JAROSLAV CÍSAŘ > jaroslav.cisar@mlp.cz  

„Praha - město literatury? Co to je? K čemu je to dobré? Další akce pro akci? Přinese mi to něco?“ To jsou nejčastější dotazy, se kterými jsem se již setkal několikrát, a předpokládám, že i další členové koordinačního a realizačního týmu, kteří na projektu pracují. Rozpleťme tedy pro nezasvěcené a zájemce, o co se vlastně jedná.

Na některé z těchto otázek naleznete sice odpověď na webu Městské knihovny v Praze (www.mlp.cz/Projekty), od srpna 2011 se všech­ny aktuality a informace o dění v rámci této akce postupně publikují na samostatném webu projektu www.prahamestoliteratury.cz, ale já se v tomto příspěvku pokusím pro stále tápající soustředit na základní informace. Jednak je opakování matkou moudrosti, jednak není v Česku zase tak běžné, aby se na široce koncipovanou akci, propagující literaturu, literární tvorbu, knihy, čtení a vůbec knižní kulturu, poskytly prostředky z veřejných rozpočtů. Sice ne tak velkory­sé, jako tomu bylo třeba v případě Prahy olympijské, ale nelze ani tvrdit, že by byly zanedbatelné. Za projektem je zřetelná snaha hlavního města podpořit rozvoj literárního života v Praze. Navíc byla hlavním koordinátorem a hybate-lem projektu jmenována knihovna, konkrétně Měst­ská knihovna v Praze (dále jen MKP).

UNESCO a jeho síť kreativních měst

Z iniciativy UNESCO bylo v říjnu 2004 zahájeno vytváření sítě kreativních měst s cílem „napomoci rozvinout kreativní, sociální a ekonomický potenciál dílčích kulturních odvětví a posílit kulturní rozmanitost“. Tato síť má v současnosti už 29 členů. Kromě historického a kulturního bohatství tak mohou města prostřednictvím sedmi vytipovaných oblastí - vedle literatury sem patří také design, hudba, gastronomie, film, média, lidové umění a ře­mes­la - posílit vlastní identitu v sektoru, ve kterém se mohou více profilovat a který je pro město charakteristický, dává mu přidanou hodnotu a je následováníhodným příkladem pro ostatní. V 16 zemích po celém světě jsou už také rozeseta střediska (v některých více než jedno, což platí např. pro Velkou Británii, USA nebo Čínu) pro kreativní průmysl. Nám nejblíže je to v Rakousku.

Titul kreativního města literatury od té doby získala následující města: Edinburgh (říjen 2004), Melbourne (srpen 2008), Iowa City (listopad 2008), Dublin (červenec 2010). Až do srpna 2011 platilo, že to byla pouze města z anglosaské kulturní oblasti. Druhého srpna byl však Reykjavíku udělen titul kreativního města literatury UNESCO jako pátému městu v pořadí. Pokud by tento prestižní titul získala Praha, stala by se prvním takto oceněným slovanským městem. Získaný prestižní titul se uděluje nastálo, a tím se zásadně odlišuje od titulu „město kultury“, které má platnost pouze jeden rok. Ocenění kreativním městem literatury UNESCO může být odebráno pouze v případě závažného porušení podmínek a změn působení daného města v dané kulturní oblasti.

Co bylo na začátku?

V květnu 2009, konkrétně 15. 5., se z iniciativy a v prostorách Českých center (dále jen ČC), organizace Ministerstva zahraničních věcí ČR, konala minikonference s jasnozřivým názvem Praha - kreativní město literatury. Navazovala na úspěšný projekt Noc literatury, který organizují ČC již od roku 2007 na různých místech Prahy se záměrem, aby došlo k zapojení Prahy a České republiky do dialogu a aktivit pořádaných v rámci EU. Cílem minikonference bylo zahájení diskuse o výhodách spolupráce mezi různými oblastmi, které spadají do oblasti literatury a tento prostor definují. Zároveň byl program sestaven tak, aby účastníci získali informace a poučení i od zahraničních kolegů, kteří organizují literární život v evropských městech pod hlavičkou UNESCO a jím udělovaným prestižním a čestným titulem kreativní město literatury UNESCO.

Vedle české zástupkyně z Pražského literárního domu autorů německého jazyka, jeho ředitelky Lucie Černohousové a ředitelky spo­lečnosti ProCulture Marty Smolíkové, která ho­­vořila o síti kreativních měst a literatuře, se tak pozornost přítomných soustředila především na příspěvek Ali Bowdenové, ředitelky Edinburgh UNESCO - City of Literatury Trust. Právě Edinburgh, kde od počátku 80. let minulého století pořádají zajímavý a dnes už věhlasný literární festival, se stal v roce 2004 prvním nositelem čestného titulu kreativní město literatury UNESCO.

Nápad na úrodné půdě

Některé účastníky po vyslechnutí referátu A. Bow­denové napadlo, že něco podobného by slušelo i Praze, neboť na světě jen těžko nalez­nete další město, v jehož dějinách i přítomnosti hraje literatura tak důležitou úlohu. Pra­ha je už po staletí také přirozeným centrem české knižní kultury. Literatura se zde na každém kroku prolíná s divadlem, filmem, hudbou a výtvarným uměním, existuje zde hustá síť kulturních institucí. Je to město inspirující literární tvůrce domácí i zahraniční. K uskutečně­ní nápadu, aby se také Praha ucházela o získání prestižního titulu kreativního města lite­ratury UNESCO, všichni zainteresovaní přistoupili neprodleně.

Už na 9. června byla svolána schůzka do MKP. Pro úplnost a historickou přesnost zde uvedu, které instituce byly svými zástupci těmi „hybateli“ projektu. Bylo jich devět, resp. jedenáct, protože některé osoby zastupovaly dvě instituce (pořadí odpovídá zápisu z této schůz­ky): ČC, Svět knihy/Svaz českých knihkupců a nakladatelů, Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR/Národní knihovna ČR, MKP, ProCulture, Institut umění - Divadelní ústav, Ministerstvo kultury ČR, Pražský literární dům autorů německého jazyka a Český rozhlas.

Helena Kovaříková z ČC přednesla v deseti bodech argumenty, proč by se Praha měla uchá­zet o získání titulu kreativního města literatury: její literární dědictví, je evropskou kulturní křižovatkou s řadou kulturních institucí, koná se zde řada akcí s vazbou na knižní kulturu, je centrem vzdělanosti, inspirací pro literární tvůrce, kvalita knižní produkce je českou tradicí, literatura se zde v podobě samizdatu stala politickým nástrojem boje za svobodu, existuje zde tradičně vysoká úroveň dětské literatury, literární kavárny a hospody se nezřídka stávaly centrem kulturního a literárního dění, v neposlední řadě se spisovatel Václav Havel stal po změně politicko-ekonomických poměrů prezidentem země. Všichni přítomní zároveň považovali účast MKP při přípravě projektu za velmi důležitou, protože se jedná o páteřní a nezávislou organizaci v oblasti literatury a knižní kultury v Praze.

Během léta a začátkem podzimu 2009 se uskutečnilo ještě několik pracovních schůzek, které vyústily jednak ve zpracování memoran­da (přerostlo posléze ve zpracování důvodové zprávy pro Radu hl. m. Prahy), jednak k rozhodnutí, aby přílohu k přihlášce do UNESCO tvořila publikace o literární Praze a literárním dění v jejích kulisách, její kulturní rozmanitosti a inspirativnosti, roli centra vzdělanosti i o tom, jak se v Praze literatura a knihy nezřídka stávaly prostředkem boje za svobodu.

Sepsáním knihy byl pověřen publicista Pavel Mandys, mj. iniciátor a organizátor populárních výročních knižních cen Magnesia Litera. Do konce roku 2009 se počet zapojených institucí a organizací zvýšil na sedmnáct, i když s rozdílným přístupem a aktivitou v zapojení do práce. Podpis memoranda se stal základem přistoupení nových subjektů k projektu. Jejich počet se v polovině roku 2011 ustálil na devatenácti.

Podklady pro rozhodnutí hl. m. Prahy

Důvodová zpráva se v úvodu odvolává na ini­ciativu UNESCO, které začalo od roku 2004 v celkem sedmi odvětvích kultury vytvářet síť kreativních měst (The Creative Cities Network). Zástupci odborné veřejnosti z řady institucí působících v oblasti literatury a knižní kultury v textu vyslovují přesvědčení, že „Praha jako evropská křižovatka kultury a vzdělanosti vždy byla a je aktivní platformou literárního dění. Město s bohatou literární tradicí, které se stalo nevyčerpatelným zdrojem inspirace pro spisovatele domácí i zahraniční, je nejen sídlem nejstaršího centra vzdělanosti v zemi, ale také domovem předních literárních institucí, kniho­ven, širokého spektra nakladatelství a knihkupectví“.

Dále materiál obsahuje soupis sedmnácti partnerských institucí, které reprezentují unikátní spojení veřejnoprávní (státní i samospráv­né), neziskové a komerční sféry za účelem dosažení společného cíle, i tehdy předpokládaný harmonogram postupu prací na jednotlivých dílčích dokumentech. I když se realita oproti předpokladům zpozdila přibližně o rok, přesto se práce na přípravě přihlášky, zmapování minulosti, současnosti i výhledech literárního života Prahy, medializaci projektu a zdůraznění aspektů podpory kulturního dědictví v oblasti literatury v intencích nastíněných základních kontur dodržují.

Součástí materiálu je rovněž realisticky na­vržený roční rozpočet projektu ve výši 4,25 mil. korun, který zahrnuje organizaci a admini­stra­ci projektu, náklady na podání přihlášky do UNESCO, průzkumy a sběr dat, vydání reprezentační publikace v českém a anglickém jazyce, uspořádání odborné konference, webovou prezentaci, propagační kampaň apod. Zástupci zapojených institucí doporučili Odboru kultu­ry, památkové péče a cestovního ruchu Magistrá­tu hl. m. Prahy, aby jako koordinátora projektu navrhl Radě hl. m. Prahy Městskou knihovnu. MKP je nejen městem zřizovanou příspěvkovou organizací, ale zejména uznávanou institucí a garantem, který bude na požadované úrovni zajišťovat potřebné úkoly a projekty. Je také zřejmé, že zainteresované instituce, které budou do projektu vkládat výsledky své práce, jsou ochotny je poskytnout jen hlavnímu měs­tu, a to právě prostřednictvím MKP.

Předložený návrh projednalo Zastupitelstvo hl. m. Prahy, a to 4. 11. 2009 výbor pro kulturu a volný čas a 4. 2. 2010 zahraniční výbor. Rada hl. m. Prahy pak návrh odsouhlasila s tím, že dne 16. 3. 2010 schválila pro MKP zvýšení neinvestičního příspěvku o 400 000 Kč na úhra­du nákladů spojených s přípravou přihlášky, ale rovněž na zpracování průzkumu o četbě a čtenářích v Praze. Rada doporučila přesunout další hlavní rozpočtové položky projektu do roku 2011. Ty byly posléze i v navrhované výši schváleny. Hlavní objem prací, souvisejících s přípravou přihlášky, se tak přesunul do letošního roku.

Přípravné práce

Po přidělení potřebných prostředků do rozpočtu MKP začaly práce na přípravě projektu Praha - město literatury zvláště v roce 2011 akcelerovat. To už se pracovních schůzek pravi­del­ně zúčastňovali jak zástupce Magistrátu hl. m. Prahy, tak zástupce oddělení pro UNESCO na Ministerstvu kultury ČR. Do léta 2011 proběhlo celkem dvanáct koordinačních setkání a na dalších sedmi schůzkách se sešla úzká pracovní skupina, jež čítá zhruba osm členů.

Završením práce tohoto týmu bude podání přihlášky do UNESCO, aby se Praha mohla zapojit do sítě kreativních měst UNESCO a být nositelem čestného titulu kreativní město literatury UNESCO. Tak by došlo k potvrzení již fakticky existujícího stavu. Je však stále zřejmější, že dosah a hloubka dané iniciativy má i širší platnost. Při absenci kampaně na podporu knih a čtení v ČR na centrální úrovni není nutně primárním cílem získání tohoto titulu, ale zejména pozvednutí prestiže literární tvorby, literatury, knih a knižní kultury v nejširším slova smyslu, její navrácení do povědomí nejširší kulturní veřejnosti a po vzoru některých zemí za našimi hranicemi i permanentní aktivity s vazbou na tuto oblast kultury. Praha se tak v tomto směru může v naší zemi stát modelovým městem. O tom, že to není zcela od reality odtržená představa, svědčí skutečnost, že zájem o zapojení do projektu už projevilo i jedno nakladatelství z Brna! „Iniciační schůz­ky“ 29. 6. v prostorách MKP, kde byl projekt poprvé komplexněji představen odborné veřejnosti (autoři, nakladatelé, knihkupci, knihovníci), se zúčastnili zástupci patnácti nových subjektů.

V té době bylo rovněž rozhodnuto o tom, že přílohou přihlášky - mimochodem podle požadavků UNESCO má na 50-80 stranách obsahovat mj. nejen údaje a popis průběhu přípravy projektu, ale i obecná data o infrastruktuře a kulturní infrastruktuře města, jeho multi­kulturním profilu, fakta a údaje o populaci, ekonomických ukazatelích, šíření a propagaci kultury, představení knižního oboru, systému vzdělávání i program plánovaných partnerských aktivit veřejného a soukromého sektoru a rovněž mezinárodní spolupráci - bude vedle již zmiňované knihy i faktografický přehled o knižní kultuře na území Prahy.

Reprezentativní publikace bude vydána v anglické a české verzi. Stane se nejen přílohou k přihlášce a jakýmsi jejím „advokátem“, ale bude využita k propagačním účelům Magistrátu hl. m. Prahy, partnerských organizací, knihoven; omezená část nákladu by se měla dostat i do knihkupectví. Shromážděné údaje pro faktografickou přílohu naleznou uplatnění i na webu Prahy - města literatury a budou neustále aktualizovány.

Jen pro představu o záběru a rozsahu těchto údajů (v pracovní verzi jsou rozčleněny do 20 oddílů): od profesních organizací se vztahem k literatuře a knižní kultuře přes vydavatelství neperiodických publikací, knihkupectví, antikvariáty a knihovny až po pořádané akce, vydávaná literární, knižní a knihovnická periodika v tištěné i elektronické podobě a sochy a pamětní desky věnované literárním tvůrcům nebo se vztahem k oblasti knižní kultury. V roce 2010 vydalo téměř 700 vydavatelských firem se sídlem v Praze alespoň jeden knižní titul, samotná MKP připraví za rok přibližně 5000 akcí, výběrově byly podchyceny údaje o více než 200 knihovnách různých typů, které v Pra­ze fungují.

Grafická a mediální podoba projektu

Na konci května a v polovině června proběhla výběrová řízení na veřejné zakázky pro grafic­ké práce (logo, plakáty, podoba webu, propagační předměty, tiskové materiály, ztvárnění příloh k přihlášce apod.) i mediální agenturu, která v ulicích Prahy připraví prezentaci a propagaci projektu. Odborné komise pak 30. 5. vybraly profesionální grafické studio Dynamo Design (autorem návrhu loga je Libor Jelínek) a 17. 6. mediální agenturu Loosers. Bez­pro­-s­tředně po oficiálním vyhlášení výsledků těch­to výběrových řízení se začalo i s přípravou registrace autorsko-právní ochrany - v grafic­ké i slovní podobě - loga a názvu kampaně. Bude rovněž vydán manuál pro použití loga.

V srpnu 2011 tak mohla být odstartována masová propagace projektu, jejíž první fáze skončí na konci roku. Od 9. 8. se tak v pražských ulicích objevily první plakáty s literárními texty v lokalitách, kde čeští i zahraniční autoři žili a působili nebo jejichž díla souvisejí s danými místy. V srpnu také došlo ke zprovoznění webové stránky (http://www.prahamestoliteratury.cz/), kde zájemci postupně naleznou potřebné informace o kampani, konaných i připravovaných akcích i aktuální údaje o knižním oboru v Praze. Počítá se, že web bude fungovat v česko-anglické verzi.

Návštěvníci i obyvatelé města se ještě do konce roku mohou těšit na další aktivity související s projektem: literární stezky věnované známým autorům i dílům, „čtoucí pomníky“ (pomníky osobností s nainstalovanými kniha­mi), na „mluvící stromy a koše“ (zvukové reprodukce textů literárních děl, které budou zaznívat na různých místech města); formou interaktivního čtení a psaní budou využity i možnosti internetu. Ve spolupráci s Ústavem pro českou literaturu AV ČR vznikne digitální literární mapa Prahy, do které budou zájemci moci nahlížet třeba i prostřednictvím svého mobilu. Je třeba zdůraznit, že všechny dílčí kroky kampaně i celého projektu vycházejí z již existujícího bohatého a různorodého života literární Prahy.

Mezinárodní konference

Za jeden z prvních mezníků projektu lze považovat mezinárodní konferenci s názvem Praha - kreativní město literatury UNESCO, která proběhla 12. 5. 2011 pod záštitou primátora hl. m. Praha Bohuslava Svobody v jeho rezidenci na Mariánském náměstí. Účastníci byli seznámeni ředitelem MKP Tomášem Řehákem s projektem a s dosavadními výsledky práce realizačního týmu, Pavel Mandys představil obsah publikace o literární Praze.

O zkušenostech s propagací literatury a podpory literatury, knih a čtení se podělila také Lorrain Fannin z Edinburghu, města, které čest­ný titul získalo jako první. Jane Alger vystoupila jako představitelka města Dublinu, které bylo v době konání konference naopak posledním nositelem tohoto čestného ocenění. Sigrid Bousset referovala o literárním festivalu Passa Porta, který se koná v Bruselu, a Sergio Dogliani o knihovnickém programu Bow Idea Stores pro práci s národnostními menšinami v Londýně.

O aktuálnosti a přitažlivosti daného tématu mezi českou kulturní veřejností svědčila i následná, nebývale živá diskuse.

Záměry, cíle, vize a benefity

Koordinační i realizační tým, složený ze zástupců České komise pro UNESCO, Magistrátu hl. m. Prahy, ČC, společnosti Svět knihy a Festivalu spisovatelů Praha, profesních or­ganizací spisovatelů, nakladatelů, knihkupců a knihovníků a v neposlední řadě MKP, si vytkl za cíl představit Prahu jako centrum knižní kultury s multikulturními kořeny, místo literár­ní inspirace s bohatou tradicí, sídlo mnoha kulturních a vzdělávacích institucí, producentů i prodejců knih, místo konání a organizování řady akcí s vazbou na oblast knižní kultury a knihovnictví v tuzemském i mezinárodním měřítku. Vytvářený systém na podporu a propagaci knižní kultury v rámci projektu Praha - město literatury bez ohledu na to, zda hlavní město titul získá, či ne, by se po vzoru zahraničí mohl stát i podnětem pro vznik nového specializovaného kulturního centra pro oblast pražské knižní kultury. Mohl by posloužit i jako inspirace a model pro další místa v ČR. Před­pokládá se, že kampaň povede také k posílení literární vzdělanosti obyvatel Prahy. Prostřed­ky vynaložené na projekt je totiž nutné chápat jako investice do zlepšování života obyvatel města a k posilování jejich pozitivního vztahu k němu. Rovněž se očekává, že dojde k zintenzivnění zahraniční spolupráce v oblasti knižní kultury.

Praha je bezesporu městem literatury a přirozeným centrem české knižní kultury; projekt usiluje o zvýraznění a systematizaci tohoto faktoru, o jednotnou a masivní propagaci akcí souvisejících s knižní kulturou, o její zviditelnění mezi nejširší veřejností jako přirozené a nedílné součásti kulturního života každého obyvatele i návštěvníka hlavního města. Koncepční východiska vize projektu, tj. cíle, kterých chce dosáhnout, kategorizace subjektů i objektů zaměření, vazby k jednotlivým tema­tickým oblastem, které definují knižní obor v nejširším slova smyslu, aktivní i pasivní pro­-s­tředky prezentace a propagace, počítají s širokým instrumentariem naplňování projektu i dopadem na různé věkové a sociální skupiny.

Na mnohokrát vznesenou otázku, co přinese získání čestného titulu městu, a jak z toho mohou profitovat zapojení partneři, lze odpovědět shrnutím zkušeností z měst, která jsou již jeho nositelem. Jedná se především o následující benefity:

• mezinárodní uznání pro prezentované spisovatele, vydavatele, překladatele a další tvůrce i osoby působící v knižním oboru;

• spolupráce a možnosti vzdělávání prostřednictvím jasně definovaných a ověřených literárních projektů;

• komerční přínos představením širšímu publiku a otevírání dveří sponzorům;

• výchova ke čtenářství;

• posílení kulturní identity a mezikulturního dialogu;

• uznání od občanů a posílení jejich sounáležitosti;

• respekt v odborných kruzích i na mezinárodní úrovni;

• dialog a výměna kontaktů, výměna a sdílení informací a zkušeností;

• nové dimenze v propagaci města;

• propojování dosud atomizovaných aktivit;

• posílení investic do oblastí literární tvorby a vydávání knih;

• zviditelnění literárního sektoru;

• větší přístupnost literatury a dopad na rozvoj trhu;

• zvýšení kulturního potenciálu města včetně rozvoje kulturního turismu;

• přidaná politická, ekonomická, sociální a umělecká hodnota.

Finále

Rada hlavního města Prahy by měla projednat text přihlášky na přelomu let 2011/2012. Podle propozic UNESCO je bezpodmínečně nutná podpora ze strany primátora města i příslušné Národní komise pro UNESCO. Dosavadní pr­ů­běh přípravy projektu a s tím související aktivity svědčí o tom, že to je již splněná podmínka. Všichni partneři projektu a jeho příznivci věří, že podle rozhodnutí odborníků UNESCO (žádost posuzují experti z národních vládních organizací a poté podávají doporučení generálnímu řediteli UNESCO, zda je kandidatura daného města akceptovatelná) Praha tento titul získá jako šesté město na světě a první ze slovanské kulturní oblasti. Již teď však lze konstatovat, že zatím vyhrávají všichni: hlavní město Praha, literatura a knižní kultura, lidé kolem knih, knihy samotné, čtenáři i tvůrci…

Foto archiv MKP