;
b) Ti, kteří chtějí používat knihovnu sami, nesmějí být mladší osmnácti let a děti musejí přijít v doprovodu rodičů. (Podle kritiků to vylučuje mládež, která by právě knihovnu potřebovala nejvíc.);
c) Celý projekt staví na důvěře k obyvatelům Veberödu a okolních vesnic. (Několik kolegů to chápe negativně jako elitářské myšlení, že obyvatelé Veberödu jsou jiní než všichni ostatní ve Švédsku.);
d) Jsou zde obavy o poslání knihovníků.(Je nebezpečí, že tento projekt by mohl ukázat, že knihovníci jsou potřeba méně a společnost ušetří peníze za jejich platy.)
e) Veberöd používá otisků prstů k identifikaci.
Celá problematika se dá shrnout do dvou názorových proudů: stoupenci, například lundští politici, personál knihovny ve Veberödu a ředitelka lundské knihovny projektu říkají více otevřená knihovna. Odpůrci ho nazývají knihovna bez knihovníků.
A jaké jsou zatím zkušenosti? Pro Kristinu Kjörning Vince, vedoucí filiálky ve Veberödu, bylo prvním překvapením, že nebylo možno použít videokamery tak, jak se plánovalo. „Nedostali jsme totiž povolení, ale zatím to vypadá, ze videokameru nebudeme potřebovat. Žádné strašidelné scénáře se totiž neodehrávají, zatím se nestalo vůbec nic negativního, opravdu vůbec nic! Zato pozitivní vliv měla určitě pozornost médií, a proto jsme zaregistrovali hodně nových zákazníků. Nejvíce mě těší, že jsou to většinou obyvatelé městečka ve věku mezi třiceti a čtyřiceti lety, kteří dříve moc knihovnu nepoužívali. Většina obyvatel dojíždí do práce do Malmö nebo do Lundu, a když se vraceli, byla knihovna vždy zavřená. Ti tedy reagují velice pozitivně. Z okolních přilehlých vesnic přicházejí lidé hlavně v sobotu odpoledne po sobotním nákupu. Knihovna je hodně využívána asi tak do devíti hodin večer, i když je otevřena každý den až do deseti.”
Kristina a její tým jsou také aktivní na svém blogu, kde informují o nových zkušenostech a průběžně o celém projektu. Všichni v knihovně doufají, že tento projekt je novinka, která zůstane a obyvatelé Veberödu budou mít možnost využívat svoji „více otevřenou knihovnu” i nadále.