Jak navštěvujeme a využíváme knihovny?

VÍT RICHTER > vit.richter@nkp.cz

Opakovaný reprezentativní výzkum obyvatel ČR starších 15 let zaměřený na čtení, který proběhl v roce 2007 a 2010, byl také zaměřen na vztah veřejnosti ke knihovnám a jejich službám. Pro širší srovnání můžeme u některých aspektů zkoumané problematiky využít i údaje z průzkumu, který se uskutečnil v roce 1996.

Návštěvnost veřejné knihovny

Všem dotazovaným občanům byla položena otázka, která mapovala, zda v průběhu posledního roku, tj. od června 2009 do června 2010, navštívili veřejnou knihovnu. Pokud tomu tak nebylo, zjišťoval průzkum, zda veřejnou knihov­nu navštívili někdy v minulosti.

• V rámci populace České republiky starší 15 let více než dvě třetiny občanů (38 %) navštívily během minulých dvanácti měsíců veřejnou knihovnu.

• V roce 2010 patří ženy (47 %!, tj. téměř kaž­dá druhá) častěji než muži (28 %, tj. zhruba každý čtvrtý) mezi současné návštěvníky veřejné knihovny.

• Rozsah populace navštěvující knihovny o­pro­ti roku 1996 výrazně stoupl z 26 % na 40 % v roce 2010, ale je možné, že v tomto pozitivním trendu nastává v posledních letech zlom.

• Obdobný trend můžeme zaznamenat u té části populace, která knihovnu v současné době nevyužívá, ale dříve ji navštěvovala. Od roku 1996 dochází k výraznému návratu občanů do knihoven. V roce 1996 činil podíl těch, kteří dříve navštěvovali knihovnu, 48 %, zatímco v roce 2010 pouze 28 %.

• V roce 1996 byla pouze necelá čtvrtina obča­nů (22 %), která nikdy nezavítala do veřejné knihovny. Počet těch, kteří nikdy nenavštívili knihovnu, stoupl v roce 2010 na plnou třetinu dospělé populace (34 %).

• Výrazným kritériem pro tento negativní trend je pohlaví. Zatímco v roce 1996 byla pouze čtvrtina mužů (26 %), kteří nikdy v minulosti nenavštívili knihovnu, v roce 2010 se tento podíl rozšířil na téměř polovinu (45 %).

• Podstatně odlišná je situace u žen - podíl žen, které nikdy nenavštěvovaly knihovnu, stoupl za posledních patnáct let ze 17 % v ro­ce 1996 na 24 % v roce 2010.

Kdo nejvíce využívá knihovny

• Nejčastějšími uživateli služeb knihoven byli mladí lidé ze skupiny 15 až 24 let (59 %). Téměř poloviční zájem projevovaly střední věkové kategorie, například podíl věkové skupiny 45 až 54 let činil 28 %.

• Kategorie seniorů vykazují značný podíl současných návštěvníků (40 %, resp. 39 %).

• Strukturu návštěvnosti výrazně ovlivňuje vzdě­­lávání - čím je vzdělání občana vyšší, tím častěji se řadí jak mezi současné, tak bývalé návštěvníky veřejné knihovny - vysokoškoláci 50 %; čím je dosažené vzdělání nižší, tím častěji do knihovny občané nikdy nechodí - základní vzdělání 31 %.

• Pokud se na návštěvníky knihoven díváme z hlediska intenzity četby, potom platí: čím více občan přečte knih, tím častěji ho lze počítat mezi současné návštěvníky veřejné knihovny a méně často jak mezi bývalé návštěvníky, tak mezi odmítající, kteří nikdy nejevili zájem o knihovnické služby.

• Do veřejné knihovny nyní chodí také 3 % ne­čtenářů; každý pátý tak činil v minulosti (21 %); ostatní, kteří tvoří většinu, ji nikdy nenavštěvovali (76 %).

Kdo nechodí do knihovny

• Ti, kteří již nechodí do veřejné knihovny, ačkoliv tak byli dříve zvyklí, se rekrutují nejčastěji z řad střední generace, občanů ve věku 45 až 54 let (37 %, tj. zhruba čtyři z deseti).

• Nejčastěji do veřejné knihovny nikdy nechodili příslušníci mladé generace ve věku 25 až 34 let (43 %, tj. téměř každý druhý).

• Do knihovny přestala chodit třetina občanů, kteří mají vyšší vzdělání, tj. maturitu nebo vysokou školu (34 %), a pětina těch, kteří mají nižší vzdělání (20 %).

• Do veřejné knihovny nikdy nechodil každý druhý občan s nižším vzděláním (49 %!) a kaž­dý pátý s vyšším vzděláním (22 %).

• Nejvíce přestali chodit do knihovny obyvatelé měst s pěti až dvaceti tisíci obyvateli (37 %).

• Nejvyšší podíl odmítajících je na venkově, v obcích do dvou tisíc obyvatel (39 %) a ve velkých městech s dvaceti až sto tisíci obyvateli (40 %).

Spokojenost s nabídkou knih a služeb

• Při otázce mapující obecný náhled široké veřejnosti na nabídku knih a služeb veřejných knihoven se ukázalo, že polovina obecné populace neumí nabídku veřejných knihoven posoudit (48 %). To se týká především té skupiny obyvatel, která knihovny nevyužívá.

• V hodnocení těch, kteří dokážou náhled na knihovny provést, panuje vysoká převaha spokojenosti (41 %) nad kritikou (3 %). Ostatní (8 %) vyjadřují míru spokojenosti s nabídkou knihoven asi tak napůl. 

• Naopak naprostá většina občanů, kteří v současnosti navštěvují veřejné knihovny, umí jejich nabídku zhodnotit a vyslovuje s nimi spokojenost (97 %, z toho 87 % je spokoje­no).

Využívání služeb veřejných knihoven

• Mezi pět nejvíce využívaných služeb veřejných knihoven patří půjčování knih (96 %), půjčování časopisů (50 %), využívání čítárny či studovny (35 %), získávání informací z publikací (34 %) a kopírování (23 %).

• Zájem o služby, zejména ty speciální, je mnohdy diferencován podle různých kategorií čtená­řů. Například muži mnohem více (20 %) využívají elektronické informační zdroje (EIZ) oproti ženám (12 %). Naproti tomu ženy jsou mnohem častěji návštěvníky kulturních pořadů (23 %), než je tomu u mužů (14 %).

• Obdobným způsobem diferencuje zájem o služ­by i věk návštěvníků knihoven. Výrazný rozdíl je například při využívání studoven a čítáren - tuto službu využívá 56 % mladých návštěvníků (15-24 let), ale pouze 20 % se­niorů nad 65 let. Stejný rozdíl najdeme při zájmu o internet - ten využívá 35 % nejmladších návštěvníků do 24 let oproti 3 % seniorů.

• Využívání jednotlivých služeb ovlivňuje i intenzita četby knih, ale zde jsou rozdíly mnohem menší. Například 100 % návštěvníků knihoven z řad vášnivých čtenářů využívá výpůjční služby, ale u slabých čtenářů je to pou­ze 92 % návštěvníků. Celkem 48 % častých čtenářů využívá služby studoven, zatímco u sla­bých čtenářů je to pouze 18 %.

Další nabízené služby

• Naprostá většina současných i bývalých návštěvníků knihoven, stejně jako občané, kteří do knihoven nikdy nechodili, má zato, že knihovny by svou nabídku služeb mohly obohacovat hlavně o informace o nových knihách (85 % - 87 % - 69 %), o besedy o knihách (79 % - 79 % - 64 %) a o regionální informace, včetně tisku a knih o regionu (73 % - 75 % - 63 %).

• Více než polovina občanů doporučuje více kulturních (67 % - 64 % - 54 %) a vzdělávacích pořadů, včetně kurzů zvyšujících počítačovou gramotnost (65 % - 69 % - 57 %); navrhuje zahr­nout do nabídky poradenskou činnost (62 % - 68 % - 55 %), přístup ke službám knihovny prostřednictvím webové stránky (61 % - 67 % - 57 %) a také vyhledávání v databázích elek­tronických informačních zdrojů (57 % - 60 % - 53 %).

• Každý druhý návštěvník doporučuje rozšiřovat služby o zasílání dokumentů a kopií elektronicky přes internet (52 % - 55 % - 48 %), prodej knih (50 % - 55 % - 45 %), možnost občerstvení (50 % - 50 % - 47 %) a půjčování elektronických knih a čteček (49 % - 52 % - 47 %).

• Kromě výše uvedeného navrhují návštěvníci (2-4 %) celou řadu dalších služeb a aktivit, např. pořádání akcí pro děti, besedy s autory knih a celebritami, autogramiády, happenin­gy, zábavné pořady, koncerty, promítání filmů, obrazovou galerii, donášku/dovoz knih do­mů, jednu průkazku pro všechny pobočky, delší otevírací dobu, zasílání informací o nových knihách a novinkách v dění okolo knihovny, setkávání důchodců, pořádání výletů nebo správu portfolia přečtené literatury.

Proč lidé nenavštěvují knihovnu

Bývalí návštěvníci

• Bývalí návštěvníci knihoven nejčastěji zdůvodňují své chování tím, že nemají čas chodit do knihovny (69 %). A také, že si knihy raději půjčují od přátel a známých (56 %).

• Téměř každý druhý říká, že nemá důvod chodit do knihovny (47 %). Sděluje také, že si nechce knížky půjčovat, protože mu vadí administrativa s tím spojená, hlídání termínů - knížky chce mít trvale doma (48 %), případně si je raději sám kupuje (42 %).

• Každý čtvrtý sděluje, že důvodem, proč už nechodí do knihovny, je to, že v ní nejsou kni­hy, které potřeboval (26 %), anebo aktuál­ní, nové knížky (24 %), že se přestěhoval (24 %), a také, že nikdo z jeho známých do knihovny nechodí (25 %).

• Každý pátý uvádí, že do knihovny chodí něk­do další z rodiny. Využívá tudíž této skutečnosti a knihy si půjčuje přes něho (21 %).

• O nevyhovující otevírací době se zmiňuje každý šestý (18 %).

• Další důvody byly jmenovány méně často. Pat­ří sem např. to, že občan neví, co by v knihov­ně dělal, nevyzná se tam, neumí si vybírat knížky apod. (14 %), že veřejná knihovna je spíše pro sociálně slabší (12 %), v blízkém okolí žádná veřejná knihovna není (11 %) anebo občan nemá ponětí, kde by v blízkosti nějaká knihovna mohla být (10 %).

Ti, kteří knihovny nenavštěvovali

• Ti, kteří nikdy nenavštěvovali knihovnu, zdůvodňují své chování nejčastěji tím, že nemají důvod (83 %) a čas (70 %) chodit do knihov­ny.

• Každý druhý z těch, kteří nikdy nevyužili knihovnu, říká, že neví, co by v knihovně dělal, nevyzná se tam, neumí si vybírat knížky apod. (51 %), že si knihy raději půjčuje od přátel a známých (48 %) nebo si je nechce půjčovat, protože mu vadí administrativa s tím spojená, hlídání termínů - knížky chce mít trvale doma (48 %). A také, že nikdo z jeho známých do knihovny nechodí (44 %).

• Každý čtvrtý tvrdí, že si knihy raději sám kupuje (23 %) nebo neví, kde se v blízkosti nějaká knihovna nachází (23 %).

• Každý pátý nabyl přesvědčení, že knihovny jsou pro sociálně slabší (22 %), nemají aktuální nové knížky (19 %), ani vhodnou otevírací dobu (18 %).

• Další důvody byly jmenovány méně často. Patří sem např. to, že v blízkém okolí není žádná knihovna (17 %) anebo, že do knihov­ny chodí někdo další z rodiny, a občan tudíž využívá této skutečnosti a když potřebuje, tak si knihy si půjčuje přes tuto osobu (13 %).

Jaký potenciál mají knihovny pro oslovení veřejnosti

• V kategorii bývalých návštěvníků každý druhý respondent (50 %!) odpověděl kategoricky „nic, nechci se stát čtenářem veřejné knihovny”. V případě kladné reakce jen 3 % bývalých návštěvníků sdělila „ano, určitě“. Ostatní (47 %) uvedli podmíněné „možná ano“.

• V kategorii odmítajících, tj. těch, kteří nikdy nevyužili knihovnu, naprostá většina respondentů (86 %!) odpověděla kategoricky „nic, nechci se stát čtenářem veřejné knihovny”. V případě kladné reakce ani 1 % občanů ne­sdělilo „ano, určitě“.Všichni potenciální zá­jem­ci (14 %) uvedli podmíněné „možná ano“.

Co by přimělo lidi navštívit knihovnu?

• Jak bývalí návštěvníci knihoven, tak i ti, kteří knihovny nikdy nevyužívali, podmiňují budoucí návštěvu knihovny téměř shodně. Požadují knihy, které potřebují (83 %, 81 %) a také nové atraktivní tituly (83 %, 82 %).

• Část odpovědí směřovala do provozní oblas­ti. Aby knihovna půjčovala knihy na dostateč­ně dlouhou dobu (73 %, 74 %), usnadnila a zrychlila půjčování (48 %, 43 %), aby knihovna byla blíže jejich bydlišti nebo zaměstnání (47 %, 43 %), měla výhodnější otevírací dobu (45 %, 39 %) nebo nabízela doručení výpůjček kurýrní službou (34 %, 32 %).

• Téměř dvě třetiny (67 %, 59 %) připouštějí, že by je k opětovnému návratu do knihovny mohly donutit prudce rostoucí ceny knih na trhu.

• Podnětem pro návštěvu knihovny by také bylo vyhledávání v databázích elektronických informačních zdrojů (36 %, 34 %) anebo půjčování elektronických knih přes internet (31 %, 35 %).

• V rámci odpovědi „jiné“ (3 %) zazněl mj. požadavek na dostupnost požadovaných titulů, nižší sankce, útulné prostředí knihoven, požadavek „aby se tam něco zajímavého dělo“, či aby bylo půjčovné v knihovně zdarma.

Závěry

• Knihovnám se v uplynulých patnácti letech dařilo zvýšit počet dospělých (38 %), kteří využívali jejich služby. Bylo tomu proto, že dokázaly reagovat na změny potřeb svých uživatelů, modernizovaly a zkvalitňovaly své služby. Vytvářely nové služby založené na využití ICT a rozšiřovaly své aktivity jako informační, vzdělávací, komunitní a kulturní centra pro komunitu, ve které působí.

• V posledních letech ale výrazně narůstá podíl populace, která knihovny nikdy nenavštívila (34 %). Za kritický lze považovat pokles zájmu u mužské populace (45 %).

• Ti, kteří nikdy nenavštěvovali knihovnu, si mnohem méně uvědomují šíři záběru toho, co se dnes skrývá pod pojmem knihovna. To se v budoucnu může stát rizikovým faktorem například při rozhodování o financování a roz­voji knihovny.

• Naprostá většina těch, kteří knihovny využívají, je s jejich službami spokojena.