Hlavní obsah stránky
Višegrádská digitální parlamentní knihovna +
KAREL SOSNA > Sosna@psp.cz
Nástup internetu a následné posílení dostupnosti informací v současnosti znamená mimo jiné, že některé knihovny začínají usilovně bojovat o zachování své konkurenceschopnosti. Jejich úloha zprostředkovatelů informací slábne, očekávání uživatelů rostou a objevují se stále nové technologie jako například Web 2.0, elektronické knihy, digitalizace a archivace digitálního obsahu. Na druhé straně nové technologie a přístupy přinášejí knihovnám potenciál sloužit klientům mnohem efektivněji a rychleji bez ohledu na to, kde se oba subjekty právě nacházejí. Je třeba si zejména uvědomit, že přichází stále více čtenářů, kteří si již nepamatují svět bez on-line 24/7 služeb a upřednostňují nové způsoby komunikace při zveřejňování a přijímání informací. Novou oblastí činnosti se tak pro mnoho parlamentních knihoven stává podpora parlamentu při moderní komunikaci s občany. Jednou z nejúčinnějších metod této podpory je posilování vztahu mezi parlamentem a občanskou společností vytvářením historické paměti pomocí digitalizace parlamentních dokumentů a jejich on-line zpřístupňováním.
Mnohé aspekty tohoto velkého komplexu problémů byly projednávány během konference Evropského centra pro parlamentní výzkum a dokumentaci (ECPRD) ve Vídni v květnu roku 2008. Přes 70 zástupců parlamentů nejen z Evropy, ale rovněž z asijských zemí a Spojených států amerických zde pod hlavním motem Parlamentní knihovny - sdílení znalostí diskutovalo nejenom například o využití statistických údajů z knihoven a analytických středisek v jednotlivých parlamentech a digitalizaci parlamentních dokumentů, ale i - a to hlavně - o možnostech mezinárodní spolupráce parlamentních knihoven a dalších odborných parlamentních pracovišť a přínosech této spolupráce pro jednotlivé národní parlamenty a společnosti. Velkou diskusi a zájem mezi účastní-ky vzbudily také projekty Digitální knihovna České sněmy(http://www.psp.cz/eknih/snemy/) a Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna(http://www.psp.cz/eknih/). Oba úspěšné projekty poskytují veřejnosti snadný přístup k parlamentním dokumentům hluboko do minulosti - v prvním případě až do 11. století. Jejich význam spočívá rovněž v tom, že vytvářejí alternativu k vlastním tištěným pramenům, a tím chrání informace pro případ neočekávaných událostí a zároveň brání originální dokument před opotřebením způsobeným častým studiem. V neposlední řadě pak díky jim stoupla prestiž obou parlamentů mezi odbornou veřejností, které nesmírně vyhovuje usnadněný přístup ke studiu parlamentních dokumentů. Na projektu Společné česko-slovenské digitální parlamentní knihovny se navíc ukázalo, jak s mezinárodní spoluprací a společným zpřístupněním dokumentů geometricky narůstá návštěvnost a využívání digitální knihovny. Jaké další kroky při konstituování Višegrádské digitální parlamentní knihovny + se odehrávaly?
V prosinci roku 2008 se z iniciativy maďarské parlamentní knihovny konala v Budapešti konference knihoven a výzkumných služeb parlamentů Višegrádské čtyřky (dále jen V4) - Česka, Maďarska, Slovenska a Polska, která reagovala na výzvu předsedů parlamentů zmíněných zemí po užší vzájemné spolupráci. Přijatá deklarace ředitelů parlamentních informačních služeb zahrnuje spolupráci v oblastech vydávání společných publikací, překladů informačních produktů, například analytických a komparativních materiálů, do anglického jazyka, využívání thesauru EUROVOC při zpracování parlamentních dokumentů, výměny zkušeností o metodách zpracování analyticko--informačních materiálů a pravidelné komunikace informačních specialistů, společných žádostí o případné granty v rámci višegrádské spolupráce a další. Do této společné deklarace byl zahrnut i návrh projektu Višegrádské digitální parlamentní knihovny, který by rozšířil od roku 2002 trvající úspěšnou spolupráci při digitalizaci a zpřístupňování historických i současných parlamentních dokumentů v rámci Společné česko-slovenské digitální parlamentní knihovny o další země.
V říjnu roku 2009 proběhl po sérii několika „diplomatických“ jednání v Praze seminář ředitelů parlamentních knihoven zemí V4 věnovaný již Višegrádské digitální parlamentní knihovně samotné. Po prezentaci dosavadních procesů a výsledků digitalizace parlamentních písemností a stávajících přístupů k digitálním sbírkám v rámci zúčastněných parlamentních knihoven se diskutovalo o možných praktických způsobech spolupráce při digitalizaci parlamentních dokumentů a technických aspektech možných podob digitální parlamentní knihovny zemí V4. Výsledkem bylo zásadní rozhodnutí projekt uskutečnit a za tímto účelem vytvořit mezinárodní redakční radu projektu.
V březnu roku 2010 následovalo další setkání pracovníků parlamentních knihoven a výzkumně-analytických služeb zemí V4 v Budapešti věnované zejména diskusím a výměně zkušeností ve vztahu k roli a praktickým úkolům národních parlamentů v době předsednictví země v Evropské unii. V jeho rámci se také uskutečnilo první zasedání redakční rady Višegrádské digitální parlamentní knihovny ve složení Igor Václavík z České republiky, Przemysław Bielecki z Polska, Eva Maláčková ze Slovenska a Ida Kelemen z Maďarska. Během jednání se k projektu prostřednictvím ředitelky rakouské parlamentní knihovny Elisabeth Dietrich-Schultz připojilo i Rakousko. Redakční rada rozhodla o pokračování projektu v rozšířeném formátu o Rakousko s tím, že vznikl projekt Višegrádská digitální parlamentní knihovna + a ředitelka rakouské knihovny se stala řádným členem redakční rady. Předsedou redakční rady se stal Igor Václavík. Bylo rozhodnuto, že zasedání redakční rady se budou konat minimál-ně jednou ročně, případně podle potřeby, a že příští schůzka se uskuteční na podzim téhož roku v Bratislavě. Zúčastněné strany vyjádřily vůli pokračovat v rozšiřování anglických mutací webových stránek vlastních digitálních knihoven až do úrovně originálního dokumentu a zároveň spolupracovat na jednotném vícejazyčném slovníku parlamentní terminologie na základě již vytvořeného čtyřjazyčného polského zdroje.
Na další schůzce redakční rady projektu v září 2010 v Bratislavě (Častá-Papiernička) představila česká strana grafický návrh společného portálu Višegrádské digitální parlamentní knihovny +, který účastníci schválili a Praha byla pověřena jeho vytvořením a zároveň i registrací jeho internetové domény www.v4dplplus.eu včetně zaplacení registračního poplatku. Bylo potvrzeno, že portál bude fungovat - až na originální dokumenty - v anglickém jazyce a jednotlivé strany se zavázaly vyhotovit a české straně předat v dohodnutých termínech a jednotné podobě stručné informace o svých parlamentech a linky na do-movské stránky svých digitálních knihoven. Původní originální dokumenty pak budou zpřístupněny v nejvhodnější a nejlépe srozumitelné časové struktuře podle jednotlivých volebních období. O polském čtyřjazyčném slovníku (A, N, F, PL) parlamentní terminologie bylo dohodnuto, že bude polskou stranou v elektronické verzi poskytnut všem zúčastněným zemím, které ho přeloží do svých národních jazyků, a tím vznikne významná pomůcka pro usnadnění orientace v dokumentech jednotlivých zemí. Redakční rada také rozhodla přizvat k oficiální spolupráci na projektu i Slovinsko.
Na druhou polovinu roku 2011 se plánuje schůzka redakční rady v Praze, na které se kriticky vyhodnotí celkový stav projektu a posoudí možnost jeho praktického zpřístupnění široké veřejnosti. K 20. červnu 2011 (datum odevzdání tohoto příspěvku) byla dohodnutá struktura projektu Višegrádská digitální parlamentní knihovna + jako společného portálu zemí V4 a Rakouska (Slovinsko přislíbilo připojit se k projektu později) pro jednotný přístup k národním historickým i současným parlamentním materiálům naplněna takto:
Rakousko:
- současný parlament - struktura, komory, funkce, ústavní systém,
- historie parlamentarismu,
- text ústavy,
- jednací řády obou komor,
- přístup do digitální knihovny (připravuje se),
- přístup k dokumentům z 19. století v sedmi jazykových mutacích (připravuje se).
Česká republika:
- současný parlament - struktura, komory, funkce, ústavní systém,
- historie parlamentarismu,
- text ústavy,
- jednací řády obou komor,
- přístup do digitální knihovny - parlamentní dokumenty od poloviny 19. století a historické dokumenty počátků sněmovnictví až do 11. století.
Maďarsko:
- současný parlament - struktura, funkce, ústavní systém,
- historie parlamentarismu,
- text ústavy,
- jednací řád,
- přístup do digitální knihovny - parlamentní dokumenty od poloviny 19. století.
Polsko:
- současný parlament - struktura, funkce, ústavní systém,
- historie parlamentarismu,
- text ústavy,
- jednací řády Sejmu a Senátu,
- přístup do digitální knihovny - parlamentní dokumenty z období 2. Polské republiky 1919-1939.
Slovensko:
- současný parlament - struktura, funkce, ústavní systém,
- historie parlamentarismu,
- text ústavy,
- jednací řád,
- přístup do digitální knihovny (zatím jen přes slovenské rozhraní) - parlamentní dokumenty od poloviny 19. století.
Závěrem bych rád zdůraznil, že v případě představené Višegrádské digitální knihovny + se jedná i v mezinárodním srovnání o naprosto ojedinělý projekt. Ještě nikdy a nikde se nerozhodlo tolik národních parlamentů zpřístupnit světové veřejnosti své dokumenty takovýmto komparativním, absolutně transparentním a historicky univerzálním způsobem. V každé společnosti a kultuře, tedy i té parlamentní, se sváří dvě tendence - jedna ženoucí se dopředu a druhá, která tento pohyb zpomaluje, uchovává to, co zastarává, ale současně ukotvuje nové do historického kontextu. Oba směry jsou vzájemně potřebné s různým akcentem v různých vývojových peripetiích a také konkrétních případech. Višegrádská digitální parlamentní knihovna je originálním příkladem praktického vyjádření těchto tendencí v oblasti moderního středoevropského parlamentarismu.
(Příspěvek je rozšířenou a aktualizovanou verzí stejnojmenné prezentace na konferenci INFOS 2011.)