BLANKA KONVALINKOVÁ konvalinkova@kvkli.cz

VÁCLAV KŘÍČEK kricek@kvkli.cz

Digitalizace v Krajské vědecké knihovně v Liberci

Dnešní Krajská vědecká knihovna v Liberci shromáždila od roku 1924 velké množství germanik z Českých zemí. V roce 1954 ji však postihl velký požár, který zničil 80 % fondu. Díky solidaritě ostatních knihoven se ho podařilo částečně rekonstruovat. Od roku 1997 se v rámci programu Kramerius intenzívně věnuje ochranné digitalizaci svého fondu, od konce první dekády nového století také digitalizaci na krajské úrovni.

O knihovně a jejích fondech

Počátky Krajské vědecké knihovny v Liberci lze vystopovat do roku 1924, kdy byla otevřena její předchůdkyně Bücherei der Deutschen (Knihovna Němců). Knihovna vznikla jako národní knihovna československých Němců a do konce její existence se jí podařilo shromáždit velké množství germanik z Českých zemí, nazývaných nepřesně též sudetika. Po skončení války knihovna prodělala dva roky nejistoty své existence, až v roce 1947 byla zřízena Státní studijní knihovna v Liberci s právem povinného výtisku. Dědictví bývalé německé knihovny Bücherei der Deutschen přešlo do majetku této nově vzniklé knihovní instituce a stalo se součástí jejího fondu. Knihovnu však postihla v roce 1954 tragédie v podobě rozsáhlého požáru, který zničil 80 % fondů. Zkázy byly ušetřeny jen staré tisky a část periodik. Fond knih vydaných před rokem 1954 se podařilo rekonstruovat díky solidaritě knihoven z celého Československa – ty darovaly knihy ze svých sbírek. V případě germanik z Českých zemí se podařilo fond obnovit ze „svozů“, což byly německé knihy svezené z městských a místních knihoven, tiskáren a soukromých knihoven. Nicméně nikdy se již nepodařilo fond rekonstruovat do podoby před požárem. V současnosti Krajská vědecká knihovna v Liberci uchovává cca 10 000 exemplářů těchto „sudetik“.

Počátky digitalizace v liberecké knihovně

Liberecká knihovna se v roce 1997 připojila k programu Kramerius, jehož cílem bylo ochranné mikrofilmování a digitalizace periodik ohrožených degradací dřevitého papíru. Ve spolupráci s Národní knihovnou ČR byly nafoceny noviny Reichenberger Zeitung vycházející v letech 1860 až 1938. Následně se přikročilo k digitalizaci mikrofilmů. Digitalizace se již realizovala z větší části v programu Veřejné a informační služby knihoven, jehož součástí se stal program Kramerius jako VISK 7. Liberecká knihovna se rozhodla pokračovat v digitalizaci regionálních periodik prostřednictvím výše zmiňovaného programu VISK 7. Postupně byly digitalizovány novinové tituly Naše hory, Stráž severu a Cesta míru. Na konci první dekády nového století se začínal rýsovat projekt krajské digitalizace, na kterém začala knihovna intenzivně pracovat.

Krajská digitalizace

Krajská digitalizace probíhala v rámci projektu Rozvoj e-Governmentu v Libereckém kraji, který se dělil na dvě části. První se věnovala vybudování Technologického centra pro Liberecký kraj, jehož součástí mělo být i datové úložiště. Druhá část byla věnována digitalizaci dokumentů s vyčleněnou částkou 10 000 000 Kč. Na začátku realizátoři projektu počítali s účastí více organizací zřizovaných Libereckým krajem, ale nakonec v projektu setrvala jen naše knihovna.

Nejprve jsme počítali s digitalizací 500 000 stran dokumentů, z nichž 100 000 stran bylo vyčleněno na novinové formáty. Od samého počátku jsme chtěli kompletně zdigitalizovat především fond germanik z Českých zemí, který obsahuje celou řadu dokumentů vypovídajících o životě zdejšího německého obyvatelstva. Současně fond obsahuje řadu dokumentů vztahujících se k našemu regionu.

Výběrové řízení na dodavatele digitalizace dokumentů proběhlo bez větších problémů a vyhrála je firma Elsyst Engineering z Vyškova. Po delších peripetiích způsobených odvoláním neúspěšných firem v části vybudování Technologického centra digitalizace započala, a to na konci listopadu 2014 s úkolem dokončit ji v listopadu 2015. Díky vysoutěžené ceně se předpokládaný počet digitalizovaných stran zvedl na 1 000 000. Tato situace se stala pro knihovnu výzvou, protože bylo potřeba připravit k digitalizaci dvakrát více stran dokumentů. Každý dokument musel být doplněn o číslo ČNB a ISSN v případě periodik. Před samotnou digitalizací byly tituly zjišťovány v registru digitalizace, a pokud nebyly dosud digitalizovány, byly do registru zapsány.

Celý průběh digitalizace by nebyl úspěšný bez spolupráce s příspěvkovými organizacemi Libereckého kraje (muzei v Liberci, Turnově a České Lípě) a okresními archívy v Liberci a Jablonci nad Nisou, díky nimž jsme doplnili chybějící ročníky periodik a naskenovali zachovalejší exempláře dokumentů. Výsledek si může čtenář prohlédnout v naší digitální knihovně Kramerius přímo z pohodlí domova.

V tomto projektu, který byl spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Integrovaného operačního programu a z rozpočtu Libereckého kraje, se podařilo zdigitalizovat kolem jednoho milionu stran, což činí 3600 monografií a 39 titulů periodik a seriálů. Celkově se podařilo do digitální podoby převést cca 30 % fondu germanik z Českých zemí. Během krajské digitalizace jsme v knihovně přešli na verzi 5 prohlížeče Kramerius, uskutečnili nákup nového serveru, upravili a opravili spoustu záznamů v katalogu – to ostatně probíhá doposud a probíhat bude i nadále.

Současnost a budoucnost digitalizace v liberecké knihovně

V současné době v souladu s autorským zákonem zpřístupňujeme naskenované dokumenty uživatelům na stránce http://kramerius.kvkli.cz/. V případě volných děl umožňujeme přístup bez omezení, u ostatních je přístup možný pouze na počítačových stanicích v prostorách knihovny. Současně připravujeme omezení přístupu k fyzickým exemplářům naskenovaných dokumentů, což bude pro některé uživatele hůře přijatelné.

V digitalizaci pokračujeme dalším zpracováváním fondu germanik z Českých zemí a regionálního fondu. Současně bychom rádi doplnili naši digitální knihovnu o replikace již naskenovaných děl z jiných knihoven a samozřejmě jsme připraveni poskytnout naše dokumenty k replikaci ostatním knihovnám.