V minulém čísle Čtenáře jsme se v úvodním článku věnovali půjčování elektronických knih v knihovnách. V současnosti je problematika e-knih z mnoha úhlů pohledu nesmírně živá a přináší i kontroverzní reakce, které připomínají před časem vášnivou diskusi kolem projektu Google Book Search. Přes prvotní nedůvěru má dnes tento projekt širokou podporu nakladatelského prostředí, o čemž svědčí i výpovědi dvou zástupců nakladatelských domů, které jsme požádali o vy­jádření. Protože nakladatelství byla mezi prvními „odvážnými“ průkopníky nového způsobu propagace knižní produkce, předpokládali jsme, že neméně progresivně vstoupila i na půdu vydávání elektronických knih a jejich prodeje, což je z odpovědí patrné.

Dalším příspěvkem k tématu e-knih je rozhovor s ředitelem sdružení DILIA, který se ve svých odpovědích mimo jiné zaměřuje na autorsko-právní aspekt v oblasti prodeje e-knih.

Společné otázky, které jsme zástupcům nakladatelství položili, zněly takto:

1] Vaše nakladatelství je jistě mnoha našim čtenářům známé. Můžete nám jej přesto stručně představit?

2] Jak probíhá spolupráce nakladatelství s knihovnami?

3] Jako jedno z prvních českých nakladatelství jste se zapojili do projektu Google Books. Kdy se tak stalo a co bylo hlavním impulsem k tmuto rozhodnutí?

4] Jak vypadá spolupráce s Google nyní? Jaká je její konkrétní podoba a výstupy?

5] Jaké výhody to nakladatelství přináší?

6] Existují i nějaké méně pozitivní stránky této spolupráce?

7] Jaké aktivity nakladatelství vyvíjí v oblasti e-knih?

8] Jaký je váš pohled na další vývoj a existenci různých podob a forem knihy?

9] Jak by na to měli podle vašeho názoru vydavatelé reagovat?

Odpovídá Ivan Volný z nakladatelství Baronet:

[1] Nakladatelství Baronet bylo založeno v roce 1993 jako akciová společnost. Soustředilo se sice zejména na vydávání překladové SF literatury (Bradbury, Clarke, Crichton, Herbert atd.) a roman­tických románů, ale vždy se našlo místo i pro klasickou prózu (např. Dumas, Herriot, Du Maurrier), zejména však domácí provenience (Borovička, Cimický, Kuras, Páral, Souček, Šmíd a další autoři). Toto zaměření nakladatelství v podstatě již zůstalo, časem bylo doplněno o válečné romány a literaturu faktu, zejména s vojenskou tematikou. Toulky českou minulostí však již nevydáváme. Baronet se svou produkcí zhruba 100 titulů ročně patří mezi středně velká nakladatelství, k dnešnímu dni vydal již 1600 knih.

[2] Kromě dlouhodobé spolupráce s Městskou knihovnou v Praze usiluje Baronet i o širší spolupráci s ostatními knihovnami, kterým automaticky poskytuje výhodné podmínky. Zřídili jsme k tomu účelu internetovou stránku www.baronet.cz/knihovny.php, kde mohou knihovny objednávat knihy z produkce nakladatelství za výhodných podmínek a využívat dočasné slevy na zlevněné tituly. Kromě toho dvakrát do roka připravujeme nabídku rok staré produkce za značně snížené ceny, kterou rozesíláme knihovnám e-mailem. Tyto akce se těší poměrně značnému zájmu.

[3] Považujeme iniciativy Googlu za jednu z nejvýznamnějších událostí ve vývoji internetu. Ne všechno je nutné nekriticky přijímat, většinou má vše i svou stinnou stránku, z Google indexu se například stává „falešný bůh“ správců internetových serverů. Nicméně se domníváme, že Google Book Search (GBS) - fulltextové vyhledávání v digitalizovaných knihách - přináší daleko více pozitivního než negativního, a to i v komerční sféře. Jednak zpřístupnění a uchování obsahů univerzitních (a jiných) knihoven, jednak řádově kvalitnější vyhledávání informací na internetu - totiž ne vyhledávání v textech „o knihách“, ale „v knihách samotných“. Proto, i přes jisté negativní postoje veřejnosti ohledně možného porušování autorských práv, jsme přivítali možnost pomoci Googlu při rozvoji tohoto projektu v ČR. Podle posledních informací Googlu z letošního pražského knižního veletrhu se počet nakladatelů účastnících se projektu z původních dvou rozšířil na více než 100.

[4] Poskytování dat Googlu je velmi jednoduché, spočívá ve vyplnění základních údajů o knize na internetovém rozhraní Googlu, uploadování knihy v PDF formátu určeném pro tiskárnu a obrázku přebalu. Máme též možnost svá data na GBS spravovat, případně i titul stáhnout.

Knihy umístěné na Googlu jsou veřejně přístupné přes „Google filter“ (který umožňuje jen omezené prohlížení textu), což využíváme ve svém internetovém obchodě tak, že čtenářům po­skytujeme možnost v knize před nákupem listovat, podobně jako v klasickém knihkupectví. Kromě toho nám samozřejmě Google přesměrovává čtenáře, kteří na GBS objevili náš titul a projevili zájem knihu koupit.

[5] Odpověď je již obsažena v předchozí odpovědi. Jednak lepší informovanost čtenářů o konkrétních titulech, jednak čtenáře, kteří by na internetové stránky nakladatelství sami nezabloudili, kteří sem přišli za konkrétním zájmem, přičemž odkaz našli na GBS.

[6] Občas některý z méně informovaných autorů najde svou knihu na GBS a žádá vysvětlení, které jej obvykle uspokojí. Zatím jsme z cca 500 knih, které jsme na GBS umístili, byli na žádost autora nuceni stáhnout pouze jeden titul.

[7] Elektronické knihy jsme začali prodávat na podzim roku 2010. O přednostech a nevýhodách čtení knih v elektronických zařízeních lze do nekonečna diskutovat, nicméně jsou zde, a pravděpodobně na trhu zůstanou. Jejich prodej je po technické stránce poměrně náročný, zejména díky nutnosti ochránit autorská práva. Proto nakladatelství uvážilo, že samo do jejich prodeje prozatím investovat nebude, a rozhodlo se spolupracovat se všemi distributory/knihkupci, kteří projeví zájem a podají záruky nezneužití autorských práv. K dnešnímu dni jsme uzavřeli již pět smluv s distributory a oslovili české autory, aby poskytli práva na šíření svých, již nakladatelstvím vydaných, děl v této formě. Kromě toho požadujeme podobné klauzule i pro nové smlouvy uzavírané i se zahraničními autory a s překladateli. Počáteční nechuť, či nejistota, literárních agentů poskytovat práva na elektronická vydání již pominula, a tak se daří je získat ve většině případů.

[8] Myšlenka poskytovat čtenářům kopie literárních děl v elektronické podobě není nijak nová, bylo pouze třeba dopracovat technické detaily jak na elektronických zařízeních sloužících k jejich čtení, tak zejména na zabezpečení děl před neoprávněným šířením. Obojí se, zdá se, částečně podařilo. Problémem zůstává nekompatibilita operačních systémů čtecích zařízení, jež je nejspíše důsledkem konkurenčního boje výrobců a distributorů. Pokud však nedojde k hromadnému prolomení ochrany autorských práv, a tím k masivní ztrátě důvěry v e-books mezi autory a nakladateli, budeme se muset s e-books smířit.

V současné době, a u běžné produkce to tak patrně ještě nějaký čas zůstane, je elektronická kniha „vedlejším produktem“ při výrobě tištěných kopií. Elektronická kopie vzniká na základě výstupu ze sazby (formát EPUB nebo PDF pro CT). Náklady na výrobu tištěné a elektronické kopie se tedy liší jen při vytvoření fyzické kopie, která je u elektronické formy prakticky zadarmo. Zde může nastat pozitivní zpětná vazba podporující rozvoj e-books. Jak se zvýší počet elektronických kopií a sníží počet tištěných, cena tisku knih, a tedy i jejich prodejní cena bude růst, takže čtenář z finančních důvodů může dát přednost elektronické kopii.

[9] Konkrétní nakladatelé budou samozřejmě postaveni před volbu e-books nevydávat a riskovat, že určitá skupina čtenářů nebude jejich knihy kupovat. V opačném případě se musí připravit na postupný růst nákladů při výrobě tištěných kopií. Kromě toho začnou patrně vycházet díla, která by v tištěné formě nebylo pro nízký zájem čtenářů (a tedy nízký náklad) možno vydat. Nevím, zda je to dobře, nebo špatně, ale v každém případě se trh s knihami stane ještě nepřehlednějším. Jak dramatický tento vývoj bude, nelze, myslím, dnes předvídat. Jediné, podle mého názoru, co je částečně v moci nakladatelů, je tvorba cen elektronických kopií a stanovení (či dohoda) autorských honorářů. Nakladatelé nesmí podlehnout iluzi, že e-books jsou zadarmo. Všechny náklady (s výjimkou tisku) a režii je třeba rozpočítat na všechny prodané kopie, nejen na ty tištěné. A musí o reálné ceně elektronických kopií přesvědčit autory a literární agenty tak, aby se autorské honoráře (obvykle vyčíslované podílem z prodejní ceny) pohybovaly v reálných mezích odpovídajících dnešní praxi, což se dnes již více méně děje.

Odpovídá Jana Vytlačilová z nakladatelství Grada Publishing:

[1] Společnost Grada Publishing vznikla v roce 1991. Prvotní zaměření bylo směrováno na počítačovou literaturu, po které byl v té době u nás „veliký hlad“. Záhy se Grada Publishing začala orientovat na podporu vzdělávání i v dalších oblastech. Poměrně brzy si knihy s logem Grady našly své pevné místo na českém knižním trhu a nakladatelství se začalo rozrůstat. Postupně se vyprofilovalo sedm samostatných redakcí: redakce ekonomické literatury, redakce účetnictví a daní, samozřejmě redakce počítačová, další redakcí s nejširším tematickým portfoliem je technická a další literatura, dále je to redakce sportu a dětské literatury a konečně redakce medicíny a redakce psychologie.

Po dvacetiletém působení se můžeme pochlubit vydáním již více než 4400 titulů. Každoročně uvádíme na trh kolem 400 novinek ve více než 30 oborech a 140 edičních řadách.

[2] Spolupráce s knihovnami je v nakladatelství historicky velmi dobrá. Dá se bez nadsázky říci, že je postavená na každodenní vzájemné komunikaci. Knihovny se o naší produkci dozvídají z bulletinu a mají možnost si například v předstihu objednávat publikace, které avizujeme jako připravované. Oddělení, které je odpovědné za komunikaci s knihovnami, pak „hlídá“, aby knihy byly dodá­vány jakmile vyjdou. Tato služba je knihovnami často využívána a oblíbena. Knihovnám samozřejmě nabízíme zajímavou škálu slev.

[3] Nakladatelství začalo službu Google Books aktivně využívat v roce 2007. Od svého založení se Grada snaží být průkopníkem profesionalizace nakladatelské činnosti v ČR. Zapojení do projektu Google Books je jedním z příkladů těchto aktivit. Hlavním impulsem pro nás bylo rozšíření služeb pro zákazníky a zlepšení kvality komunikace s našimi stávajícími čtenáři. Prostřednictvím této služby si mohou naši potenciální zákazníci - tedy již čtvrtým rokem - prolistovat pětinu každého titulu a díky tomu se zvýšil zájem o nákup těchto knih. Vzhledem k tomu, že nakladatelství používá pravidelně nástroje on-line marketingu, byla tato služba jejich vítaným rozšířením.

[4] Za celou dobu spolupráce jsme do služby Google Books umístili více než 1900 knih z našeho sortimentu, toto číslo odpovídá více než 95 % z celkového sortimentu nakladatelství. Do budouc­na plánujeme mít celé portfolio knih umístěné na stránkách Google Books.

[5] Služba Google Books nám skutečně umožnila kontaktovat novou skupinu zákazníků, se kterou jsme do té doby nekomunikovali. Dále pomohla nerozhodným zákazníkům při nákupním procesu. Využívání této služby nám samozřejmě pomohlo zvýšit tržby a zlepšit nabízené služby. Také naši autoři vysoce oceňují zapojení Grady do tohoto projektu.

[6] Odpověď zní záporně, neboť zpětná vazba od našich zákazníků, kterou pečlivě sledujeme, jednoznačně vyznívá ve prospěch prezentace knih pomocí služby Google Books. S takovými výsledky jsme spokojeni a jsme připraveni rozvíjet naši další spolupráci.

[7] Všechny knihy, vydané dosud v tištěné podobě, máme připraveny pro prodej v elektronické podobě již od roku 2002. Výjimkou je větší část překladů, kde nám často chybí licence, neboť ji zahraniční nakladatel nenabízí anebo byla či dosud je pro náš trh příliš drahá a šíření takovéto knihy je tedy pro nás prodělečné. První balíčky elektronických knih jsou vybrané napříč našimi obory, chceme je poskytovat našim partnerům - distributorům a prodejcům - postupně podle jejich zaměření na cílové skupiny, dále podle schopností ošetřit ochranu autorských práv a na základě naší důvěry v ten který projekt jejich prodeje a očekávané kvality komunikace a korektních vztahů s námi. Proto jsme si vybrali eReading.cz a PalmKnihy.cz v České republice a Martinus.sk na Slovensku jako v pořadí první naše partnery.

Do konce roku 2011 bychom rádi měli partnery, kteří od nás odeberou alespoň první tisícovku titulů a budou ji umět nabídnout kvalitním způsobem všem čtenářům, kteří by měli zájem právě o takovéto elektronické publikace odborné a populárně naučné literatury včetně učebnic.

[8] Předpokládáme, že obě podoby knih, tedy elektronická i tištěná, budou existovat paralelně vedle sebe. Stále je na trhu řada zákazníků a jsme přesvědčeni, že výhledově i bude, kteří preferují tištěnou podobu knih. Na druhou stranu se dá předpokládat, že nastupující generace, která je výrazně ovlivněna elektronickými médii, bude spíše inklinovat k e-bookům.

[9] Je samozřejmě věcí každého nakladatele, jestli se rozhodne jít s dobou, tedy reagovat na novinky trhu a sledovat zahraniční tendence rozvoje komodity. Jako odpověď na tuto otázku bych si vypůjčila známou moudrost, že: „Připraveným štěstí přeje.“