VĚRA KRAJÍČKOVÁ

Obec Bašť a její komunitní knihovna

Bašť je nevelká obec, ležící deset kilometrů severně od Prahy. Takových je určitě více. Vzhledem k blízkosti hlavního města zde dochází k roz­sáh­lé výstavbě. Takových je ale také více. Ptáte se, čím je Bašť výjimeč­ná? Otevřela novou knihov­nu.

V době, kdy jsou rozpočty obcí napjaté a leckteré knihovny se potýkají se snížením rozpočtu. V době, kdy Středočeský kraj snížil příspěvek na vykonávání regionálních funk­cí, jejichž cílem je zkvalitnění práce veřejných knihoven v malých obcích, na čtvrtinu částky roku 2009. V době, kdy se ze všech stran ozývá - kultura nevydělává, musí se uskrovnit, peníze nejsou. V této době se najde obec, která nejen, že neomezuje peníze na nákup knih a dalších knihovních dokumentů, nesnaží se ušetřit za každou cenu, ale vybuduje multifunkční knihovnu s novým vybavením.

Zastupitelstvo obce se v roce 2009 rozhodlo adaptovat budovu bývalé­ho skladu na víceúčelové centrum s knihovnou. Vzhledem k zamítnutí dvou žádostí o dotace byla rekonstrukce nevyhovujícího objektu hrazena zcela z rozpočtu obce. Práce byly zahájeny na podzim roku 2010 a v březnu 2011, měsíci knih a čtenářů, byla slavnostně otevřena Obec­ní knihovna Bašť.

Ptáte se, co má s touto knihovnou společného Knihovna Eduarda Petiš­ky v Brandýse nad Labem - Staré Boleslavi? Cílem zastupitelů obce Bašť bylo vybudovat opravdu moder­ní knihovnu, která bude plnit funkci knihovny komunitní a poskytovat kvalitní klasické i on-line služby. Byla uzavřena Dohoda o partnerství mezi Knihovnou Eduarda Petišky a obcí Bašť. Pracovnice profesionální knihovny se zavázaly k poradenským a konzultačním službám ve všech oblastech knihovnické činnosti, zejména v oblasti budování knihovního fondu, knihovnických a informačních služeb, kulturních a volnočasových aktivit a propagace knihovny a tento závazek rády dodrží. Vždy však bude odpovědnost za chod zařízení spočívat na bedrech knihovnice Marie Zelenkové a starostky ing. Ivany Cucové a jejich pomocníků.

Role knihoven se v současném svě­tě mění, kamenné knihovny (budovy a klasický knižní fond) budou po­stupně doplňovány on-line služba­mi, elektronickými knihami a jinými vymoženostmi techniky a budou smě­rovány ke knihovnám hybridním (kombinace klasických a elektronických služeb). Je však nutné si uvědomit, kdo je pro knihovnu tím nejdůležitějším - občan, obyvatel, uživatel, návštěvník, klient, spolupořadatel, veřejnost. Knihovny byly, jsou a budou určeny lidem. Byly, jsou a do budoucna ještě více budou příjemnými, přívětivými a otevřený­mi institucemi, informačním srdcem obce, přirozeným místem propojování lidí a zájmových skupin. Tyto skutečnosti si uvědomili zastupitelé (a nejen oni) v Bašti a vytvořili komunitní knihovnu, víceúčelové centrum, ve kterém se budou lidé scházet k formálním i neformální akcím, ve kterém budou nacházet klid, pou­čení, relaxaci, kulturní zážitky i kde budou moci „jen pobýt spolu“.

Dalo by se napsat ještě mnohé. Smyslem článku není popisovat podrobně činnost Obecní knihovny Bašť, ale vzdát hold lidem, kteří investicí do knihovny a kultury dokazují, že jim záleží na spokojených obyvatelích obce. Další informace o Obecní knihovně v Bašti naleznete na http: //www.obecbast.cz/index.php?nid=1757&lid=CZ&oid=365307.

ZUZANA MIŠTEROVÁ

Dvakrát z Knihovny města Plzně - pobočka Lobzy

Pralinky pro sousedku aneb Čtení dětem

Tak jako zřejmě v mnoha jiných knihovnách proběhl i u nás ve dnech 1. až 7. června 1. mezinárodní týden čtení dětem.

Musím se přiznat, že jsem dlouho váhala, zda se naše knihovna také zapojí; vždyť pro čtenáře a knihy je v Česku tradičně určen měsíc bře­zen a teď najednou přijdou Poláci s myšlenkou čtení dětem v červnu (!), když my tady máme na závěr školního roku tolik jiné a důležité prá­ce, například Knížku pro prvňáč­ka. Ale červíček již ve mně hlodal. Myslela jsem si, že to vyřeším šalamounsky, mimo daný termín a skoro bez práce, a tak jsem na jaře pozvala do knihovny polskou studentu a její učitelku češtiny. Obě mladé ženy si s dětmi hrály, povídaly, recitovaly i zpívaly polsky.

Červen se blížil a mé pevné odhodlání, že se do čtení nezapojím, bralo pomalu za své také proto, že jsem si vzpomněla, že mám ve fondu velmi milou knížku pro menší děti Pralinky pro sousedku od polské autorky Doroty Gellnerové, kterou přeložil Michal Černík. Znovu jsem si ji pozorně přečetla a pustila se do příprav.

Hlavními hrdiny jsou sousedka, mladá to žena dosud nesezdána a je­jí dva domácí mazlíčci pejsek Pupík a kocour Albert. Dále se zde občas vyskytuje soused, také mladý, který si na sousedku zcela evidentně mys­lí, ovšem jeho snahy často hatí oba chlupatí nezvedenci. A že jsou to pěkní rošťáci, je jasné od samého začátku. Knížka je sledem velmi krátkých, jednoduchých a vtipných příhod, které děti i učitelky spolehlivě přivádějí k výbuchům smíchu, leč sousedku často k slzám a souseda k vyděšenému údivu. Vše graduje k jasnému konci čili svatbě lidských hrdinů, ale dříve, než přečtu poslední kapitolu, nechám děti přemýšlet a tipovat, zda novomanželé vezmou s sebou do nového domova i oba zvířecí nezbedy. Po pravdě, vůbec si to nezaslouží, ale protože čteme knížku pro malé děti, které oběma uličníkům očividně fandí, tak samozřejmě vše dobře dopadne.

Aby čtení nebylo jen čtením, připravila jsem si kartonové figurky sousedky a souseda; plyšáci zastoupili Pupíka i Alberta. Spoustu dalších rekvizit, jako je například čajník, ubrus, hrnec, hlávka zelí, váza atd., jsem posbírala v práci i doma. Na závěr si každé dítě mohlo smlsnout - na čem jiném než na pralince.

Knížka je krátká, takže jsem ji beze spěchu přečetla celou za 45 minut. Čtení jsem v daném týdnu zopakovala pětkrát a navštívilo jej postup-ně 122 dětí v doprovodu učitelek. Knížka Pralinky pro sousedku se výborně hodí pro starší předškoláky a žáčky prvních až třetích tříd.

Výsledný dojem by výstižně charakterizovalo staré české přísloví Za málo peněz hodně muziky. Čili - s malými finančními náklady překvapivé výsledky.

„Nastoupila“ k nám nová pracovnice

Jmenuje se paní Anežka Hadrná a je pravda, že za výpůjčním pultem ji často nespatříte. Posedává spíše v křeslech pro čtenáře, ale zato účin­kuje v několika besedách pro dě­ti, například o Františku Hrubíno­vi, Václavu Čtvrtkovi, Boženě Něm­cové či o čarodějnicích…

Odpoledne slouží všem dětským čtenářům jako babička pro všechny. Možná není až tak velkým překvapením, že k ní někteří malí čtenáři rychle přilnuli, vždyť soužití tří generací už není častým jevem. V noci ve svém křesle zastává funkci nočního hlídače. Paní Hadrná je zkrátka taková „babka pro všechno“ a bude sloužit doslova do roztrhání těla.

Figurína je sponzorským darem Věznice Kuřim a ušili ji odsouzení v rámci pracovní terapie pod vedením paní Marty Veselské.

Foto Alice Šiková

HELENA LIPTÁKOVÁ

Piknik v trávě s knížkou

Městská knihovna v Nymburce uspo­řádala v pátek 3. června v rámci 1. mezinárodního týdne čtení dětem Piknik v trávě s knížkou.

Přemýšlely jsme s kolegyněmi, jak se připojit k té­to aktivitě a připomenout veřejnosti nutnost pravidelného čtení dětem. Nápad přišel, my jsme ho potom rozvíjely a další nápady se jen hrnuly samy. Příjemný park v blízkosti dětského hřiště nás napadl jako nejlepší místo pro uskutečnění pikniku.

Dvouhodinové čtení dětem jsme pojaly jako opravdový piknik v trávě. Zajistily jsme plachty a deky, o spolupráci jsme požádaly městské kulturní středisko a babičky z Klubu dů­chodců a ty samozřejmě nezklamaly. „My ani nemáme pro koho péct a dětem upečeme rády,“ prohlá­sily a v pátek ráno jsme v knihovně měly desítky krabic a krabiček s koláčky, rohlíčky, košíčky, roládkami a dal­ším cukrovím.

V parku U Vodárenské věže vznik­lo malé pohádkové prostranství, kde Karkulka, klaun a Zahradní víla roznášeli dobroty v košíčcích dětem, které si pohodlně posedaly nebo lehly na deky a polštáře. V 10 hodin čtení zahájil místostarosta PhDr. Pa­vel Fojtík, otec dvou malých dětí, který má se čtením zkušenosti. Do čtení se zapojili radní, vedoucí odboru kultury, vedoucí sociálního odboru, ředitelka městského kulturního střediska. Dramatické čtení v podání divadelníků, herců a básníků však samozřejmě děti zaujalo více už proto, že herci četli v pohádkových kostýmech. Tak se vystřídal hajný Robátko s kašpárkem, kočička s Karkulkou, pirát s vílou. Pro toho, kdo neměl kostým, byl připraven kouzelný klobouk muchomůrky.

Dvě malé čtenářky v kostýmech trpaslíků roznášely od rána po Nymburce pozvánky na piknik maminkám s dětmi. Maminky, které přiš-ly, vydržely celé dvě hodiny a byly zklamané, když akce končila. Nutno říci, že i počasí nám přálo a celé dopoledne bylo nebe modré.

Myslíme si, že se nám Piknik v trá­vě s knížkou vydařil, líbil se nejen dětem, ale i maminkám, učitelkám, veřejnosti a samozřejmě i radním. Starosta Nymburka Ing. Miloš Petera převzal nad touto akcí záštitu a Piknik zřejmě bude patřit mezi naše stálice jako například Noc s An­­dersenem, pasování prvňáčků aj. (Další informace a fotografie z akce zájemci naleznou na www.knihovna-nbk.cz.)