DOTAZ: Jak dokázaly novozélandské knihovny reagovat na nedáv­né velké zemětřesení v Christchurch?

Odpověď: Zemětřesení o síle 6.3 Richterovy škály, které se udá­lo 22. února 2011 po poledni na Jižním ostrově Nového Zélandu, mělo kromě tragických obětí na životech, masivních materiálních škodách zcela logicky také velké následky na provoz veškerých knihovnických služeb ve městě Christchurch a jeho okolí. Dob­rou zprávou pro knihovnickou komunitu bylo, že mezi téměř 200 obětmi zemětřesení nebyli naštěstí žádní pracovníci knihoven. Bezprostředně po zemětřesení začala většina veřejných knihoven sloužit jako koordinační Centra civilní obrany a poskytovat důležité informace pro obyvatele Christchurch, kteří se dostali do složité životní a existencionální nouze. Někteří zaměstnanci knihovny také začali pracovat na třísměnný provoz. Provoz knihoven byl na několik týdnů zaměřen pouze na zprostředkování informací vztahujících se k řešení situace bezprostředně po zemětřesení. Na veškeré vypůjčené tituly, které měly být uživateli knihoven vráceny po 22. únoru, byly vydané prodloužené lhůty do 1. května 2011.

Mediální knihovna, která byla součástí budovy televizní společnosti TVNZ, ve které zahynulo nejvíce osob, obsahovala unikátní záznamy na videokazetách. V současné době, kdy probíhají demolice staticky narušených budov, stále není známo, jak a kolik záznamů lze z této knihovny zachránit.

Prostory poskytovatele veřejného internetu do knihoven APNK byly poškozeny (servery a datové sítě se však podařilo rychle obnovit). Zaměstnanci této organizace byli požádáni, aby pracovali ze svých domovů - pokud to bylo technicky možné.

Sbírky knihovny Univerzity of Canterbury byly částečně porušeny, ale po třech týdnech úklidových prací se provoz podařilo opět uvést zpět do normálního stavu. Škody na poškozených dokumentech se v současné době vyčíslují.

Regionální knihovny, které leží mimo město Christchurch, začaly bezprostředně po zemětřesení poskytovat své služby také pro uživatele z Christchurch, kteří se rozhodli opustit toto „město sutin“- buď dočasně, nebo trvale. Jednalo se například o rozšíření otevíracích hodin, rozšíření Wi-Fi připojení na 24/7 pro poskytování on-line informačních služeb pro obyvatele, kteří byli postiženi například tím, že se nemohli na určitou dobu vrátit do svých domovů. Mnoho novozélandských veřejných knihoven na obou ostrovech začalo udělovat dočasné čtenářské průkazy pro evakuované.

Myslím, že veřejné knihovny, které se podílely na pomoci postiženým knihovnám a jejím uživatelům, dokázaly dobře reagovat na vzniklou situaci a nabídnout sice dočasné, ale příjemné útočiště, informační pomoc v nouzi a fungovat jako sociální místo pro rozptýlení v situacích narušené psychiky evakuovaných.

DOTAZ: Mám knihovnické vzdělání a poměrně slušnou znalost informačních technologií. Můžu nalézt na Novém Zélandu odpovídající zaměstnání v oboru?

Odpověď: Přestože se s příchodem ekonomické krize výrazně zhoršily podmínky na hledání vhodného místa obecně, myslím, že pokud máte svými znalostmi co nabídnout (výborná angličtina však musí být samozřejmostí), určitě by stálo za to ucházet se o vypsané knihovnicko-informační pozice. Nezapomeňte však, že tak, jako má Evropská unie restrikce na získání pracovního povolení pro přistěhovalce, na Novém Zélandu jsou podmínky ještě přísnější. I zde na pracovním trhu platí pravidlo, že zaměstnavatel musí nejdříve hledat vhodného uchazeče mezi těmi, co na Novém Zélandu pobývají, a pokud jej nenaleznou, šanci na pozici dostanou i ti, kteří pracovní povolení zatím nemají a nacházejí se třeba i mimo zdejší ostrovy. Pokud se vám podaří dostat do užšího výběru kandidátů a dokážete nabídnout více než ti ostatní, je velice pravděpodobné, že dotyčná instituce (a především pokud se jedná třeba o univerzitní knihovny nebo větší veřejné knihovny) pro vás může pracovní povolení získat. Je zde obvyklé, že pohovory se s vybranými uchazeči často uskutečňují na dálku - telefonicky a zaměstnavatel je často ochotný zaplatit relokační náklady svého nového zaměstnance.