VÍT RICHTER Vit.Richter@nkp.cz

VLADANA PILLEROVÁ Vladana.Pillerova@nkp.cz

Průzkum prostorového a technického vybavení knihoven – shrnutí hlavních výsledků. 2. část

Dokončení článku publikovaného v minulém čísle Čtenáře (č. 3/2017, s. 83–87) o průzkumu prostorového a technického vybavení veřejných knihoven, který provedl Knihovnický institut Národní knihovny ČR ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou a NIPOS v roce 2016. Všímá si dalších tematických okruhů průzkumu.

JAK HODNOTÍTE STÁVAJÍCÍ PROSTOROVÉ PODMÍNKY KNIHOVNY?

Knihovny a pobočky v obcích do 5000 obyvatel

• Třetina knihoven hodnotí základní prostory knihovny pro půjčování a volný výběr knih jako částečně omezující a nevyhovující.
• Prostory pro práci s dětmi chybí v třetině knihoven, tyto prostory mají často velmi nízkou kvalitu. V mnoha knihovnách chybí sociální zázemí pro veřejnost (37 %).
• Pouze necelá třetina knihoven (28 %) nabízí prostory pro studium.
• Pouze čtvrtina knihoven má k dispozici prostory pro oddech a posezení.
• Chybí prostory pro pořádání kolektivních kulturních a vzdělávacích akcí.
• Podstatná část malých knihoven nemá zvláštní prostory pro pracovníky.

Knihovny a pobočky v městech od 5001 do 20 000 obyvatel

• Více než polovina knihoven (55 %) hodnotí prostory knihovny pro volný výběr knih jako částečně omezující a nevyhovující. Třetina knihoven hodnotí negativně také prostory půjčovny.
• Prostory pro práci s dětmi chybí pouze v 16 % knihoven, ale 64 % knihoven konstatuje, že stávající prostory mají nízkou kvalitu. V pětině knihoven chybí sociální zázemí pro veřejnost.
• Čtvrtina knihoven nemá k dispozici prostory pro pořádání kolektivních kulturních a vzdělávacích akcí (28 %). Stávající prostory hodnotí 63 % knihoven jako částečně omezující a nevyhovující.
• Pouze polovina knihoven nabízí zvláštní prostory pro studium, pro práci s mládeží, výstavy a dětský koutek.
• Chybí prostory pro oddech a posezení (67 % knihoven).
• Čtvrtině knihoven také chybí samostatné prostory pro pracovníky, kanceláře, prostory pro manipulaci s fondy.

Knihovny v městech nad 20 000 obyvatel včetně krajských knihoven

• Knihovny ve velkých městech mají pro svou činnost všechny základní prostory. Negativně lze hodnotit, že 8 % knihoven nemá k dispozici prostory pro studium a pro pořádání kolektivních akcí; 20 % knihoven nemá prostory pro výstavy.
• Z hlediska kvality jsou hodnoceny prostory pro volný výběr, uzavřená skladiště a výstavní prostory jako částečně omezující a nevyhovující.
• 45 % velkých knihoven nenabízí prostory pro práci s mládeží, 43 % nemá k dispozici počítačovou učebnu, 38 % knihoven neprovozuje tvůrčí dílnu, 31 % nemá k dispozici poslechová místa.
• Podstatné nedostatky ve vybavenosti lze zaznamenat v oblasti sociálního zázemí – čtvrtina knihoven nemá k dispozici šatnu, skříňky, WC pro osoby se zdravotním handicapem, sprchy pro pracovníky či dětský koutek.
• V kategorii největších knihoven je kritické, že 55 % knihoven nenabízí návštěvníkům prostory pro oddech a posezení. Pokud knihovny tyto prostory mají, více než polovina (55 %) je hodnotí jako omezující a nevyhovující. 54 % knihoven nemá prostor pro hudební aktivity, 52 % knihoven není vybaveno prostory pro přebalování a kojení.

Pobočky a zvláštní prostory knihoven v obcích nad 20 000 obyvatel a krajských knihoven

• Negativní zprávou je, že 24 % knihoven nemá k dispozici prostory pro práci s dětmi. Značně negativně dopadlo i hodnocení tohoto typu prostor: pokud je knihovny mají, negativně je hodnotí 47 % knihoven.
• 79 % poboček nemá žádné prostory pro studium a je zde značně omezené sociální zázemí.
• 46 % poboček nemá k dispozici prostory pro pořádání kolektivních akcí, 46 % nedisponuje pracovními prostory nebo kanceláří. Omezujícím prvkem poboček je také skutečnost, že nenabízejí dostatečné sociální zázemí pro veřejnost ani pracovníky.
• Podstatná část poboček ve větších městech (73 %) nenabízí návštěvníkům prostory pro oddech a posezení, ve dvou třetinách poboček chybí prostory pro práci s mládeží, dětské koutky či tvůrčí dílny. Nedostatečná je také vybavenost WC pro osoby se zdravotním handicapem, chybí oddechové prostory a šatny pro pracovníky.

JAK HODNOTÍTE SOUČASNÉ VYBAVENÍ INTERIÉRU KNIHOVNY A SÍTÍ?

Knihovny a pobočky v obcích do 5000 obyvatel

• Dvě třetiny knihoven v malých obcích hodnotí vybavení interiéru půjčovny a volného výběru jako funkční, ale zastaralé.
• Polovina knihoven hodnotí vybavení prostor pro práci s dětmi a sociální zázemí pro veřejnost jako funkční, ale zastaralé.
• Polovina knihoven hodnotí vytápění, elektrické rozvody, osvětlení a podlahovou krytinu jako funkční, ale zastaralé.
• Hodnocení nefunkční a zastaralé se nejvíce objevuje u prostor pro práci s dětmi (5 %) a prostor pro půjčování a volný výběr (4 %).

Knihovny a pobočky v městech od 5001 do 20 000 obyvatel

• Nejhůře je hodnoceno vybavení uzavřených skladišť knihovních fondů, které je pozitivně hodnoceno pouze u jedné pětiny knihoven. 15 % knihoven hodnotí svá skladiště dokonce jako zastaralá a nefunkční.
• Velmi negativně jsou také hodnoceny pracovní prostory, kanceláře (63 %) a prostory pro manipulaci s knihovním fondem (64 %). 4 % knihoven tyto prostory hodnotí dokonce jako zastaralé a nefunkční. Polovina knihoven hodnotí negativně ostatní pracovní zázemí, jako jsou kuchyňky nebo samostatné toalety.
• Více než polovina knihoven hodnotí jako funkční, ale zastaralé vytápění, elektrické rozvody, osvětlení a podlahovou krytinu. Zastarává i počítačová síť.

Knihovny v městech nad 20 000 obyvatel včetně krajských knihoven

• U kategorie největších knihoven v městech nad 20 000 obyvatel je hodnocení vnitřního vybavení interiéru určeného veřejnosti posuzováno lépe, než je tomu u menších knihoven a poboček. Hodnocení funkční, ale zastaralé se vyskytuje zpravidla pouze u jedné třetiny knihoven.
• Pozitivnější hodnocení se uvádí také u sociálního zázemí pro veřejnost i pracovníky a také pro pracovní prostory. I zde ale polovina knihoven negativně hodnotí skladiště, manipulační prostory pro práci s knihovními fondy, samostatné toalety pro pracovníky a další.
• Polovina knihoven hodnotí jako funkční, ale zastaralou podlahovou krytinu. Vytápění, elektrické rozvody, osvětlení hodnotí negativně 40 % knihoven. Na podstatně lepší úrovni je počítačová síť, zabezpečovací systém a zejména požární signalizace.

Pobočky a zvláštní prostory knihoven v obcích nad 20 000 obyvatel a krajských knihoven

• Kvalita vnitřního vybavení poboček knihoven ve velkých městech je výrazně nižší, než je tomu u hlavních objektů knihoven. Hodnocení je v zásadě velmi podobné situaci knihoven v malých obcích do 5000 obyvatel s tím rozdílem, že pobočky mají lépe hodnoceny prostory půjčovny a volného výběru a také počítačové sítě.
• Přibližně polovina poboček hodnotí vybavení svých prostor a sítí jako funkční, ale zastaralé.

ČASOVÁ OBDOBÍ OBNOVY INTERIÉRU

• Nejvíce akcí souvisejích s vybavováním interiéru knihovny bylo soustředěno na základní prostory knihovny, jakými jsou například prostory pro půjčování, volný výběr, skladiště knihovních fondů, dětská oddělení a další. I přes toto úsilí ale zjišťujeme, že 20–25 % (tj. pětina až čtvrtina interiérů základních prostor knihovny) bylo vybaveno do roku 1989, je tedy starší než 27 let.
• Po roce 2000 se věnuje vyšší pozornost vybavování interiéru pro nové služby, které souvisejí s obecným trendem proměny knihoven na informační, vzdělávací, kulturní a komunitní centra obcí. Z tohoto hlediska se investuje do vybavení počítačových učeben, tvůrčích dílen, do prostor pro oddech a posezení, pro občerstvení či kavárnu, prostor pro společenské hry, hudební aktivity, pro výstavy a také do speciálních prostor pro osoby se zdravotním handicapem.
• Zlepšuje se také sociální zázemí pro veřejnost a zkvalitňují se i prostory určené pracovníkům knihovny.
• Z hlediska stáří je nejkritičtější situace u elektrických rozvodů, které byly v 26 % knihoven instalovány před rokem 1989. Osvětlení, stejně jako vytápění bylo v 16 % knihoven instalováno před rokem 1989, v dalších 19 % v 90. letech minulého století.
• Podlahová krytina – ve 14 % knihoven byla podlahová krytina položena před rokem 1989, v dalších 16 % byla nová krytina položena v průběhu 90. let minulého století.

TECHNICKÉ VYBAVENÍ KNIHOVNY

• 40 % všech počítačů ve veřejných knihovnách je starších sedmi a více let. Nejstarší počítače mají knihovny v malých obcích do 5000 obyvatel, kde polovina (50 %) počítačů je starších sedmi let. Podstatně lépe jsou na tom velké knihovny v městech nad 20 000 obyvatel, kde 35 % počítačů je starších než sedm let a v pobočkách těchto knihoven je to méně než třetina (27 %).
• Nejčastějším typem vybavení pro uživatele knihoven v obcích do 5000 obyvatel jsou tiskárny (má je 69 % knihoven), kopírky (40 % knihoven) a skenery (40 % knihoven). Zlepšuje se vybavování dataprojektory. Ostatní zařízení jsou spíše výjimečnou záležitostí: 8 % knihoven má k dispozici čtečku elektronických knih, 7 % vlastní přehrávače audio- a videodokumentů, všechna ostatní zařízení jsou k dispozici v jednom až třech procentech knihoven.
• Situace s technickým vybavením knihoven ve městech s 5001–20 000 obyvateli je mírně optimističtější: 87 % knihoven má k dispozici tiskárnu, 67 % kopírku a 49 % skener, tj. techniku pro poskytování kopírovacích služeb. Téměř polovina knihoven (47 %) má k dispozici dataprojektor, vyšší je také vybavení e-čtečkami (28 %).
• Velké knihovny jsou kompletně vybaveny zařízením pro poskytování kopií a všechny mají k dispozici dataprojektor, tzn. pořádají vzdělávací a kulturní akce. Většina z nich má k dispozici čtečky e-knih (86 %), tablety (49 %) a přehrávače audio- a videodokumentů (74 %). Více než třetina nabízí počítače pro zrakově handicapované (37 %) a polovina knihoven má nějakou ochranu knihovního fondu (46 % elektromagnetická ochrana, 22 % čipy RFID). Skoro v polovině knihoven je k dispozici kávovar (43 %). Omezeně jsou k dispozici herní konzole (15 % knihoven).
• Vybavení poboček knihoven ve velkých městech je mírně lepší oproti knihovnám v malých obcích do 5000 obyvatel; například datový projektor má 20 % poboček, čtečky e-knih 13 % a kávovar 5 % poboček. V ostatních položkách technického vybavení se pobočky podobají knihovnám v nejmenších obcích.

SHRNUTÍ

Výsledky průzkumu ukazují, že máme přibližně tři stejně velké skupiny knihoven. První z nich tvoří knihovny, do kterých obce investují a proměňují je na moderní informační, vzdělávací a kulturní centra. Druhou skupinou jsou knihovny, ve kterých obce udržují tradiční výpůjční služby s mírnými modernizacemi. Třetí skupinu představují knihovny, kde se zastavil čas někdy před 20–30 lety. Zde obce a jejich obyvatelé stojí před rozhodnutím, jak v budoucnu s knihovnou naložit. Zrušit knihovnu je jednoduchý administrativní akt, naopak prosadit rozhodnutí o investici do knihovny bývá někdy složité. Ale tam, kde se to podaří, jsou odměna a výsledek – poskytování dobré služby a spokojenost občanů – jisté. Potěšitelným zjištěním je také skutečnost, že v posledním desetiletí se do knihoven podstatně více investuje, než tomu bylo v minulosti. Průzkum také naznačil, že tento trend bude v příštích letech pokračovat.