ZDEŇKA BURŠÍKOVÁ> reditel@knih-kt.cz

Městská knihovna v Klatovech oslavila v minulém roce již 150. výročí své činnosti. Důležitým mezníkem byl pro knihovnu rok 1999, kdy se přestěhovala do zrekonstruovaných prostor bývalé jezuitské koleje. Tato skutečnost výrazně rozšířila možnosti knihovny, která tím získala 1300 m² užitné plochy, výstavní galerie a atraktivní společenský sál pro kulturní akce. Rozšířila se provozní doba knihovny a do všech oddělení byl zaveden elektronický výpůjční systém. Knihovna provozuje samostatný antikvariát. Díky příznivým podmínkám se klatovská knihovna postupně stala centrem milovníků kultury.

Vedle své standardní knihovnické činnosti pořádá výstavy v rámci projektu Sochy do barokní niky, kde vystavovalo již přes 30 autorů, v galerii představuje fotografie a výtvarné umění, k vý­stav­ní činnosti jsou využívány prostory celé knihovny. Ke knihovnicky tradičním aktivitám patří besedy se spisovateli a ilustrátory nebo křty nových knih. Knihovna nabídku rozšířila o cestopisné pořady, odborné přednášky, hudební pořady nebo např. i školení pro seniory a maminky na mateřské dovolené. Pro odbornou veřejnost pořádá konference a sympozia - Barokní jezuitské Klatovy, Balbínovská Miscellanea, Perla v hrubé kazajce, V ráji rea­listickém. Významnými partnery knihovny jsou např. Občanské sdružení Klatovské katakomby a o. s. Bartolomeo, ZUŠ J. Kličky v Klatovech a Dům dětí a mládeže, Pedagogická fakulta Západočeské univerzity v Plzni, Klub přátel Klatovska, Svaz tělesně postižených Šumava, Úřad práce a řada dalších.

Knihovna knihy nejen půjčuje, ale i vydává, kniha­mi (se) baví. Její publikační činnost je obsáhlá, vycházejí sborníky z konferencí a sympozií, jak už byla zmíněna Balbínovská Miscellanea, Perla v hrubé kazajce nebo V ráji realistickém. Proběhl již 21. ročník soutěže pro začínající autory Literár­ní Šumava, na letošní Literární Šumavě knihovnickéúčastníkům přiblížila zákulisí soutěže jedna z členek poroty, básnířka Helena Šlesingerová.

Znevýhodnění uživatelé knihovny mají „svoji“ studovnu, klatovská knihovna spolupracuje s Knihovnou a tiskárnou Karla Emanuela Macana v Praze a pravidelně doplňuje fond oddělení pro nevidomé a slabozraké. V knihovně se pořádají kurzy znakové řeči pro začátečníky i pokročilé, podporuje se individuální studium jazyků.

Nejvíce pořadů je určeno dětem. Jsou to besedy o knihách, besedy se spisovateli a ilustrátory, divadelní představení, literární a znalostní soutěže, exkurze a knihovnické lekce pro základní školy, školní družiny a dokonce i pro mateřinky. Knihovna pořádá soutěže ve čtení, zapojuje se stále více do celorepublikových projektů BMI, BMČ, Noc s Andersenem, Kamarádka knihovna, Den pro dětskou knihu, Celé Česko čte dětem. Týden knihoven má v Klatovech dokonce mezinárodní dosah, postupně byl věnován Indii, irské nebo bavorské kultuře. Jedna z poboček knihovny sídlí přímo v jedné z klatovských základních škol. Z místa, kde se půjčují knihy, se postupně stalo místo, kde děti tráví svůj volný čas.

Od roku 2010 má knihovna k dispozici moderní depozitář s pojízdným regálovým systémem, podařilo se realizovat novou datovou síť a zprovoznit server pro OPAC 2.0 s využitím grantového programu VISK 3.

Výkon regionálních funkcí na Klatovsku

Městská knihovna v Klatovech je od roku 2002 pověřenou knihovnou a spravuje 45 knihoven ve svém metodickém obvodu, z toho je 9 profesionálních. Na základě smlouvy o převedení regionálních služeb pro tyto knihovny zajišťuje:

• nákup a zpracování knihovního fondu podle zavedených standardů,

• budování výměnných fondů a zapůjčování knižních souborů,

• odbornou pomoc při revizi a aktualizaci knihovních fondů,

• poskytování průběžných konzultací a poradenskou činnost,

• pořádání odborných seminářů a porad pro pracovníky knihoven,

• pomoc při sestavování žádostí (projektů) o dotaci v grantových programech,

• pomoc při zpracování potřebné dokumentace (knihovní řád, zřizovací listina),

• zpracování statistických výkazů,

• jednání s městskými a obecními úřady o podmínkách poskytování knihovnických služeb v jednotlivých místech,

• zapracování nových knihovníků apod.

Poskytování regionálních služeb je z velké části pokryto dotací z prostředků Plzeňského kraje. Nejproblematičtějším byl rok 2005, kdy financování výkonu RF přešlo z ministerstva kultury na kraj. Každoročně se dařilo výši dotace dorovnávat, ale v posledních dvou letech, 2010 a 2011, došlo opět k většímu poklesu, což se v praxi projevilo zejména v omezení prostředků na nákup nových knih, který je ovšem pro knihovny stěžejní.

Třikrát ročně se konají porady profesionálních knihoven k otázkám nových trendů v knihovnictví, informacím o legislativních změnách, o účasti v celostátních akcích. Porady neprofesionálních knihoven se konají jedenkrát ročně, mají pracovní program, který je doplněn zpestřením v podobě semináře nebo exkurze.

Pověřená knihovna pomáhá knihovnám ve svém metodickém obvodu i jinak: odborným stanoviskem k rekonstrukci (jako to bylo v Janovicích nad Úhlavou a Nýrsku) nebo podporou účasti pracovníků na specializovaných seminářích. Vysílá pracovníky na odborné semináře, řadu jich ovšem také sama pořádá - ke jmenné katalogizaci nebo na téma Sluchově postižený čtenář ve vztahu k četbě, Zpracování informací a jejich uložení do paměti, kurzy trénování paměti s Janou Vejsadovou. Na některé vzdělávací akce jsou přizvány i knihovny z blízkého okruhu, např. z Horažďovic, ze Sušice, z Domažlic nebo z Přeštic. Každoročně připravujeme tematický zájezd věnovaný zajímavým knihovnám v republice (např. v roce 2010 byly navštíveny městské knihovny v Sedlčanech a v Benešově). Metodička MěK Klatovy je hodnotitelkou soutěže Vesnice roku a zasedá v celostátní komisi soutěže Knihovna roku.

Průběžně se vyhodnocuje připojení knihoven k vysokorychlostnímu internetu. Třiatřicet knihoven připojení má a využívá ho (z toho 26 bylo připojeno prostřednictvím PIK, dvě knihovny ještě na připojení čekají - Předslav, Zborovy). Čtyřiadvacet knihoven bylo vybaveno multifunkční PC sestavou z projektu SROP. Pět knihoven poskytuje informační služby s využitím internetu na detašovaném pracovišti, pět knihoven připojení z různých důvodů dosud nemá. Jedná se zejména o malý počet obyvatel v místě, převažující starší věkovou kategorii, nedostatek finančních prostředků obecních úřadů, blízkost Klatov, obavy z jeho nevyužití. Právě využití internetu v malých neprofesionálních knihovnách je nižší než se čekalo, pokud ho lidé skutečně potřebují, zařizují si připojení z vlast­ních prostředků. Pomoc knihovnám v této oblasti se týká např. i pomoci s nákupem nezbytného hardwaru i softwaru, konzultací a spolupráce při tvorbě webových stránek nebo zřízení elektronické adresy, zaškolení knihovníků k novým činnostem, pomoc při instalaci nových programů.

Je příjemné konstatovat, že pozitiva převažují. Dotace na regionální funkce se všemi omezeními představuje nesporný přínos. Daří se zajišťovat průběžný nákup knih a jejich zpracování, tvorbu výměnných souborů a jejich cirkulaci. Realizovalo se připojení knihoven k internetové síti prostřednictvím Projektu internetizace knihoven (PIK) ministerstva informatiky, knihovny byly vybaveny moderní výpočetní technikou z projektu Internetizace knihoven Plzeňského kraje(SROP). U řady knihoven se podařilo zajistit a udržet rozšíření provozní doby. Díky dalším projektům podporujeme infor-mač­ní vzdělávání pracovníků knihoven a rozšiřujeme možnosti využití klasických i moderních informačních zdrojů.

A negativa? Víme o nich a snažíme se je po­stupně řešit.

A na závěr samozřejmě pozvání: Přijďte se podívat do naší knihovny nebo alespoň navštivte naši webovou stránku www.knih-kt.cz.

Foto archiv knihovny