JANA HLAVÁČOVÁ > knihovnazbk@orlicko.cz

Žamberk je pro svou polohu nazýván „branou Orlic­kých hor“, život tady v podhůří v sobě spojuje výhody života ve městě a současně blízkost přírody. Zároveň však zde již pociťujeme vliv pohraničí s jeho negativy - nezaměstnanost, velké vzdálenosti a jiné neduhy.

Knihovna v Žamberku byla pod názvem Husova veřejná knihovna založena už v roce 1916, takže v loňském roce absolvovala již svoji devadesátou čtvrtou sezonu. Během let došlo samozřejmě k mnohým změnám a ani loňský rok nebyl výjimkou: k 30. červnu byla po několika letech ukončena činnost knihovny jako organizační složky města a Městská knihovna Žamberk se stala opět příspěvkovou organizací. Pro knihovnu to znamená více samostatnosti, ale i více s tím spojených povinností a odpovědnosti. Mám-li však obě formy fungování porovnat, určitě více pozitiv je na straně příspěvkové organizace, než na straně „nesamo­statné“ organizační složky.

Několik statistických údajů o knihovně úvodem:

• V našem fondu máme více než 53 000 knihovních jednotek, z toho 43 000 je nabízeno ve volném výběru v půjčovně knihovny a zbylá část je z prostorových důvodů uložena ve skladu a čtenářům nabízena prostřednictvím elektronického katalogu.

• Do knihovny se v loňském roce zaregistrovalo 1249 čtenářů, což je 21 % obyvatel šestitisícového městečka.

• Počet výpůjček v roce 2010 činil celkem 64 086. V kategorii knih dosáhl počet výpůjček beletrie pro dospělé 31 478 a beletrie pro děti 8021, počet výpůjček naučné literatury pro dospělé byl 10 160 a pro děti 1937. V meziročním srovnání poklesl počet výpůjček naučné literatury pro dospělé i mládež (tendence vyhledávat odborné informace vedle knih ve stále větší míře i na internetu). Naopak vzrostla četba beletrie pro děti i dospělé, což je v konkurenci ostatních volnočasových aktivit potěšující. Prudce rostou požadavky na meziknihovní výpůjční službu, kterou využívají především dálkově studující.

• Celkem jsme v roce 2010 použili na rozšíření výpůjčního fondu 288 000 Kč, z toho na nákup knih 238 000 Kč a na nákup periodik 50 000 Kč.

Stejně jako v jiných knihovnách i my se už dlouho nezabýváme pouhým půjčováním knih, ale stále více se stáváme komunitním centrem, kde jsou vítáni všichni - od batolat až po seniory. Tomu přizpůsobujeme nejen prostředí - letos jsme vybudovali dva dětské koutky, vloni díky financím od zřizovatele jsme jednu z místností přebudovali na pohodlnou a útulnou čítárnu -, ale snažíme se přilákat návštěvníky i na akce nejrůznějšího zaměření.

Nejúspěšnější byla vloni beseda o paravýsadku Barium, jehož členové se v době druhé světové války v Žamberku ukrývali, mnoho pozitivních ohla­sů jsme zaznamenali na besedu se spisovateli našeho regionu M. Duškem, E. Trojanem, V. Kopeckou a výtvarnicí M. Kulhavou, „plno“ bylo i na všech cestopisných besedách, pustili jsme se ale i do přednášky pro náročnější návštěvníky o základních otázkách filosofie atd. Mám-li to shrnout, přesvědčili jsme se, že mezi lidmi je zájem o vše, co se týká našeho města, rodáků, místní historie apod. To vnímáme pozitivně a určitě budeme v akcích tohoto zaměření pokračovat.

O zdravém patriotismu našich spoluobčanů jsme se přesvědčili i letos v březnu, kdy za opravdu nečekaného zájmu návštěvníků jsme si v knihovně připomněli 100. výročí narození jednoho z nejvýznamnějších českých uměleckých knihařů 20. století Jiřího Faltuse (1911-2003). Program jsme museli pro velký zájem opakovat. K tomuto výročí vydala naše knihovna ve spolupráci s městem Žam­berkem (město financovalo, knihovna a mnoho dobrovolníků věnovalo práci) knihu Umělecký knihař Jiří Faltus - čestný občan města Žamberka a z ohlasů víme, že mnohým Žamberčanům i těm, kteří Mistra Faltuse ještě pamatují, udělala radost.

Samozřejmě nezapomínáme ani na děti, programy pro ně pečlivě připravujeme, chceme, aby se nejen poučily, ale i pobavily a rády se k nám znovu vrátily. Těší nás, stanou-li se pravidelnými ná­vštěvníky, ale nejdůležitější je, aby touto nená­silnou formou našly ke knihám vztah a čtení je „chytlo“, nejlépe na celý život…

Jak jsem zmínila na začátku, Žamberk se nachází v členitém podhorském kraji, což také znamená, že je obklopen množstvím menších vesniček o několika stech obyvatelích. Těch je v našem bezprostředním okolí 14 a právě pro ně vykonává-me regionální funkce. Plníme úkoly, kterými jsme z pozice obsluhující knihovny pověřeni - vybíráme a katalogizujeme knihy, připravujeme soubory, zpracováváme statistiky, provádíme revize a metodické návštěvy atd. Zajímavé je, že každá vesnická knihovna má svoji vlastní atmosféru, kterou určuje především osoba knihovníka - někde jsou v maximální oblibě válečné romány a převažují muž­ští čtenáři, jinde, kde obsluhuje mladá maminka a umí pracovat s dětmi, jdou na odbyt především dětské knihy atd.

Snažíme se být malým obecním knihovnám co nejvíce nápomocni, je důležité, aby se na vesnicích udržely a zachovaly si (nebo ještě lépe rozšířily) okruh čtenářů. Nejmenší námi obsluhovaná knihov-na je v obci České Petrovice se 149 obyvateli, nacházející se na hranici s Polskem.

Ačkoliv jsem ve funkci ředitelky žamberské knihovny teprve necelý rok, hodně brzy jsem poznala, jak jsou pro dobré fungování knihovny důležité také kvalitní vztahy se zřizovatelem, především oboustranná důvěra. Samozřejmě i my bychom si přáli od zřizovatele více financí pro knihovnu, ale důležitá je i morální podpora a respekt k naší práci. A podpory, tentokrát pro změnu ve formě mnoha užitečných rad, zodpovězených dotazů, pomoci při problémech atd., se nám ve vrchovaté míře dostává i od naší pověřené knihovny v Ústí nad Orlicí.

Mám v této souvislosti osobní vsuvku - nastoupila jsem do knihovny už s určitými pracovními i osobními zkušenostmi, ale z jiné tzv. firemní kultury a byla jsem už několikrát překvapena, jak dobré pracovní a mezilidské vztahy mezi knihovnami (tedy mezi knihovnicemi) fungují. V jiných pracovních prostředích to vůbec není tak samo­zřejmé.

Co napsat závěrem? Věřím, že máme před sebou dobrou budoucnost - vychováváme si budoucí čtenáře už od předškoláků a těm čtenářům, kteří knihovnu už roky navštěvují, se snažíme nabídnout kvalitní služby. Ale nejen to - měli by cítit, že jsou u nás vítaná návštěva, nebo ještě lépe - měli by se u nás cítit jako doma.

Fotografie je z 11. 11. 2010 - setkání s regionálními spisovateli Milanem Duškem, Emilem Trojanem, Věrou Kopeckou a žamberskou výtvarnicí Martinou Kulhavou

Foto archiv knihovny