IRENA HODŽOVÁ > hodzova@kkvysociny.cz

Za finanční podpory Ministerstva kultury ČR a grantového programu VISK 2 bylo v průběhu roku 2001 v Krajské knihovně Vysočiny vybudováno výukové centrum. Počítačová učebna je primárně určena k celoživotnímu vzdělávání knihovníků našeho kraje, což je plně využíváno. V rámci zmíněného grantového programu jsme již počtvrté požádali o dotaci, a to na mimoškolní vzdělávání knihovníků, v němž se zaměřujeme především na vzdělávání neprofesionálních knihovníků v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT).

Protože základní kurzy počítačové gramotnosti v současné době již většina neprofesionálních knihovníků absolvovala, soustřeďujeme se nyní na kurzy nástavbové. Velký zájem je o lekce týkající se práce s digitální fotografií, sociálních sítí a komunikačních programů, tvorby jednoduchých webových stránek, archivace dat apod. Výuka bývá v odpoledních hodinách, aby byla dostupná i pro knihovníky, kteří jsou zaměstnaní.

Zároveň organizujeme vzdělávání knihovníků profesionálních knihoven. I ti už mají základní kurzy v rozsahu ECDL za sebou, takže i jim v současnosti nabízíme nástavbové semináře. Jejich obsah byl vytvořen na základě evaluačních dotazníků a zájmu samotných knihovníků. Nabízíme jim seznámení s komunikačními programy a sociálními sítěmi, prá­ci s digitální fotografií, s webovým úložištěm fotografií a videí, se zálohováním dat, s pokročilými funkcemi MS Excel, s tvorbou webových stránek…

PC učebna není však využívána jenom knihovníky, téměř denně v ní probíhá také výuka počítačových oborů Univerzity volného času (podrobný článek ve Čtenáři č. 12/2010).

Kromě vzdělávání v oblasti ICT má Krajská knihovna Vysočiny v nabídce i další akce. Již tradičně pořádáme literární semináře věnované klasikům i autorům méně známým, které nabízejí netradiční pohled na jejich život a dílo. Tyto semináře jsou určeny především pro profesionální knihovníky, ale vzhledem k dostatečné kapacitě přednáškového sálu se jich mohou zúčastnit i knihovníci neprofesionálních knihoven.

Při výčtu vzdělávacích akcí nelze zapomenout na Dílny - Aktivizační formy a metody práce s dětmi a mládeží, které probíhají zhruba čtyřikrát ročně a setkávají se s velkým úspěchem. Knihovníkům také nabízíme Tréninky paměti - cyklus oblíbených seminářů a workshopů na procvičení lenivějících mozkových závitů.

Kromě toho každým rokem pořádáme seminář zaměřený na automatizovaný knihovní systém Clavius REKS, na který zveme odborníky z firmy LANius a diskutujeme s nimi o novinkách či případných úpravách programu, aby vyhovoval co největšímu počtu knihoven.

V roce 2010 byl pod vedením PhDr. Evy Svobodové z Národní knihovny ČR uskutečněn seminář k Soubornému katalogu. Na rok 2011 jsme nabíd­ku vzdělávacích aktivit proti minulým létům mírně omezili vzhledem k probíhajícím kurzům Unie zaměstnavatelských svazů (UZS) ve spolupráci se SKIP.

Jak to vidí obsluhované knihovny

V prvním pololetí roku 2010 připravil Útvar veřejných knihoven KKV dotazníky uživatelské spokojenosti pro profesionální i neprofesionální knihovny celého kraje Vysočina. Chtěli jsme zjistit, jak jsou obsluhované knihovny spokojené se službami nad­řízených knihoven, co by chtěly na vzájemné spolupráci změnit či zlepšit. Výsledky průzkumu jsme prezentovali na celokrajské poradě profesionálních knihovníků 21. září 2010.

Otázky neprofesionálním knihovnám byly rozdělené do tří bloků:

1. Regionální služby knihovnám (9 otázek);

2. Postavení knihovny v obci (3 otázky);

3. Profese knihovníka (3 otázky).

Z celkového počtu 498 neprofesionálních knihoven jsme zpět obdrželi 227 vyplněných dotazníků (40 %). Neprofesionální knihovníci jsou se svou prací většinou spokojeni, oceňují, že mají přehled o knihách a jsou v kontaktu s lidmi. Naopak jim vadí papírování, nedostatek času, úbytek čtenářů, někde i práce s počítačem a špatné vybavení knihovny.

Řečí čísel z průzkumu vyplynulo:

• pro 98 % neprofesionálních knihovníků jsou metodické návštěvy přínosem;

• 94 % knihovníků využívá možnost konzultací s pověřenou knihovnou;

• kromě jedné knihovny jsou všichni spokojeni s nabídkou knih ve výměnných souborech;

• 65 % knihovníků se účastní vzdělávacích akcí pořádaných pověřenou knihovnou;

• 33 % neprofesionálních knihoven vůbec nevy­užívá nabídku grantových programů;

• 90 % knihovníků má možnost v knihovně rozvíjet své nápady a aktivity;

• 13 % knihovníků hodnotí vybavení své knihovny jako nevyhovující;

• 88 % neprofesionálních knihovníků dělá tuto práci z vlastní iniciativy a práce je baví.

Dotazník pro profesionální knihovníky obsahoval dva bloky otázek:

1. Regionální služby knihovnám (9 otázek);

2. Postavení knihovny ve městě (4 otázky).

Výzkumu se zúčastnilo téměř 66 % profe­sio­nálních knihoven. Z dotazníků vyplynul zájem o vzdělávání v oblasti současné české a světové lite­ratury, o informace o novinkách v Claviu a v kni­hovnictví obecně.

• 91 % knihoven vidí přínos v metodických ná­vštěvách;

• 22 % knihoven se nezúčastňuje vzdělávacích akcí (nedostatek času, špatné spojení, časový souběh několika akcí…);

• 13 % knihoven se neúčastní porad v pověřené knihovně (ze stejných důvodů jako v předcházejícím případě);

• 9 % respondentů nesleduje aktuální informace pro knihovny na webu KKV;

• 39 % nevyužívá informace pro knihovníky na extranetu KKV;

• 91 % knihoven je podporováno zřizovatelem v dalším vzdělávání;

• pouze 9 % respondentů hodnotí vybavení své knihovny jako nevyhovující;

• 57 % knihoven má dostatek financí na nákup knih.

Závěrem

Lze konstatovat, že výzkum splnil naše očekávání. Spolupráce knihoven je na dobré úrovni a metodická pomoc je vnímána velmi pozitivně. Možnosti zlepšení jsou určitě ve sledovanosti aktuálních informací obsluhovanými knihovnami na extranetu KKV a webových stránkách pověřených knihoven.